201
www.pediatriepropraxi.cz | 2013; 14(3) | Pediatr. praxi
Pro sestry
Úvod
Raný a nepřerušovaný kontakt bezprostředně
po porodu mezi matkou a novorozencem
(bonding – z anglického slova lepení či připoutání
– proces utváření láskyplné vazby mezi dítětem
a jeho matkou po porodu podporovaný
biologickými, imunologickými, fyziologickými
a psychologickými procesy) má pro oba neopakovatelnou
hodnotu. Přesto se v mnoha českých
porodnicích setkáváme v raném poporodním
období s různě dlouhou dobou separace. Přitom
i krátká separace může vést k dlouhodobým problémům
jak na straně matky, tak i novorozence.
Bonding není metoda, jak je mnohdy zdravotníky
chybně interpretováno. Zdravotníci mohou
vazbu mezi dítětem a jeho matkou, potažmo
rodinou, podporovat a tak podporovat zdravé
adaptační mechanizmy dětí, matek a celých
rodinných systémů. Touto podporou dochází
k léčbě kolektivního traumatu několika generací,
způsobeného separací po porodu.
Odložené přerušení pupeční šňůry
Časné přerušení pupečníku způsobuje,
že objem krve novorozence může být ochuzen
až o 30–50%. Takto masivní změna se neobjevuje
nikdy v životě bez vážných následků. Včasné
přerušení pupečníku může bránit dobré poporodní
adaptaci a přispívat k hypovolemickému
a hypoxickému poškození u citlivých novorozenců
(1).
Nedostatek železa a chudokrevnost z nedostatku
železa jsou hlavními zdravotními problémy
malých dětí na celém světě a jsou spojovány
se špatným rozvojem nervové soustavy.
U zdravých novorozenců se vyčkáním po dobu
nejméně tří minut před přerušením pupeční
šňůry zlepšují hodnoty železa ve čtyřech měsících
a snižuje počet případů novorozenecké
anémie. Navíc opožděné přerušení pupečníku
není spojováno s žádnými vedlejšími účinky
na zdraví (2).
Odložené přerušení pupečníku je doporučeno
i Českou neonatologickou společností
a Evropskou radou pro resuscitaci (3).
Kůže na kůži je léčivý kontakt
Raný kontakt matky a zdravého, nemocného
i nedonošeného novorozence kůží na kůži (4)
může zlepšit výsledky kojení, zlepšit vytvoření
rané vazby (attachment) mezi matkou a dítětem,
zmírnit novorozenecký pláč, zvýšit kardiorespirační
stabilitu a nemá žádné zjevné krátkodobé
ani dlouhodobé negativní účinky.
Pohled dítěte do očí matky léčí
Oční kontakt matky s dítětem stimuluje mateřské
chování. Separací je očnímu kontaktu
zamezeno (5–9). Separované matky mají menší
zájem o dítě, jsou více ohroženy posttraumatickou
stresovou poruchou a depresí, méně vyhledávají
oční kontakt se svým dítětem, a to ještě
po roce od separovaného průběhu porodu. Je
ztížený nástup laktace.
Dítě potřebuje, aby matka cítila
vůni jeho hlavičky
Rutinně užívaná čepička jako tepelná ochrana
dětské hlavy po porodu může narušovat rozvíjení
spontánního mateřského chování. Výzkum
ukázal, že pachové vjemy z pokožky dítěte (nejblíže
k matčinu nosu je při poloze u samopřisátí
dětská hlava) jsou nejdůležitějším startérem
ovlivňujícím mateřské chování (10). U savců
hrají čichově vjemy důležitou roli v koordinaci
navazování vazby matky na dítě a podporují
normální vývoj potomstva. Limbické systémy
matky i novorozence po porodu komunikují.
Když je matka naladěná na pocity dítěte, limbický
systém ji podporuje v chování adekvátním
potřebám dítěte. Čím více synchronního
mateřského chování matka vyprodukuje, tím
Podpora raného kontaktu jako nepodkročitelná
norma – chiméra, či realita budoucnosti?
