Třída, její vedení a diagnostika Pozorování Běžné pozorování – provádíme každý den, po celou dobu práce ve škole. Všímáme si např. toho, kdo je ospalý, kdo je smutný, ubrečený, veselý, kdo je špinavý a bez svačiny, jestli se třída spolužákovi směje, kdo vykřikuje, kdo nedává pozor, apod. Koho můžeme požádat o informace z pozorování – pedagogy školy, vychovatelky ve družině, dozor na obědě, v šatně, podle potřeby i další pracovníky školy (např. uklízečky, kuchařky, školníka) Jak si ve škole předáváme informace z běžného pozorování – rozhovorem na chodbě, ve sborovně, v kabinetě O problému jsme si ,,pokecali“ a co dál? Zvažujme, jak dlouho si o problému vždy pouze ,,povídáme“ a vzájemně si stěžujeme na jednotlivce nebo třídu než začneme hledat řešení. Stanovme si své limity, kdy už začínáme jednat. Cílené pozorování (musíme si stanovit cíl, co chceme pozorovat – sledovat) – např. kdo a jak často žák vykřikuje; jak často se třída nebo jednotlivec směje jednomu spolužákovi, v jakých situacích; zda chodí žák špinavý a bez svačiny opakovaně; jaké pravidla chování třída nerespektuje (jsou ukřičení, upovídaní, neustále šaškují, smějí se, chodí po třídě, apod) – cílené pozorování max. 5 – 10 dní a podle zjištěných výsledků musíme začít jednat Jak získáme informace z cíleného pozorování – např. zaznamenáváním konkrétních sledovaných projevů u jednotlivých žáků do záznamového archu jednoduchým čárkováním (čárkování je anonymní, zajišťujeme tím i anonymitu svým kolegům pedagogům) Výhody pozorování: - jednoduché - soustavné, časově nenáročné - není potřeba dlouhá příprava - můžeme ho provádět kdykoliv - pozorování provádí více lidí – pedagogů, pracovníků školy - můžeme si informace vzájemně mezi sebou upřesnit a doplnit - můžu si potvrdit, zda to, co jsem zjistila např. již při rozhovoru s žáky nebo učiteli, platí nebo ne - nepotřebujeme souhlasy rodičů Nevýhody pozorování: - nemusím si všimnout všeho - učitelé nesdělí informace ze svého pozorování (obava, strach z nekompetentnosti) - zkreslenost - subjektivita - není vidět pozadí (příčiny) Pokud volím pozorování z důvodu získání informací o chování – žákům nesdělujeme, co sledujeme. Pokud chceme pracovat na změně - řekneme žákům, na co právě zaměřujeme pozornost a co uděláme s výstupy – např. řešení s rodiči apod. Rozhovor Výhody rozhovoru - ujasním a doplním si informace, které mám z pozorování, - nemusím mít souhlas rodičů, můžu provést rozhovor se žákem kdykoliv podle potřeby - individuální domluva - reakce na otázky je okamžitá - rychlá možnost získání informací - kontakt tváří v tvář - řeč těla - vidím Nevýhody rozhovoru - neřeknou pravdu, budou se vykrucovat, vymlouvat - špatně položená otázka, nepochopení otázky - odbočení od tématu ( kdo vede rozhovor, musí uhlídat čas a cíl rozhovoru) - nepřipravenost na rozhovor - pozor na nesympatie, předsudky - může vzniknout hádka - zneužití informací z rozhovoru - nechce se vůbec bavit, nereaguje Na co nezapomenout - zvolit vhodné místo a čas rozhovoru - zvážit, zda je výhodnější dotazovat se skupiny nebo jednotlivce - zajistit bezpečí pro toho, kdo je zdrojem informací, nesdělovat od koho jsem informace získala, zvláště pokud se jedná o žáky. Z rozhovoru (osobního kontaktu) se vždy něco dozvím, i když dotazovaný pouze mlčí nebo mám pocit, že se vymlouvá. I z toho se dá usuzovat, že se ve třídě něco děje, není něco v pořádku. Troufnu si na rozhovor s celou třídou o problému v komunitním kruhu??? Diskuze v komunitním kruhu Výhody: - Objasnění nejasností ve skupině (osobní růst) - Výměna názorů (tolerance názorů ostatních) - Otevřenost - Možnost rychlého vyřešení problému - Odkrytí problému (i nového) - Konfrontace názorů - Diagnostika, percepce Nevýhody - Ne každý je schopen se otevřít ve skupině - Ovlivňování většinou a silným jedincem - Nečekaný problém – nečekané reakce - Nesplní se očekávání – problém se nevyřeší - Negativní reakce