caéji AJi #éjio, ryjiHH cméjio MacTb A Naučte se ná ňhiop, w- autor iuii.ihhľkhm, -au. -oc, -mc - anglický Íiá6> uika, -m r babiCka fiHJHtcMcu. -a m Juj. M3| - by/nysmcn, podnikatel ti.Tki.io.-ti - jidlo. pokrm, mísa fiyípér. -a w - buťet • Béiia, -m I - Vídeň aeck - cely BHiió. -á .v - víno ľ u \ c n;. u. -aa. -oc, -wc - chutný, dobrý &4xiá, -ú i - voda aonpóc. -a m - otázka aocKpecčiibe, -ba y - neděle apai, -a m - Ickař, lékařka npé*»i, hp<-vhhmí- Cm acř BpřMa - stále, pořád rak* i a,-u i - noviny i m mhu líni, -mu : - gymnázium i m apa. -li i (arpán. na nnápti - kytata (hrát na kytaru) ry.iáib, -áio, -úeuiu, -ňmi procházet se, chodit > jtiaTh, -am, -aciab, -am - dělal ité-ia, -a s mn. aejá, jm - práce, věc muk, .'itia m - den lepeno, .1 .< i,-'.; ,H'pí'ni>a. .icpéiibCH - strom jící slovíčka: IT55 LM_AOI jcpt-Bo, -a s jen jedn. - dřevo neru, .iťréii mn. - děti ;iyvian.. -aio, -aeuik. -aicr - myslet, přemýšlet I emí-ještě Aypnii.iHci, -a m - novinář, žurnalista I lanána,-mí -úkol, úloha iHark. -áa>, -ieini., -ámi - znát. vědět ii urpárt., -lim. -áiuii., -uhii (m. b i^>t6óji) - hrát (hrát fotbal) HH*eHép, -a m inženýr, inženýrka HHTepéciH) (HHiepccíK). hto...) - zajímavé (zajímavé, Že/co...) Murepú-ubíM. -au. -oc, -ut - zajímavý Kakóú. -áa. -oe, -hc - který, jaký Kapan.iáui. -á m - tužka KBapTHpa,-mí - byt K.iacc, -a í - třida ran, -km- klíč KOMáiuia.-už-družstvo, mužstvo, oddíl KOMnuimp, -a m (pafióraib na kxwiu.frYcpe) |'ii| - počítač, (pracoval s počítačem/ na počítači) KoiApbtN. -aa. -o€, -we - který Kýaiari. -am, -aciiib, -aioi - j• bt .'icKiiiifl. -mm * — přednáška M Ma.ii.Hiik, -a m chlapec Mén&mep. -a m [mi, hi\ - manažer, manažerka MécTO, -a s - místo MOJioKÓ, -á s - mléko MopáBCKiiii, -aH, -oe, -ne - moravský mockóbckiiu, -aa, -oe, -hc - moskevský mi.i.io, -a i - mýdlo Ha«iá.io, -a y (h. HcaéJiH) - začátek (začátek týdne) Hťíič.iH, -h i — týden iieMéiiKiiii, -aa, -oe, -ne - německý ho - ale oóéaaTb, -aio, -aeuii., -aior - obědvat ónwT, -a m - zkušenost OTBéTHTb, -My, -Tnuib, -T8T - odpovědět ii i lii-i.i 11,, -áio, -:unu., -áioi - odpovídat OTďbixáTb, -áw, -áenib, -áioT - odpočívat Ol.lOAHTb, -M)', -Xltlllb, -ttaT - odložit ódwc, -a m (b ótpHce) - kancelář (v kanceláři) nácnopT, -a m mn. nacnopiá, -ob - pas (cestovní) micbMÓ, -á s - dopis n.ióxo - špatně noBTopiiib, -pfo, -piiiiib, -pni - zopakovat noBiopáib. -úk), -áenih. -áioi - opakovat noK*á - zatím zde noMoiŮTb, ;iin. -áeuib, -áioi - pomáhat iiuiiii11., -áw, -áeuib, -áwT - chápat, rozumět nócjie Koeó, h&ó (n. o6éaa) - po kom, čem (po obědě) iioivia. -bii- poema npáiiiubiio - správně nporpá.MMa, -uí- program 3anÓMHHTc! Oié.iaJi fléjio, iyjinii CMé.io! y nač óneiib MHÓro jicji. KaKHC jCJiá oiih peuiáior? SK