Textové pole: Složky domácího odboje •Bývalí vojáci čs. republiky – Obrana národa (ON) •Politici bývalých stran – Politické ústředí (PÚ) •Levicová nekomunistická inteligence a dělnictvo – Petiční výbor „Věrni zůstaneme“ (PVVZ) •Státní zaměstnanci – učitelé, železničáři, poštovní úředníci, diplomaté •Členové organizací spjatých s ideou První republiky a její občanskou společností - legionáři, sokolové, skauti-junáci, aktivisté Dělnické akademie, odborů, ženského hnutí, evangelických církví, svobodní zednáři, novináři, vyznavači trampingu apod. •Část protektorátního četnictva, Vládního vojska, Svazu letců, Svazu hasičů •Na jaře 1940 se ON, PÚ a PVVZ spojí do ÚVODu (Ústřední vedení odboje domácího), které se po zapojení KSČ do odboje sloučí na podzim 1941 do ÚNRVČ (Ústřední národně revoluční výbor Československa). Aktivity domácího odboje —Zpravodajství (předávání informací politického, hospodářského a vojenského charakteru čs. exilu a Spojencům ) —Sabotáže, stávky a pracovní pasivita (heslo „Pracuj pomalu“) —Propaganda (vytváření a distribuování ilegálního tisku a ovlivňování veřejného mínění) —Příprava celonárodního povstání v návaznosti na vojenské úspěchy Spojenců (ON počítala s mobilizací 90 000 mužů podzemní armády) —Formulování představ o poválečné ČSR (rozsáhlé sociální reformy, náprava chyb První republiky, odsun Němců, omezení stranictví aj.) —Ukrývání politicky a rasově perzekuovaných —Převaděčství —Demonstrace —Bojkot německých týdeníků —Partyzánská aktivita —Podpora rodin zatčených — poslouchání rozhlasu1 Specifika českého odboje —Počátky odboje spadají do doby „mírové a předválečné“ —Minimální zkušenosti s praxí nacistického režimu —Vedle protinacistického odboje v Německu první odboj v Evropě —Spoléhání se na vypuknutí války, vojenský neúspěch nacistů a následné povstání v týlu —Naivní snaha navázat na první odboj a protirakouskou Mafii —Minimální zkušenost s ilegální činností z dob První republiky —Absolutní nedostatek zbraní —Mnichovem nalomená morálka a chybějící bojový „křest ohněm“ —Slabá tradice ozbrojených povstání (naposledy 5 dní v r. 1848!) —Nedůvěra k západním spojencům a víra v pomoc SSSR —Značná vzdálenost od front —Nevyhovující geografické podmínky pro partyzánskou činnost —Do jisté míry úspěšná pacifikující politika nacistů - metoda „cukru a biče“ Činnost Gestapa —gestapo podřízeno st. sekretáři K. H. Frankovi a ten Heydrichovi šéfovi RSHA v Berlíně —zatýkání na základě udání agentů SD - (zpravodajské) bezpečnostní služby —placení konfidenti gestapa sloužili často jako "volavky" —zvěrstva, kruté mučení a výslechy zatčených —v době stanného práva se vykonávaly popravy bez soudů —česká policie a četnictvo byly nuceny sekundovat činnosti gestapa německé policie — Ilegální tisk G:\odboj\V boj.jpg G:\odboj\revoluční leták.1941.jpg •Za celé šestileté období odbojové činnosti je vydáno více než 140 ilegálních tiskovin, byť mnohé jen v jediném čísle, a několikanásobně větší počet různých letáků. •Jejich posláním je vyvracet nacistickou propagandu, informovat o situaci na frontách, přepisovat vysílání zahraničního rozhlasu a povzbuzovat morálku a odhodlání české veřejnosti. •Nejrozšířenějším je časopis „V boj“, jehož náklad se vyšplhá až na 4 000 kusů, „Český kurýr“, „detektivky“, „ISNO“, „Signál“ aj. •KSČ vydává „Rudé Právo“, „Rovnost“, „My z Kolbenky“ atd. „Tři králové“ G:\odboj\mašín.jpeg G:\odboj\morávek.jpeg G:\odboj\balabán.jpeg Legendární představitelé domácího odboje byli součástí ON a věnovali se celé škále odbojových aktivit – udržování radiotelegrafického spojení s Londýnem a informování o situaci v Protektorátě, formování sítě rozptýlených odbojových organizací, diverzní činnosti (mj. neúspěšný atentát na H. Himmlera v Berlíně), spolupráci s “trumfovým esem“ čs. rozvědky – agentem A-54 (pracovník Abwehru Paul Thűmmel), shromažďování zbraní, vydávání ilegálního časopisu „V boj“ aj. Josef Balabán (1894-1941) člen užšího vedení ON Josef Mašín (1896-1942) otec Ctirada a Josefa Mašínů Václav Morávek (1904-1942) - „Věřím v Boha a ve své pistole.