nOBECE^YEM OB OTITYCKE 5 HacTb A Naučte se následující slovíčka: OM 1.05 AOI I 6ecr losaib,-ayio,-A.veuib,-ayioT - rozmlouvat, mluvit, povídat si Gt-pihKa. -u í - břízka I Báné - všude BeJiocHné.i, -a m - jízdní kolo mpócjimi, -oro m zfxxtst. - dospělý BJHIh, H03bMV, BOibMťllIb, BOlbM}'T - \/ji iui.mil (bhjiho, irro„.) - je vidět (je vidět, že...) Bcé" - všechno i rÓJioc, -a m - hlas rupojiÓK, -;tk*á m zdrob. - městečko nwi, -a m - rok rpaniíiia, -w I (ia i paimueň) - hranice (v cizině) /l mm a. -n í - chata ,im pá-ja - dvakrát nó.iro - dlouho ;tp> {bii, ;ip> jéií mn. - přátelé, kamarádi I écjiii - jestli wená, -w i - manželka 1 3aropáTi», -áio, -áeiub. -áioT - opalovat se laMfia le.ibiio - skvěle, výborně U Hipá, -ú i mn. úipbi, mi p - hra HMemio - právě, zrovna iu-ii:iiiľii. -ima m - Španěl ucnáucKiiň, -;ih. -oe, iic - španělský 111 ;i. ílu m u. -Hua m - Ital KaiuiK-yjibi, -Kyji pomn - prázdniny k-aprÚHa, -w i - obraz KapióiiiKa, -u i jen jedn. hromu, hovor. - brambory Ka«|>é í neskl. |djra] - kavárna hm.iui -h m i i - kolega, kolegyně, spolupracovník KÓMiiaia, -u z - pokoj, místnost kohómiio |5n| - ovšem, zajisté, samozřejmě Kocrěp, -Tpá m - táborák, táborový oheň kóíjh; m neskl. - káva Kpýr.iuň von m - celý rok i u' 1 nnii, -hh, -«e, -He - letni jiéTOM - v létě MciTán., -áw, -áeuib, -áiOT - snít, toužit MHÓnic - mnozí II iie/ujni. -h ž (jBe nejiémt) - týden (dva týdny) iicMHÓro - trochu naKoiiéu - konečně, nakonec Ha cá.MOM nénc - ve skutečnosti, opravdu, vskutku HÓMhio - v noci ' I ÓBoimt, -tři mn. - zelenina 01 opó.i. -a m - zahrádka se zeleninou OTaoxnýTw, -Hý, -iirini,. -nýT - odpočinout si ómycK, -a m - dovolená i: neičHbiií, -an, -oc, -wc - pečený ii. i:in;ii l. -aw, -aeuib, -aioi - plavat »óc3j, -a m - vlak iioja.iii - pryč, vzadu nojiHBÚ i b, -áio, -áeuib, -áwr - zalévat noMO.io.tcib, -éw, -éeuib, -éwT - omládnout nopá (n. ii 11 n i — je čas, je na čase (je čas jít) noxupouié i h, -cio, -éciui,, -éioi - zkrásnět noÍ3Hti, -hh i - poezie npeKpácHuii, -a«, -oc -wc - překrásný, skvčlý iipitpó/ia. -bii - příroda pČHKa, -ní - říčka páaoM c k&», tfttf - vedle koho, čeho >-;i-iwi 11., -ňio, -áciuu -áiOT - sázet an/mih. -au, -ee, -ne - čerstvý ceicpéT, -a m - tajemství ck viárb, -áio, -áciub, -áiOT - nudit se cofinpáTb, -áio, -áeuib, -áioT - sbírat, shromažďovat coBér, -a m - rada i reiiépb - teď, nyní mi.iwn. -ují. -»h. -ue - IcpK > y.iMÓMHBMÍi, -an. -oe, -we - usmčvavý (jtpýkibi, -ob mn. - ovoce I xó66n i neskl. - koníček, hobby, záliba U UBeTbi, -ób mn. - kvčtiny 'i.imu.i. -i; _•-šálek miic i biií, -an, -oc, -bie - čistý 3anÓMHHTc! Hy bot h néro iipom. ió. ITopá B4iii b iiiKÓ.iy it Ha paOÓTy. Ohm ico.i ri ii. Ohh 10.11 (1 HC hii 1C.I1R1.. OhII [Jl-IIIM. lit l:lii I li BMéCTC Ha HáltlICy K(k|H'. ( ľ.