Bac in* iioiiiiMiiiit. Iv 8khi \ bhc II IMIII.l'.' JléKUHK) HHiáci npofpéccop in Amcphkh. nprwpéecop, -a m - profesor, profesorka npoHiiiáib, -áw, -áeiiii., -aior - přečíst ná i mina, -m i - pátek ľ paôÓTa, -u i (na pafióre) - práce (v práci) paóóraii,, -aio. -awi, -aioi - pracovat pec ropa 11, -a m - restaurace peuiáTi., -áio, -ácuib, -áioT - rozhodovat se, řešit po i li iľ. i u. -cň mn. - rodiče C ceróiiHH |bo| - dnes ceňnác - teď, nyní cckpciápb, -pá m sekretář, sekretářka, jednatel, jednatelka cká Jka, -u i - pohádka c.Mirin.iii, -aa, -oe, -bie - složitý ct0.1, -á m - stůl ip\ iiii.iii, -aa, -oe, -bie - těžký, náročný v yjibiÔKa, -n f - úsměv yiíitBepcHTéT, -a m - univerzita ypók*, -a m - vyučovací hodina, úkol, lekce (v učebnici) ýrpo, -á s - ráno \ •léfuiiiK, -a m - učebnice yseuiiK, -á m - žák, školák \ 'nu mi a. -w i - žákyně, Školačka yiHTb, ysý, viním., ýiai (v. pýcCKiiií uíúk) - učil, učit se (učit/učit se ruský jazyk) M leMojtáH, -a m - kufr 3.ieKTpóiuibiii, -aa. -oe, -bie Ojicktpóhhoc imcbMÓ) - elektronický (elektronický dopis, e-mail) m b3mk, -á m — jazyk (anat. i nástroj komunikace) Zapamatujte si! Nejdřív práce, potom zábava. Máme velmi mnoho práce. Co vyřizuj í?/Co řeší? Nerozumím vám. Jaký máte program?/Co máte v plánu'.' Přednáší profesor z Ameriky. Ceró/imi hohc/icjiliihic Poslechněte si text na nahrávce, poté si ho přečtěte: 056 1.0-1 A02 Ceró/uia noficaónbiiiiK, íia'iáao iióboíi ucnémi. Bce b uiKÓJie Hnu Ha pa6ÓTC. Yhchhkh ropo/icKÓň ujKÓJibi HjrráiOT b k/iáccc ľlýuiKHHa h noBTOpíhoT rpaMMáTHKy, a cryAéHTW iiáuieio vhhBepcHTéTa OTBenáiOT Ha cnójKiiwc Bonpócw aMepMKáHCKoro npotpcccopa. HH>Kenépbi, MéHca>Kepbi ti ceKpcTapri ccioahh b óipnee. Ohií peuiáJOT npoojié.vibi, kc cß paoora. Ceróana y neé" 6ýner Tpýanbiň flenb. JXóhka ÁHHa - yscHHua mockóbckoíí i, m ' ii Oná cerÓAHfl b uiKÓjie, h ccňnác y hcč népBbiii ypÓK. Bor MOJioaóň ynÚTenb. Bbi 3HáeTe, KaK eró 30BýT? $to ace Ľróp, nam crápbiií jiiaKOMWh! Oh ýnnT Tyr pýccKyio JíHTepaiýpy. Bccb KJiacc ccfinác HHTáeT nolviy AjieiccáH,upa IlýuiKHfia „PycnáH h JIiqaMHJia". Eróp paa, hto Háuin yncHHKH xopouió 3HáK)t 3Toro áBTopa. Cbni IÍBáH - crynéHT ropoucKÓro yHHBepcHTČra. CKÓpo oh cráneT acypHajiHcroM, oýfleT iiHcáib b ra3érax o ncuumiKe h KyjibTýpe. Cennác y Heró :iéKUH«. JléKUjno HHTaer npoipéccop H3 AMépHKH. XopOIHÓ, hto HßaH 3Háei aHI'jihhckhh H3MK H IlOHHMáčT KáMCflOe eľÓ CJ1ÓB0. B Konué jiókuhh cTyaéiiTT.1 oTBeHáKrr Ha Bonpócw h peuiáMDT ciiójKHyio 3aaáHy. 