Vývojová psychologie
PedF MU, podzim 2020
Mgr. Tomáš Kohoutek, Ph.D.
kohoutekt@ped.muni.cz
Katedra psychologie

Úvodem: otázky vývojové psychologie
„CO“, „PROČ“ a „JAK“
nCO – vymezení, hlavní témata
qChápání vývoje v psychologii a příbuzných disciplínách
qOntogenetická psychologie – cíle, teorie, periodizace, různé důrazy
nJAK
qSpecifické metody vývojové psychologie
qOrganizace výuky
nPROČ
n

Co = hlavní témata
nPřednášky – program viz sylabus, sleduje se
qpředevším vývoj v normě (plus vybrané problémy)
qjeho různá stadia (od prenatálního po dospělost) a
qaspekty („bio-psycho-sociální“: vývoj tělesný, kognitivní + učení, emoční, morální, sociální…)
qvýznamné teoretické příspěvky – „výklad“ vývoje
n

Co má hlas…
… a ráno chodí po čtyřech,
v poledne po dvou
a večer po třech?

Proč tím zatěžovat (budoucí) učitele? (1)
nVývojový aspekt jako zvláštní a užitečný
qotázka „jak se k něčemu došlo“ může být klíčová
qpoznatky o psychickém vývoji jako klíčové pro porozumění psychologii učení, osobnosti,
psychopatologii…;
nspecifické pojetí učení jako „přidaná hodnota“ vývojové psychologie k pedagogice; psychodidaktika,
konstruktivistické pojetí výuky… staví na vývojové psychologii
nVědět, s kým máme tu čest
qporozumět specifikům vývojových období – projevům, potřebám…(„dítě není malý dospělý“)
qznát vývojové možnosti a typické problémy… nebo naopak nepodléhat obavám, nepatologizovat, co je
normální
qvyužívat možnosti, pracovat s vývojovými podmínkami, principy a devizami
qPoradit si s anamnesticky významnými událostmi a podmínkami
q= Mít přiměřený přístup

Proč tím zatěžovat (budoucí učitele)? (1)
nVývoj jako něco, co je nám blízkého
qvšichni se vyvíjíme a máme i své vlastní „teorie“ a představy, které můžeme rovněž kultivovat a
rozvíjet
qvývoji zpravidla „rozumíme“ lépe, než např. obecné psychologii, míváme své sklony a „osobní
teorie“
nOrientovat se v paletě názorů na vývoj, výchovu, vzdělávání
qnejen akademické názory, ale i dobové zažité či progresívní
qnaučit se reflektovat vlastní východiska, argumentovat, odlišovat relevantní zdroje
n= Obecně kulturní/kultivující důvod:
qpovědomí o okolnostech vývoje, porozumění principům vývoje člověka jako součást profesní i lidské
vybavenosti

Jak: k organizaci
nKolokvium: formou písemného testu, online;
n? Formou skupinového pohovoru (volitelné)
nVlastní aktivita na základě zadání v interaktivní osnově (filmy, studijní texty – domluvíme se na
reflexích)
n? Konzultační hodiny pro zájemce (online; kdy?)
n

Jak lze chápat vývoj…
nFylogeneze
nAntropogeneze
nKulturní geneze
nOntogeneze – typicky těžiště zájmu vývojové psychologie (předchozí lze však těžko pominout
nAktuální geneze

Fylogeneze, antropogeneze
n
n

Antropogeneze – změny kontextu života člověka
n1 milion let žil člověk jako lovec a sběrač
n400 tisíc let umí rozdělat a udržovat oheň
n100 tisíc let vyrábí a používá nástroje
n
n
n
n
n
n10 tisíc let se věnuje zemědělství
n1 tisíc let žije ve městech
na asi 25 let běžně používá na PdF počítače

