Latina pro historiky 2020
Úvodní hodina
Mgr. Pavlína Mazáčová, Ph.D.
pmazacov@phil.muni.cz

Motivačně autoevaluační aktivita pro úvodní hodinu
} Tvorba testu na téma Co vím o latinském jazyce, literatuře , historii a  kulturních hodnotách
}
}Zadání pro aktivitu:
}
} Vytvořte pro spolužáka test na téma Co vím o latinském jazyce literatuře a kulturních hodnotách
v kontextu antiky
}Test obsahuje 5 jednoznačných otázek (z nich 3 uzavřené a 2 otevřené), na něž vy sami umíte
dostatečně odpovědět
}K testu vytvořte legendu, tedy odpovědi na otázky (ponechte si u sebe)
}Test dejte vypracovat svému spolužákovi po pravici
}Čas vymezený pro vytvoření testu: 15 minut, pro řešení testu: 15 minut
}Po vypracování se test vrací k autorovi J, který ho opraví a vyhodnotí
}Čas vymezený pro opravu a vyhodnocení: cca 10 minut
}Test je přiřazen k ostatním pro společnou reflexi
}

PRETEST znalostí latiny v kontextu
} Odpovězte ve dvojicích na následujících 10 otázek:
}
}Do které skupiny jazyků patří latina?
}Jaké české synonymum používáme pro termín adjektivum?
}Pro který národ byla latina mateřským jazykem?
}Kdy a kde byl zavražděn Gaius Iulius Caesar?
}Jakými jazyky se mluvilo na českém území v 11. a 12. století?
}Jak se jmenuje první česká kronika, jakým jazykem je psána a kdy vznikla (přibližně)?
}Co znamená zkratka I.N.R.I. a kde se s ní můžeme setkat?
}Znáte nějaký latinský citát nebo okřídlené slovní spojení? Pokud ano, napište ho i s překladem do
češtiny.
}Uměl Karel IV. latinsky? Své tvrzení doložte.
}Uveďte na konkrétních příkladech, jak byste mohli využít v budoucí výuce dějepisu znalostí latiny.
}

ÚVOD DO PŘEDMĚTU – STRUČNÉ DĚJINY A VÝZNAM LATINY
http://www.italy-weather-and-maps.com/maps/italy/lazio.gif


LATINA na počátku Říma
}
}Řím
Øzaložili Latinové podle tradice v roce 753 př. n. l. (počátek římského kalendáře, doba královská)
Ø
ØDvě teorie o založení Říma:
Øa) legenda o Romulovi a Rémovi
Øb) historické (pravdivé) založení Říma
Ø
Øvznikl postupným sjednocením několika vesnic v Latiu u řeky Tibery
Øvzhledem ke své poloze je nazýván městem sedmi pahorků (např. Palatin, Kapitol apod.)
Ø
Ø
Øhttp://smd.gytool.cz/downloads/3-6_RIMSKA_REPUBLIKA_cb.pdf
}

Lingua Latina
}románský jazyk indoevropské jazykové skupiny
}název odvozen od jména kmene Latínů (obyvatelé severozápadní části starověkého Latia – Lazia, ve
střední části Apeninského poloostrova při dolním toku Tibery), který latinou původně mluvil
}jedním z kmenů sídlících v Latiu Římané (obývali město Řím a jeho okolí)
}výbojnými Římany latina rozšířena po celém zemí Imperia Romana
}Literární kontext – epos Aeneis (Vergilius)
}

LINGUA LATINA
}prostřednictvím antické literatury zprostředkovala evropským národům antickou vzdělanost
}
}spisovná latina normovaná Caesarem a Ciceronem
}
}vedle ní současně též řeč lidová – sermo vulgaris
}ke konci doby císařské získala převahu nad spisovnou latinou
}rozšířena v Itálii a v římských provinciích = latina základem dnešních románských jazyků
(francouzštiny, italštiny, španělštiny, portugalštiny, rumunštiny aj.)
}

Chronologie vývoje latiny
}prehistorická fáze (? – 600 př. n. l.)
}
}protohistorická fáze (600 – 240 př. n. l.)
}
}historická fáze (od 240 př. n. l.)
}archaická latina (240 – 80 př. n. l.)
}klasická latina (80 př. n. l. – 14 n. l.)
}Ciceronovo období (80 – 30 př. n. l.)
}Augustovo období (30 př. n. l. – 14 n. l.)
}poklasická latina (14 – 117 n. l.)
}stříbrné období
}úpadková latina (117 – 700)
}středověká latina (700 – 1300)
}karolinská renesance
}otonská renesance
}humanistická latina (1300 – 1550)
}barokní latina (1550 – 1750)
}klasicistní latina (po 1750)
}moderní latina (od 1900)
}

Vybrané fáze vývoje latiny
}Klasická latina
Øspisovná
Øsermo vulgaris
Ø
ØStředověká latina
Øpočátek v posledních letech západořímské říše
Øznačně zjednodušená (omezení konjunktivů, omezení skloňování koncovkami, nahrazování akuzativních
vazeb vedlejšími větami apod.)
Øsv. Augustin se zmiňuje o prosazování nové, vulgární či začínající středověké latiny - naráží na
„lidový způsob mluvy“
Ødoba Karla Velikého - středověká latina součástí tzv. karolinské reformy.
Øovlivněná národními jazyky, a proto se v různých krajích liší v lexiku
Øvšeobecný dorozumívací jazyk vzdělaných vrstev, mezinárodních diplomatických styků i umělecké
literatury a státní správy
ØVatikán - latina vedle italštiny stále úředním jazykem
Øčeské země - převládala latina až do husitského období, v Uhrách se udržela jako jazyk státní
správy téměř až do poloviny 19. století = do češtiny a dalších evropských jazyků spousta latinských
slov
}

