22.05.2020
1
Předškolní věk
PedF MU, JS 2020
Mgr. Tomáš Kohoutek, Ph.D.
Předškolní věk
 V našem kulturním kontextu věk zhruba 3 – 6 let,
v zásadě se kryje s možností docházky do MŠ
 Začátek „druhého dětství“ (V. Příhoda – do 15 let),
ale i pokračování „magických let“ (S. Freiberg)
 Počátek: tvarová proměna, rozvoj motoriky,
plynulé řeči, vlastní identity, rodinné identity, vztahů
mimo rodinu, hry, kresby, předoperační stádium
myšlení, nástup sociálních emocí
 Ukončení: 2. tvarová proměna, další pokroky v
motorice (grafomotorika), myšlení – stádium
konkrétních operací (Piaget) , nástup „dětského
realismu“, počátek smyslu pro povinnost, realismus
ve hře, v kresbě, rozvoj soutěživosti… (ad školní
zralost)
22.05.2020
2
Pohled na předškoláka v různých přístupech
 J. A. Komenský - Informatorium školy mateřské prvních
šest let v životě člověka
 S. Freud - falická fáze - období identifikace
s vlastním pohlavím, téma moci, úzkost ze „soka“
 E.H. Erikson – konflikt iniciativy proti vině
 J. Piaget - předoperační stadium (odložená
nápodoba, symbolická hra, prudký rozvoj řeči,
vnitřní řešení problémů a kognitivní egocentrismus)
Výlet do historie: J.A. Komenský – Informatorium…
22.05.2020
3
Úkoly předškolního období
 pojmenování je mírně zavádějící: důležitá je nejen
„příprava na školu“, ale i rozvoj mnoha důležitých
schopností a dovedností potřebných mimo školní
kontext
 utváření vztahů s vrstevníky
 spolupráce i soupeření
 vedení i podřízení se
 řešení konfliktů a uzavírání kompromisů
Pravidelný a dostatečný kontakt s vrstevníky je pro
předškolní dítě nezbytný a nenahraditelný.
 Rozvoj vztahů s osobami jiného věku (starší i
mladší děti, dospělí mimo rodinu…)
 rozvoj sociální role, identity, „záměru“
Tělesný vývoj a vývoj motoriky
 Pokračuje rychlý růst (6 – 8 cm a 2 kg ročně; orientačně: váha = věk
x 2 + 8, výška = věk x 6 + 77)
 Diferenciace pohybů, oproti předchozím vývojovým obdobím jistější
a působí ladněji, dobrá realizace záměru – patrné např. v
kooperativní hře
 Rozvoj jemné motoriky – patrné v konstruktivní hře (materiál,
stavebnice…) a v kresbě (grafomotorika)
 V předškolním období se rovněž začíná vyhraňovat lateralita
 Období končí zhruba souběžně s
tvarovou proměnou (ta se
posuzuje i pomocí tzv. filipínské
míry) – přechod od proporcí „malého
dítěte“ k „velkému dítěti“
22.05.2020
4
Kognitivní vývoj
 Ad Piaget: „předoperační stádium“, fáze předpojmového a
symbolického myšlení (asi do 4 let) a myšlení názorného a
intuitivního (cca 4 – 7 let, tedy až do počátku školní
docházky)
 na počátku myšlení magické (a artificialistické, egocentrické… viz
prezentace 7), později posun k realismu, přetrvává ale velký význam
fantazie;
 stabilita objemu apod. nebývá ještě dosahována (až v prvníh letech
školy - viz konkrétní operace), myšlení může být útržkovité, ulpívat
na jednom předmětu, chybí komplexnost
 příklady utváření pojmů a kategorií: určování a pojmenování barev,
chápání pojmů času (včera – dnes – zítra)…
 Chápání vztahů: na počátku období častá otázka „proč?“
(celoživotně největší koncentrace této otázky na jednotku
času)
 Fantazie: velký význam pro harmonizaci, ale i pro rozvoj hry;
patrné v oblibě pohádek; sklon ke konfabulaci – „vymýšlení
si“ (nikoli lhaní)
Vývoj řeči
 Těsná vzájemná souvislost s kognitivním vývojem
(osvojování slov jako označení vnímaných
skutečností, vztahů…)
 Prudký rozvoj aktivního slovníku
 na počátku (3 roky) děti hovoří sice již zpravidla plynule,
aktivní slovní zásoba obsahuje asi 1000 slov, běžné jsou
agramatismy, vady výslovnosti apod.
