A. Požadavky a okruhy otázek ke státní závěrečné zkoušce z programu N-GAL2S Galerijní pedagogika a zprostředkování umění Požadavky kladené na kandidáty a kandidátky při státní závěrečné zkoušce vycházejí z cílů, které jsou vyjádřeny v profilu absolventa vysokoškolského magisterského studia v programu Galerijní pedagogika a zprostředkování umění. Zde jsou formulovány standardní tvůrčí schopnosti, vědomosti a pedagogické předpoklady nezbytné k dosažení způsobilosti pro práci galerijního pedagoga, edukátora v kultuře či tvůrčího pracovníka v jiných profesích v oblasti zprostředkování umění. Státní závěrečná zkouška navazuje na vykonané dílčí zkoušky a na práce vytvořené během studia podle požadavků učebních plánů. Zkouška se koná formou ústního pohovoru a trvá zpravidla 15 až 30 minut. Uchazeči a uchazečky mají v tematice, kterou si losem zvolí, prokázat mj. schopnost vymezit a utřídit základní pojmy, uvést v souvislostech hlavní problémové linie (události, díla, osobnosti aj.), vymezit propojení teoretických znalostí s praxí a své závěry kultivovaně v uceleném projevu přednést a s porozuměním odborně reagovat na doplňující otázky k tématu. Tematické okruhy a otázky ke státní závěrečné zkoušce v programu galerijní pedagogika a zprostředkování umění: 1. Poselství babylonské princezny Společenská úloha výtvarného umění v historii, příklady výrazných historických přelomů ve společenském působení umění od pravěku do 19. století. Zprostředkování umění jako průvodní princip existence umění – od nejstarších počátků do 19. století (vybrané příklady aktivit i jednotlivých institucí). Zpracování tematiky dějin umění v současných muzejních a galerijních programech a v autorské práci uchazeče. 2. Průkopnický výkon ředitele obrazárny v Hamburku Výtvarné umění jako společenský fenomén v moderní době (od 19. století do poloviny 20. století), úloha muzeí a galerií v době nástupu moderny, teoretické koncepty zaměřené na vnímání a prezentaci umění v 19. a 20. století, počátky galerijní pedagogiky a první teoretické koncepty i praktické příklady. Moderní umění v českých sbírkách a jeho zprostředkování. 3. Kouzlo letních ateliérů Mezioborové pojetí současného výtvarného umění a pluralita přístupů k jeho společenské úloze. Aktuální proměny v galerijním a muzejním vzdělávání v českém prostředí posledních desetiletí v práci výrazných osobností. Modely galerijních programů zaměřených na aktuální umění. 4. Harald Szeemann a nová profese v provozu umění Pozice umělce, kurátora a galerijního pedagoga a jejich vzájemné vztahy. Příklady z českých i zahraničních institucí v historickém vývoji. Koncepty a práce konkrétních osobností. Edukační potenciál výtvarného umění a podíl různých profesí na zprostředkování umění. 5. Brno Art Open nebo Sochy v ulicích? Výtvarný projev jako komunikace, komunikativní prvky umělecké tvořivosti, společenská funkce umění v minulosti a současnosti. Aktuální podoby umění ve veřejném prostoru a tvorba programů pro mládež i dospělé zaměřených na mimogalerijní prezentaci umění. České i zahraniční příklady, situace v Brně, vlastní zkušenosti. Možnosti školní výuky v plenéru. 6. Berlin nebo Brno Art Week? Komunikační přínos mezinárodních přehlídek výtvarného umění, výtvarné soutěže a zakázky, institucionalizace umění a uměleckého provozu (muzea, časopisy, granty aj). Výtvarné festivaly. Edukativní aspekty zprostředkování umění v muzeích a galeriích, „výuka“ před obrazy, galerijní animace jako vzdělávací proces (teorie, příklady z minulosti, současnost). 