Hans Natonek: Děti města Při hodině dějepisu, pod nedůvěřivým a nezkušeným pohledem na stáří profesora Nowaka, četl Epp několik přeložený lístků, obíhajících pod lavicí. Obsahovaly pozvánky na jeho narozeniny: „Války nechť vedou jiní, ty, šťastné Rakousko, snub se!“, profesor Nowak to zpíval jako litanii a hladil si své bílé vousky. Jeho oči byly lačné po vypátrání příčiny toho šustění pod lavicí. Za mottem císaře Maximiliána rakouského číhalo identické, přímo smyslné napětí k pochopení toho tajného ruchu pod lavicí. Ubezpečoval chlapce monotónním a uspávajícím kapáním slov, jen aby se nečekaně vynořil jako z úkrytu. Waisl Tornaschek a Dowidal četli ty pozvánky a už sepisují – Dowidal ovšem ne – svoji odpověď. Člověk by mohl vše probrat o přestávce, ale rozsáhlé provozování podzemní pošty bylo mnohem přitažlivější a zkracovalo nekonečnou nudu habsburského nabývání země pod heslem vyženění. Natonek Hans: Mestské deti Na hodine dejepisu kolovalo pod lavicou za podozrievavého stareckého pohľadu profesora Nowaka niekoľko poskladaných lístočkov od Eppa. Boli to pozvánky na jeho narodeniny. „Bella garant alii, tu felix Austria nube!“ zaspieval Profesor Nowak ako prosebnú modlitbu a prešiel si rukou po bielej briadke. Dychtivým pohľadom pátral po príčine šumu pod lavicou. Pod mottom cisára Maximiliána I. Habsburského číhalo priam elektrizujúce napätie odhaliť tajomný ruch pod lavicami. Chlapcov uisťoval monotónnymi, uspávajúcimi slovnými zvratmi, len aby potom mohol využiť moment prekvapenia. Waisl, Tornaschek a Dowidal si prečítali pozvánky a až na Dowidala hneď napísali svoju odpoveď. Mohli sa o tom porozprávať cez prestávku, ale podávanie si lístočkov pod lavicou bol oveľa lákavejší spôsob a skrátil nekonečnú nudu z výkladu o nadobúdaní pozemkov Habsburgovcami. Natonek Hans: Děti z jednoho města Během hodiny dějepisu pod nedůvěřivým dohledem zelených očí starého profesora Nowaka, Epp nechal pod lavicemi kolovat pár složených psaníček. Byly na nich pozvánky na jeho narozeniny. „Bella gerant alii, tu felix Austria nube!“ Profesor Nowak ta slova zpíval jako litanii a hladil si přitom své bílé vousky. Jeho oči přitom dychtivě hledaly, odkud se ozývá šustění zpod lavice. Pod volebním heslem císaře Maxmiliána Rakouského číhalo jako pavouk rozechvělé napětí a snaha zachytit, co se to pod lavicemi děje za tajnůstkářství. Svým monotónním, uspávacím, pozvolným výkladem udržoval chlapce klidné, aby mohl potom jakoby z úkrytu vyrazit. Waisl, Tomaschek a Dowidal si četli pozvánky a již začali odpovídat – jen Dowidal ne. Všechno se dalo probrat ústně o přestávce, ale ten složitý systém podzemní pošty byl mnohem napínavější a ukracoval nekonečnou nudu při výuce o habsburských územních ziscích cestou sňatkové politiky. Natonek Hans: Kinder einer Stadt Během hodiny dějepisu, pod podezíravým zeleným pohledem starého profesora Nowaka, nechal Epp pod lavicemi kolovat několik složených papírků. Obsahovaly pozvání k jeho narozeninám. „Bella garant alii, tu felix Austria nube!,“ zazpíval profesor Nowak jako litanii a pohladil si bílý vous. Jeho oči dychtivě pátraly po zdroji šustění pod lavicí. Za volebním heslem rakouského císaře Maximiliána jako pavouk číhalo téměř lascívní napětí, zmocnit se tajného ruchu pod lavicí. Monotónním, uspávajícím vodopádem slov udržoval v chlapcích pocit bezpečí, aby se pak vynořil náhle jako z úkrytu. Waisl, Tornaschek a Dowidal si přečetli pozvánky a, kromě Dowidala, již poslali svou odpověď. Mohli o přestávce všechno probrat ústně, ale obšírná procedura podzemní pošty byla mnohem lákavější a zkracovala nekonečně nudné téma zdařilé sňatkové politiky Habsburků. Natonek Hans: Děti Města Během výuky historie pod podezíravým, zelenavým a starým pohledem Profesora Nowaka, nechal Epp kolovat nějaké uzavřené papíry pod lavicí. Obsahovaly pozvánky k jeho narozeninám: „Bella garant alii, tu felix Austria nube!