 na konci (6 let) aktivní slovní zásoba 3 – 5000 slov, zbytky
dětské patlavosti by měly vymizet v prvním roce školy
 Rozvoj řeči po fonetické stránce
 Na počátku běžné agramatismy, vady výslovnosti apod.
 zbytky dětské patlavosti by měly vymizet v prvním roce
školy
22.05.2020
5
Emoční vývoj
 Souvislost s prudkým rozvojem motorických, poznávacích i řečových
schopností i s různými aspekty sociálního vývoje
 Oproti batolecímu období méně afektivních výbuchů, ačkoli přetrvává
jistá labilita emocí
 Stále převažují emoce krátkého trvání a mělké hloubky
 Mezi 3. a 5. rokem začíná dítě rozumět subjektivní povaze emocí
 Rozvíjí se „teorie mysli“ (ToM –Theory of Mind): porozumění myšlení a cítění
druhých, „schopnost vidět svět očima druhých“
 Po počátku uvědomování si sama sebe rozšíření prožívání ve vztahu k
druhým
 Rostoucí schopnost chápat druhé – na základě sociálních interakcí roste i
poznávací proces odlišování sebe od druhých
 Počátky sebehodnotících emocí: zahanbení, hrdost, pýcha… (viz např.
Erikson a odpovídající vývojový konflikt iniciativy proti vině)
 Rozvoj seberegulace, vývoj „svědomí“ (Freud: zvnitřněné superego);
dosud nestálé, závislé na autoritě a její přítomnosti (bezprostřední
uspokojení – „marshmallow test“ https://www.youtube.com/watch?v=Sc4EF3ijVJ8 )
Sociální vývoj
 Vztahy k druhým:
 diferencují se vztahy k rodičům
 rozvíjejí se vztahy k dalšími dospělým
 dítě proniká do „světa mimo rodinu“ – počátky „fáze veřejné socializace“
 velký význam kontaktu s vrstevníky i se staršími dětmi (už od konce
batolecího období)
 Utváření vlastní role
 Na počátku předškolního věku by již dítě mělo znát své jméno a správně
určit své pohlaví.
 Součástí identity předškolního dítěte se stává i tzv. osobní teritorium, do
kterého spadají blízké osoby, věci a místa
 rodová role: postupné osvojování významu a obsahu dívčí a chlapecké
(mužské a ženské) role
 Velký význam začíná mít sociální učení
 důležitým aspektem chování předškoláka je nápodoba
 Dítě se v tomto věku dobře zabaví činností podobnou té, kterou vykonává
vzor (např. rodič, ale i pohádková postava…), rádo se podílí na drobných
pracích a úkolech (upravených pro něj tak, aby mohlo být v jejich vykonávání
úspěšné).
22.05.2020
6
„Věk hry“ – typy hry
 Rozlišení hry vs. experimentace (V. Příhoda) –
experimentace vzniká sama ze situace, je
nepředvídaná, nahodilá…; hra má cíl, souvislosti,
průběh včetně ukončení…
 Hry s materiálem
 Funkční a činnostní hry: procvičování tělesných
funkcí ve složitějších formách; důležitá je funkční
libost
 Konstrukční - realistická hra (stavění, kreslení…)
 Symbolická – iluzívní, fantazijní hra („kuchyně se
stane lesem a štokrdle medvěděm…“)
 Rolová – úkolová hra (prodavač, popelář, princezna,
prezident…)
 Sociálně: hra paralelní, společná asociativní/
kooperativní, hra soutěživá
„Věk hry“ – pojetí hry
Dominantní pojetí hry:
 Hra jako „příprava“ na reálný život, nácvik, zkoušení něčeho
„nanečisto“
 Hra napomáhá rozumnému a účelnému životu (ač sama o sobě může
být nerozumná), vede k osvojení dovedností potřebných pro život, k
zotavení a uvolnění i k překonání sociálních nároků
 Hra jako smysluplná činnost sama o sobě
 Hra jako jedna ze základních potřeb člověka ve všech společenstvích a
kulturách, význam nemusí být obhajován jinými důvody. Souvisí se
svobodou člověka a s jeho tvůrčí, fantazijní a uměleckou schopností.