<-1 min. h Bac m- y maio! Baw ÓHCHb hact ítot laráp. HlITepéCHO, l ď MÓ'/KIIO TflK Hl. i:l ÓTnyCK II \i:i \ll> ia B > i o i HcnáiiCKiiii pan! H mm HCMHÓru iami.iMo. fl c.ibiiua.ia, m to nu dúvui na aáie. '3to npáBiia. Mu c ccMbčň Káwjioe jiéTo h» /láne. Bot ýro aa! Mm Bbl ia\1 iľuiľic iumi.i Mti iinniu'.' Bbl T8M HC CKyHácTC? 3to moc" xóóóii. Zapamatujte si! No a léto je pryč. Jc na čase jít do školy a do práce. Jsou to kolegové (spolupracovnici). Dlouho se nevidčli. Rozhodli se společně zajít na šálek kávy. Světlano, já vás nepoznávám! Velice vám sluší, jak jste opálená. Zajímalo by mč, kde člověk tak zkrásní. A tak jsem si v2ala dovolenou a vyrazila jsem do tohoto Španělského ráje! Trošku vám závidím. Slyšela jsem, že jste byl na chatě. To je pravda. S rodinou trávime každé léto na chatě. No teda! Co tam celé dny děláte? Nenudíte se tam? Jc to můj koníček. HacTb B Bot h jictü npouiJió mjKOiičn D3flTb órnycK h hcmhóio or^oxitýrb. MHÓrne hi hhc 61.1.111 Ha /lane hjih la rpaHiineň. JXčth luiáBajni b pémce, urpájiM b pá3Hbie Hrpw, é3aHJiH Ha BCJiocHnéne. a B3pócjiwe 3aropájiH Ha ruufxe, ■min khhih h íipócro OTiHJxánH. Ho Těrtnuc Jiémne aeHbKH y»cé no3aaH. ľlopá HjrrH b uiKÓjry h na pa6óry. CBernáHa BÚKTopoBna 11 Teópran ^chhcobhh KOJi;ičrn. Ohh nónro He BitaejiHCb h peuiHJiH 3aíÍTH BMécTe Ha náuiKy kó(|>e. ľ. JX.: CBerjiáHa BnioopoBHa, -fro bw? C. B.: Zla, TeóprHň ZUhhcobhh. 3upáBCTByíítc! r. JX.: 3;ipáBCTByHTe! Cae-rciáHa, % Bac He y3Haib! Baví óncHb hačt jftQl 3aráp. Btuno. bu XOpOlUÓ OTJlOXHyjlH. C. B.: Cnacú6o. fi na címom nént npeKpácHO ornoxiiý^a s8 im we HcaéjiH. T. J\.: CBexnáHa, a rae bu 6újih. écaH 3to, KOHénno, hc ccKpér... HHTepécHO, nae mó*ho Tax noMOJioaéTb 11 noxopoiuéTb. C. B.: KoHéMHO, 3to He ceKpér. % Č3WHna b Hcnámoo. Récfm, UHeň n JKHJiá b kmchom upHMÓpcKOM ropowé h asa pája ésaiina b Bapccncmy. r. JX.: Bot 3TO aa! A noneMý bw BÚ6pajin hmchho rry crpany? C. B.: 3HáeTe. » Memiua oG íiom ipw 104a. H bot m uiH.iá óriiycK h Maxnýjia b ítot iicnáiicKiiH paii. TaM HHCToe MÓpe, KpacHBue íuubtcH, hksviii.il* cbokhc i|-p> k i 1.1 KpýnibiH rojj, a iiciiáHUbi Tafoic TeMnepáMCHiHije h yjiúÔHHBbie Jiib.nť T. JX.: JXa, x hum HčMHÓro 3aBHiiyK>. V Bac 6uji iipeicpácHbiň ómycK. C. B.: Teópriiň . iynhcobhh, a k3k bu oraoxHýjiH? 51 cnúuiana, hto bu 6mjih Ha j-áne. ľ. JX.: 3to npáBJja. Mw c ceMuěň k&Kiioe jičto Ha aáne. Pá/ioM BÓJira, nec, bcjac 6epe3KH, ÁOJIOHH. Y liac xičtom TaK KpacHBo! 