Vybrané fáze vývoje latiny
}Humanistická latina
üvzešlá z reformy za humanismu
üstále větší prosazování národních jazyků vytlačovalo pomalu latinu z každodenního života
üobdiv ke klasickým autorům = studium a úmyslný návrat ke klasické latině (syntax a stylistika),
slovní zásoba naopak odpovídá své době
üv době humanismu a renesance vzniká základ dnešní italštiny = toskánské nářečí lidové latiny,
poprvé písemně použita v díle Zpěvník (Francesco Petrarca)
}
}Církevní latina
üpůvodně jazyk „všech věd“ se nejdéle jako oficiální jazyk udržel v církvi
ü„církevnost“ spočívá nikoli v mluvnici (ta kopíruje vždy svou dobu), jako spíše v lexiku a
idiomech.
üzaměňování církevní latiny se středověkou
üvliv křesťanství ve středověku na latinu značný, i mimo sféru  náboženskou = mnoho nových
latinských slov (přejatých většinou z řečtiny či hebrejštiny, někdy přímo novotvary) již ve
starověku – baptisma/baptismum, sabbatum, trinitas, aj.
üdíky křesťanskému vlivu mnoho slov dostalo nový význam či nové pádové vazby (confiteri alicui –
chválit někoho; misereri alicui namísto misereri alicuius atd.)
ü

Latinský rukopis ze 6. století př. Kr.
Soubor:Codex bezae latin.jpg


Rukopis Mistra Jana Husa
z přelomu 14. a 15. století
http://img.radio.cz/pictures/knihy/rukopis_hus.jpg

LATINSKÁ ABECEDA A VÝSLOVNOST
}Dnes – 24 písmen
}Římané – 23 písmen
} nerozlišovali v písmu V a U – psali pouze V, ale vyslovovali V – U
}znali pouze velká písmena – majuskule (x malá písmena - minuskule)
}
} ČLENĚNÍ LATINSKÝCH HLÁSEK
}
}vokály = samohlásky – krátké + dlouhé
}diftongy = dvojhlásky – ae /é, oe/é, ei/ej, au, eu, ui/uj
}konsonanty = souhlásky – různé typy podle způsobu tvoření – viz čeština
}

DÉLKA SLABIK A PŘÍZVUK V LATINĚ
}
}DÉLKA slabiky
}za dlouhé slabiky se pokládají i ty, které NEOBSAHUJÍ dlouhou samohlásku či dvojhlásku
} LATINSKÁ SLABIKA JE DLOUHÁ:
}přirozeně – obsahuje dlouhou samohlásku nebo dvojhlásku
}            laudatur / laudátur – on je chválen
} b)  pozicí – za krátkou samohláskou slabiky následuje skupina souhlásek
}            laudantur / laudántur – jsou chváleni
}
}LATINSKÝ PŘÍZVUK
} méně než trojslabičné slovo – na první slabice
}     trojslabičné a víceslabičné slovo – podle délky předposlední slabiky (tzv. penultimy):
}předposlední dlouhá, potom je i přízvučná   laudátur, laudántur
}předposlední krátká, potom přízvuk na slabice před ní, tedy na 3. od konce
}               légitur, ténebrae  /ténebré – temnoty
}
}
}
}

PRAVIDLA PRO VÝSLOVNOST



Procvičování správné výslovnosti
}
}aequus, aedifico, missa, articulus, consensus,
}caelum, capella, caput, clericus, coniunx,
}oratio, scientia, praesentia, quia, ratio,
}requies, proelium, scriptura, vicinus, carcer,
}vinculum, patientia, visitatio, sanguis, miser
}

Gramatická terminologie
 – viz např. skripta Bartoněk, s. 8
}Názvy slovních druhů a gramatických kategorií
}substantivum (-a)
}adjektivum (-a)
}pronomen (pronomina)
}numeralium (numeralia)
}verbum (-a )
}adverbium (-a)
}
}maskulinum (-a)
}femininum (-a)
}neutrum (-a)
}singulár
}plurál
}
}
}
}podstatné jméno
}přídavné jméno
}zájmeno
}číslovka
}sloveso
}příslovce
}
}podstat. jm. r. mužského
}podstat. jm.  r. ženského
}podstat. jm. r. středního
}číslo jednotné
}číslo množné
}

Gramatická terminologie
 – viz např. skripta Bartoněk, s. 8
}Slovesné kategorie
}prézens (-ntu)
}futurum (-ra)
}préteritum (-ta)
}
}indikativ
}kondicionál
}imperativ
}
}aktivum
}pasívum
}
}čas přítomný
}čas budoucí
}čas minulý
}
}způsob oznamovací
}způsob podmiňovací
}způsob rozkazovací
}
}slovesný rod činný
}slovesný rod trpný
}