Zdroje vývojově psychologického uvažování – odkazy k fylogenezi (evoluční biologie)
nPočátek tohoto  směru uvažování Ch. Darwin (1859) : evoluční vývoj je organizován podle dvou
základních kritérií:
n
-Přežití
-
-Reprodukce
-
nDůraz se klade na adaptaci
nObecně: Obnovila se „stará“ tradice uvažování o vývoji (do této doby obecně převažovalo pojetí
vědy jako normativní/taxonomické)
pic

ale…
nVývojový aspekt braly
n v potaz už novověké
npedagogické přístupy:
qJ. A. Komenský –
qperiodizace vývoje
qjako „škol“ (zrození,
qdětství, chlapectví, jinošství,
qmladosti, mužnosti a stáří)
q
nUvažování o vývoji jako o podstatné otázce sahá do starověku…
q

ale…
qJ. A. Komenský –
qperiodizace vývoje
qjako „škol“
q
q
q
q
qCo hlásá nápis na obrázku? Může se vztahovat i k některým ze současných pedagogických přístupů?
qMůžeme „důvěřovat vývoji“?
q




Předmět a hlavní témata ontogenetické vývojové ps.
qZkoumání souvislostí a pravidel vývojových změn i jejich dynamiky v jednotlivých oblastech
psychiky i celku osobnosti
qZměny
nkvantitativní i kvalitativní
nplynulé i prostřednictvím skoků
nnárůst, úbytek i změna (vše je vývoj!)
nvznik, rozvoj a proměny psychických procesů i vlastností
n
n
n

Ontogenetická psychologie: základní cíle oboru (dle Langmeiera a Krejčířové, 1998)
nPopsat vývojové změny (už popis ale bývá organizovaný, ovlivněný teorií)
nOdvodit určité obecné zákonitosti (vývoj každého jedince ale může být natolik individuální, že
nomotetický přístup nemusí postačovat)
nVytvořit co možno jednotnou teorii, umožnit posuzování a předvídání; žádná současná teorie
nevysvětluje vývoj v úplnosti – často se zaměřují buď na některý aspekt vývoje (kognitivní, emoční,
sociální) nebo na vývojová období (popř. jejich periodizaci)
nTeorie vývoje tedy vysvětlují:
nFaktory podmiňující vývoj a určující jeho průběh
nZnaky jednotlivých etap vývoje
nIndividuální rozdíly v duševním vývoji a jejich podmíněnost
n

Jak: Význam vývojových teorií
nvývojové teorie poskytují „nezbytný pojmový nástroj, který pomáhá pochopit vztah mezi příčinami
(vnitřními faktory, podmínkami uvnitř organismu a vnějšími podmínkami, vlivy prostředí) a následky
v průběhu ontogeneze (vývoj schopností, emocí, morálních postojů).“
n
nvyužití v mnoha humanitních disciplínách – nejen v psychologii (vedení terapie, popř. poradenského
rozhovoru se zřetelem k etapě vývoje, ve které se klient nachází, specifika psychodiagnostiky
dětí), ale i v profesích nepsychologických (lékaři, učitelé a speciální pedagogové, výchovní
poradci, sociální pracovníci…)

Velmi obecně je možné říct, že nám vývojové teorie poskytují „nezbytný pojmový nástroj, který
pomáhá pochopit vztah mezi příčinami (vnitřními faktory, podmínkami uvnitř organismu a vnějšími
podmínkami, vlivy prostředí) a následky v průběhu ontogeneze (vývoj schopností, emocí, morálních
postojů).“ (Langmeier, 1998, s.7)  Konkrétněji se pak poznatky o periodizaci vývoje setkají
s využitím v mnoha odvětvích psychologie (vedení terapie, popř. poradenského rozhovoru se zřetelem
k etapě vývoje, ve které se klient nachází, specifika psychodiagnostiky dětí …)  i profesích
nepsychologických (lékaři, učitelé, výchovní poradci, sociální pracovníci …).

Jak: Jaké je místo vývojové psychologie v kurikulu na PedF?
nS dílčími odkazy jste se setkali v Úvodu do pedagogiky a psychologie (Zimbardo, Gavora…)
nNavazující psychologické předměty:
qpředevším pedagogická psychologie (předpokládá znalosti o dětství a dospívání, o anamnesticky
významných zkušenostech),
qpedagogicko-psychologická diagnostika;
qsociální psychologie (jako primárně „psychologie dospělých“)
qškolní a poradenská psychologie
qna VPs vzpomeňte vždy, když je řeč o psychodidaktice nebo konstruktivistickém přístupu
n