6/ C. B.: A wto bu T3M aéiiaeTe učjiumh ahámh? Bu raM He cKynáere? T. R.: Her, hto bw. Moá tkchá co6npáeT ubctm, nénaerr H3 hhx aeuKit h HHTáeT noÍ3HK>. oómhho b oropóae, caacáK) i nonHBáto óboiuh. Ifto moč xó66h. A aeru iiíiiijh K3K Bceraá na pěnice - miáBaioT, 3aropáKrr h urpáioT b ôajtMHHTÓH. A BénepoM y Hac KOCTep. Mu wpáeM Ha rHTápe h KýuiacM nenčHyio KapTÓUHcy. C. B.: Kax poMaiiTimtio! Tenépb h 6ý/ty aýMaxb h MCHTáTb tóhmco 06 ótom! ripiipó^a, pé»iKa. KOCTěp... Bcé raK laMenáTe.ibHo! T. J\.: Hy bot m jiéTO npoiiuió. Mm c bumm xopouió or^oxnýnu, a TenépL nopá b ó'.':..'.: iii: i 1 ěópruň? 2.0 HěM ohm OecéaywT? 3. KaKóň KOMn.iHMénT oaénaji reópnirt CBeTnáne? 4. Hne 6buiá néroM CBeTJiáHa? 5. IloneMý ona Bbiopana iiy crpaHý? 6. Hne oTAuxán reópruň? 7. Hto né/ia/ia eró weHá? 8. KaKÓe xó66h y TeópniH? 9. Bo hto Hipáan eró jtém? 10. O HěM 6ý,aeT jrýMaTb h Mernán. CBerciáHa? Výklad: Vykání Zapamatujte si, že při vykání je v minulém čase sloveso vždy v množném čísle! Srovnejte ruské a české věty: Bbi ceróflHfl pa6óra.ni, nčTp HBáHOBHH? Bm cei o,ihh paoóla.iu. Mapŕw HnáHOBHa? Bu ,i\ sni. 111 06 Stom, Ccpréň? Bu jýMajiH 06 3tom, ÁHHa? Pracoval jste dnes, Petře IvanoviČi? Pracovala jste dnes, Marie Ivanovno? PřemýSlel jste o tom, Sergeji? Přemýšlela jste o tom, Anno? V odpovědích se ale rod i Číslo rozlišuji: ílerp HsáHOBHi (on): J\a, H ceróaHH pafioraji Mapdfl HsáHOTiHá (ouá): Cepréií (oh): fla,, s. Äywaji 06 áxoM. AaHa (o»á): /lfLs A JVMflJJa OÚ 3T0tM. 3. Pudle vzoru tvořte otázky v minulém čase. doplňte oslovení uvedená v závorce: (ľlBrp HBánoBHtT Maptís CepréeBwa, Eopéc BjiaiÚMHpojutvL, náeeji AnerccániipaBHH, Ó;n»ra AHaiÓJiibeBHa, HpúHa AHapéeima, Enéna B/ia^iíMupoBHa, MaKcéM HHKOJiáeBaq) On mtmwi iwtisy „Mepmeue dýum". —* tft/ mévce šumánu žrtty Knuty, Uěmp Heánoauu? -» Sti mdwce vuftiántt imy khúzy, Maptm Cepzéesna? i. Oh rOBopňn c naměří aóiKow. 2. Oná flýMana o ^íčxhh. 3. Mbi orrawxájiw b Pocchh. 4. )I cjiýuiaji páiHHe c Kačicu. 5. Tli noiepáJi moh Kapan^ám. 6. Ohh noBTOpjíjiH rpawariiiiKy ABa Tiacá. 7. Sí Bcerná oTePiáji Ha eró nonpócbj. ä, Mu Kýinajra TÓ-itKO jmen. 9. Otta nOMoráJia HánieMy flpýry 10. H rro nnci»mó yacé npOHHráji. Skloňování zájmen moh/itiůj, Mon/má, MoeVmé, tbcjh/ívůJ, tboí/tvá, tboc/lve, cboh /svůjt cBO«/svá, CBoe/své v jednotném řísle 1. MOfi/TBOňVcBOH Mtm/TBoricmiá MOČ/TBOg/CBOe 2, Můeró/TBoeió/cBocrů Moéii/TBoéfl/c boča Moeró/TBoerň/cBoehi 3. MoeM ý/TBoeivfý/cBoe m ý MOéií/TBOéii/CBoéií Moeiwý/TBoeMjř/cBoeniý 4. mok (Moeró)/TBOH (TBúeró)/ cboH (CBoerú) KOlb/TBůtó/CBOlb MOe/TBOčVCBOČ g. 0 moĚm/o tboBm/o cboěm o Moéií/o