 Výběr názorů:
 Huizinga: kulturu stvořil „homo ludens“, ne „homo faber“
 J. A. Komenský: Hra je přirozená lidská potřeba.
 A. Lazarus: Hra je prostředník k přirozenému odpočinku.
 H. Spencer: Hra slouží k odčerpání přebytečné energie.
 G. S. Hall: Hra jako rekapitulace fylogenetických období v ontogenetickém
vývoji.
 K. Gross: Hra má funkci přípravy a přípravného učení na „opravdový“ život.
 Psychoanalytická tradice: Hra přináší slast č funkční libost.
 E. Erikson: Hra jako řešení problémů a krizí.
22.05.2020
7
„Věk hry“ – význam her ve vývoji
 Hraje si každé zdravé dítě; hra je základní potřebou, je nezbytná
pro psychický vývoj (po stránce motorické, kognitivní, emoční i
sociální)
 Hra = činnost, která je vykonávána proto, že je libá, přináší dítěti
uspokojení sama o sobě bez vnějšího uloženého cíle
 Jednotlivé fáze:
 Kojenec: procvičování pohybů, hra s jednoduchými
předměty,“prozkoumávání“, zájem o detaily, později o
vztahy mezi předměty, pohyb, zvuk… („není – kuk“),
přechod od náhodného k záměrnému
 Batole: procvičování nově získaných schopností, počátky
nápodoby, manipulace s předměty a materiály, zkoumání
funkčnosti, hra destruktivní i počátky hry konstruktivní,
počátky čmárání, dětské hříčky (říkadla,“paci-paci“), hra s
ostatními – od paralelní postupně ke společné
asociativní, zárodky kooperace, popř. i fantazijní hry
 Předškolák: hra jako hlavní činnost; kooperace a
soupeření, konstruktivní hra, nápodoba, námětová hra,
rolová hra, kresba, vyprávění, počátky her s pravidly
Kresba
 Kresbu lze chápat jako formu hry i jako „výtvarnou řeč“
 Počátky – prvotní motorický význam, objevování možností vlastního těla: „hra
se stopou“
 Vývoj: do 1 roku skvrny, od 1,5 roku čárání (centrum grafického pohybu je
nejprve v ramenním kloubu, postupné přesouvání loket, zápěstí, čáry
obloukovitého charakteru, přesahování papíru, krouživý pohyb a tvorby
nedokonalého oválu = první grafická figura, kolem 2,5 roku přistupuje druhá
komplexnější figura = kříž, dokládá schopnost měnit směr čáry; dále body,
klikatky, klubíčka, čáry, spirály…)
 Od 3 – 4 let kresba stále jistější, zřetelně zobrazuje konkrétní osoby, tvory,
předměty…; jako orientační vývojové měřítko se využívá např. kresba
postavy:
 počátečním stádiem je „hlavonožec“ – naznačené končetiny (ruce dítě u sebe
objevuje mnohem dříve než nohy, v kresbě však je to naopak). Trup chybí, objevuje
se až později, zpravidla, když chce dítě na něj umístit něco zajímavého (knoflíky,
pupík)
 končetiny postupně začíná zobrazovat jako dimenzionální (ne jednou linií), kresba
dlouho zůstává „skládaná“ z různých částí, může být přítomná transparentnost,
nerealistické napojení končetin, disproporce
 Kresba postavy se využívá i jako orientační zkouška školní zralosti
 Asi do 6 let dítě kreslí to, o čem ví, co ho zaujme; teprve od cca 7 let se
projevuje „vizuální realismus“ – snaha kreslit to, co vidí
22.05.2020
8
První fáze kresby – čmárání, kruhy, hlavonožec
… 3 - 4 roky
22.05.2020
9
…4 roky
…5 - 6 let