J U R E J U R D G U F E S J E K D F U G P S Z K E V E I D M
Z K U I D R Q R E F K Y J K U Z V E J. N M D K I U P E
HESLO: UCITEL
Kryptografie neboli šifrování je nauka o metodách utajování smyslu zpráv převodem do podoby, která je
čitelná jen se speciální znalostí. Slovo kryptografie pochází z řečtiny – kryptós je skrytý a gráphein znamená
psát. Někdy je pojem obecněji používán pro vědu o čemkoli spojeném se šiframi jako alternativa k pojmu
kryptologie. Kryptologie zahrnuje kryptografii a kryptoanalýzu, neboli luštění zašifrovaných zpráv.
Kryptografie se po staletí vyvíjela k větší složitosti zároveň s lidskou civilizací a mnohokrát ovlivnila běh
dějin. Zejména utajení či vyzrazení strategických vojenských informací může mít zásadní vliv. Ale také
prozrazení politických intrik, přípravy atentátů nebo i jen prozrazení milenců a podobně, to vše může úzce
záviset na bezpečném přenosu informací a na schopnostech protivníka šifru rozbít. První doložení o
zašifrování zprávy pochází z roku 480 př. n. l. z období řecko-perských válek v bitvě u Salamíny.
Do historie kryptografie se zapsal i významný římský vojevůdce a politik Julius Caesar, a to vynalezením
šifry, která byla pojmenována jako Caesarova šifra. Ta byla ovšem dosti primitivní, nicméně obor šifrování
se velice rychle rozvíjel a již na přelomu středověku a novověku dosáhl pozoruhodných pokroků a šifry
nečekaného stupně odolnosti. Např. expertům španělské tajné služby trvalo v roce 2017 i s veškerým
moderním vybavením celého půl roku, než prolomili šifrování korespondence mezi španělským králem
Ferdinandem Aragonským a jeho generálem Gonzalem Fernándezem de Córdoba, který vedl tažení
španělských vojsk na Apeninském poloostrově na přelomu 15. a 16. století.[1]
Celé období kryptografie lze rozdělit do dvou částí. První je klasická kryptografie, která přibližně trvala do
poloviny 20. stol. První část se vyznačovala tím, že k šifrování stačila pouze tužka a papír, případně jiné
jednoduché pomůcky. Během 1. poloviny 20. stol. ale začaly vznikat různé sofistikované přístroje, které
umožňovaly složitější postup při šifrování. Tím přibližně začala druhá část, která se nazývá moderní
kryptografie. V dnešní době se k šifrování zpravidla nepoužívají žádné zvlášť vytvářené přístroje, ale klasické
počítače.
8.10 10.51 10.3 15.2 13.31 11.2 2.11 21.5 19.7 2.8 17.2 3.1 1.2
18.2 22.5 18.2 20.4 2.4 14.1 9.2 22.5 12.4 14.1 13.6 13.12
11.2 1.1 16.3 2.8 17.2 4.1 10.2 13.1 6.6 6.4 12.1 22.5 12.2
13.1 22.5 8.8 14.7
F I B L O K T N A E S G A E Q W L N B B C L L F H A O U K C X P
S C K C F Á R R K B A Y O O G H N M D P E K I K S
N>1
4D 61 74 65 6D 61 74 69 6B 61 20 6A 65 20 6A 65 64
69 6E 79 20 73 6B 75 74 65 63 6E 65 20 7A 61 72 75 63
65 6E 79 20 7A 70 75 73 6F 62 2C 20 6A 61 6B 20 73 65
20 7A 62 6C 61 7A 6E 69 74 2E 45 69 6E 73 74 65 69 6E