tboóhVo CBOéS 0 MOélW/o TBO£m/0 cbočm 7. ■■.;:iíi m ' . _J.i.: 11 ft i ■ CBO m m Moéff/TBOéif/cBtiéfi mohm/tbohm/cbokm POZOR: Ve 2. a 4. pádu muž, rodu a ve 2. pádu stf. rodu se r (Moeró, TBoeró, Cůoeró) čte jako [v], Pozor na užití zájmen cboh, cboh, cBoe\ cboh v 7. pádu s předložkou c, ke které se pro snazší výslovnost připojuje o: co cbohm aomom, co cnoéií noapýroii, co cboúm aépeBOiw, co cboh.m h KHHraMH, Toto pravidlo se vztahuje i na daläí podstatná jména začínající na c, po kterém následuj? souhláska: co cicpiiTbiM siiauéHiteM, co cmOxom acd. V pfipadč, že po c následuje samohláska, předložka se nemění: c ccicpéľOM, c cóm.w. 4. Doplňte vhodný tvar zájmen: ffl I I O Z 0 1 o C a) Mou/MoA/Moě 1. k ......... uiKÓ/ie 2. 6e3 .........cnóaa 3. o......... komííh4. c .........AÓicropOM 5. na .........ý/imíc 6. y.........apýra 7. c.........y/ibi6Koň 8. b.........yHHBepCHTÓre 9. k......... HHCTpýKTopy 10. 6e3.........métu 11. o.........BHHé 12. y.........6á6yiuKii 13. c......... mojiokóm 14. Ha.........rHTápe 15. H3.........aépcBa 6) meoit/meoá/meoe 1. c ......... cocéao.m 2. o ......... npo&iéNie 3. y ......... accHcrénTa 4. k ......... nHCbMý 5. 6e3......... KOMn/iHMéirra 6. Ha......... MauuÍHe 7. c......... Bá3oň 8. o.........flércTBe 9. h3 ......... KHítľH 10. k ......... Äpýry 11. b ......... 6H6nnoTÓKe 12. y ......... iiiét|)a 13. c.........noapýniH 14. h3.........TécTa 15. o.........paôoTe b) ceoú/csoň/ceoě 1. y.........fléByuiKii 2. b.........6áHKe 3. co.........cyMKoň 4. k.........Mécry 5.6e3......... HoyrôýKa 6. o.........KBapTHpe 7. H3.........MOjioicá 8. y.........cwna 9. Ha.........BejiocHiiCAe 10.6e3.........KyjihTýpu 11. co.........KOMiibiorepOM 12. o.........coôáice 13. k.........^ÓMy 14. na.........CKaMéňKe 15. co.........'ieMOXiáHOM Skloňování zájmen iroT/tcnto, iia/tato, ŕro/loto, TOT/ten, ra/ta, 10/to v jednotném čísle 1. ÍIOT iTa 3T0 TOT Ta TO 2. 3Toro 3t0h 3Toro Toró TOH Toró 3. ároMy 3T0H 3TOMy TOMý TOH TOMý 4. JTOT/3TOrO áiy 3to Tor/Toró Ty TO 6. 06 3TOM 06 3TOfi 06 3TOM 0 tom 0 TOH 0 TOM 7. 3tmm 3toh iľHM TeM TOH tc.m | Ve 2. a 4. pádu muž. rodu a ve 2. pádu stř. rodu se r (ýroro) čie jako [v]. Pamatujte, že u živ. • podst. jmen se 4. p. rovná 2. p.! Zapamatujte si, žc zájmeno ítot (tento, ten) používame zejména pro bližší předměty a zájmeno tot (tamten, onen, ten) pro predmety vzdálenější. (3tot aom hjih tot? - Tento nebo tamten dům?) 70 5. Odpovídejte na otázky podle vzoru: Ee3 AČBHTb, ABáAuaTb BÓccMb apod. 9. Přečtěte následující číslovky. Správnost svého čteni si ověřte na nahrávce: 066 LOS JIH 3, 26, 0, 11, 7, 19, 1, 12, 24, 10, 8, 13, 27, 4, 20. 