Mgr. Michaela Mrowetz1
, MUDr. Marcela Peremská2
1
Ordinace klinické psychologie a psychoterapie, Ostrava
2
Dětské oddělení, Nemocnice Teplice, o.z., Krajská zdravotní, a.s.
Nepřetržitý kontakt matky s dítětem bezprostředně po porodu má zásadní význam pro celou nově vzniklou rodinu a vede ke zdravým
reakcím. V časné poporodní době (tzv. 3. a 4. doba porodní) dochází k jedinečným a neopakovatelným hormonálním změnám, které,
za předpokladu trvajícího kontaktu, zakládají psychickou i zdravotní stabilitu. Díky nepřerušenému kontaktu „kůže na kůži“ mezí dítětem
a matkou dochází k posílení mateřského chování, k lepší poporodní adaptaci a kardiorespirační stabilitě u novorozence, snazšímu
přisátí k prsu a rychlému nástupu laktace, dále pak ke snížení poporodních krvácení rodiček, omezení pláče novorozenců atd. Podpora
raného kontaktu matky (resp. otce či blízké osoby v případě, že se matka nachází v život ohrožující situaci) s dítětem je tedy základem
kvalitní porodní péče.
Klíčová slova: raný kontakt, bonding, separace, porod, kojení, kůže na kůži (skin to skin).
Support of early contact as a standard not to go below: a chimera, or a future reality?
Continuous contact of mother and child immediately after childbirth is of essential importance for the whole newly formed family and
leads to healthy reactions. In the early postpartum period (stages 3 and 4 of labor), unique and unrepeatable hormonal changes occur
that, provided there is sustained contact, establish mental and health stability. Continuous skin-to-skin contact between child and mother
results in reinforcement of maternal behavior, improved postpartum adaptation and cardiorespiratory stability in the newborn, easier
attachment to the breast and rapid onset of lactation as well as reduced postpartum bleeding in the mother, less crying in the newborn,
etc. Therefore, support of early contact of the mother (or father or a close person in case the mother is in a life-threatening situation)
with the child is the mainstay of good-quality obstetric care.
Key words: early contact, bonding, separation, childbirth, breastfeeding, skin-to-skin.
Pediatr. praxi 2013; 14(3): 201–204
202
Pediatr. praxi | 2013; 14(3) | www.pediatriepropraxi.cz
Pro sestry
více dopaminu produkuje hormonální systém
novorozence a ten zajišťuje novorozenci libé
pocity. Čepice tedy mohou ovlivnit čichové vjemy
matky a tím i komplikovat startující mateřské
synchronní chování a omezit potřeby dítěte.
Kojení jako dobrý důsledek dobře
podpořeného raného kontaktu
Raný a nepřetržitý kontakt kůží na kůži
(nejen) v prvních dvou hodinách po porodu
usnadňuje první kojení a zvyšuje úspěšnost kojení
během raného poporodního období (11).
Kontakt by neměl být omezován ani po dobu
ošetřování perinea. Běžné ošetření novorozence
by se mělo provádět teprve po prvním úspěšném
samopřisátí k prsu.
Novorozenec, který je bezprostředně
po narození osušen a položen kůže na kůži
na matčin hrudník, po 15 minutách nečinnosti
produkuje spontánní reakce a hledací pohyby,
které dosahují vrcholu ve 45. minutě po narození,
v 55. minutě dítě samo nachází bradavku
a začíná sát. V průběhu první hodiny po narození
se u lidí předvídatelným způsobem rozvíjí
organizované chování vedoucí ke kojení se (12).
Matka nemusí první hodiny vyvíjet žádnou aktivitu
(proto je vhodné dítě pokládat a stimulovat
k samopřisátí i u matky spící po narkóze), musí
být pouze fyzicky přítomna v kontaktu kůže
na kůži.