Jak: Metody vývojové psychologie
nPřirozeně: pozorování, rozhovor; vývojové škály, testy schopností; analýza produktů;
experimentální metody
nAnamnestický a katamnestický přístup; kazuistický přístup (případové studie)
n
nVýzkum: longitudinální, průřezové a smíšené studie; dále
qSrovnávací studie jednovaječných dvojčat (s ohledem na vliv dědičnosti a prostředí)
qOsoby v extrémních vývojových podmínkách (tzv. „vlčí děti“)

Longitudinální (dlouhodobý) a průřezový (příčný - cross sectional) výzkum
nZachycení proměny psychických procesů a vlastností
qprůřezové studie – pozor na vliv odlišné „kohortové zkušenosti“!
nsrovnání více věkových skupin (kohort)
qSAHA http://bit.ly/1eOMFhQ
qlongitudinální studie – všestranně náročné
ndlouhodobé sledování jedné skupiny (kohorty)
qELSPAC (http://www.elspac.cz/) – psychologická část na FSS http://ivdmr.fss.muni.cz
qPražská skupina školní etnografie http://bit.ly/1eOQ28z
qZ. Matějček a kol.: výzkum „nechtěných dětí“
n

Jak – různá hlediska, oblasti vývoje
nBiosociální vývoj
qtělesný vývoj a jeho podmínky
nKognitivní vývoj
qvšechny poznávací procesy (zpracování informací, myšlení, rozhodování, učení)
nPsychosociální vývoj
qzpůsoby prožívání osobnostních a sociálních charakteristik, rolí, vztahů a sociálních pozic

Jak: různé důrazy ontogenetických teorií
nDůraz na periodizaci, celoživotní vývoj v nejširším pojetí
n x
n důraz na některé aspekty vývoje (kognitivní, emoční, psychosociální…)
n
nDůraz na popis stádií vs. důraz na „logiku“ vývoje a změn
n
n„genotyp“ vs. „fenotyp“, „nature“  x „nurture“, vrozené a získané, zrání a učení…, nomotetický vs.
idiografický přístup
n
nZvláštní význam:
qsociální aspekt, „intersubjektivní“ aspekty  vývoje …
qv kontextu pedagogiky: vývojově specifické formy učení
q
nRůzné teorie se mohou doplňovat a mohou být i konkurenční
n
n
n
n

Jak je vývoj podmíněn - činitelé vývoje
nDědičnost: nemusí se v průběhu vývoje pojevovat konstantně (větší vliv v počátečních a konečných
fázích vývoje)
qGenotyp, fenotyp (genotyp + prostředí)
n
nProstředí : ovlivňuje povahu interakcí s okolím, člověk musí projevit nějakou aktivitu v procesu
učení (např. Piaget)
qFyzické prostředí, sociokulturní prostředí
qsocializační činitelé
nspolečnost, kultura
naktuální sociální kontext
qsociální vrstva
qprimární (malá) sociální skupina = rodina

Základní literatura
nUčebnice
qThorová, K. (2015). Vývojová psychologie. Proměny lidské psychiky od početí po smrt. Praha:
Portál.
qLangmeier, J., Krejčířová, D. (1998, 2006): Vývojová psychologie. Praha: Grada.
qVágnerová, M. (2012): Vývojová psychologie – dětství a dospívání. Praha: Karolinum.
qVágnerová, M. (2000): Vývojová psychologie. Dětství, dospělost a stáří. Praha: Portál.
n...a další (monografie)
qMacek, P. (1999, 2003): Adolescence: Psychologické a sociální charakteristiky dospívajících.
Praha: Portál. (...atd.)

Další zdroje informací
nOdborné časopisy
qPsychológia a patopsychologia dieťaťa, Pedagogika, Studia paedagogica, Orbis Scholae, Pedagogická
orientace…
nPopulární zdroje
q...od Učitelských listů po denní tisk
nElektronické zdroje dostupné prostřednictvím knihovny PedF MU http://www.ped.muni.cz/wlib/
(důležitá např. EBRARY Education); portál theses.cz (kvalifikační práce podle klíčových slov)
nDalší odkazy viz Informační služby na webu PedF
nStudijní materiály předmětu

Děkuji za pozornost!