17,9, 21, 16, 2, 15, 6, 18, 23, 5, 12, 29, 14, 22 Sloveso Bbll b/BYT X 6>a> mm 6ýaeM tu Ú\ 1 Lilii. bu 6ýAeTe OH, OHá, OHÓ 6ýner OHH ttýnyr 10. Doplňte správný tvar slovesa oi.imt,: 1. H.........AÓMa BČMepoM. 2. Orní.........Ha paôóre. 3. Kto.........MUTán. no3My? 4. OHá .........cerÓAHíi b rópoAe? 5. AAeKcánApa h Crac He.........oTBenáTb Ha Bonpócw. 6. Tu......... láBTpa urpáTb b fyyiGón? 7. Oh..........jKAan. Ha ýnmie. 8. Mu 3áBTpa..........AÓMa. 9. í\ He .........ooeAan. b pecTopáHC. 10. Bu.........ýrpoM y ce6á? 11. FléTep.........b EpanicjiáBe, a h.........b Ilpáre. 12. Mu ite.........06 Stom AýMan,. 13. TAe tu.........rynárb? 14. Bu .........3aropán>. Tvoření příslovcí Příslovce se v ruštine tvoří od přídavných jmen. Zatím se naučíte, jak tvořit příslovce pomocí přípony -o. Dbejte na postavení prízvuku! Nemusí se shodovat s místem prízvuku u přídavných jmen. Nčkterá přídavná jména i příslovce už znáte, další se naučte: Vzor: HHTCpéCHblH -* HHTepéCHO KpacÚBbitt/hezký, krásný —» KpacÚBO UJioxóň/Spatný —» njióxo xopóuiHÄ/dobrý —> xopouió 11. Utvořte příslovce pomocí přípony -o od následujících přídavných jmen: a) prízvuk shodný s přídavným jménem: «iécTHWM/čestný, ráxiifl/lichý, yciiéumbiň/ úspěšný, co.iú/iui.iit solním, iiiiiií'iiiuií/typický. npánH;n>HbiU/správný, rjiýnbiň/hloupý, naié3HbiH,'užitečný, prospešný, xpý/iiibiii/těžký 6) prízvuk odlišný od přídavného jména: CBČTJibíH/světlý (na koncovce), npsiMÓň/přímý (na kmeni), aa-iéKiiň/daleký (na koncovce), acuiěBMiR/levný (na kmeni), imipÓKHti/široký (na koncovce); Aoporóň/drahý (na kmeni) Pamatujte si, že v ruštině jsou hojně zastoupeny vety začínající právě příslovci. Takovým vétám v češtině odpovídají konstrukce typuje těžké,je špatné,je dobré, apod.: XopOUlÓ, H 10 Bbl yCUCHH Ha I1ÓC3A. II.ióxo, hto a hc CMorý OTAOXnýrb. IlHTCpéCHO, KäK OHií BOtS ! u'.-. l ľ :.1.« '•; BáacHO, irró6bj mu bcč caéJiajiH bóbdcma. Je dobře, žc jste stihli vlak. Je špatné, že si nebudu moci odpočinout. Je zajímavé, jak všechno chápou. Je důležité, abychom všechno udělali včas. 12. Tvořte věty podle vzoru: 'Jrno iwmepéatbiů (pu.ib.u. —» 3mo uumepécno. 1. 3to AeujěBbiň 6unéT. 2. 3to iiJioxáH iméa. 3. 3to Ttintimibiii BOiipóc. 4. j)to Báambie cJtOBá. 5. $to Tpýitnoc _ue.no. 6. "^ro KpacÚBaa Kaprána. 7. $ro nojié3Hb.H npoaýicr. 8. 3to npáBn;ibHa» no3«uMH. 9. 1)to xopóuntň cobčt. 10. ^io cnó)KHa>i 3aaána. 11. $to HtrrcpécHbiň poMán. 