7. Výmluvnost kresby a Škola výtvarného myšlení Historické a současné koncepty interpretace výtvarného díla v pojetí vybraných teoretiků i v autorské umělecké tvorbě. Výtvarná interpretace v umění moderny a postmoderny, příklady výrazných umělců a jejich děl. Galerijní animace na výstavách klasického a současného umění, interpretační postupy v galerijní edukaci a v mimoškolních kurzech, příklady ze zahraničních i českých institucí. 8. Art is Here Výstava jako součást uměleckého provozu, role kurátora, architekta a výtvarného pedagoga při tvorbě výstavy. Koncepce individuální, skupinové a přehlídkové výstavy, poslání stálé expozice a přínos významných mezinárodních přehlídek v České republice. Přínos soukromých sběratelů v minulosti a v současnosti. Možnosti praktické výtvarné práce školních skupin v galerijním prostředí, individuální a kolektivní práce, trvalost a pomíjivost výsledků tvorby. 9. Dětský ateliér Principy komunikace muzea umění a galerie s veřejností, oddělení pro veřejnost, internetová prezentace, kontakt se sdělovacími prostředky, význam spolků přátel, sponzorů aj. Významné tendence v současné muzejní a galerijní pedagogice, příklady z domácích i zahraničních institucí. 10. „Cicerone“, „Führungen“ a komentované prohlídky Typologie edukačních programů v galeriích a muzeích umění. Historické a současné přístupy, příklady z konkrétních zahraničních i domácích institucí. Význam a specifika odborné a popularizující literatury, úloha lektorsky koncipovaných publikací a edukační potenciál specializované literatury o výtvarném umění pro děti. 11. Od pracovních sešitů k aktivní galerijní knížce Doprovodné tiskoviny k výstavě I – pozvánka, plakát, tisková zpráva, anketní a interpretační tiskoviny, soutěže, pracovní sešity aj. Princip individuální a kolektivní práce v muzeu umění, výuková spolupráce galerie a školy. 12. Děkuji vám za pozornost Tvorba přednášky a lektorského projektu. Zpracování a zprostředkování obrazových a textových informací, osobnost přednášejícího, interakce s posluchači Využití elektronických médií v tvorbě a realizaci doprovodných galerijních aktivit, tvorba interaktivních programů v „online“ prostředí. 13. Pedagogický skicář Paula Klee Doprovodné tiskoviny k výstavě II – popisky a informační texty pro návštěvníky v prostoru výstavy, informační grafika muzea umění, tvorba a koncepce katalogu. Příklady katalogů významných mezinárodních i domácích akcí. Besedy o umění ve výtvarné pedagogice druhé poloviny 20. století a v současném pojetí. 14. Prosím kolemjdoucí, aby při procházení kolem tohoto místa kokrhali Inspirativní role performativního umění pro aktivizující programy v galerii a muzeu umění. Osobnosti světového i současného umění akce, galerijní prezentace jejich tvorby, akční principy ve školní a galerijní výtvarné edukaci. Výtvarný ateliér v muzeu, výtvarný umělec v roli animátora, vícedenní a pobytové ateliéry. Příklady ze zahraničí i z českých galerií a muzeí. 15. Bedřichovice nad Temží Aktivismus ve výtvarném umění současnosti, skupinové aktivity, public art, kolaborativní projekty, umělecký projev a morální či zákonné normy. Společenská problematika v tvorbě galerijních doprovodných programů, mezioborové prvky galerijní edukace. Virtuální výtvarné světy a internetové galerie. 