“ konec appeseam Mezi hlavní úkoly exilové vlády patřilo: • • Koordinovat svoji aktivitu s domácím odbojem, případně i protektorátní vládou •Docílit uznání u Spojenců jako legitimní exilové vlády • Prosadit ideu právní kontinuity s První republikou • Anulovat Mnichovskou dohodu a uznat tak obnovené Československo v předmnichovských hranicích •Začlenit obnovené Československo do systému kolektivní bezpečnosti (OSN) •Řídit rozsáhlé a roztroušené čs. vojenské jednotky v zahraničí Cíle exilové vlády v Londýně Paradesantní výsadky —Od dubna 1941 do jara 1945 je čs. exilovou vládou v Londýně vysláno do protektorátu v několika vlnách přes 100 výsadkářů. —38 operačních skupin má různá určení (diverze, zpravodajství, koordinace činnosti odboje) cíle a osudy. —Polovina parašutistů válku nepřežije. —Situace v Protektorátě je o mnoho složitější a horší, než jsou jejich očekávání. —Někteří dobrovolně přejdou do služeb nacistů, další nedobrovolně. —Mezi nejúspěšnější desanty se řadí Anthropoid, Silver A, Clay aj. —Výsadky jsou vysílány i k našim krajanům na Slovensko, Francie, Itálie a Rumunska a účastní se jich i němečtí antifašisté ze Sudet. —Desantů využívá i SSSR. Mají podobné úkoly jako výsadky ze Západu, ale jsou mnohonárodnostnější a především silně infiltrovány agenty NKVD a vůbec zaměřeny na ideologické působení. — — — Charakteristika doby —29. 9. 1938 Mnichovská dohoda —15. 3. 1939 Protektorát Čechy a Morava —16. 3. 1939 Slovenský štát —1. 9. 1939 začíná 2. světová válka —1939 – 1941 Hitlerovské armády vítězí (téměř) na všech frontách —22. 6. 1941 útok na SSSR (Operace Barbarossa) —září 1941 příchod Reinharda Heydricha do Prahy – 1. stanné právo — Domácí odboj - 1941 - 1942 — — —Obrana národa – Vznikla po okupaci v březnu 1939. Složena z vrcholných představitelů československé armády, generálů a důstojníků. — Bohužel podcenila konspiraci (utajení), a proto mohlo gestapo celou organizaci rozbít již v letech 1939-1940 a pozatýkat téměř celé vedení. — Heydrich nechal v rámci stanného práva pozatýkat další stovky důstojníků bývalé čsl. armády. Většina z nich potom skončila na popravišti . V roce 1942 pracovalo v odboji již jen několik jedinců, např. št. kapitán Václav Morávek jeden z proslulých „Tři králů“, gen. Vojcechovský - (po válce odvlečen NKVD do gulagu, kde roku 1951 umírá. Důvodem byla účast v boji proti bolševikům 1918 – 1920. Měl ruský původ.) — —Politické ústředí - V té době již rozbitá organizace. Původně složená z význ. politických osobností ( např. poslanců) první republiky (JUDr. Přemysl Šámal, Prokop Drtina aj. ). Zůstali pouze jednotlivci. — —PVVZ – Petiční výbor Věrni zůstaneme – složen z intelektuálů a kulturních pracovníků (Josef Fischer), kteří vydali manifest „Věrni zůstaneme“ mobilizující československou veřejnost k boji proti nacistům v roce 1938. Do počátku roku 1942 byla organizace zlikvidována gestapem. — Moderní dějiny ÚVOD – Ústřední vedení odboje domácího - v roce 1940 vzniklo spojením tří významných odbojových organizací – Obrany národa, PVVZ a Politického ústředí. Úkolem byla především zpravodajská činnost (Vl. Krajina). Také tato organizace byla z velké části rozbita. Sokol - Ač za protektorátu zrušen, významně se zapojil do odboje (např. org. Jindra ). Významní činovníci Sokola pomáhali parašutistům při přípravě atentátu. (Jan Zelenka – Zahajský, Antonín Oktábec). Několik tisíc sokolů bylo zajato a odvlečeno do koncentračních táborů. KSČ – Po přepadení SSSR 22. června 1941 se do odboje aktivně zapojil i komunistický odboj. Vydával tiskoviny, organizoval sabotáže, navázal spojení s org. ÚVOD. Reinhard Heydrich h.jpg Reinhard Heidrich —7. března 