12. $to Aoporáa cýMKa. HacTb B Ilpára - rópo/i cótiih mnújieíf 1. Poslechněte si text o hlavním městě České republiky, poté si ho přečtěte. Při řtení dbejte na správnou výslovnost: 067 1.05 AOÍ ripáia - crojiňua HéuJCKoň Pcciiýfciiiiai. Ewerójwo cioM npne35KáeT mhóto TypúcroB. HcTopň'iecKHM uéíiTpoM ropová lípánu upoiekáeT B/tTáaa, cáMaa .i.imhm;i>i séuiCKaa peKá. B Hpáic nmpÓKiiii BÚ6op )KCKypcnóiiiii.ix rýpou no xpaciim.iM iiúmu i iniKa.m cpejiieBeKÓuoií apxHTeKTýpbi. Tax xax b cnuiúne 6ónce crra uiiiH.ieíí, Flpáľa nojiynújia b Hauáiic 19-oro Béxa na máime „ropo;; cóthh uinúneň". Ocitáno flpáia He TÓJibico Ky^bTýpHbiň uéHTp. TypňcroB HCftyr TáioKe pajHoo6pájiu>ie pamieMcnmi pecTopánw, xacpé, 6ápw, KJiýôu ■ MHÓroe apyróe. Bcě íto npoíOBeaěi Ha Bac iiiu-iai.ičiHiv HcAápow roBopHTCfl, h to npára - oahh H3 cásu.ix KpacHBiJX ropOAÓB Miípa. Tópo/i cóthh uinújieň - HCTOpHHeCKHH h KVjibTypHMH uéHTp HéxHM. Výklad: 1. Věta ripára - rópo/t cóthh hjiihjich sc do češtiny překládá jako Praha - město sta věží. 2. Slovo Kacpé znamená kavárna, nikoli kafe, káva. Káva se řekne Kócpe. Obé slova jsou nesklonná! Už víte, žc slo\ra kiihó a xóóoii jsou také nesklonná. Většina nesklonných slov (ve velké míře se jedná o neživotná podstatná jména přejatá z cizích jazyků) jako kuhÓh Kaché. TaReá, wen-pú apod. jsou středního rodu! Pouze slovo Kocbé je rodn mužského (HipHHH Koc[>é)! 3. Předložka no se v rušlinč poji sľ 3. pádem! V Ěesriné se pfedložkři po pojí se 6. pádem. Porovnejte: ryjiŕrb no nápsy 3. pád cliodit po parku 6. pád ryjiáih no ýjimje no HEMÝ? chodit po ulici PO ČEM? 4H Vc spojeních CHiuan /umirnan, chihuii rcpáCÍÍBafl apod, slovo íápnan označuje třetí stupeň přídavných jmetl (nejdelsí, nej krásnější apod.). 5. V číselném výrazu 19-oro séKa1 - jTeraTHáa^aToro aeiía čteme koncovku -r>ro jako [ovo]3 G. HenápOM rOBOpHTCJl,.. odpovídá českému Nadarmo se neříká... 1> Ve spojení 4éuicKáfl PecnýĎjiHKa se píši obe slova na začátku s velkým písmenem. *fTO mŮHHT 3JO CJIOBÍI? Ôójiee více HilťMflTJlĚlIHe, II a i' (npOH3BCCTJÍ B.) dojem (udělat dojem) estierújno každý rok Ha miimiit!, -mh a název nátvun hhií, -a in památka, pomník i]óíjv'iiiTLŤ -yý, hulil, -nar dostat iLp, -áfiT, -áiOT (1 a 2. ca. sg neaíivá) protékat psiiB.ieHéinie, -nw í povyražen I, zábava pajHOOnpánibiii, -aů, -ňŕ, -hie různorodý cp^HeB^KÓBbiB, -au, -oe, -ue stredoveký emmua, lH í hJavní mesto ciojiá sem mnHJib, -jih m včž 3KCKypCHÓItHblfí Typ jm piiznivací zájezd PafiČTa C TéKCTOM 2. Řeknete co nejvíce Informací o Praze* Vycházejte z úvodního tí.vtu části V. I Pozor! V ruských textech se pádové koncovky v dnů, Irtnpučtú a století cesto neptát (» héw^jiů 19 tóra). 3. Odpovídejte celými větami na následující otázky. Vycházejte z úvodního textu: 1. Kanáa cáMaa n/iHHHaa pěná MétucKoň PccnýóíiHKH? 