16. Picassův galerista a jeho pokračovatelé Úloha soukromých galerií, počátky a vývoj obchodu s výtvarným uměním. Význam veletrhů umění pro definování hodnoty aktuálního umění, významné světové a české soukromé galerie a jejich podíl na zprostředkování umění. Poselství výsledků aukcí v prestižních aukčních společnostech pro výtvarnou a galerijní pedagogiku. 17. Friendly Alien, Torteschnite, „Chobotnice“ a pyramida v Louvre Muzea umění jako architektonické skvosty, kulturní centra, umělecké archívy, edukační zóny nebo turistické cíle? Světoví architekti a jejich slavné muzejní stavby, úkoly, úskalí a význam architektonického řešení muzea. Dětské ateliéry, jejich prostorové řešení, vybavení a personální zabezpečení. 18. Poezie mezi obrazy Propojování slovesného a výtvarného projevu v současném výtvarném umění, příklady konkrétních uměleckých tuzemských i zahraničních osobností. Aktivizující možnosti tvůrčího psaní a dramatické výchovy v galerijních programech, mezioborové edukační aktivity v galerii, příklady konkrétních zkušeností z muzeí a galerií. Spolupráce výtvarného pedagoga s vyučujícími jiných předmětů, vzájemné vazby výtvarného a literárního projevu. 19. Večerní kurs nebo univerzitní studijní program? Umělec v pozici kurátora, české galerie s kurátorskými aktivitami umělců, úloha soukromé galerie, výrazné české i zahraniční soukromé galerie posledních desetiletí. Kurátorská studia a vzdělávání odborníků pro galerijní edukaci v České republice a v zahraničí. Osobnostní předpoklady pro lektorskou práci v galerii. 20. Číšníci umění a virtuální galerie Využití elektronických médií v tvorbě doprovodných galerijních aktivit, realizace interaktivních programů, jejich vztah ke klasickým postupům. Virtuální galerie. Galerijní pedagogika v teorii a praxi a vzdělávání odborníků pro galerijní a muzejní edukaci. Literatura, soudobé teoretické koncepce, univerzitní studijní programy a galerijní kurzy. 21. Pan primátor a odbor kultury Veřejná správa a výstavní instituce, financování muzea umění v českém prostředí a v zahraničí, sponzoring a mecenášství, společenská a ekonomická pozice městské galerie. Aktuální příklady administrativních zásahů do výtvarného provozu. CLAIR, Jean. Úvahy o stavu výtvarného umění: kritika modernity; Odpovědnost umělce: avantgardy mezi strachem a rozumem. 1. vyd. Brno: Barrister & Principal, 2006. 226 s. Dějiny a teorie umění. ISBN 80-7364-038-4. WITTLICH, Petr. Horizonty umění. Vyd. 1. Praha: Karolinum, 2010. 676 s. ISBN 978-80-246-1607-0. REBMANN, Hellevi. Neviditelná skulptura: (o Josephu Beuysovi). Překlad Petr Jochmann. Olomouc: Votobia, 1998. 94 s. Malá díla; sv. 91. ISBN 80-7198-328-4. ZÁLEŠÁK, Jan. Minulá budoucnost: současné umění na cestě od archeologie k angažovanosti = [Past future]. Vyd. 1. V Brně: VUT, Fakulta výtvarných umění, 2013. 119 s. Tranzit. ISBN 978-80-214-4794-3. ZÁLEŠÁK, Jan. Umění spolupráce. Vyd. 1. Praha: Akademie výtvarných umění v Praze, Vědecko-výzkumné pracoviště, 2011. 292 s. Edice VVP AVU; sv. 4. ISBN 978-80-210-5707-4. FILIPOVÁ, Marta a RAMPLEY, Matthew. Možnosti vizuálních studií: obrazy, texty, interpretace. 1. vyd. Brno: Společnost pro odbornou literaturu - Barrister & Principal, 2007. 