DIDAKTIKA MATEMATIKY IMAp07 P 6 Růžena Blažková PdF MU Brno Dělení mimo obor násobilek 1.Dělení se zbytkem •Motivace: proč se učíme dělení se zbytkem? Někdy nemůžeme počet prvků rozdělit na skupiny o stejném počtu prvků (např. 29 dětí nelze rozdělit na stejně početné skupiny). •Dělení se zbytkem je také potřebné při písemném dělení. 1. Dělení se zbytkem •Předpokládané znalosti: •základní spoje násobení a dělení, •násobek čísla, •nejblíže menší násobek daného čísla k danému číslu (např. nejblíže menší násobek čísla 4 k číslu 15 je 12, což je trojnásobek). • Dělení se zbytkem - definice Dělení se zbytkem - vyvození •Dělení na části: 14 švestek rozděl mezi 4 děti tak, aby měly všechny stejně. Kolik švestek bude mít každé dítě a kolik švestek zbyde? •Dramatizace: připravíme konkrétní realizaci, rozdělování • Dělení se zbytkem •Grafické znázornění: • A B C D • O O O O • O O O O • O O O O O O •Zápis příkladu: 14 : 4 = 3 (zb. 2) •Zkouška: 4 · 3 = 12 12 + 2 = 14 nebo 4 · 3 + 2 = 12 + 2 = 14 •Odpověď: Každé dítě dostane tři švestky a dvě švestky zbydou. • Dělení se zbytkem •Dělení podle obsahu: 14 tyčinek (krychlí) rozděl na hromádky po čtyřech. Kolik úplných hromádek vytvoříš a kolik tyčinek bude na neúplné hromádce? • •Dramatizace: Každé dítě má 14 tyčinek (krychlí) a pracuje samostatně. • •Grafické znázornění: //// //// //// // • • Dělení se zbytkem •Zápis příkladu: 14 : 4 = 3 (zb. 2) • •Zkouška: : 3 · 4 = 12 12 + 2 = 14 • nebo 3 · 4 + 2 = 12 + 2 = 14 • •Odpověď: Vytvořím tři úplné hromádky. Dvě tyčinky zbydou. • Problémy při dělení se zbytkem •Nedostatečné zvládnutí spojů násobení a dělení •Děti pracují s nejblíže vyšším násobkem, např. • 34 : 7 = 5 (zb. 1) •Děti zapisují násobek dělitele: • 34 : 7 = 28 (zb. 6) •Děti si nevědí rady s příklady typu 4 : 7 •Chyby při provádění zkoušky: • 34 : 7 = 4 (zb. 6) zk. 4 · 7 = 28 + 6 = 34 •Pozor při práci s kalkulačkou – neumí dělení se zbytkem Dělení mimo obor násobilek zpaměti •Příklady typu 72 : 4 96 : 3 •Dělence vhodně rozložíme na dvě části, jedna je desetinásobkem (dvacetinásobkem, …) dělitele: • 72 : 4 40 : 4 = 10 32 : 4 = 8 10 + 8 = 18 • 40 32 • • 96 : 3 90 : 3 = 30 6 : 3 = 2 30 + 2 = 32 • 90 6 Písemné dělení •Písemné dělení se liší od ostatních algoritmů operací: •- začíná se počítat od nejvyššího řádu •- schéma algoritmu má horizontální i vertikální polohu •- je třeba zvládat všechny dříve probírané operace • •Vždy provádíme zkoušku správnosti násobením Písemné dělení jednociferným dělitelem •Metodická řada příkladů: •Dělení beze zbytku, zkoušky správnosti •69 : 3 •84 : 3 •175 : 5 •Dělení se zbytkem • 253 : 4 •Čísla s nulami •308 : 5 302 : 5 5603 : 7 • • Písemné dělení dvojciferným dělitelem •Odhad výsledku •Využívání zaokrouhlování •Využívání násobků čísel dvojciferných •Grafická úprava – zatrhování v dělenci, sepisování číslic z dělence •Vyznačení počtu cifer podílu •Dát žákům návod, jak opravovat chybné odhady a výsledky, aby příklad byl čitelný • Písemné dělení dvojciferným dělitelem •Metodická řada úloh: •1. odhad – dělitel se snadno zaokrouhlí na desítky: • 76 : 19 (80 : 20) • 153 : 31 (150 : 30) 2.odhad je třeba upravit: 418 : 54, 500 : 73 3.Dělení víceciferných čísel: 3 593 : 58, 48 256 : 59 4.Čísla s nulami: 25 025 : 25 5. 5. 5. • Problémy při písemném dělení •Chyby vyplývající z nezvládnutí předcházejícího učiva (násobení, dělení, dělení se zbytkem, dočítání) •Nedodržení postupu algoritmu, např. 3556 : 7 = 58, zkouška 58 ·7 = 3556 •Vynechávání nebo přidávání čísel při sepisování •Problémy s čísly, v jejichž zápisu se objevuje nula • •