socializace v interakci novoroční relativně stabilních vztahů batolecím. Předškolní období ké, zejména pokud jde o osvo-
iusí udržovat tělesnou čistotu, d uposlechne rozkazu rodičů, ování přizpůsobilo způsobům, ně jako dospělí členové. V jed-tu mezi povolností a nátlakem )bí socializace (v užším slova nůže být různý: V některých izaci náhle, v jiných pozvolna.
1       v v
nu a nri m     o m i to
v i   • V ř
Rau, Alpert, 1965). Místo al sebe (prožívá pocity viny). Př chování, dítě se ztotožní (idei jeho příkazů v době, kdy ner
Rozvoj sociálních kontr rychle narůstá právě v přec vání vedeno bezprostřední] života jistě jedná záměrně ; dosud vnější - dítě je regi chování. Tato vnější kontn vlastními - nejprve hlasitě zaném předmětu a hlasitě negativismus, ale i snaha c tečné sebekontroly - dítě ! a používá při tom samo v až kolem tří let je sebekoj
užívat hlasirnii řeč. řídí se
hlinami) techniky - tělesné tresty íiky založené na poskytnutí nebo chovaní vývoj svědomí podporují áskyplný vztah existuje). „Odnětí .). To alespoň vyplývalo z pokusu zatímco některé novější výzkumy -ně menší význam, než se soudilo, v rodině.
ií jen socializací vnějších projevů í d/téte - redy základem pro jeh« srního sebepojetí. >arolecím) období a ve dvou letech lají svě pohlaví a vědí, že jsou děti
----- -   ' -   - 1 - í  C     *   1 2
sebehodnoceni Vjf — v uvědomují i význam míry
Malé děti jsou od počá roku věku řídí své chován situace, pokud matka vyj: kterým ještě zdaleka nem vají a dovedou i slovy ozr reagují prosociálním cho V této době o svých poc či zvířátkům v symbolic' lépe ovládat.
Již v batolecím obd různé pocity (bráška je od vnitřního stavu; zpn události. Teprve mezi emocí - ví tedy, že pro stejná situace může u i
— — 4
den trnete.
mají sourozence, s nimiž musí í se s nimi soupeřit, ale i podělit
sourozenci nebo jinými dětmi lalé dítě vedeno k tomu, aby se
jejich pocity a přání, než jak jc :itech s dítětem hovoří poměrné dědu je příležitost ke kontaktu ým činitelem emočního vývoje ností.
i je však jistě závislá nejen na ětmi, ale především na vztazíah
0 zanedbávaných, které oproti lího porozumění značné obtíže ličejů s různou mimikou k růz-
1 oodávalv celkově horší výkony
a organizovane :>pwn_*r----
opět závislé nejen na věku, a pochopitelně více příležitos v tomto směru obyčejně vy Osvojování rolí ve skup děti získávají zvláštní oblil a jiné se jim naopak podři skupině, brzo rozlišují ty, j šikovnou taktiku apod.
Kolem tří až čtyř let se dětem v předškolním věki než jejich společníci, vyka intenzivnější, braly druhýr ty. Na druhé straně však p pro druhé, děti dovedněji Více prosociálního choval lépe rozumí psychice č\o\
.__^ t****a ucrmi podobnost věku půs^kí
ě dítěti více vtip zaostřiti může, než kdt h spolu hraní a běhání, byt každodenní
e. Kdybychom chtěli celé období ívit nejspíše o období hry, kteří em tvrdit, že kojenci a batolata '^ch her, ale v obou případech je i snad až nepřípustně - rozšířen, pohybů s vlastním tělem neWt na dosud převažující ráz „předi-oumávání jejich účelu, tlučení činnost označovat za hru a volí také jiný charakter a stojí jak*
na prodavače, na listonose, se sociálními rolemi, které Ve všech uvedených pří ního předcvičování a pouh jako „zdvojení" mezi skuté skutečný tunel, klacík se c rozdíl zná, a přesto jej ph následující účelné třídění h dětí: a) hry funkční, b) h n úlohové, f) hry konstrukti
Obrovské množství her dětí založené typologie, které se zkoumání her. Tak napříklac lováním neznámého, s dobr< a) hry napodobování a hran
Z jiného hlediska dělí hry Cs