254 s., [32] s. obr. příl. ISBN 978-80-87029-26-8. CHOCHOLOVÁ, Lucie, ed., ŠKALOUDOVÁ, Barbora, ed. a ŠTŮLOVÁ VOBOŘILOVÁ, Lucie, ed. ICT a současné umění ve výuce - inspirace pro pedagogy výtvarné, hudební a mediální výchovy. V Praze: Národní galerie, 2008. 156 s. ISBN 978-80-7035-378-3. ŠOBÁŇOVÁ, Petra et al. Useful symbiosis: science, technology, art & art education. First edition. Olomouc: Palacký University Olomouc, 2016. 430 stran. Monographs. ISBN 978-80-244-4853-4. MAŠEK, Jan, ed., SLOBODA, Zdeněk, ed. a ZIKMUNDOVÁ, Vladimíra, ed. Mediální pedagogika v teorii a praxi: sborník příspěvků z mezinárodní konference o mediální výchově a pedagogice: Plzeň, 17.-18. června 2009. Plzeň: Fakulta pedagogická ZČU, ©2010. 229 s. ISBN 978-80-7043-851-0. MORGANOVÁ, Pavlína. Akční umění. 2., dopl. vyd. V Olomouci: J. Vacl, 2009. 277 s. ISBN 978-80-904149-1-4. STEHLÍKOVÁ BABYRÁDOVÁ, Hana. Výtvarná dílna. Vyd. 1. Praha: Triton v koedici s Masarykovou univerzitou v Brně, 2005. 289 s. Spisy Pedagogické fakulty MU; č. 96. ISBN 80-7254-705-4. FULKOVÁ, Marie. Diskurs umění a vzdělávání. Jinočany: H & H, 2008. 335 s. ISBN 978-80-7319-076-7. HORÁČEK, Radek. Galerijní animace a zprostředkování umění. Brno: Akademické nakladatelství CERM 1998. ISBN: 80-7204-084-7. O´DOHERTY, Brian. Uvnitř bílé krychle. Ideologie galerijního prostoru. Praha: Tranzit 2014. ISBN: 978-80-87259-30-6. THOMPSON, Dan. Jak prodat vycpaného žraloka za 12 miliónů dolarů. Zlín: Kniha Zlín 2010. ISBN: 978-80-87162-58-3. THORNTONOVÁ, Sarah. Sedm dní ve světě umění. Zlín: Kniha Zlín 2016. ISBN: 978-80-7473-431-1. HORÁČEK, Radek, FIŠER, Zbyněk, HAVLÍK, Vladimír. Slovem, akcí, obrazem – příspěvek k interdisciplinaritě tvůrčího procesu. 1. vyd. Brno: MU, 2010, 208 s. ISBN 978-80-210-5389-2. KESNER. Ladislav. Marketing a management muzeí a památek. 1. vyd. Praha: Grada, 2005, 304 s. ISBN 8024711044. HORÁČEK, Radek. Umění bez revolucí? Proměny soudobého výtvarného umění. 2. doplněné vydání. Brno: B+P Publishing, 2019, 287 s. ISBN 978-80-7485-191-9. KESNER, Ladislav. Muzeum umění v digitální době. Vnímání obrazů a prožitek umění v soudobé společnosti. Praha: Argo a NG, 2000, 259 s. ISBN 80-7203-252-6. FULKOVÁ, Marie. Galerijní a muzejní edukace. Vlastní cestou k umění. Praha: UK, 2014, 360 s. ISBN 978-80-7101-111-8. OBRIST, Hans Ulrich. Stručná historie kurátorství. Kutná Hora: GASK, 2012. ISBN: 978-80-7056-176-6. ZHOŘ, Igor. Škola výtvarného myšlení I-II. Brno: Krajské kulturní středisko 1989. ŠOBÁŇOVÁ, Petra. Edukační potenciál muzea. 1. vyd. Olomouc: UP v Olomouci, 2012, 394 s. ISBN 978-8024-430-348. HORÁČEK, Radek, FIŠER, Zbyněk, HAVLÍK, Vladimír. Slovem, akcí, obrazem – příspěvek k interdisciplinaritě tvůrčího procesu. 1. vyd. Brno: MU, 2010, 208 s. ISBN 978-80-210-5389-2. MACHARÁČKOVA, Marcela. Brněnská osmdesátá. Brno: Muzeum města Brna, 2010, 199 s. ISBN 978-8086-549-101-10 HORÁČEK, Radek, ed. Sochařské Brno 1989-2019. Brno: Masarykova univerzita 2019. ISBN: 978-80-210-9317-1. NAVRÁTIL, Ondřej. Zelené ostrovy. České umění ve věku environmentalismu 1960-2000. Brno: Masarykova univerzita 2017. ISBN: 978-80-210-8883-2. PACHMANOVÁ, Martina ed. Neviditelná žena. Praha: One Woman Press 2002. ISBN: 80-86356-16-7. BOURRIAUD, Nicolas. Postprodukce. Praha: Tranzit 2004. ISBN: 80-903452-0-4. POSPISZYL, Tomáš. Asociativní dějepis umění. Praha: Tranzit 2014. ISBN: 978-80-87259-28-3.