1904 – 4. června 1942 —prominentní nacista, blízký spolupracovník Heinricha Himmlera —SS-Obergruppenführer a generál policie, šéf Hlavního úřadu říšské bezpečnosti (RSHA) a Bezpečnostní služby (SD), prezident Interpolu v letech 1940–1942 —v letech 1941–1942 zastupující říšský protektor Protektorátu Čechy a Morava —podílel se na perzekuci Židů a posléze se stal jedním z hlavních organizátorů holocaustu. Předsedal konferenci ve Wannsee, která uvedla do praxe tzv. Konečné řešení židovské otázky —jako zastupující říšský protektor využíval politiku cukru a biče – sociální výhody dělníkům pracujícím pro potřeby Třetí Říše a zároveň brutální perzekuci vůči neloajálním a nepřátelům — Reinhard Heydrich – aktivní vykonavatel Hitlerovy vůle —Heydrich svou činností upevňoval nacistickou diktaturu. —Naprosto se ztotožnil s nacistickou rasovou teorií. —Spustil první masové vraždění Židů po útoku na Sovětský svaz. —Z koncentračních táborů pomohl vytvořit efektivní nástroj průmyslového masového vyhlazování Židů i jiných „nepohodlných národů a osob“ pro říši. Byl velmi aktivní, horlivý a získával stále více moci. —Údajně snil o vůdcovské pozici v říši. —Byl posílán na špinavou práci, kterou prováděl s vervou. —Měl organizační talent, ale využíval ho pro zločinecké cíle. —Odpočíval hrou na violoncello, jízdou na koni, šermem, sportovním létáním. —I vzezřením představoval prototyp národního socialisty. — — Horst Böhme, Reinhard Heydrich, K. H. Frank — „Konečné řešení židovské otázky“ —Konference Wannsee - 20. ledna 1942. —Heydrich předsedal setkání vysokých představitelů nacistického Německa. —Chladně a bez emocí byla domluvena spolupráce jednotlivých stranických a říšských úřadů na úplné likvidaci Židů v Evropě. —V protokolu konference byl zmíněn i Protektorát Čechy a Morava: Wannsee Conference House flo-conspiracy1 Při praktickém provádění konečného řešení bude Evropa pročesána od Západu na Východ. Území říše včetně Protektorátu Čechy a Morava musí mít přednost, třeba už jen z důvodů bytových a jiných sociálně politických potřeb. Evakuovaní Židé budou přivezeni vlakem nejprve do takzvaných tranzitních ghett, aby odtud byli odvezeni dále na Východ. Kenneth Branagh v roli Heydricha ve filmu Konference ve Wannsee, režie Frank Pierson Stanné právo v protektorátu —Den po svém příjezdu vyhlásil Heydrich stanné právo v šesti největších městech (Praha, Brno, Ostrava, Olomouc, Kladno, Hradec Králové). Stanné soudy začaly vyhlašovat rozsudky smrti. Hned 28. října byli popraveni vedoucí činitelé Obrany národa - gen. Josef Bílý a gen. Hugo Vojta. Ministerský předseda Alois Eliáš byl odsouzen — k trestu smrti. — Brzy následovaly další osobnosti. — Na základě stanných soudů bylo popraveno 486 osob, 2242 odvlečeno do koncentračních táborů. gen. Alois Eliáš, odsouzen k trestu smrti (vykonán červnu 1942) za spolupráci s odb.org. Obrana národa a E.Benešem (chlebíčková aféra) 168108-alois-elia http://www.generals.dk/content/portraits/Bily_Josef.jpg gen.Josef Bílý – po odchodu gen. Ingra do exilu vedl org. Obrana národa. Před zatčením žil v ilegalitě plk06 Operace Anthropoid Na počátku října 1941 začínají v Anglii přípravy operace. Hlavním úkolem – atentát na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Podílí se na nich E. Beneš, plukovník generálního štábu František Moravec, gen. Ingr a další. - akce měla reagovat na stupňující se represe v Protektorátu Čechy a Morava - bylo potřeba povzbudit domácí odboj a obnovit spojení s Londýnem - - londýnský exil pracoval na zrušení důsledků mnichovské dohody - - spojenci žádali aktivnější odpor v protektorátu Czechoslovak military intelligence staff group pluk. Fr. Moravec (vlevo), E. Beneš (uprostřed) Gabcik rotmistr Josef Gabčík Kubis rotmistr Jan Kubiš K provedení operace byla původně vybrána dvojice – Josef Gabčík a Karel Svoboda. Rotný Svoboda se však