1 ztratit včdomi. omdlít Hy f jípyih ceróflHJT y nonóahix! Ohh peuuínH ace .tená, npůGnéMbi h 3aiiAHH. BÓKTop HanHcán niíCbMÓ MěmcKOMy 6n3HecMéHy, JléHa cnéjiajia onepáuhii h nouotviá Mono,aÓMy HenoBÓKy, Ahhíi noBroprma rpaMMáTHicy h npo^ifTájia no3My, a HeáH orBéraji Ha Bce Bonpůcbi npocpéccopa. A esasóv y Bac Glih ^ent? Wto nu nénann? Tne bm ďlijih? Kanti e .nejiá n npoonéMti bh peniánu? Výklad; 1. ľiiniiiluitŕ --i |.iľcdJo/k(ivľii] \-,ľ/y,\ nu paoóie.. ku:i~: liší ulI i-ťšuuy >i pra ľ i. 2. Převzatá slova z druhých jazyku jsou v ruštině velmi častá. Na pravopis složitějších přejatých slov budete vždy upozorněni. Všimněte si slov tunHCCMťH a MéiiejMíep. u kterých se slabiky [mc, msh, ms, mu] čtou tvrdě! U přejatých slov nonmcjiAnmca, nonúniKa a rpa>i%fáinKíi apod. se ale r a rozdíl od češtiny slabiky [hh> th] čtou měkce f 3. Mčjtc na pamŕti, žc pojem cryaéuT - cTyméiiTKa se v Rusku používá pouze pro posluchače a posluchačky vysokých škol. Na základních a středních školách slouží výrazy yieHHK - yneiíéma. 4. Slovo upaq {2. p. spaná) má v ruštině pouze tvar mužského rodu. Označuje ale jak mužskou, tak i ženskou profesi: Hena - BpE4. x Lena je lékařka. Biíirrop - spal. X Viktor je lékař. Takových profesí je v custinč více: mchcuäcp, ncHXÓJior, tcxhuk, aaMMHHCipárop, nparpaMMHCTi KOCMeiójior aj. 5. Cflíjia.i uéjio, ryjiáfl cmójio má v mátme podobný význam jako české přísloví Nejdřív práce - potom zábava. Slovo aéjio je v ruštině velmi frekventované. Toto slovo znáte už z otázky Kax aeni? Velmi často se sním můžete setkat ve spojeních peiuárb jie.na {vyřizovat práci, záležitosti) nebo y Hac mhóto a,iJi (máme hodně práce). 1. Vyprávějte o ťodfriř Popuvovjeh. Co kdo délá? Jaké má kdo povolání? 2. Odpovídejte na otázky: 1. KaKÓií cerónjw #Ab&7 2, Mto fléjiaior yieHmcú? 3, ^to fléjiatoT MéiteflHtepbi n nitweiiépbi? 4, Tjie cerÓAns crynéHTti? 5. Kowý nůMOráior apamí? 6. Keiw paooTaer Bňicrop? 7* Kanáfl y Heró npooxiéMa? JL Kan lOBýT MáMy Ä uhlí'? 9. Kcm patiůracT iwáMa? 10. Hne ceróanfl ÄKHa? 11. Kro Eróp? 12. 4to tniTáiOT yneHiíiíH? J 3. Kas iOBýr Cbina Jlénw h BňKropa? 14* Kcm oh CKÓpo crdHCT? 15. KaKÓB jhbik ne ináer Búiaop? 16. KaKoií svíúk ijHáeT MsáH? 18. KoMý HanHcán Báierop nncbMÓ? 19. Mto noBTopnaa ÁHHa? 20, Y Bac Suji tóskc TpýaHbiří ach t ccrÚAHa? Skloňování podstatných jmen rodu středního zakončených na -o v jednotném čísle Pamatujte, že ruské podstatné jméno kiihó je v ruštině ncsklonné! 1. 2. 3. 4. 6. 7. cjióbo cnÓRa cnÓBy cjióbo o cnÓBe cjióbom 3. Následajicí slova vyskloňujte podle uvedeného vzoru: JléTO, JÍÓJIOKO, itČTCTBO, ÓniOAO, aépCBO, BHHÓ, MOJIOKÓ 4. Podstatná jména v závorkách dejte do správného tvaru: 1. K + 3. p. (riHCbMÓ, CJIÓBO. MéCTO, OKHÓ, AÓpCBO) 2. Be3 + 2. p. (áOJlOKO, MbIJlO, OKHÓ, MČCTO, mojiokó) 3. B + 6. p. (mojiokó, AéTCTBO, nucbMÓ, cjióbo, mácjio) 4. C 7. p. (nucbMÓ, mmjio, jnmó, ôjubao, áôjioko) 5. H3 + 2. p. (MácJio, mojiokó, ztépeBo, biihó, okhó) 6.0 + 6. p. (ztépeBo, 6jIK>,aO, J1ČTO, mtCbMÓ, AéTCTBO). 