Ekonomie pro pedagogy 1 podzim 2020 Úvod do mikroekonomie Zkoumání jednotlivých subjektů působících v ekonomice: ▪ Domácností / jednotlivců ▪ Firmem Výrobní faktor práce - Trh práce ▪ Poptávka po práci ✓ Odvozena od produkční funkce – objemu produkce ✓ Tvořena firmami ▪ Nabídka práce – tvořena domácnostmi ✓ Rozhodování mezi prací a volným časem ▪ Nominální mzda ✓ změna mzdy může ovlivňovat chování zaměstnance jenom dočasně ▪ Reálna mzda ✓ změna mzdy ovlivňuje chování zaměstnance dlouhodobě Individuální nabídka práce ▪ Substituční efekt (SE) ✓ růst mzdy vyvolá snížení zájmu o volný čas (= nabízím více práce) ▪ Důchodový efekt (DE) ✓ růst mzdy vyvolá zvýšení zájmu o volný čas (= nabízím méně práce) Trh práce – agregované veličiny Mzda ▪ Cena práce ▪ Minimální mzda ✓ Stanovená státem ✓ Dopad na trh práce: ❖ menší než rovnovážná mzda = bez vlivu ❖ větší než rovnovážná mzda = nezaměstnanost ▪ Průměrná mzda ✓ Aritmetický průměr vs. medián Distribuce mezd - Medián Distribuce mezd - Pohlaví Distribuce mezd - Vzdělání Trh práce – agregované veličiny Klasifikace na trhu práce ▪ Ekonomicky neaktivní jsou lidé v důchodu, ženy na mateřské dovolené, ženy pečující o děti v domácnosti, studenti, osoby dlouhodobě nebo trvale práceneschopné a lidé, kteří práci nehledají. ▪ Zaměstnaní jsou lidé 15-ti letí a starší (bez horní věkové hranice), kteří vykonávají jakoukoli placenou práci, a dále ti, kteří práci mají, ale právě nepracují z důvodu nemoci, stávky nebo dovolené. Klasifikace na trhu práce ▪ Nezaměstnaní jsou všechny osoby 15-ti leté a starší (bez horní věkové hranice), které ve sledovaném období souběžně splňovaly tři základní podmínky: ✓ Byly bez práce (ani v placeném zaměstnání, ani sebezaměstnání) ✓ Hledaly aktivně práci (tj. byly registrované u úřadu práce či jinými způsoby, viz níže) ✓ Byly připraveny k nástupu do práce (tj. během referenčního období byly k dispozici okamžitě nebo nejpozději do 14 dnů pro výkon placeného zaměstnání nebo sebezaměstnání) Nezaměstnanost ▪ Nevyužívání výrobního faktoru práce, a z toho vyplývající plýtvání zdroji a nedosažení hranice produkčních možností ▪ Deprivace nezaměstnaných ▪ Sociální, regionální a politické problémy spojené s nezaměstnaností ▪ Frikční: ✓ hledání nové práce ▪ Strukturální: ✓ útlum/expanze odvětví - rekvalifikace ▪ Cyklická: ✓ pokles výkonu ekonomiky (všechna odvětví) Inflace = Měření životních nákladů = růst cenové hladiny v ekonomice ▪ deflace = pokles cenové hladiny v ekonomice (záporná inflace) ▪ desinflace = pokles inflace (př. Inflace2016 = 10 % / Inflace 2017 = 8 % …) ▪ NÁKLADOVĚ TLAČENÁ: ✓ nabídkové šoky (mzdy, ceny surovin) ▪ POPTÁVKOVĚ TAŽENÁ: ✓ poptávka je vyšší než dostupnost zboží a služeb Inflace v historickém kontextu Inflace Druhy inflace podle výše: ▪ Mírná (inflace nižší než růst produktivity práce – několik %) ▪ Pádivá (inflace vyšší než růst produktivity práce – několik desítek %) ▪ Hyperinflace (inflace poškozující ekonomické vztahy - několik tisíc %) Druhy inflace podle očekávání: ▪ anticipovaná (inflace na očekávané úrovni) ▪ neanticipovaná (inflace vyšší než očekávaná) ✓ Vliv inflace na vztah věřitel – dlužník. ✓ Vliv inflace na růst mezd = nominální vs. reální růst mezd Měření inflace ▪ Cenové indexy ✓ ceny průmyslové produkce ✓ ceny stavebních prací ✓ ceny tržních služeb ✓ CPI = index spotřebitelských cen Míra inflace = *100 Přehled informací o jednotlivých indexech a další podrobnosti: https://www.czso.cz/csu/czso/aktualniinformace CPI (2008) – CPI (2007) CPI (2007) Spotřební koš v ČR ▪ reprezentuje životní náklady ▪ typizovaná spotřeba domácnosti v ČR ▪ počet položek (cca 700) jednotlivých skupin a jejich relativní váha v indexu ▪ změnou cen sledovaných položek se zjišťuje změna celého spotřebního koše Druhy indexů ▪ Míra inflace vyjádřená přírůstkem průměrného ročního indexu spotřebitelských cen ▪ Míra inflace vyjádřená přírůstkem indexu spotřebitelských cen ke stejnému měsíci předchozího roku ▪ Míra inflace vyjádřená přírůstkem indexu spotřebitelských cen k předchozímu měsíci ▪ Míra inflace vyjádřená přírůstkem indexu spotřebitelských cen k základnímu období (rok 2000=100) Inflace Česká národní banka: Zpráva o inflaci https://www.cnb.cz/cs/menova-politika/zpravy-o-inflaci/ Graf II.2.1 Celková a měnověpolitická inflace (meziroční změny v %) Inflace letos setrvá nad horní hranicí tolerančního pásma, na horizontu měnové politiky se bude nacházet v blízkosti 2% cíle I/16 I/17 I/18 I/19 I/20 I/21 I/22 0 1 2 3 4 5 Celková inflace Měnověpolitická inflace 2% inflačnícíl Horizont měnové politiky Graf II.2.2 Struktura inflace a její prognóza Cenový růst bude i nadále ovlivňován především jádrovou inflací a dynamikou cen potravin (meziroční změny v %, příspěvky v procentních bodech) Poznámka: Ceny potravin zahrnují také ceny alkoholických nápojů a tabáku. Příspěvek primárních dopadů změn nepřímých daní se týká neregulovaných cen. -1 0 1 2 3 4 I/16 I/17 I/18 I/19 I/20 I/21 I/22 Jádrová inflace Ceny potravin Regulované ceny Ceny pohonných hmot Nepřímé daně Celková inflace Inflace a nezaměstnanost ▪ Přirozená míra nezaměstnanosti závisí na různých aspektech trhu práce (minimální mzda, síla odborů, efektivní mzdy, vyhledávání práce) ▪ Inflace závisí především na růstu množství peněz v oběhu (kontroluje centrální banka) V krátkém období lze volit mezi nezaměstnaností a inflací = Phillipsova křivka ✓ původní empiricky odvozená křivka zkoumala vztah mezi nezaměstnaností a mzdami ✓ až následně modifikovaná do vztahu mezi inflací a nezaměstnaností Inflace a nezaměstnanost Děkuji za pozornost! Příjemný zbytek dne!