SamopřisátídoporučujeEvropskáuniev dokumentu
o doporučeních pro výživu kojenců a ba-
tolat(13)i slovenskéMinisterstvozdravotnictví(14).
Děti v kontaktu kůže na kůži
s matkou pláčou méně
Dle výzkumu novorozenci v průběhu první
hodiny života v kontaktu kůže na kůži s matkou
pláčou v první půlhodině života jednu minutu,
v druhé půlhodině života nepláčou. Děti separované
od matek pláčou v první půlhodině
života průměrně 16 minut a v druhé půlhodině
průměrně 18 minut (12). Výsledky studií hovoří
o tom, že pláč je geneticky naprogramovanou
odpovědí na separaci.
Matka dobře zahřívá a přizpůsobí
se potřebám dítěte
Při porovnání kontaktu kůží na kůži s vyhřívaným
lůžkem jako podpory termoregulace
novorozenců (15, 16) výsledky potvrdily hypotézu,
že tělesná teplota bude nejvyšší u zkoumaných
dětí, které měly kontakt nejdříve, nižší
u zkoumaných novorozenců, kteří měli kontakt
kůží na kůži až po počátečním ošetření, a nejnižší
u těch dětí z kontrolní skupiny, kterým
se nedostalo žádného kontaktu kůží na kůži
s jejich matkami.
Matky se zkušeností se separací
předchozího dítěte další dítě
při raném kontaktu pevně drží
a zamezují mu v přirozené adaptaci
a pohybech
Podle pozorování autorek ženy, obzvláště ty,
které byly u předchozího porodu separované
od svého dítěte a pak se „naučily“ kojit metodou
„přiložení“ personálem, mají při porodu dalšího
dítěte, kdy je raný kontakt podporován, někdy
problém respektovat adaptaci a tempo dítěte
a první adaptační zaplakání. Je nutné dát dítěti
čas, aby se zadaptovalo a zorientovalo mimo
dělohu, v čemž je podporuje kontakt s matkou
kůže na kůži, její dech, tlukot jejího srdce i její
doteky.
Jsme odlišný druh savců, protože
nespíme se svými mláďaty?
Lidé jsou jedinými savci, kteří praktikují separaci
matky a dítěte po porodu (17). Její dopady
na dítě však až dosud nebyly známy. Vědci měřili
variabilitu srdeční činnosti u dvoudenních
spících dětí po dobu jedné hodiny, a to jak během
kontaktu kůže na kůži s matkou, tak během
osamocení v postýlce vedle matčiny postele.
Novorozenecká vegetativní činnost byla u separovaných
dětí o 176% vyšší a klidný spánek nižší
o 86% v porovnání s dětmi, u nichž probíhal
kontakt kůže na kůži. Tento výzkum zdůraznil
zvláštní rozpor: Při výzkumech se zvířaty je separace
od matky běžným způsobem vytváření
stresu, aby se mohly zkoumat škodlivé účinky
na vyvíjející se mozek novorozence. Současně je
separace lidských mláďat běžnou praxí, zvláště
když je vyžadována speciální lékařská péče (například
péče v inkubátoru).
Negativní následky prožité
separace pro psychiku ženy
Z výzkumu (6), empirie i pozorování vyplývá,
že kontrola nad způsobem porodu
eliminuje rozvoj deprese. Kontrola nad novorozencem
souvisí s kontrolou nad způsobem
porodu. Pokud rodička ztrácí kontrolu nad porodem
a novorozencem, zvyšuje se tím pravděpodobnost
rozvoje negativních prožitků,
rozvoje akutní reakce na stres a posttraumatické
stresové poruchy. Separace novorozence
po porodu od matky řadí WHO ke škodlivým
rutinním zásahům do porodu. Zamezení kontaktu
skin to skin vede ke snížení vyplavování
oxytocinu a dalších hormonů, vytvářejících
a pudících rodičku k pečovatelskému chování.