057 IM AOJ Výslovnost zdvojených souhlásek Pamatujte, že dvě stejné po sobě jdoucí souhlásky (nejčastěji předložková spojení) se vyslovují jako souhláska jedna. Poslechněte si následující věty a zopakujte je. Dbejte na správnou výslovnost zdvojených souhlásek: MapÚH c coôáKOH na ýjumc. 6w.i b ujKÓJie c cecTpóti. B itáiucm rópo/je écTb Teárp? B Bene Ká)KAbiň .neHb mhóto TypúcroB. K kom v tu BMepá UJéJI? 5. Podstatná jména v závorkách dejte do správného tvaru: 3 — I I I 1. ,HéTH nňJiH naň c (mohokó). 2. Ha (^épeno) cujtéjia BopÓHa. 3. B (nHCbMÓ) iroyr nitcán o niKÓ/ie. 4. 3tot ctoji m (AépeBo). 5. Oiih icýiua.™ xjieô c (Mácno). 6. MájiumiK muiji pýicii 6e3 (mhjio). 7, B (jíôjioko) óbiii hcpbšk. 8. TypňcTbi roBopúnu o MopáBCKOM (bhhó). 9. Mu ciucjih Ha Stom (mócto). 10. 3to (mióao hj (tócto) m áójiok. 11. B (aércTBo) oná nácro njiáKajia. 12. Ha (mmó) y hhx fauk yjiwÔKa. Skloňováni zájmen iiáine/naše, Báine/vaše (střední rod) 1. iiáuie Báiue 2. Háiuero Báuícro 3. HáuíCMJ Báuieiuy 4. uáuie Báiue 6. 0 HíillICM o BáuieM 7. HáuiltM BáUlHM Všimnčte si. že se zájmena nanic. Báuie skloňují stejně jako zájmena Ham, uaui. 6. Doplňte správný tvar zájmen tiáme a sáme podle vzoru: k........nucbAtý u........cjioay —* k itámoiy nucMty u saiueMy aiony I. k.........6nťoay h.........cjiÓHy 2.6e3.........Mácna h.........Mojioicá 3. c.........AépeROM ■ ......... mújiom 4. o .........AépeBe h ......... oKné 5. b ......... okhc h ......... niicbMé 6. Gc:i.........(xniozia H.........Bimá 7. o.........cnÓBe h.........riHCbMé 8. k.........TécTy n ......... Bímý 9. c ......... MécrOM li ......... Okhóm 10. H3 ......... BMHá m ......... Mácna II. c.........nHCbMÓM n.........c;ióbom 12. o.........MÚJie ■......... Mác/ie 13. k......... oKHý ■.........Mécry 14. 6e3.........flépeBa h.........Técta 7. Odpovídejte na otázky podle vzoru: m C van? - (Húitte moaokó) —» C hóiuum mohokóm. 1. O qfiM? - (Háuie 6nk>no) 2. Ee3 neró? - (Báme Acpeno) 3. K seMý? - (Háme Mécro) 4. c qeM? - (Báuie Mácno) 5. k ueMý? (náiue cjióbo) 6. O «ičm? (bóuic nucbMÓ) 7. c mcm? - (Háme okhó) 8. Kcj neró? - (Báme bhhó) 9. B hčm? - (Háiue ačtctbo) 10. H3 ncró? - (sáme mojiokó) 56 8. Zopakujte si skloňování podst. jmen rodu muž. a žen, a přlvlasr. zájmen Htttu/uáuin, ttam/eáuta. Odpovídejte na otázky podle vzoru: Be3 nmó? - fitaui cbw u itáma dóvtui) —* Ee3 náuie^o cúna u hátueů dówu. ]. C «íeM? - (aam SKypHaji h nánia KHiira) 2. O kóm? - (Haw spíťq h Hama Meaceerpá) 3. Ha 4ěM? - (sáma ýjiHua h sáma MamÚHa) 4. Be3 Koró? - (Háiua 6á6yunsa h eáuta Máina) 5. O lé'M? - (&&ĽJ HoyrGýK n sam cieetlTfiůpjj,) 6. KoMý? - (Hama noapýra n Haul flpyr) 7. Bea neró? - (Báma nyxrfinČMa h eáiita apýwóa) 8. Ren