“ Profesor Nowak to zpíval jako Litanii a hladil se po jeho bílém vousu. Jeho oči dychtily potom, aby viděl příčinu šustění pod lavicí. Za heslem rakouského císaře Maximiliána číhalo téměř lascívní napětí, které číhalo jako pavouk, aby se zmocnilo tajných záležitostí pod lavicí. Způsobil chlapcům pocit bezpečí monotonním, uspávacím tokem slov, jen aby se najednou vynořili z úkrytu. Waisl, Tornaschek a Dowidal přečetly pozvánky, ovšem Dowidal již svou odpověď neposlal. O tom všem se dalo během přestávky hovořit ústně, ale těžkopádný postup podzemního stanoviště byl mnohem lákavější a zkrátil nekonečnou nudu získávání pozemků Habsburgů pod heslem manželství. Natonek Hans: Děti města Během hodiny dějepisu, pod nedůvěřivým zeleným(?) stařeckým dohledem profesora Nováka, nechal Epp pod lavicí obíhat několik složených lístků. Obsahovaly pozvánky k jeho narozeninám: „Bella garant alii, tu felix Austria nube!“ zapěl to profesor Novák jako litanii a pohladil se po svém bílém knírku. Jeho oči byly dychtivé vypátrat příčinu šustění pod lavicí. Po citátu rakouského císaře Maximiliána číhal přímo dychtivým napětím jako pavouk, aby odhalil tajemný ruch pod lavicí. Uklidnil chlapce monotónním, uspávajícím proudem slov, jen aby se najednou vynořil jako z úkrytu. Waisl, Tornaschek a Dowidal nechají pozvánky být a už sedí – avšak Dowidal ne – odpovídal na dopis. O tom všem by se dalo ústně mluvit o přestávce, ale obřadný proces přízemní pošty byl více atraktivní a zkracoval nekonečnou nudu nad habsbursým rozšiřováním území pod sloganem soudržnosti. Natonek Hans: Děti města Při hodině dějepisu nechal Ep, pod stářím zkaleným pohledem profesora Nováka, obíhat pod lavicí složené psaníčko. Stála na něm pozvánka na jeho narozeniny: „Bella garant alii, tu felix Austria nube!“ Profesor Novák jakoby zpíval modlitbu a hladil se po bílém vousu. Jeho oči však dychtivě pátraly po příčině šustění pod lavicemi. Za motty rakouského císaře Maximiliána číhala jako pavouk v chtivém napětí možnost, zmocnit se tajemství pod lavicí. Ukonejšil/ubezpečil/ chlapce monotónním, konejšivým proudem slov, jen aby se najednou vynořil z úkrytu. Wejzl, Tornášek a David si přečetli pozvánku a všichni kromě Davida napsali už i svoji odpověď. Všechno mohli probrat i o přestávce, ale zdlouhavý postup podzemní pošty byl mnohem lákavější a zkrátil nekonečnou nudu při nabývání habsburských pozemků a řečech o manželství. Natonek Hans: Děti města Během hodiny dějepisu nechal Epp za stařičkého nedůvěřivého dohledu profesora Nowaka kolovat pod lavicemi nějaké přeložené lístky. Na nich stála pozvánka na jeho narozeniny: „Bella garant alii, tu felix Austria nube!“ tedy: „Války nechť vedou jiní, ty, šťastné Rakousko, snub se!“ Profesor Nowak to zazpíval jako litanii, přičemž si projížděl svým šedivým vousem. Z jeho očí sršel chtíč zjistit příčinu šustění z pod lavice. Za heslem císaře Maximiliána I. Habsburského číhalo veliké napětí, když se snažil přijít na tajemné dění, které se skrývalo pod lavicemi. Monotónním uspávacím tokem řeči kluky uklidnil, aby se náhle vynořil jako z úkrytu. Waisl, Tornaschek a Dowidal si přečetli pozvánku, a až na Dowidala na ni odpověděli. Všechno se to dalo probrat ústně o přestávce, ale těžkopádná tajná komunikace byla mnohem lákavější a zkrátila dlouhé chvíle, které kluci při výuce prožívali. Natonek Hans: Děti města Během hodiny historie nechal Epp pod nedůvěřivým drobnohledem starých zelených očí profesora Nowaka kolovat pod lavicí několik zmuchlaných kousků papíru. Obsahovaly pozvánky k jeho narozeninám. „Bella garant alii, tu felix Austria nube!“ Zapěl profesor Nowak jako litanii a pohladil si svůj bílý knírek. Jeho oči dychtily vypátrat příčinu šustění pod lavicí. Pod tímto heslem rakouského císaře Maximiliána číhalo jako dravec přímo dychtivé pnutí zmocnit se tajného počínání pod lavicí. Jeho monotónní, uspávající kladení jednoho slova za druhým ukonejšilo chlapce, aby pak najednou takříkajíc vykoukli zpoza úkrytu. Waisl, Tornaschek a Dowidal přečetli pozvánky a – což už ovšem Dowidal nestačil – napsali svou odpověď. Všechno by to mohli probrat slovně během přestávky, ale napínavý proces podzemní korespondence byl mnohem lákavější a zkrátil nekonečně nudný výklad o akvizici pozemků Habsburků pod záminkou manželství.