Matky, které byly separované od svých dětí
po porodu, mají větší sklon k negativnímu
vnímání (17). Dle výzkumů jsou ženy s negativním
porodním zážitkem, či dokonce s porodním
traumatem (splňující psychiatrickým
vyšetřením po porodu definici posttraumatické
stresové poruchy podle DSM IV) v dalším
životě významně častěji ohroženy poruchou
vztahu k dítěti či partnerovi, mívají sníženou
důvěru ve své rodičovské schopnosti, dalšíObrázek
1. Porodnice Krnov – podpora kontaktu
při porodu císařským řezem
Obrázek 2. Porodnice Krnov – podpora nové
rodiny, porod císařským řezem
Obrázek 3. Porodnice Teplice – podpora kontaktu,
novorozenec s nízkou porodní hmotností
203
www.pediatriepropraxi.cz | 2013; 14(3) | Pediatr. praxi
Pro sestry
mu těhotenství se častěji snaží vyhnout, a pokud
otěhotní, je těhotenství častěji provázeno
komplikacemi a s větší pravděpodobností
ukončeno císařským řezem (18–20).
Praktický postup podpory
raného kontaktu (tabulka 1)
Novorozence ihned po porodu položíme
matce na břicho matky vertikálně, po porodu
CS pod prsa matky horizontálně, dle polohy
matky. Pupečník se přeruší až po jeho dotepání.
Na těle matky dítě osušíme nahřátou sterilní
plenou (ruce vynecháme). Poté matku s novorozencem
jako jednu jednotku přikryjeme teplým
ručníkem, dekou apod. Matku můžeme
verbálně či nonverbálně instruovat, aby měla
ruce položené na kůži novorozence pod látkou.
V průběhu tohoto ošetření personál vyhodnotí
Apgar skóre. Po přerušení pupečníku většinou
matka porodí placentu (přerušení pupečníku je
možné i po porodu placenty), je zkontrolováno
a ošetřeno případné porodní poranění. Matce
s držením novorozence může dle potřeby pomoci
personál nebo doprovod matky.
Dále stačí jen chodit čerstvou rodinu kontrolovat
a podporovat v péči o novorozence.
Fyziologický novorozenec se po čase začne
zajímat o prs, snaží se k němu doplazit a sám
se chytit. Není nutné novorozence aktivně k prsu
přikládat a nutit ho sát, dokud sám k tomu instinktivně
nedospěje. Jediná pomoc může být
ze strany matky – podržení prsu při jeho velké
velikosti apod. První sání trvá různě dlouho, novorozenec
často u prsu usne a sám ho pustí.
Teprve po prvním úspěšném sání (iniciační
samopřisátí) můžeme dokončit další rutinní
ošetření novorozence – nasazení identifikačního
náramku, měření délky, vážení, aplikace Kanavitu,
O-Septonexu, případně oblečení a zavinutí
do peřinky dle přání matky.