Koró? - (Haiu uie^ h Kam cocéjj,) 9. O hěm? - (Báma cýMira u bíiľi HeMOíiáH) 10, C keh? - (Ham SpaT k iráuia cecrpá) 11. K neuýl - (aauj oyG h aáiua lUKWia) 12, Ee:j ^eró"? - (hbui npoér h hůih kom ujthm6ht) 13* C ^eiu? - (Báuia cKaMéiiKa h uani napK) 14. KoMý? - (Hama BHý^tca JléHa h h&iii BHyK EtHKrop) 9. Výrazy v závorkách dejte do správného tvaru: 1. Ohh iiýmauH xne6 c (Mácjio), a mu nit jih Maň c (mgjiokó). 2. Orac Macro roBOpnu o (flércTBO). 3* Y (Ham Eróp) hůbůjí flésymKa, 4, UJeíp 6im b (óipHc), 5, Máuia cnfléna jnÓMa* a a (bm na (ýjffma). 6. Tae Bti BHjiejiH (nátua nojroýra ÁKHa)? 1, nána iHTáji (raiéra), a Máua Hitrána (loíňra), 8. I-Tti (jépeso) jíS/iokh 3ejiěHkie. 9. Hto bli nHcájiw b ýrow (iujcmío)7 10. B (pecTopáH) 6tino Miióro TypncroB. 11, CryaéH iw Secéflosajin o (jmTcparýpa), H, y (Báma flÓKKa) KpaciiBbie rjia3á. 13, Btepá ubi Gíijih b (xhhÓ}, 14. PoafrrenH jtájiH (MÓJihudK) hóbmíí Kapan^ám. 15. B ropoALKÚĚí (CnGaiHOTéKa) Miiůro HHTepécHux shut. 16. B (cjióbo) ,u,om Tpn 6ýKBbI. 17, B (peCTOpftH) MU nHJIH HélHCKOC UHBŮ, 18, C ÄÓGpbLM (ýTpO)! 19. riaUHéHT rOBOpJÍJ] c (Mejicecrpá), 20. Y (Hani Apyr Ajicfocáitup) HÓsan MainHHa, Vazba y MEHÁ (ÉCTb) I. Oznamovací věty Ve druhé lekci jsme se dozvěděli, že se pro vyjádření vlastněni v ruském jazyce užívá vazba y + 2, p. podstatného jména nebo osobního zájmena: Y MaKcíwa edGásá JKýniía. V Á UHLE KpÓlia, y jpýra ĚojibLiáa ceMbá. \azby užité v tčchto větách odpovídají Českému slovesu mít. Uvedené věty lze tedy přeložit takto: Maxim má psa Ž-učku. Anna má korunu. Kamarád má velkou rodinu. U těchto vét stojí podstatné jméno nebo osobní zájmeno ve 2. pádu. Skloňovat některá podstatná jména jste se již naučili, nyní se naučíte druhý pád u všech osobních zájmen: 1- pád 2. pád ft Mdlít TÍA reon oh eró, y Heró ohs cB, y hcS OHŮ cró, y Hcró L pád 2. pád MM esu Bac OHH Hlt, y HHX VsimnEte si, ze ve 2. pádu u osobních zájmen oh> oná, ©hó> ohŕ existují v ruStine (stejně jako v ěeStině) dva tvary - tj. bezpřed lůžkový tvar eró, ee, erú, nv a tvar, který se užívá po předložce, napf, 6e3 weró, y meč, ns Heró, k h hm, Vazba y + 2. p. míiže být doplněna slovem écTb. Slovo écn. se v této vazbé užívá tehdy, mluví-li s.C obecné o tom, co kdo má. Při sdělení se bliže nemluví o vlastnostech, názvech* jménech a jiných charakteristikách daného předmětu, osoby, zvířete, věci apod. POZOR! Slovo écTb je vždy přizvučnél Prízvuk u slova ecTb si pamatujte, v lexiu dále nebude značen. Y Mens ecmb cwti. Y h3c ecmh MauiHira. y Hgró ecmtt coGáica h KÓinKar Pokud se ale nesdéhjje pouze to, že někdo néeo/nékoho má (vlastní), ale hovoří se i o určité vlastnosti daného předmětu, osoby Či o počtu a dalších charakteristikách předmětů, osob, zvířat aj,, slovo cen* se nepoužívá: y iweHi CblH HkÍH, y Hac HÓBas MáuiJíHa. y Heró jibc coQáitH n ipn kóujkh. Pozfí..