V hiave
Lavicka a babicka
Jak ndpad jednoho africkeho
psychiatra zmfrnil utrpeni
statisicu
PETR TRESNAK / KRESBA PAVEL REISENAUER
ZAfriky se trendove novinky v oblasti lecby dusevniho
zdravi do sveta obvykle nesifi. O kontinentu se mluvi
hlavne v souvislosti s kritickym nedostatkem odborniku
schopnych pomoci zastupum obyvatel suzovanych globalni
epidemii deprese, kterou Svetova zdravotnicka organizace
povazuje zajedno z nejvetsich zdravotnich rizik dneska.
O Zimbabwe tohle jeste pfed par lety platilo bezezbytku.
Ve zdravotnictvi ctrnactimilionove zeme pusobili
pouze dva psychiatfi. A pak jeden z nich dostal genialne
jednoduchy napad, jak mhle nepfiznivou
matematiku dusevniho utrpeni zmenit.
Nejcennejsf zdroj
Cele to zacalo nevesele. V roce 2005 zazvonil
Dixonu Chibandovi, psychiatrovi
statni kliniky v zimbabwske metropoli
Harare, telefon a pohnuty hlas mu
oznamil, ze jeho sestadvacetileta pacientka
Erica pfed tfemi dny spachala sebevrazdu.
Obesila se na mangovniku
V rodinne zahrade.
Lekaf byl v soku. Nedavno se pfece
domlouvali, ze za nim Erica do ordinace
pfijede co nejdrive, aby mohli upravit
medikaci, kterou uzivala na sve tezke
deprese. „Proc jste nedorazily?" zeptal se
tehdy Chibanda do telefonu Ericiny matky a odpoved, kterou
uslysel, mela zahy zmenit osudy dalsich podobnych
pacientu: „Protoze jsme nemely patnact dolaru na listek
na autobus."
Mlady lekaf - mimochodem absolvent bratislavske univerzity
- dnes vypravi, ze takhle udalost otfasla jeho zivotem.
Puvodni karierni plan, tedy co nejrychleji nasbirat
zkusenosti a otevfit si privatni praxi pro bohate,jak to delaji
temef vsichni jeho kolegove z oboru, pokud rovnou neodejdou
pracovat nekam do Evropy ci U S A , dal Chibanda
k ledu. A misto toho zacal usilovne pfemyslet, jak by mohl
sve zemi pomoci.
Radici epidemic deprese v zemich tfetiho sveta podle
vyzkumu pfimo souvisi s chudobou, infekci H I V , klimatickj^mi
problemy, nasilim a dalsimi faktory strastiplne reality.
Chibandovi bylo jasne, ze standardni zapadni postupy
tady nepomohou, protoze hrstka studovanych psychiatru
a terapeutu nema sanci takhle masivni problem zvladnout.
A pak dostal napad. Zapojit do jeho feseni „jeden z nejcennejsich
zdroju, jake moje zeme ma", jak s oblibou fikava.
Totiz stare zeny.
Babicky se v Africe stale tesi ve svych komunitach velke
autorite, slouzi tu jako radkyne, porodni asistentky nebo
bylinafky, a svefit jim roll terapeutek se takjevilo jako pfirozene
rozsifeni kompetenci. Prvnich ctrnact seniorek proslo
pod Chibandovym vedenim tfitydennim terapeutickj^m
skolenim, ktere melo k jejich zivotnim zkusenostem pfidat
spetku odborneho know-how.
A nedlouho pote se pfed poliklinikou v Harare ve stinu
stromu objevila prvni dfevena lavicka podle Chibandovy
vize. Sedela na ni stara zena, misto vedle zustalo volne pro
toho, kdo si bude chtit pfisednout. Africka revoluce v lecbe
deprese mohla zacit.
jazykem ulice
Slovo revoluce v tomto pfipade neni pfehnane. Projekt D i xona
Chibandy brzy ziskal duveru kapitanu zimbabwskeho
zdravotnictvi, takze behem jedne dekady pfislusnym skolenim
prosly stovky dalsich seniorek. Nanusto dvou beznadejne
pfeplnenych psychiatrickych ordinaci tak dnes depresivm' pacienti
v Zimbabwe usedaji k proskolenym babickam na specialm'
lavicky na sedmdesati mistech v zemi. Armada starych
zen takhle obslouzi kazdy rok kolem tficeti
tisic nest'astnych lidi.
A flinguje to az necekane dobfe. Kombinaci
pfirozene autority, empatie a zivotnich
zkusenosti babicky jeste doplnily
o schopnost mluvit s lidmi o jejich potizich
pfirozenym jazykem. Hned na zacatku
tak damy napfiklad Chibandovi rozmluvily
nazev projektu „lavicka dusevniho
zdravi" s tim, ze na neco takoveho si lide
nikdy nesednou. Navrhly „lavicka pfatelstvi"
a stejne tak si upravily fadu dalsich
klinickych terminu do bezne feci ulice.
Prvni studie publikovana v prestiznim
lekafskem zurnalu ukazala mimof
adnou uspesnost tehle formy lavickove
terapie, ktera se obvykle ordinuje po sesti
sezenich. Svefit se se svymi potizemi vrascitym stafenkam
pfinasi podle vyzkumu dlouhodobe zlepseni depresivnich
symptomu a Dixon Chibanda dnes na zaklade sebranych
dat konstatuje, ze v africkem kontextu dokazou babicky
pomoci svym pacientum lepe nez psychologove.
Nejde pfitom o pouhe popovidani, autor projektu bedlive
hlida kvalitu. Babicky dostavaji odbornou podporu
i odmenu, pfi praci se drzi pevne daneho postupu a jsou
proskolene rozpoznat, kdy jsou symptomy vaznejsi, a maji
pacienta poslat k profesionalnimu psychiatrovi, kterych je
V Zimbabwe dnes uz dvanact.
Lavicka pfatelstvi se postupne rozsifila a dnes podobny
model zkouseji tfeba Tanzanie, Zanzibar, Malawi,
ale i mesto New York. A Dixon Chibanda? Muz, ktery si
chtel uzivat pohodli soukrome praxe, travi zivot na cestach
a sni o vytvofeni globalni site babicek, ktere by se ve svych
komunitach postavily do cela boje proti smutku a depresi.
Zapadni novinafi jej popisuji jako cloveka, ktery se nikdy
nezastavi - pohani jej touha, aby uz nikdo nemusel zemfit
vlastni rukou jenom proto, ze mu chybi patnact dolaru
na autobus. •
© WWW.RESPEKT.cz/AUDIO
64 R E S P E K T 3 I 13. - 19. LEDEN 2020