zranil při nočním seskoku a byl nahrazen rotmistrem Kubišem. Původní termín operace nemohl být dodržen. Jan Kubiš a Josef Gabčík postupně absolvovali: - základní výcvik útočného boje - prohloubení návykového jednání v krizových situacích - fyzickou přípravu, polní a střelecký výcvik - boj zblízka (tzv.tiché zabíjení) - používání výbušnin - radiotelegrafickou, zpravodajskou a topografickou přípravu - spojovací výcvik, výuku Morseovy abecedy - vzdušný výcvik, seskoky padákem - střelbu (na pevné i pohyblivé cíle), vrhání ručních granátů - vytváření výbušných nástrah, práci s rozněcovači - střelbu ze samopalu STEN, z pistole COLT rotný Karel Svoboda Příprava operace Jan Kubiš & Jozef Gabčík 91077_28894_MIZ11d959_kubis_gabcik Jan Kubiš —narozen 24. 7. 1913, Dolní Vilémovice, okres Třebíč —otec chudý obuvník, matka mu umírá v 6 letech, 5 sourozenců (2 zemřeli mladí) —otec se podruhé žení s vdovou, která již má 4 děti + narození 4 dalších sourozenců —v 7 letech si ho k sobě bere sestra jeho matky —po ZŠ pracoval jako čeledín, byl aktivní v organizaci Orel (katolík) — 1935 nastoupil na vojnu, v armádě zůstal a dosáhl hodnosti četaře —po demobilizaci v září 1938 propuštěn z armády a pracoval jako topič —16. 6. 1939 odešel do Polska, seznámení s Jozefem Gabčíkem —Francouzská cizinecká legie v Alžírsku, pak účast v bojích o Francii (Francouzský válečný kříž, povýšení do hodnosti rotného) —Po porážce Francie evakuace do Anglie, v prosinci 1940 se přihlašuje do výcviku pro speciální úkoly — Jozef Gabčík —narodil se 8. 4. 1912 v obci Poluvsie, dnes části slovenských Rajeckých Teplic. —Otec František byl dělník, jezdící za prací do USA a Argentiny, matka Češka Marie, byla v domácnosti. Měl dva bratry a sestru. —po ZŠ odešel do Čech, kde se vyučil Kovářem —V rámci prezenční vojenské služby, kterou nastoupil u 14. pěšího pluku v Košicích, absolvoval i poddůstojnickou školu v Prešově s velmi dobrým prospěchem. Dosáhl hodnosti desátníka a pokračoval jako poddůstojník, povýšen na četaře. V roce 1937 ukončil svůj závazek a nastoupil jako civilní zaměstnanec do vojenské továrny na výrobu bojových plynů v Žilině. Ale po nehodě, kdy se nadýchal bojových plynů, byl přeložen do vojenského skladu v Trenčíně. —Před převzetím skladu bojových látek německou armádou provedl sabotáž na přepravních zásobnících. Před hrozícím zatčením utekl 6. 6. 1939 do Polska — — — — — Výcvik Kubiše - hodnocení Výcvik Gabčíka - hodnocení 1. prosince 1941 podepsal Kubiš s Gabčíkem závazek, kde se mimo jiné praví: ………. Učiním podle svého nejlepšího vědomí a svědomí vše, abych tento úkol, k jehož provedení jsem se dobrovolně přihlásil, úspěšně splnil. Před odletem také sepsali závěti. (Kubiš i Gabčík v nich především žádají, aby bylo postaráno o jejich rodiny, pokud nepřežijí.) Je zřejmé, že tušili, jaký osud je čeká. Závazek a závěť Odlet Výsadek uskutečněn v noci z 28. na 29. prosince 1941. Kromě desantu Anthropoid se na palubě letadla Halifax nacházely také skupiny Silver A a Silver B. Nad Německem se Halifax setkal s nepřátelskou stíhačkou, ale unikl jí. Orientační body byly pokryty sněhem, proto docházelo k navigačním chybám. Osádka omylem považovala Prahu za Plzeň. Skupina Anthropoid se proto omylem ocitla východně od Prahy (Nehvizdy u Čelákovic) Air%20War%20Handley%20Page%20Halifax Handley – Page Halifax Silver A: Alfred Bartoš, Josef Valčík, Jiří Potůček — Kubiš s Gabčíkem navázali po přistání, pomoci místního mlynáře Baumana, spojení se sokolskou odbojovou organizací Jindra. Někteří její pracovníci poskytli oběma parašutistům ilegální byty v Praze i další pomoc. Získali také kontakty na org. ÚVOD,načas s kapitánem Morávkem. Důležitým spolupracovníkem byl učitel a bývalý náčelník sokola Jan Zelenka – Hajský. Zařizoval ubytování a poskytoval cenné informace o Heydrichově pohybu. Zelenkův známý pracoval na Hradě