Rooming-in je běžný ve všech českých porodnicích,
a proto by se matka měla stěhovat
Tabulka 1. Deset kroků k podpoře raného kontaktu – bondingu
1. Položení nahého novorozence na nahé břicho matky bezprostředně po porodu – vertikálně
 Při porodu sekcí se pokládá nahý novorozenec na hrudník matky pod prsa – horizontálně, vhodné je snížení operačního pole pod prsa matky, novorozence dle
potřeby přidržuje další osoba – otec, ev. zdravotník tak, aby novorozenec mohl efektivně hledat bradavku a mohl se přisát
 Osušení novorozence na těle matky, zabalení novorozence a matky jako jedné jednotky do teplých osušek a přikrývek
 Odložené přerušení pupečníku po jeho dotepání kvůli zajištění dostatečné placentární transfuze
2. Všechna vyšetření a základní ošetření novorozence provádět na těle matky
 Hodnocení Apgar skóre
 Podvázání a přerušení pupečníku
 Ev. označení novorozence identifikačním náramkem
3. Umožnění a podpora vizuálního kontaktu – pohled z očí do očí matky a novorozence
 Podložení hlavy matky, pokud leží na zádech, doporučení rozepínací košile či upravení látky pod krkem pro zajištění matčina výhledu
 Pokud novorozenec musí být v inkubátoru, pak ideálně zajistíme pobyt v jedné místnosti, vizuální kontakt mohou částečně nahradit fotografie, videozáznam a nejlépe
přímý přenos web kamerou
4. Samopřisátí – tzv. breast crawl
 Novorozenci a matce necháváme dostatečný čas na seznámení v kontaktu kůže na kůži
 30–60 minut trvá, než je dítě připravené k prvnímu samopřisátí
 Po medikovaných porodech i císařském řezu může být tato doba i mnohem delší, v řádu hodin
 Novorozence necháváme se k prsu doplazit a samotného najít bradavku všemi smysly – zrakem, hmatem, sluchem, čichem, chutí
 Novorozenci neotíráme ručky od plodové vody (plodová voda voní jako bradavka)
 Známky připravenosti sát: dítě si strká pěstičky do úst, sliní, otvírá ústa, rukou ohmatává dvorec a bradavku, čímž připravuje bradavku ke kojení, má široce otevřené oči
 Ideální je „bezdotyková“ forma pomoci, můžeme matce umožnit pohodlnější polohu, ukázat jí, jak podepřít prs, a slovně poradit
5. Matka a novorozenec jsou v kontaktu „skin to sin“ – kůže na kůži
 Podpora a nepřerušování tohoto kontaktu nejméně 2 hodiny po porodu, ideálně však 12 hodin či stále, matka s novorozencem se přesouvá z porodního sálu
na oddělení šestinedělí společně v kontaktu kůže na kůži
 Při porodu císařským řezem může matku zastoupit na nezbytně dlouhou dobu otec (při dokončování operace a přemisťování matky na lůžko), bakterie otce jsou
pro dítě přirozené a přínosné, na rozdíl od bakterií ošetřujícího personálu
6. Zajištění příjemného, klidného, vlídného a intimního prostředí ze strany zdravotnického personálu a zajištění pohodlí pro matku
 Samostatné porodní pokoje, kde může být celá nová rodina pohromadě
 Pohodlná postel, křeslo, polštáře, teplá deka
 K rodině vchází co nejméně personálu a nevyrušují je v seznamování
7. Eliminace techniky – fotoaparátů, videokamer, mobilních telefonů
 Tento jedinečný okamžik žádné fotografie ani videozáznam nenahradí
 Novou rodinu může ev. vyfotit přítomný zdravotník
8. Veškerá vyšetření novorozence, odběry biologického materiálu, vizity apod. provádět za přítomnosti matky
 Vyšetření a odběry je vhodné provádět v náruči matky, při kojení a v kontaktu kůže na kůži (eliminace vyplavování kortizolu)
9. Transport do jiného zařízení
 Při nutnosti transportu novorozence je nutné podpořit matku a transportovat matku i novorozence dohromady dle jejich stavu ideálně v tělesném kontaktu, tj.
v jednom sanitním vozu, a zajistit příjem matky spolu s novorozencem na nové oddělení
 Při nutnosti transportovat matku je potřeba s ní přeložit i novorozence, dle jejich stavu ideálně v tělesném kontaktu
10. Při porodu mrtvého dítěte či úmrtí dítěte po porodu podpořit matku v kontaktu s jejím novorozencem
 Matce a rodině musí být umožněno rozloučení se s dítětem – podpoření a zajištění místa (zákon) – podpoření kontaktu kůže na kůži, zajištění památky na dítě
(podpořit rodiče v otištění ruky či nohy), podpořit rodiče v prohlédnutí si dítěte, vyfotit rodinu s dítětem
 Matka a rodina mají k truchlení neomezený čas (etika), informovat o možnosti křtu po smrti a podpořit v organizaci pietního rozloučení s dítětem
204
Pediatr. praxi | 2013; 14(3) | www.pediatriepropraxi.cz
Pro sestry
z porodního sálu společně – ideálně v kontaktu
kůže na kůži – se svým novorozencem, měli by
být společně zakrytí či zabalení a po celou dobu
pobytu na oddělení šestinedělí by měla být
podporována v co největším kontaktu s dítětem.