- Toto pravidlo užití slova ecmh ve vazbě y + 2. p. není definitivní Slovo ecinb se v ruštině utivá také tehdy, pokud se dané sdělení zdůrazňuje. Může se tedy použít i v případe, že jde o sděleni nejakého charakteristického prvku (Y nac ecmb nóean mÓuiuho), ale lakově věty jsou v ruštině velmi ojedinělé a vždy záleží pauze na mluvčím, zda chce informaci zdůraznit či nikoliv. Pamatujte, že se vazba y MEH H ECTb KTO/HTO pojí s 1. pádem (na rozdíl od češtiny, kde se sloveso mít pojí se 4. pádem): Y nac eerb aom, cbtH, MaiímHa, oiíhó, Kompcrbi. 10. Podstatné jméno vyznačené kurzívou nahraďte osobním zájmenem: L YMápaa ÉcťL Hoy-rfiýx 2. y múmía KpacňBaa cýHna. 3. Ydpýza xopónrae khhth. 4. YJÍéHta a Húitbt Manili tm MápKfT Oliíů^a. 5. y jřK/?ťfiÍH[fíí cen* nácnopT. 6* y AíťiwfWfffl gejiěHbiíi KapaHaáiUr 7. Y Awm ecrt cpnpMa, 8. Y Ďpůma MájieHbiaui ČHŮJMúTLKa. 9, Y AneKcáiidpa u ecTt cKeifroopfl. 10. y c/iůfsimtíu LípatkBtie rjiaaá. 11, y wi'/w ecib BpéMJi, 12. y ftťí&ytuiíif awýcíľTje á&noKH. 11, Přeložte následující vety s vazbou + Z p. Použijte slovo ecmt, tam, kde je ro nutné: 1, Mám nápad. 2. Vás Viktor má kamarádku. 3. Máme velké okno, 4. Viktor má jablko, 5. Bratr má nový pas. 6. Mají dceru Triím 7. Máä hezké oči. S. Má íasypb a neviny. 9+ Máte velký pokuj, 10. Máin stůl. 11. Stas a Václav mají malou firmu. 12» Máme vnučku, 13, Naše babička má dobré mléko a máslo. 14. Máte knihovnu? 1S. Pfitel má ruskou knihu. 16. Nikolaj má počítaje. i\5% LMi[LibTi;p?/y aac robu H KOwnbKrrep? y Te6á ľcte. atypHán?/y tq§ŕ pýccirwH stíypHán? VĚimnĚte si, že otázky mají stejný slovosled jako věty oznamovací, ale čtou se s odlišnou intonací. Hlas se zvýší u slova, na které se ptáme. Poktid se toto sfovo nachází na začátku vely čí uprostřed, intonace po tomto slovu klesá a je stejná po celý zbytek věty. Srovnejte následující věty a poslechněte si nahrávku (vyznačené je slovo., na které se klade důraz): «59 IM ADS Y xeSjj eerb yié6HHK?/V Te6» hčujckhh yHérjHHK? Y HŔnu eerb cecTpá?/Eerb y Henu cecrpá?/Cecrpá y Hhhu ecTt? y eac OKveubre H6noKH?,BKýcHbie y Bac s5noKH?/á6noKH y sac Bjcýcubie? III. Kladná odpověď V kladné odpovědi se zpravidla objevuje opět slovo ecn,, včtSinou v kombinaci se souhlasnou částici na. □Sil (WSO 1-04 A06 Y Hee* ecTb 6n6nHoréKa? y 6á(íyuiK»t ccib KÓuiKa? Jla, ecTb./EcTb./iía, y Heě ecn.. Aa, ccib./EcTb.//la} y Heě ecn». 12. Tvořte otázky podle vzoru. Opakujte po nahrávce, dbejte na správnou intonaci: KOMnbJbrep. (mu) 6. y MápKa ecn mojiokó. (h) 7. y iieč ecTb KOMáima. (BáunaB) 8. y MéHenacepa ecn. accucrČHT. (ncHxó/ior) 9. y Búiaopa ecn. yičOHHK. (Ana) 10. y Hac ecTb khhó. (nw) — HacTb B — Ranne y oac TKiáiibi? 