a znal Heydrichův denní program,což bylo velmi důležité při přípravě atentátu. Důležité opěrné body poskytla oběma výsadkářům ve svých bytech rodina Moravcových, Fafkových, Khodlových a dalších. Všichni si byli dobře vědomi rizik, přesto nezištně pomáhali. Členové skupiny získali pomocí Valčíka (Valčík se musel přemístit z Pardubic do Prahy, protože gestapo získalo jeho fotografii ) spojení na Silver A a následně i na Opálku s Out Distance. Spolupráce s odbojem Obrazek Jan Zelenka - Hajský rotmistr Josef Valčík Josef Valčík. Foto: archiv historického oddělení MZM. Bombardování Škodových závodů v Plzni —25.- 26. dubna byli členové výsadků Anthropoid, Silver A a Out Distance pověřeni v rámci akce CANONBURY naváděním britských bombardérů na Škodovy závody v Plzni. Ve směru náletu zapálili parašutisté dvě stodoly. Letadla se dostala blízko, ale cíl zahalily mraky. Signál zachytil jediný bombardér. Zbývajících pět pouštělo pumy naslepo. Závody nezasáhla jediná bomba. Akce nebyla úspěšná. — — — — — — — — —Koncem dubna začínají v protektorátu operovat další desanty: — Bioscop, Bivouac,Steel – 27.- 28. duben 1942 — Intransitive, Tin – 29.-30.duben – 1942 — — Rotný Jaroslav Švarc ze skupiny Tin, čet. Jan Hrubý a čet. Josef Bublík ze skup. Bioscop se spojili s Opálkou v Praze. — — Three_Stirling_bombers_taking_off bombardéry Stirling neúspěšně operovaly nad Plzní The Stirling bomber "M" for mother, that was shot down over Denmark on the night of April 21. Příprava atentátu — Přípravě atentátu napomohl přesun Heydricha — s rodinou do letního sídla v Panenských Březanech. — — Heydrich jezdil denně na Pražský hrad a zpět, navíc odmítl ochranný doprovod i jiná bezpečnostní opatření. — — Kubiš s Gabčíkem začínají „mapovat terén“ na cestě mezi zámkem — a Pražským hradem a hledají nevhodnější místo k útoku. — Pomáhá jim Valčík. — — K akci byla zvolena prudká zatáčka na křižovatce — pod Vychovatelnou v Kobylisích, kde auto muselo — výrazně zpomalit. — — Parašutisté pokračují v přípravách atentátu i přes obavy — představitelů odboje z jeho následků. V té době někteří — odbojáři pochopili, co se chystá. Varují Londýn — pomocí vysílačky Libuše. Na depeši však plk. Moravec nereagoval. Soubor:PanenskeBrezany0.jpg 1 Fragment z depeše Silver A —„Z příprav, které konají Ota a Zdeněk, a podle místa, kde je konají, usuzujeme přes jejich stálé mlčení, že chystají atentát na H. Tento atentát by v ničem neprospěl spojencům a pro náš národ by měl nedozírné následky... Prosíme proto, abyste přes SILVER dali příkaz, aby atentát nebyl proveden. Nebezpečí z prodlení, dejte příkaz obratem. Kdyby to bylo přesto nutné ze zahraničních důvodů, nech se podnikne atentát na zdejšího Quislinga, v první řadě E(manuela) M(oravce).“ — Osudný 27. květen 1942 —Černý Mercedes řízený Johanesem Kleinem sjíždí na křižovatku v Kobylisích. —SS – Obergruppenführer R. Heydrich sedí na předním sedadle vedle řidiče. Vůz musí zpomalit. —Valčík dává zrcátkem signál o blížícím se voze. —Gabčík si po pláštěm připravuje svůj samopal Sten. —Ve stejné chvíli se k zatáčce blíží tramvaj. —Ohledně přesného průběhu atentátu dodnes panují nejasnosti. —Gabčík odhazuje plášť, vykročí vpřed a zdvíhá zbraň. Ocitá se pár metrů od své oběti. —V rozhodujícím okamžiku samopal selhal. Někdy se stávalo, že se Sten s plným zásobníkem zasekl. —Kubiš z aktovky vytáhl speciální bombu. Nehodil ji však přesně. Vybuchla půl metru vedle vozu. Střepina mu roztrhla kůži nad levým okem. Výbuch prorazil karoserii a vyvrátil pravé dveře. Malá střepina karoserie i s částí čalounění uvízla v Heydrichově slezině. —Kubiš uniká na kole směrem k Libni. —Gabčík je pronásledován řidičem Kleinem, kterého po několika minutové honičce zneškodní výstřelem do stehna Stengun – britský samopal z roku 1941 Gabčíkovi v rozhodující chvíli selhal 364fe2fa-f0c0-4b93-90ca-771785aad6d9 