Kočka na stromě

Siamská kočka na našem stromě

přes holé větve dívá se po mně

očima jako plamínky,

jak prsten naší maminky.


Venku je zima, vítr tam fouká.

Pojď za mnou, z okna lépe se kouká

na celý velký divný svět.

Budem si o něm vyprávět.


Pavouk

Pavouku, pavouku,

běž raději na louku.

Tady, mezi zdí a skříní,

jsi jen na zlost hospodyni.


Copánky

Hladí, hladí hřebínek

za pramínkem pramínek,

shora dolů, shora dolů…

Ty pramínky potom spolu

za ušima splete máma

a ozdobí beruškama.




Holubička

Zavoláme holubičku,

ať rozevře vějíře

pro ubohou princezničku,

která nemá rytíře.


Co si počne princeznička

bez prince i obydlí?

Přiletí k ní holubička,

uschová ji pod křídly.


ZAHRÁDKA ANI NEDÝCHÁ,

celá se boří do ticha.

Ticho je bílé – je to sníh.

Sníh, co se třpytí ve větvích

jabloní, které ve spánku

sní o jásotu skřivánků

po čistém nebi rozsetých.


Sněhu jsou plná oblaka.

Pod nimi vrána zakráká,

přinesla zimu na křídlech.

Zahrádku spící vyspat nech,

ať se teď o nic nestará.

Ať nabírá sil do jara,

kdy probudí se v poupatech.


Perníková chaloupka (úryvek)

Les černý zbělel ve vánici,

do bílých peřin lehlo mlází.

Zavřela baba na petlici,

plameny z pece jazyk plazí.


Zmizely cesty v bílém vání,

neprojde lesem noha lidská.

Zlým nikdo ve zlu nezabrání. –

Cvak! už je otevřena klícka.


Svět zapad do zimního spánku.

Ach, táto, mámo! Kde jste, kde jste!

„Napekla jsem vám marcipánku,

teď si tam pro něj sami vlezte.“


Na křižovatce

Chtěl jsem přejít, kdosi křikl:

„Pozor! Jede motocykl!“


Autobusy, povozy –

a pan strážník zahrozí:


„Ty si asi myslíš, kloučku,

že jsi někde na paloučku.“


Auta troubí tú – tú – tú,

musím platit pokutu.