2. KaKÓe BKMfa&H no:iyHHJia npára b HaHáne 19-oro bčku? 3. KaKÚc pa3Hoo6pá:mMe pa3BJicMČHHH hcjyt TypňcTOB n tipaře? 4. Hto HeaápoM roBoprt rc>r o Iipáre? 5. KaKÓň Bwôop iKCKypcMÓííHwx TýpoB no npáaccKiiM náMimiHKaM? Přivlastňovací zájmena cró/jeho, eě/její, Hx/jejich Přivlastňovací zájmena pro třetí osobu eró (jeho), eě (její), hx (jejich) jsou nesklonná! Zájmeno eró zastupuje 3. osobu mužského a středního rodu, zájmeno eě 3. osobu ženského rodu. Zájmeno hx platí pro množné číslo. Pozorujte: jho eró coóaica. To je jeho pes. 3to mojí coôáica. 3to cě coôáKa. To je její pes. $to hx coóáica. To je jejich pes. 4. Vyznačená zájmena v následujícím cvičení zaměňte zájmeny e^ó, ee, iíx: 1. §ro uaiu aómhk. 2. Bot meoú xapaiuám. 3. Y tc6h moh KŮiuKa Hnu Her? 4. ^to He eáittSL npoťxnéMa. 5. Bu roBopiíjw c Moéú múmohkoh? 6. Bw paóóraJiH c hciwilm apýroM MápKOM? 7. Mw npHUUiň c HátuuMit itpy3bJÍ.v!H. 8. On zió/iro ryMn no eáutexty nápKy? 9. Bor meon aÓHKa ÁHHa. 10. Bbi Hrpánn b 6eňc6o;i c námeú noapýroň Hhhoh? 5. Úvodní text z části V (TIpára - rópoj cótiiii uinújicii) napište psací azbukou. Časování sloves typu HATI4/JÍT Sloveso hjjtŕ patří také do I. časováni. Věnujte pozornost prízvuku: a -ý Mbl H«čm -ĚM TM tuěiub -i nu, BU H^ěTe -ĚTF. OH, OHŠ, OHÓ IWéT -ĚT OHH H/rýT YT Pantátujte si: 1. V l. os. jedn. čísla je vždy prízvučné -ý a ve 3. os. mn. čísle prízvučné -ýr! V ostatních tvarech je prízvučné -e! 6 2. Stejné" se časují nejen slovesa, která jsou utvořena jinými předponami (npwífTH, saími apod.), ale i slovesa, která maji většinou jednoslabičný či dvojslabičný infinitiv typu: amarVčekat (a MfAy; Tii íKaeiiib, oh>t hí/tvtJj ťSparb/brát (a oepý, Tbi Sepěuib, ohh ŕjepýr), Eparb/lhát (a npy, tbi Bpeiiib, otrú ripyr), jkht&/žíl, bydlet (h >tíHBý, tbi JKHBé'iub, ohh Hcnsýr} aj. 3, Tvary minulého času slovesa Hjirii jsou: (a, tm, ok) hiěji, (oHá) lujia^ (oho) ujjio. (mbj, bij, ohh) m jih. 6. Tvořte vrty podle vzoru; Oné? uděitt e uwóíiy, (mm -paGóma) —» Owfe udčm s WKÓJiy a ,ww ud&w na paôómy. 1. MaKCiiM HnéT homóíí. (mójibhhkh - ýjiHtta) 2. Bli hačtc k hbm. (jtot nápeHb - Bpai) 3» CcKpeiapH HjrýT b ódjae. (mu - xacpó) 4. MáMa HjrjeT b napK, (h - Gshk) 5. EpaT twt b KJiyG, (oirii - ÔHÔniioréKa) 6. .ZJéByuiKH nnýr Ha pa6óiy, (nu - pecropáH] 7. íl twý k tb6£. (t*í - ncHXÓJIor) íL Mhi Ha paGóry. (cbih - uneóna) 9. Mono^Bie jiiojih Hflýr Ha /iHCKOTČKy. (a — KJiyS) 10. CBéra ha&t h KOCMerojiory. {mu - TéxEmpc) Ruská spojka „a" Pozorujte, JI H3 Mockbú, m moh apyr na ľlpärn. Já jsem z Moskvy n můj kamarád je z Prahy, íl BŔKTOp. A