Aktuální členění výpovědi

V obsahu výpovědi zapojené do textu a do komunikační situace a textu můžeme rozlišit:

a) informaci známou, kterou lze vyvodit z textu nebo ze situace

b) informaci nově sdělovanou

● Ta část výpovědi, která obsahuje známou informaci, se nazývá východisko výpovědi.

● Část výpovědi, která obsahuje novou informaci, se nazývá jádro výpovědi.

● Rozdělení výpovědi na východisko a jádro se nazývá aktuální členění výpovědi.


A. Východisko a jádro výpovědi v kontextu

● Rozlišení východiska a jádra výpovědi umožňuje znalost předchozího textu nebo znalost situace:[1]

 – V noci jsem navštívil jakýsi starý opuštěný dům.  Dům     mi  byl nějak povědomý.


V                      J

(Slovo dům odkazuje na spojení jakýsi starý opuštěný dům z předchozí věty, považujeme je tedy za
známou informaci = za východisko výpovědi; novou informací = jádrem výpovědi je spojení byl nějak
povědomý.)


Byl jednou jeden psací stroj. Ten stroj měl čtyřicet paliček. Ty paličky byly jeho dětičky.


2V                              2J                    3V                   3J

(Spojení ten stroj považujeme za východisko druhé výpovědi = 2V, neboť navazuje na spojení psací
stroj ve výpovědi předchozí; jde tedy o informaci známou. Spojení čtyřicet paliček je ve druhé
výpovědi informací nově sdělovanou, považujeme je tedy za jádro výpovědi = 2J. Ve třetí výpovědi je
spojení ty paličky už výpovědí známou, neboť navazuje na spojení čtyřicet paliček. Spojení ty
paličky je tedy východiskem třetí výpovědi = 3V. Spojení jeho dětičky je informací novou,
považujeme je tedy za jádro třetí výpovědi = 3J.)


B. Jazykové prostředky signalizace východiska a jádra výpovědi


Východisko výpovědi může být např.:

– uvedeno zájmeny ten, ta, to, tento, tato, toto, přídavnými jmény zmíněný, výše uvedený.

Příklady:

Dům nesl jméno Javorová stezka. Majitel práh toho domu už mnoho let vůbec nepřekročil.

Ve stovkách vesnic byla naměřena až 1500krát vyšší kontaminace céziem, než činí přípustná hranice.
Všechny tyto vesnice  jsou dosud obydleny.

Albrecht Sedlický v r. 1589 požadoval vysvětit ornát pro svůj kostel. (….) Zmíněný  ornát poslal
biskupovi  až do Bytomi.

– vyjádřeno pouze zájmeny nebo zájmennými příslovci

Příklady:

Byl jeden chudobný otec a měl dvě děti, Honzíčka a Marušku. On chodíval do lesa dřevo porážet…

Byli jednou dva manželé a ti neměli děti.

Otec zavedl děti na velkou mýtinu jahod a tam se vše jen červenalo. (Podle B. Němcové)


– osamostatněno, vytknuto před výpověď jako samostatný větný člen:

Příklady: Hádat se, to vám nijak nepomůže. Do Prahy, tam jedeme až za týden.


Jádro výpovědi může být zdůrazněno vytýkacími částicemi a především, zejména, a hlavně, právě,
jedině, pouze.

Příklady:

Vláček se zvolna sunul údolím. V prvním vagónu  právě  rozžehli petrolejové lampy.

Ubytujeme se v letovisku Atlantis. Atlantis je luxusní  a především  dostatečně velký hotelový
komplex.

Jednu vzácnou houbu jsme nedávno objevili: kotrče. Najdou se zde jedině v dubových lesích  a
hlavně  na starých trouchnivějících pařezech.

Zdena dělala paní domu. Starala se  pouze  o pohoštění a příjemnou atmosféru.


C. Spojení východiska a jádra výpovědí v textu

V souvislém textu často navazuje východisko výpovědi následující na východisko nebo jádro výpovědi
předcházející. Tato návaznost východiska a jádra výpovědí následujících za sebou je jedním
z prostředků vytváření souvislého textu:

Byl jeden král, ten měl na peci   vál; na tom vále    kocoura. (Podle B. Němcové)

2V                        2J   3V                    3J

(Východisko 2. části textu ten = 2V navazuje na vyjádření z první části, tj. na slovo král,
východisko 3. části textu 3V navazuje na jádro 2. části textu = 2J)

                                                     2V
2J                                                 3V    3J

Jednou šlo pět kluků do školy. Oni ovšem chodili do jiné školy než jiné děti. Nebyla to první ani
druhá třída.  (Podle J. Trnky)

(Východisko 2. výpovědi oni = 2V navazuje na výraz pět kluků z 1. výpovědi, východisko 3. výpovědi
to = 3V navazuje na jádro 2. výpovědi, tj. na výraz do jiné školy.)

Rozlišení východiska a jádra výpovědi je důležité pro pořádek slov v češtině.

________________________________

[1] Užíváme zkratky V = východisko výpovědi, J = jádro výpovědi. Východisko a jádro výpovědi
neurčujeme v první výpovědi v textu, ale začínáme je určovat až od výpovědi druhé, tj. od první
výpovědi, u níž je na základě znalosti předchozího textu možné určit známou a nově sdělovanou
informaci.