013a8edb-57e8-44fc-b06f-510f9658785f Pistolí Colt 1903 byla vyzbrojena většina parašutistů, včetně Kubiše a Gabčíka Tímto typem bomby házel Kubiš Výzbroj Kubiše a Gabčíka při atentátu 02 Tramvaj na Václavském náměstí, s letákem, kde se zapomětliví občané upozorňují, že se již jezdí vpravo heydrich9 Snímky vznikly při policejní rekonstrukci atentátu Stav automobilu po výbuchu bomby heydrich_Mercedes atentat09_m Staff car damaged by the bomb thrown into the back seat. infografika_heydrich_atentat_IN info_atentat Výjimečný stav — Zraněného Heydricha odvezli do nemocnice na Bulovce. Zpráva do Berlína po první operaci zněla: — — „Tržná rána vlevo od bederních obratlů bez poškození míchy. Projektil, kovový plíšek, roztříštil 11. žebro, prorazil bránici a uvízl ve slezině. Rána obsahuje četné štětiny a vlasy, zřejmě materiál z čalounění. Nebezpečí: hnisání pohrudnice, zánět pobřišnice. Při operaci byla odstraněna slezina.“ — — K.H. Frank vyhlásil 27. května civilní výjimečný stav. — — Kdo osoby, které měly účast na spáchání atentátu, přechovává anebo jim poskytuje pomoc, anebo maje vědomost o jejich osobě — nebo o jejich pobytu neučiní žádné oznámení, bude zastřelen se svou rodinou… — — V ulicích se objevily plakáty nabízející deset miliónů korun odměny za údaje, které povedou k dopadení pachatelů. Atent%C3%A1t_na_Heydricha_-_zvl%C3%A1%C5%A1tn%C3%AD_vyd%C3%A1n%C3%AD Shromáždění na Staroměstském náměstí —2. června 1942 — svolala protektorátní vláda — na Staroměstské náměstí v Praze veřejné shromáždění, aby odsoudila atentát a vyjádřila věrnost Hitlerově říši. Manifestace se zúčastnilo asi — 60 000 tisíc Pražanů. staromak-01 hais-staromak Heydrichova smrt a pohřeb —Heydrich zemřel 4. června 1942 na následky infekce a otravy krve. —O půlnoci ze 6. na 7. června byla jeho rakev převezena za svitu — pochodní na Pražský hrad. —Od rána 7. června byla Heydrichova rakev vystavena na nádvoří — Hradu před Matyášovou bránou. Praha_2 Heydrichova rakev na Pražském hradě Lidice —Lidice – vesnice ležící blízko Kladna měla celkem 483 obyvatel a 96 domů. —Na osudu Lidic měla být demonstrována nacistická moc, vůle k odplatě. —Zlikvidování Lidic mělo vyvolat strach a zlomit poslední zbytky odporu. —Byly vybrány vlastně náhodně na základě dopisu Václava Říhy Anně Maruščákové. — Dostal se do rukou továrníka Pály a jeho obsah mu byl podezřelý – Co jsem chtěl udělat, tak jsem udělal. Onoho osudného dne jsem spal někde na Čabárně… — Autor dopisu chtěl vyvolat dojem o své účasti na odboji, aby ukončil mimomanželský poměr. — Výslechy přivedly gestapo „na stopu“ lidických rodáků, letců v Anglii - poručíků Josefa Stříbrného a Josefa Horáka. — Šlo sice o falešnou stopu, ale nacistům se hodil nějaký „viník“, na kterém by si zchladilo žáhu. Důkazy o kontaktu obyvatel s parašutisty nastrčilo samo gestapo (vysílačku, munici ) Poválečná pohlednice porovnávající stav před válkou (nahoře) a po ní (dole). Lidic%20mustek21a Lidická tragédie — V noci z 9. na 10. června 1942 byly Lidice obklíčeny, všichni dospělí muži — od 15 – 84 let soustředěni v Horákově statku a postupně popraveni – 173 mužů. Muži pobývající mimo obec, například na noční směně, byli popraveni dodatečně v Praze. Lidické ženy a děti odvedli nejprve do Kladna. 104 dětí pak převezli na „převychování“ do Německa nebo do táborů, vrátilo se jich jen 17. Ženy odvezli do koncentračního tábora Ravensbrück. 