Pohoda personálu
Výhodou podpory raného kontaktu je
i psychická pohoda personálu (21). Pokud
personál ihned po porodu přejímá novorozence
do svých rukou a snaží se během krátké
doby provést veškeré úkony ošetřovatelské
a administrativní péče, může se dostat
do stresových situací. Ve stresu je i větší riziko
chyb. Upřednostňování rutinních postupů,
administrativních úkonů a hygienických neefektivních
zlozvyků před psychologickými
vede ke stresu personálu, k upřednostňování
separace novorozence a jeho matky se všemi
škodlivými následky pro matku i dítě. Rizikem
je pak nespokojená rodička či přímo stížnosti
na personál aj. I problematický nástup laktace
a nesamostatnost matky, která si nevěří v péči
o novorozence, nadále zatěžuje zdravotnický
personál. Pokud má personál spíše klidný
a vyčkávací přístup, je i rodička-matka ve větší
psychické pohodě.
Závěr
Přestože 10–12% porodů lze hodnotit jako
rizikové, dle našeho pozorování při pracovních
kontaktech s místy porodu je bonding
v prvních dvou hodinách podporován pouze
u necelé jedné třetiny porodů. Následně
se, vzhledem k rutinním postupům v ošetřovatelské
péči (rozdělení ošetřovatelské péče
na gynekologickou a neonatologickou) zvyšuje
pravděpodobnost oddělení dítěte od matky
po porodu. Tato pravděpodobnost se dále
zvyšuje s početnějším ošetřujícím personálem
a absencí doprovázející osoby, snižuje se péčí
porodní asistentkou jako dominantním pečovatelem
o dítě i matku.
Personál, který se stará o nově vzniklou
rodinu, velmi často upřednostňuje rutinní
postupy separace a přednostní vyplnění
zdravotnické dokumentace všemi údaji před
podporou bondingu. Tím však, bohužel, naopak
zvyšuje riziko problémů v rané poporodní
adaptaci novorozence a riziko problémů
s kojením. Velkým problémem je i podpora
kontaktu matek a novorozenců po porodu
císařským řezem. Matky jsou mnohdy rutinně
umisťovány na gynekologické JIP, kde možnost
mít svého novorozence dlouhodobě vedle
lůžka je omezená nebo nulová, stejně jako
možnost podpory otce anebo doprovázející
osoby v převzetí aktivity, pokud jde o držení
novorozence na těle matky.
Nedostatek osobní kontroly rodičky nad
porodem a negativní zážitek z porodu mj.
přispívá k traumatizaci a možnému rozvoji
PTSD. Porod je masivní vývojový krok, který
se má dle zákonitosti biologických procesů,
psychologického vývoje a hormonální rovnováhy
při porodních procesech zpracovat
kontaktem matky s  dítětem kůže na kůži
ihned po porodu, a to na neomezeně dlouhou
dobu. Separace dítěte od matky vede
k další traumatizaci rodičky i dítěte a k ohrožení
nekomplikovaného průběhu adaptace
novorozence.
Podpora raného kontaktu vyžaduje sebevědomí
zdravotníků a jejich sebedůvěru, pokud
jde o vlastní kompetence pečovat o rodinu
jako o jednu jednotku. Dle pozorování autorek
přispívá podpora raného kontaktu k většímu
komfortu v pracovním prostředí a eliminuje
syndrom vyhoření zdravotníků, protože zvyšuje
psychosociální bezpečí zdravotníků i ošetřované
rodiny.
Čím více dítě a matku zdravotníci podpoří
ve vzájemném kontaktu kůže na kůži, tím více dítěti
ulehčí start do života a adaptaci na vnější prostředí
a u matky podpoří rodičovské kompetence
a posílí její schopnost pečovat o dítě i v dalších
nelehkých situacích spojených s výchovou (22).