4 B noHG^éjibHHK: HrpáTt. B (tyTOOri C Halil HM apýrOM MápKOM BO BTÓpHHK: VTpOM rynÓTt, c coGánoií. nócie o6ém paGóxaih h ó<])iice B cpéay: noBTOpjiTt rpaMMáTHKy n MirráTb noáwy nýiiJKHHa B HCTBÉpr: nrpáTt> b xuKTcéfi ti Hrpárr> b SeiícGÔJi B nBTirřiuv: jéjiart ypóííHj efriepoM ýatHHuTL u pecropáHe B cyfíťííriy: Bech aeHb otauxáTb B BOCKpecéHbe: aýMůTb o uiKÓne h paôóie Hto emě mójkho jaéníiTb? Kas bbi iiýMae-re? Výklad: 1. Zapamatujte si názvy dnů: noiieqéjibHHK, btóphhk, cpeflá, 4eTBépr, náTHHua, cy66ÓTa, BOCKpecéHbe. Dávejte pozor na pravopis. Ve slovech noiiejéjibHHK a noctcpecénbc se píše měkký znak a ve slově cySGÓTa. jsou dvě 6, 2* Oproti českým spojením Hrát hokej, hrát fotbal apocL sc v mätinč vyskytuje předložková vazba itrpárb ttú umó: iirpáTb b xokkčéí, arpáľb b (pyrôÓJi, wpárb b fíeucQó,! apod. Časování sloves V ruštině existuje dvojí časování sloves - tzv. I. a II. časování. Nejdříve se naučíme slovesa, která se časují podle I. časování. 1. časování Slovesa typu PABÓTATb/PRACOVAT, MEH^Tb/MĚNlT = tj. slovesa zakončená na -ari./-iiTb pa6ÓTa Tb/pracovat Mi-iniib tk'iii; AK> Meušio TM paôÓTaeiub MIMI. MOHXeUIb H KW b OH, Ollá, OHÓ pa6ÓTacr -AET Memier -AET Mbl pa6óraeM -AEM MCHÁeM HEM bi.i paoóraeTe -AETE MCHáere -ÍIETE OHH pa6ÓTaiOT -AK)T Menáror ÍHOT Zapamatujte si: 1. V infinitivu a ve druhé osobč jednotného čisla se vždy píše měkký znak! 2. Zápor se tvoři záporkou He, která se na rozdíl od češtiny píše oddělené (h hc paôoTaio, Bbi ne MeHáeTe atd.). Záporka nemá prízvuk. Prízvuk u tohoto typu sloves se může nacházet na jakékoli slabice, ale v rámci jednoho slovesa je vždy stálý! Nezapomeňte, že ve 3. osobč množného čísla je pro všechny rody zájmeno ohh! 2. Podle vzorů I. časování vyskloňujte následující slovesa: HirráTWČíst, ryjiáTb/procházet se, aéjiarb/dělat, iirpáTb/hrát, jýMarb/myslet, man. znát, vědět, TepÓTb/ztrácet. noHWviárb/chápat, rozumět. ooeAaTb/obědvat. noBTopflTb/opakovat, OTBeiáib/odpovídat, orubixáTb/odpočívat 3. Nyní se vraťte k výchozímu textu části B (K*khc y Bac iiJiáitbi?). Ze slovních spojení tvořte celé věty. Uvedená slovesa používejte ve všech osobách! 4. Doplňte vhodný tvar slovesa v přítomném čase: | ^ | 1. Mapúua (o6éaaTb) b pecTopáHe. 2. í\ (;týMaTb), mto 3to mióxo. 3. Hto bu :ueci> (ACJian.)? 4. Háuia noapýra xopouió (3HaTb) 3tot rópoji. 5. MánbHHK (Hrpán.) Ha rmápe. 6. B uiKÓJie Mbl (mnáTb) khmth, (noBTopárb) rpaMMáTHKy h (oTBenáTb) Ha BOiipócbi. 7. r^e tu (paôÓTaTb)? 62 8. 51 qácro (TCpjJTb) KjnoHH. 9. TypňcTbi (ryjwrrb) no ílpáre. 10. Bw Mená (noHHMárb)? 11. Tbi (JHaib), kto ároi MOJioAófl seiioBéK? 12. Crynéurbi (oGe^taib) b ôytpére. 