kto th? Já jsem Viktor. A kdo jsi ty? i í\ Hrpáio e (jjyTÍóií, a moíí opar He mpáeT. Já hraju fotbal, ale bratr (ho) nehraje. Pamatujte: Ruská spojka „a" je mnohovýznamová a má různé funkce: 1. Srovnáni: a) v rámci jedné věty (9\ m Mockbm, a moíí Apyr n3 řípám.) b) v souvislosti s předcházející včtou (Ä BéKTop. A kto th?) 2. V odporovacim vztahu vět (R urpáio b tfeyroón, a moh &par ne HrpáeT.) 7. Slovesa v závorkách dejte do správného tvaru v přítomném čase: US..........cMáMoíí h opáTtiM (hath). 2. Mu......... b Ilpáre, CTOJiňue HeiiiCKÓíiPecnýGnuKu (íkhtb). 3, Ohh..........yaté HécKOJibKO hhcób (HmaTb). 4, Bbi.......coftáiry ÍKýiKyV (6pa'iB) 5» Tu......... 1 (spBTb). 6. Mapŕma.........aomůh (kutií). 7.ÍL .....r. b Mocicsé ymé leTBipe rójia (MíHTb). 8. Tbi ..,...... n rópoac hjih aepéBíie? (híhtb). Kyaá bbi ceróiiHri ......... ? (UKiýf) 10. ľloieMý tboh noapýra Bcě1 npéMs......... ? (BpaTb) 11. MuxartJi .........c coGófí dpyrSÓJibHbifi mhh, (fípaTb) 12. BpyH - áro tot, kto..........(aparb). 8. Preložte následující věty. Sloveso dejte do minulého rasu: ffl 1. AcciicréHT iitáer HémcTCHH ssúk. 2. /Jeru urpáioT b ifcyTrjÓJ], 3. fVre bm MCHšere BanKQy? 4. HiiMceHépbi oSé^aioT b pýccKOM pecropáHe. 5. Bect k.iacc MHTáer noáwy IlýinKHHa. 6. f[ Bac He noHHMáio, 7* Bnicrop paóÓTaeT MéHeaaíepoM. 8, Hro tm ůG ótom aýMaemn.? 9. (fciipMa Tepser cbohx cneujiajiHCTOB. 10. Mbi noETopácM rpaMMÁTHKy. 11. Bau/taa aéjiaer ypÓKH. 12* yneHUKH 0TB£4ái0T Ha Bonpůcbj. 13. JJéfH ryjiáior b nápice. 14. Moá MáMa oiAbixáeT. 9, Poslechnete si ruskou báseň. Poté si báseň sami přečtěte nahlas. Věnujte pozornost správné výslovnosti: HÓHbH) BéíT BÓ3flVX ^áCTÍJfl IÍ3 rywáHHOH fláníi. Hhtsio cepeGpHCTOH 3Bé3vn,bi 3acBepKájiH, tojiobóh cochóboh JTec GjiaroyxáeT, ÍTpiíO MČCJ1U, HÓBblfi Ha^ npyaÓM cjiáer. MU) A05 Ciiht cpemí noKÓJi ronyťjrde sup.™, Ytomacl ot 3hó» B saoKTke npHpňAu, He kojihxh&t KÓJlOC, JllíCT He UjeB&ribHěTCA, 3ayHfc[EHb[h rójioc nécHH ne i]poni=ěrtH. A. H. AnýxtmtH (i633) 10. Přeložte: 1. Pracovala jste dnes, Maric Ivanovno? 2. SvCtlana vyrazila do Španělska. 3, Dobře jsme si odpočinuli. 4. Je čas jít do práce. 5. Její kamarádka zná dobře Prahu. 6, Cely den budeme hrát fotbal a baseball 7. Praha je hlavní město České republiky. 8, Španelé jsou temperamentní a usměvaví lidé. 9* Pracoval jste dnes, Borisi Petroviči'.' 10* Co si o tom myslíte? 11, To je můj koníček. 12. V létě se lidé opalují, čtou knihy a hrají hry. 13. Zítra budu obědvat v klubu, 14* Nevíte, kde je tady ruská banka? 15, Pavel o tom sní už dva roky. Souhlasit*? JTýnuie paSáraTb 3ásTpa. teM ceró^Ha!