Fotografie použity se souhlasem.
Literatura
1. Mercer JS, Skovgaard RL. Neonatal transitional physiology:
a new paradigm. Journal of perinatal and neonatal nursering
2002; 15(4): 56–75.
2. http://www.bmj.com/press-releases/2011/11/15/delayed-
cord-clamping-protects-new-born-babies-iron-deficiency.
3. Richmond S, Wyllie J. Resuscitation 81. European Resuscitation
Council Guidelines for Resuscitation 2010 Section 7;
Resuscitation of babies at birth 2010: 1389–1399.
4. Moore ER, Anderson GC. J Midwifery Womens Health,
2007; 52(2): 116–125 (http://www.medscape.com/viewarti-
cle/555315).
5. Robson KS. The role of eye-to-eye contact in maternal-infant
attachment. Child Psychology and Psychiatry 1967; 8: 13.
6. Saigal S, Nelson N, Benett K, et al. Observations on the behavioral
state of newborn infants during the first hours of life.
Am. J. Obstet. Gynecol. 1981; 139: 715.
7.Brazelton TB, Tronick E, Adamson L, et al. Early mother-infant
reciprocity. In Parent-Infant Interaction. Ciba Foundation Symposium
33, Amsterdam: Elsevier Publishing Co., 1975: 137–154.
8. Eisenberg RB. Auditory behavior in the human neonate:
Functional properties of sound and their ontogenic implication.
Ear Nose Throat Audiol. 1969; 9: 34.
9. MacFarlane A. Olfaction in the development of social preferences
in the human neonate. In Parent-Infant Interaction.
Ciba Foundation Symposium 33. Amsterdam: Elsevier Publishing
Co., 1975: 103–117.
10. Ludington-Hoe S, Kangaroo Care. The Best You Can Do to
Help Your Preterm Infant. Bantam Books, 1993, New York.
11. http://journals.mui.ac.ir/index.php/ijnmr/article/view-
File/4282/1808.
12. www.breastcrawl.org.
13. http://www.mamila.sk/pre-zdravotnikov/dokument-o-
dojceni-pre-eu/.
14. Vestnik Ministerstva zdravotníctva Slovenskej republiky,
ročník 57: 54–55, http://www.health.gov.sk/? vest-
niky-mz-sr
15. http://www.journals.elsevierhealth.com/periodicals/jnm/
article/PII00 91218280 900051/abstract.
16. http://download.journals.elsevierhealth.com/pdfs/journals/00
91-2182/PII00 91218280 900051.pdf.
17. Ringler NM, Kennell JH, Jarvella R, et al. Mother-to-child
speech at 2 years: effects of early postnatal contact. J. Pediatr.
1975; 86: 141.
18. Brynaton J, Gagnon AJ, Hatem M, Johnston C. Predictors
of early parenting self-efficacy: results of a prospective cohort
study. Nursing Research 2008; 57(4): 252–259.
19. Kovaříková Z. Porodní trauma. Diplomová práce, PedF
UK Praha 2006.
20. Ratislavová K. Aplikovaná psychologie – porodnictví. Reklamní
ateliér Area, Praha 2008.
21. Takács L, Kodyšová E, Kejřová K, Bartošová M. Psychosociální
klima porodnice a jeho vliv na emoční pohodu rodičky.
Psychologie pro Praxi 2001; 3–4.
22. Mrowetz M, Chrastilová G, Antalová I. Bonding – porodní
radost – Podpora rodiny jako cesta k ozdravení porodnictví
a společnosti? DharmaGaia, Praha, 2011.
Článek doručen redakci: 21. 11. 2012
Článek přijat k publikaci: 18. 1. 2013
Mgr. Michaela Mrowetz
Ordinace klinické psychologie
a psychoterapie
Slévárenská 16, 709 00 Ostrava
michaela.mrowetz@email.cz