JOSEF PEKAŘ (1870-1937) „PADNI, KOMU PADNI.“ Jiří Mihola •Narodil se v Malém Rohozci u Turnova •Historik širokého záběru – věnoval se sv. Václavu, Lucemburkům, Janu Žižkovi, Bílé hoře, Valdštejnovi, Smyslu českých dějin i aktuálním společenským problémům své doby (Pozemková reforma aj.) •Matrikový katolík – varoval však před antikatolickými náladami, kromě jiného zdůrazňoval, že se takto Čechům odcizí Slovensko •Odmítl Československou církev husitskou s poukazem na to, že nové náboženství bude zpolitizováno a znacionalizováno a zhorší náš vztah ke katolickým národům •„Z hlediska zahraničněpolitického a dlouhodobé orientace českého národa představuje vznik církve spíše ztrátu než přínos.“ (O nové církvi československé, 1920). •O rok později psal článek „Ve vážné chvíli“ – důrazně odmítl kampaň za masové vystupování z katolické církve.(nakonec se k ní přihlásilo 80 % obyvatel). Kritizoval tam však i některé katolické hierarchy. •„Vím ovšem také, co lze říci na obranu církve katolické, její inteligence kněžská nás zachovala a vychovala v národním svědomí, když se vše zdálo ztraceno.“ Každá doba má svá světla a své stíny. •Pekař byl zastáncem a obhájcem BAROKA •Dílo: Tři kapitoly z boje o sv. Jana Nepomuckého. •„Temno 18. století (znám jeho stíny snad více, než jiní) mělo v jiném směru také dosti světla a tepla, že to byla doba, kdy nejen pražská města ožila podivuhodnou krásou baroka, ale kdy celý národ až do poslední vsi, do poslední chatrče, do posledního vzorku krajky a do poslední melodie lidové písně naplnil se životní radostí barokní kultury, pronikající, tvořící, budující novou společnost, nový národ, týž národ, z něhož vyšlo naše obrození, z něhož vyšly naše generace.“ •Národní obrození podle Pekaře přímo navazuje na dobu barokní. Odmítl i TGM a jeho tezi, s tím, že „reformace byla od druhé poloviny 18. století asi 150 let vzdálená, obrozencům téměř neznámá, ti čerpali z vlasteneckých děl baroka (B.Balbín, T. Pešina z Čechorodu aj.) Spor o sv. Jana Nepomuckého •Námitku, že Janův kult vymysleli jezuité, vyvrátil snadno. •Uctívání tohoto světce začalo už v roce jeho smrti 1393, kdy se o něj postaral ediný původně český řád středověku – křižovníci s červenou hvězdou. •Rovněž odmítl tvrzení, že měl být sv. Jan protiváhou mistra Jana Husa. •1729 svatořečen, byl brán jako zemský patron, mučedník a národní světec, nic protihusovského v tom nebylo. •„Ctitelé sv. Jana Nepomuckého, doba kultu svatojánského a barokní protireformace měly zajisté, jakkoli to paradoxně zní, daleko blíže k Husovi, než naši volnomyšlenkáři a polovolnomyšlenkáři, a pravý katolík dneška má naň větší nárok mravní než nenáboženský štváč protikatolický.“ •„Poutnice z Moravy klečíc před sochou sv. jana Nepomuckého na pražském mostě má v mých očích vyšší ceny než táborový pokrokář posmívající se nemožnému zázraku.“ BÍLÁ HORA “...všechny úvahy tohoto druhu mají smysl jen tenkrát, tážeme-li se, zda velké neštěstí nemělo i své dobré stránky. Že to bylo n e š t ě s t í, neštěstí bez míry a hranic, nepotřebuje zdůraznění.” F:\Bílá hora-mohyla.JPG • • •