53 z nich se nikdy nevrátilo… — Domy v obci byly postupně vypáleny a vyhozeny do povětří. Nacisté zničili také lidický hřbitov. Jméno obce mělo být vymazáno z map. Nic nesmělo připomínat bývalou vesnici. Bylo dokonce změněno i koryto potoka protékajícího středem obce. Pokáceli všechny stromy, zavezli rybník.Celá akce byla zdokumentována a zfilmována. — history5 history4 Lidická tragédie Dobový snímek ze zahrady Horákova statku. lidice42b Vypálení Lidic lidice3c Soubor:Pravoslavny katedralni chram sv. Cyrila a Metodeje Resslova Praha.jpg Zásluhou členů pravoslavné církve, Petřeka s Čiklem, našlo sedm parašutistů úkryt v kostele sv. Karla Boromejského (dnes sv. Cyrila a Metoděje). Pravoslavný kostel v Resslově ulici se měl stát místem jejich posledního boje. Před posledním bojem —Pátrání po atentátnících nevedlo do poloviny června téměř k ničemu. —Do akce bylo zapojeno několik tisíc příslušníků SS, wehrmachtu, gestapa aj. —Pro schvalování atentátu, přechovávání zbraní, spojení s cizinou atd. — popravovány stovky lidí. —Seznamy popravených byly denně uváděny v novinách a rozhlase. —K dopadení atentátníků měly vést jejich vystavené věci (kolo, plášť, aktovky). — Heydrich023.jpg Zrádce ČURDA rotmistr Karel Čurda Člen skupiny Out Distance. Nevydržel silný psychický tlak. Zprávy o vraždění v Lidicích a strach o vlastní rodinu ho zlomily. 16. 6. 1942 se přihlásil dobrovolně na gestapu a zradil své spolubojovníky (ovlivnil ho také slib amnestie). Jeho informace vedly k zatčení odbojářů a jejich rodin a k obklíčení výsadkářů v Resslově ulici. Odhaduje se, že nepřímo způsobil smrt asi 300 lidí. Čurda vyzradil také jméno Marie Moravcové, jejíž rodina atentátníky přechovávala. Paní Moravcová se otrávila kyanidem, když gestapo vtrhlo do jejího bytu. Zatčený syn Aťa nevydržel nátlak a mučení a prozradil úkryt sedmi parašutistů – kostel sv. Karla Boromejského (výsadkářům tam nosil jídlo). Čurda bohužel nebyl jediným výsadkářem spolupracujícím s okupanty (Gerik), jeho čin ostře kontrastuje se statečností Kubiše, Gabčíka a dalších. (Vhodné téma pro diskusi se studenty. Dokážeme odhadnout, jak bychom se zachovali my?) Karel Čurda Gabcik Kubis Opalka Opálka Out Distance Bublik_Jo Bublík Bioscop Svarc Švarc Tin Hruby Hrubý Bioscop Valcik Valčík Silver A Sedm statečných Gabčík Anthropoid Kubiš Anthropoid Poslední boj v kostele — Velitel zbraní SS v Čechách a na Moravě — SS-Brigadeführer Karl von Treuenfeld vydal — 18. června 1942 ve 3,45 rozkaz praporu Deutschland a Prag k obklíčení čtvrti kolem kostela sv.Karla Boromejského. — Obklíčení bylo dokončeno ve 4,15 hodin. — — — V tu dobu držel stráž na galerii a kůru kostela Adolf Opálka, Josef Bublík a Jan Kubiš. — Ostatní čtyři se schovávali v kryptě. — Balkón, asi 10 metrů nad zemí, poskytoval obráncům výhodnou pozici. Zároveň se — rozmístili tak, aby dostali jednotlivé esesáky do křížové palby. Takto se jim podařilo odrazit několik útoků. Němci použili kromě samopalů i granáty. Výbuch jednoho z nich nakonec zabil Kubiše. Granáty těžce zranily také Opálku a Bublíka. — Oba si vzali život ranou z pistole. — — Poslední boj v kryptě — Zatímco probíhal boj v kostele, pokoušeli se zbývající čtyři výsadkáři prokopat — ke kanalizaci pod ulicí. Snaha byla marná. Měli k dispozici jen železnou tyč a holé ruce. Navíc kopali jen během střelby - a ta nakonec ustala. — — Pozornost útočníků se zaměřila na kryptu. Gabčík, Švarc, Hrubý a Valčík se nehodlali vzdát. Němcům nepomohla střelba, útok slznými granáty, výzvy — ke kapitulaci, útok stropním otvorem, ani pokus vyplavit parašutisty vodou. — — Po sedmi hodinách boje si vzali zbývající čtyři obránci život. Živé je nedostali. — 7ea2aecc-1adb-4736-b6a8-965e0d29fecd 0147a255-0c1a-4341-af16-56efaca5bfd4 Poslední boj v kryptě Soubor:Krypta-dira ke stoce.jpg prague002%20(407%20x%20600) Stopy střelby najdeme dodnes také uvnitř krypty Pokus o únik parašutistům nevyšel Kostel po boji 36e2253a-b979-458f-80e0-30397d6c58fa 601c7ddf-8837-4146-8efc-63ef3b709bc1 3f1a1e6d-ec25-4fac-9331-d644640fe25b 2634810d-367a-4844-9a6d-532155703b9e Jednotka zasahující proti atentátníkům v Resslově ulici, strážný prapor SS - Prag 01 Mrtví parašutisté ebc1601b-f54f-4ac7-9d37-848249c31520 fa2acfd4-5ae3-4fc5-9a23-ea4e1114a8df Gabčík d7c66e24-a0c4-4804-bfd1-cd7f67c7dd31 Kubiš