žáků, rodičů - Odbočení od tématu Rizika - Nereagování – je mi to jedno – stávka - Ignorace – žáci ignorují učitelovu snahu - ,,zahnání pedagoga do kouta“ – pedagog si neví rady, znejistí - Start pro šikanu – diskuze se zvrhne k útokům na jednotlivce - Profesní pochybení (neudržení hranic) - Překročení hranic role učitele Co s informacemi? - Trestné činy hlásit (oznamovací povinnost) - V případě potřeby kontaktovat rodinu - Využívat možnost individuálního řešení - doporučení odborníků - Postupovat podle metodických pokynů - Intervence Na co nezapomenout - pracovat s prostorem, všichni by měli sedět v kruhu rovnocenně – nikdo mimo kruh, za zády spolužákům nebo učiteli apod. - Ukončení, shrnutí, zpětná vazba (hodnocení) - ,,dojít kam jsme chtěli dojít“ - Zjistit jestli je ,,ještě něco? – další témata - najít postup řešení a žáky s ním seznámit - dodržet stanovený čas diskuze Využití her a technik Výhody: - prožitek, odreagování, sebepoznání, komunikace, spolupráce, zpětná vazba - tolerance, respektování, sebeovládání - vztahy Ž – Ž, Ž – U, logické uvažování, simulace reálné života, přirozené učení - zapojení jsou i bojácní - seznámení s žáky, kteří jsou bojácní, i těch, co se spolu nebaví nebo neznají - zvědavost, fantazie - stejná úroveň všech, obhajoba názorů - nový prvek rozvíjející zvědavost a fantazii - všichni jsou na stejné úrovni - naučí se nové, dozví se a lépe si zapamatují - každý má svoji pozici – zapojení většiny - nenásilné zapojení většiny Nevýhody: - časová, prostorová a materiální náročnost hry, hlučnost - hrají si na něco, někoho jiného – přetvářka, šaškárny - můžou být konflikty - ,,zašívání se“ žáků, nezapojí se všichni, - moc na tělo, narušování osobního prostoru - nepředvídatelné reakce, může u někoho vyvolat stres - Ukáže se ,,nešikovost“ - Projeví se negativní vlastnosti - Nespolupráce, bojkot - Navázání se na někoho - nepochopení cíle hry, není výsledný efekt Rizika - ,,jde na dřeň“ – nenutit do hry za každou cenu - emociální vypětí (narušení psychické rovnováhy) - nezvládnutí hry, následná nekázeň, chybná volba hry - ztráta prestiže lektora - hra nesplnila očekávaný výstup (ničeho nedosáhneme) KONTRAPRODUKTIVNÍ - Objeví se ,,zatajené“ - Zneužití informací - malý prostor – zvyšuje napětí ve skupině a může nastartovat agresivní reakce – úraz – poškození věcí - Nepochopení zadání - Odlišení – jazykové, zdravotní, socio-kulturní - ,, označení“ (označkování) spolužáka - Podvádění – nedodržení pravidel - S ním nechci, nebudu, neochota spolupracovat Co dělat při nevhodném chování: - Stop – zastavit nevhodné chování, není nutné zastavit celou hru (podle situace) - Individuální rozbor - Řízená diskuze o problému - Vytvořit chráněný prostor - Vyloučit ,,původce“ nevhodného chování (podle situace – případně mu dát jiný úkol v souvislosti se hrou) Na co nezapomenout - Přiměřenost, věkové zvláštnosti, skupinovou a třídní individuálnost - takt vůči dětem - pomůcky, jaký prostor, promyslet časové rozvržení hry - stanovení cíle hry - Bezpečnost - Pravidla – dát a dodržet (ujistit se, jestli pochopily) - Zhodnotit + pochvala + odměna - Reflexe, zpětná vazba po hře - Zapojit i méně aktivní - Přítomnost odborníka ( podle plánovaných aktivit) - Ošetřit citlivé momenty Dotazník Výhody dotazníku - anonymita - možná budou odpovídat objektivněji, dozvím se lépe ,,pravdu“ - informace od hodně lidí zároveň - jednoduchost vyhotovení - jednoznačný výstup - odpadá strach z prozrazení - rychlost provedení - máme v ruce ,,nějaký papír“ Nevýhody dotazníku - zdlouhavé vyhodnocení; - pokud se nejedná o anonymní dotazník, musím mít souhlas rodičů; - znevážení - děti nerady píší - nepochopení otázky - náročnost přípravy - u odpovědí ano x ne nepřesnost odpovědí - obava z odhalení autora - jsou otrávení z četnosti dotazníků - omezená slovní zásoba – nedokážou se vyjádřit Dotazníky viz. příloha vyhotovené pedagogickými pracovníky.