Dobrý den,

vítejte v předmětu psychohygiena. 

Ukončení předmětu

Opravdu bych ráda, aby předmět byl především zajímavý a aplikovatelný pro váš život. Poprosím vás tedy pouze o jednu věc - ke každému tématu přidejte jeden komentář v diskuzním fóru. Moc ale prosím, nepište komentáře " aby se vlk nažral a koza zůstala celá" , snažte se opravdu poukázat na to, co vás po prostudování odkazů zaujalo, překvapilo, zajímá... případně se zeptat na to, co byste chtěli více pochopit. Nezačínejte zbytečně nová vlákna, pokud již otázka padla, spíše se pokuste najít odpověď - v odborné literatuře, na internetu atd. Cílem je, abychom (i v této obtížné online době) našli způsob, jak spolu diskutovat a hledat odpovědi. 

Abych předešla dotazům - doporučená literatura je opravdu doporučená. Vybrala jsem publikace, u kterých jsem přesvědčená o tom, že jsou praktické a informace z nich jdou aplikovat jak do našeho vlastního života, tak i do naší práce se třídou (předem se omlouvám, že tam občas budou i věci, které už asi dobře znáte).   

Stres

Dnes se zaměříme na téma, o kterém se hojně píše a diskutuje. Abychom pochopili stres, musíme nejprve pochopit emoce. 

Spoustu důležitých informací o emocích a stresu najdete ve videu zde: 

(Video je v angličtině, snad to nebude velký problém. Pokud něčemu neporozumíte, neváhejte využít k otázkám diskuzní fórum nebo náš společný čas v Teamsech. Slibuji, že aj videí nebude v kurzu mnoho.). V doporučené literatuře najdete několik knížek určených pro práci s emocemi - třeba se vám budou některé hodit :)

Existují dvě hlavní teorie stresu:

Teorie Hanse Selyeho 

Selye byl výzkumík, lékař. Zkoumal endokrinní soustavu. V sérii experimentů (prováděných na zvířatech) vypozoroval stále se opakující vzorec fyziologických reakcí. Nazval jej GAS – General Adaptation Syndrom (obecný adaptační syndrom). A  rozdělil tak průběh stresu na tři po sobě jdoucí fáze: 

 

Důležité je pochopit, že stresová reakce není primárně škodlivá.  V první řadě nás totiž chrání před nebezpečím. Evoluce  miliony let vyvíjela naše tělo tak, abychom v případě nebezpečného podnětu byli připraveni co nejrychleji zareagovat bojem nebo útěkem. Takže když pociťujeme stres, tak je to vlastně jen naše tělo připravené pracovat. Problém je, že v dnešní době se nebezpečí tak trochu pozměnilo - už neutíkáme před medvědem ani se nebráníme tygrovi, ale stojíme třeba před rozzlobeným rodičem, nepříjemnou povinností nebo třeba dokonce i myšlenkou! Ano, naše mysl může (a často je) být zdrojem velkého stresu. A v tu chvíli kdy tyto podněty přijdou by začít utíkat nebo bojovat prostě nemělo smysl, bylo by to pro náš život kontraproduktivní. Takže reagujeme třetí možností - ustrnutím.   

Lazarusova teorie stresu 

Richard Lazarus a Susan Folkmanová přidávají k biologickým poznatkům o stresu kognitivní aspekt. Teorie je velmi dobře popsaná v tomto krátkém videu, které nám ušetří čtení odborného textu :)

A teď ještě jedno shrnutí o tom, co s námi stres (hlavně ten dlouhodobý) dělá: 

A na závěr něco zábavného - chcete zjistit, jaká je vaše odolnost vůči stresu ? Vyplňte si následující test:

V následující kapitole nabízím pár způsobů jak se stresem zatočit. 

Těším se na vaše myšlenky, připomínky, otázky v diskuzním fóru nebo při osobním setkání. 

Doporučená literatura 

V doporučené literatuře uvádím vždy několik publikací, které si myslím, že by pro vás mohly být zajímavé ať již vzhledem k vlastnímu seberozvoji, nebo k práci ve školním prostředí.