d7dd1066-c8d6-40f0-b22c-091209122401 Opálka 956dbaca-25cf-4e9a-ac92-9a161d5e860b Hrubý 80e2635b-dd6a-4c23-a6b2-a07f945ee181 Bublík e09a165f-06e7-498e-affd-b16468d6580e Švarc d05ed6a0-e084-4ef8-ba43-7630cf9feaca Valčík Fotografie mrtvých parašutistů. Po pitvě byly jejich ostatky odvezeny do hromadného hrobu v Ďáblicích. Některá těla byla ovšem bez hlav - ty byly, na příkaz gestapa, upraveny jako osteologické preparáty. Hlavy Gabčíka a Kubiše dokonce zalili do konzervačního roztoku, údajně pro výzkumné účely. Další osudy ostatků jsou nejasné.. Stopy po německém kulometu se zachovaly dodnes kolem okénka do krypty. Soubor:Resslova-Pamatnik-parasutisti.jpg Memorial at crypt where the Czech parachutists were trapped under fire and were flooded with fire hoses before they commited suiside. Ležáky detail_img Osud Lidic čekal také osadu Ležáky. Čurdova zrada přivedla gestapo k informaci o radiostanici Libuše ukrývané v Ležákách a o síti devíti místních spolupracovníků se skupinou Silver A. 20. června začalo gestapo se zatýkáním. 24. června byla celá osada obklíčena oddíly SS a gestapem. Zatčené obyvatele převezli do Pardubic. Odebrali jim děti. 33 lidí bylo poté zastřeleno na popravišti u pardubického Zámečku. Zbývající dospělí byli zastřeleni (muži i ženy) později nebo zahynuli v koncentračních táborech. Represe si vyžádaly životy 57 lidí. Z Německa se vrátily pouze sestry Jarmila a Marie Šťulíkovy. Obec byla vypálena a srovnána se zemí. ilustrační foto Další oběti - příklad —Za dobu činnosti stanných soudů bylo na území protektorátu popraveno na 1585 vlastenců. —Perzekuce byla cíleně zaměřená proti české inteligenci. Její příslušníci tvořili přes 21% popravených. — —Zvláštní soudní proces byl 3. září 1942 uspořádán proti představitelům pravoslavné církve ukrývajícím parašutisty. ThDr. Vladimír Petřek, kněz Václav Čikl, Jan Sonnevend, všichni účastníci odboje, byli odsouzeni k trestu smrti. — — Na popravišti skončil i biskup pravoslavné církve v ČSR Gorazd. Pokoušel se zachránit pravoslavnou církev v ČSR a vzal celou vinu za skrývání atentátníků před okupačními úřady na sebe (přestože o úkrytu parašutistů v kryptě zpočátku vůbec nevěděl). — —Nacisté se mstili také na rodinách parašutistů — pravoslavný biskup Gorazd biskup Gorazd Klikni pro uzavření ThDr. Vladimír Petřek Klikni pro uzavření Jan Sonnevend kněz Václav Čikl Klikni pro uzavření Nový pomník na místě atentátu Sousoší na vrcholu pomníku img_1851 Atentát (1964) Jiřího Sequense 012001js6 Atentát (1964) 8301_dvd w-640 Zahraniční filmy z posledních let img_216520_main atentat Literatura Měl atentát smysl? Otázka do diskuze — — Odpověď má svá pro i proti. — — Proti atentátu — - atentát si vyžádal příliš mnoho obětí (minimálně 1 500 mrtvých) — - prohloubilo se ponižování českého národa, který byl nucen „prokazovat věrnost“ říši — např. při masovém shromáždění na Václavském náměstí — — Pro atentát — - atentát byl v rámci druhé světové války naprosto ojedinělou a úspěšnou akcí — nemající obdoby — - akce neobyčejně zvětšila prestiž naší země ve světě — - Velká Británie pod dojmem atentátu i obětí v Lidicích odvolala podpis pod mnichovskou dohodou a uznala předmnichovské hranice Československé republiky — - i potomci popravených odbojářů berou oběť svých příbuzných jako samozřejmost – někdo se nacistům přece musel postavit — - atentát alespoň částečně odčiňuje mnichovské trauma — - šlo o jednu z nejúspěšnějších „bojových“ akcí odboje — - Heydrich byl jedním z nejnebezpečnějších mužů Třetí říše (hlavní organizátor holocaustu) a jeho dalších případných obětí (i mezi Čechy) by bylo možná mnohem více… — — — Význam pro společnost? —V tomto příběhu najdeme: —odvaha —hrdinství —láska k vlasti —pomoc druhému člověku —boj za hodnoty demokracie a humanismu —obětování se (srovnání fanatismus SS) —zrada, teror, smrt nevinných, zločiny proti lidskosti —