13. Eióp (paôórarrb) b ropoflCKÓň hikójic 14. A^eKcáHap (noBTopjřn,) néiucKue cjioBá. 15. MaiccHM (rynŔTb) b nápicc c coGáicoň. 16. Má.nmnKH (nrpátb) b ({iviOo.i. 17. 5\ Bac (noiiHMáľb). 18. Bpau (MMTáTb) rajéTv. 19. Mto bw (jrýMaTb) o Mockbč? 20. Oiih Bceraá (OTBCtáTb) npáBH.ibno. 5. Tvořte věty podle vzoru: | Y | H (MCHsimb) npmpÓAtvy. (on) —» Hmchhio npoepŮMM}>, a2 on ne MCHÁem. 1. Mu (UMráTb) pýccKyro jiMTcparýpy. (orní) 2. CryuéHT (noBiopáib) hóboc cjióbo. {tu). 3. 5i xopouió (3H3Tb) ripáry. (naui itpyr) 4. Háuja aÓHKa (Hrpárb) na nnanňno. (Baiu cwh) 5. Bw (ooeaaTi.) /tÓMa. (Mbi) 6. JléHa (paôoxaTb) b nonnK.iHHHKe. (ľaJiHHa) 7. 5\ (oTawxáTb) Becb zienb. (oh4) 8. Eróp (AýMa-n.) o KáTe. (A-ieKcánap) 9. Mbkc bcč bpčmji (TepHTb) nácuopi. (h) 10. Tw (oTBcnáTb) na ítot Bonpóc (bh) Pohyblivý prízvuk v rámci jednoho slova Zatim jste se seznámili převážně s takovými slovy, u kterých byl prízvuk v rámci jednoho slova zachován - byl na stejné slabice ve všech pádech či tvarech. Pozorujte slo\a, která dobře znáte: 1. mužský rod (jedn. č.): rópoa - i-ópo^a - rópoay - rópoa - (o) lopote - rópo/iOM 2. ženský rod (jedn. č.): uJKÓ.ia - iiikó/ti.i - uikójic - uiKÓJiy - (o) niKÓJie - iiikójioíí ceerpá - tec i p ú - cccrpé - ceerpý - (o) eeerpé - ceci póií 3. střední rod (jedn. č.): MécTo - wécra - wecry - Mécro - (o) MČCTe - MécTOM 4. sloveso: paôóTarrb - paOóTaio - paOóTaeuib - paOóTaeT - [MlUTtlfUI - paôÓTaeTe - pa6ÓTaiOT 5. zájmeno: Haui - náuiero - iiátueMy - iiaui/iiáuiero - (o) HáiueM - hšuimm Vedle tohoto stálého prízvuku existuje i přízvuk pohyblivý, tj. takový, který se v rámci jednoho slova při ohýbání přesouvá na jinou slabiku. Na nékteré zákonitosti, podle kterých sc tyto přesuny pfizvuků uskutečňují, upozorňujeme v jednotlivých lekcích. Přesuny přízvuků v jednotlivých sloveeh si zapamatujte. 2 Spojky u a no budeme považoval za synonyma: mchhio upoipŮMMy, a oh mc mchjíct/ÍI mciiáio nporpámty. no on ne mciiiíct (Já program měním, ale on (program) nemení) Ve vétách, ve kterých můžeme pozoroval rozpor/protiklad nejduležitejšich slov. zpravidla užíváme spojku a: m paťxrraio. a 6par ne pa6oTacT. Srovnejte např.: h paooiaji, ho « hc caé/iaji M& Užiti spojek a/no závisí také na subjektivním posouzeni mluvčího. Už jsme se seznámili například s tvary slovesa být v minulém času. Pozorujte změnu přesunu prízvuku; a ň u. i - oHá GbiJiá - - OHÓ 6ÚJ10 - Mbl (Bil, OH A) ĎblJlH BOflá - núny (4. p.) - aíEHbi (1. p. mn. č.) Slov s pohyblivým přízvukem bude přibývar, U každého slova si pohyblivý prízvuk zapamatujte. Pamatujte; PaSórarb KEM? íl paooTafo MéHeaMcepoM (MeacecTpúS) = 7. pád! 6. Přečtěte a přeložte následující profese. Vytvořte 7, pád, slova užijte ve vetách: HřínseHép HflCTpýKTOp KOCMCTOJlOr nporpaMMHCT ncHXÓJior B