Textové pole: Třetí republika —politický systém v letech 1945–1948 kontinuálně navazoval na předválečné více méně demokratické režimy —nelze hovořit o zcela demokratickém režimu —označení „Lidová demokracie“ —pretotalitní stát – ne totalitní a ne zcela demokratický, „omezená“ demokracie —ČSR obnoveno v předmnichovských hranicích, ale bez Podkarpatské Rusi — — Košická vláda •byla ustavena na osvobozeném území v Košicích 5. dubna 1945 •premiérem Zdeněk Fierlinger (soc. dem.) •KSČ nejsilnější pozice ve vládě – klíčová ministerstva: min. vnitra, min. zemědělství, min. informací xxxxx 017 C:\Users\Pant\Pictures\img979.jpg Košický vládní program měl v sobě už zakódovány určité nedemokratické prvky, tehdejší optikou se to tak nejevilo… vznikne jednotná politická organizace, Národní fronta, v ní budou jen povolené politické strany zákaz agrární strany (nejsilnější pravicové strany meziválečné ČSR) a dalších počet politických stran byl omezen! Národní fronta —dohoda představitelů zahraniční odboje (londýnského, moskevského a SNR) —princip národní jednoty a spolupráce všech demokratických a antifašistických sil v poválečné ČSR —údajné zajištění větší politické akceschopnosti v nelehké době a pružnější řešení zásadních otázek a rozporů —v českých zemích to byly po válce od roku 1945 jen čtyři povolené strany —na Slovensku povolené 2 (později 4) strany — —Československá strana národně socialistická —Československá sociální demokracie (změnila název) —Československá strana lidová —Komunistická strana Československa — —Demokratická strana —Komunistická strana Slovenska — —tyto strany se dohodly, že po válce znemožní činnost ostatní politických stran. V českých zemích to byla především strana agrární, živnostenská a několik dalších menších stran, na Slovensku to potom byla především Hlinkova slovenská ľudová strana. — Dekrety prezidenta republiky Øforma zákonodárné činnosti v době ústavní nouze Øvydávány od roku 1940 exilovým prezidentem Benešem ve Velké Británii až do ustavení Prozatímního Národního shromáždění 28. 10. 1945 (celkem 143, v zahraničí za války 44) Øplatnost všech dekretů (ústavních a ostatních) a jejich prohlášení za zákony bylo potvrzeno ústavním zákonem z 28. 3. 1946 dekret prezidenta republiky č. 47/1945 Sb. o Prozatímním Národním shromáždění: Čl. 1 Až do doby, kdy se sejde ústavodárné Národní shromáždění, zvolené podle všeobecného, rovného, přímého a tajného práva hlasovacího a podle zásady poměrného zastoupení, vykonává moc zákonodárnou podle tohoto dekretu pro celé území Československé republiky Prozatímní Národní shromáždění. Prozatímní Národní shromáždění tvoří jedna sněmovna o 300 členech (poslancích). Jeho sídlem je Praha. Čl. 2 Prozatímnímu Národnímu shromáždění přísluší: potvrditi, že nynější prezident zůstává podle § 58 odst. 5 ústavní listiny ve své funkci až do nové volby prezidenta republiky (čl. 3, odst. 3), vykonávati přiměřeně pravomoc Národního shromáždění podle ústavní listiny a jiných zákonů — —Vysídlení Němců z Československa —„Náš zběsilý soused (…) si vytvořil situaci, jejíž důsledky postihnou celé dnešní i budoucí generace, ponesou je jako zasloužený a plně mu náležející trest.(…) Tento národ …jeví se nám už jen jako veliká lidská nestvůra (…) Řekli jsme si, že německý problém v republice musíme definitivně vylikvidovat." — E. Beneš v Brně 12. května 1945 — —„Bude třeba (…) vylikvidovat zejména nekompromisně Němce v českých zemích a Maďary na Slovensku, jak se jen likvidace ta dá v zájmu jednotného národního státu Čechů a Slováků provést." — E. Beneš na Staroměstském náměstí 16. května 1945 — —A pohled současnosti? —Prezidentské volby 2013 přinesly oživení tohoto tématu: —Karel Swarzenberg: —„Já jsem vždy říkal a na tom trvám, že to, co jsme v roce 1945 spáchali, by dnes bylo odsouzeno jako hrubé porušení lidských práv. Asi by se tehdejší vláda včetně prezidenta (Edvarda) Beneše ocitla v Haagu,„ —Miloš Zeman —"Nelze zapomínat, že sudetští Němci byli Hitlerovou pátou kolonou, když se jednalo o zničení jednoho ostrova demokracie ve střední Evropě. Lze nyní opravdu požadovat smíření pro zrádce?" — —"Mnozí se dopustili zrady, zločinu, který se tehdy trestal smrtí. Dokonce i v mírových dobách. Když byli vyhnáni a odsunuti, byl to mírnější trest než trest smrti." — Přípravy Ø akcelerace plánování a příprav nuceného vysídlení Němců z Československa, ještě několik měsíců před koncem války by většina Čechů patrně nevěřila, že by tak důsledná protiněmecká opatření byla možná Ø Ø příležitost skoncovat s Němci jednou provždy – pocit „kdy, když ne teď“ dovedně formulovanými klíčovými politickými elitami Ø Ø neexistovaly žádné systematicky rozvíjené představy o tom, jaké bude mít takový krok důsledky pro podobu země – už od raného středověku to byla země smíšené kultury, dvou jazyků a národů C:\Users\Pant\Pictures\Zlínsko a Chřiby\obrázky\Obrázek2.jpg Role československých politiků Ø nucené vysídlení Němců z Československa sice tedy vycházelo ze všeobecně šířené protiněmecké nálady, zároveň bylo ale vědomým politickým programem politiků té doby Ø v zásadě bylo připravováno politiky během války a také po válce byla jejich aktivita rozhodující Ø politici pracovali s atmosférou konce války, plnou nenávisti vůči Němcům a všemu německému – nacistické zločiny byly v čerstvé paměti, dlouholetý strach a pocit bezmoci se přeměnily ve zlost a touhu po pomstě Ø Ø projevovala se v četných spontánních násilných činech, kdy byli Němci často biti přímo na ulici Ødocházelo například k lynčování SS manů apod. Konec války - příležitost k „očistě“ Ø národní očista v kontextu „národní revoluce“ Ø Ø „národní revoluce“ byla chápána jako osvobození od nacistické okupace Ø Ø šlo také o reformu sociálního řádu, který měl přinést zlepšení vůči předválečným dobám Ø Ø nejdůležitější úkol: historická náprava národnostních poměrů v zemi – vytvořit národní stát Čechů Ø Ø jasný kalkul – cíle se dá úspěšně dosáhnout jedině tehdy, když se co nejdříve dostane co nejvíce Němců ze země… Ø Kolektivní vina Ø přesvědčení o kolektivní vině Němců na rozbití Československa v roce 1938 – hledání viny nespočívalo v posuzování konkrétní odpovědnosti ale pouze v posuzování, ke které skupině dotyčný patří Ø předpoklad, že lze snadno odpovědět otázku „Kdo je Němec?“ – nejjednodušším myslitelným kritériem pro její zodpovězení byl jazyk – v mnoha případech (smíšené česko-německé rodiny) to však neplatilo… Odsun Němců na stránkách novin C:\Users\Pant\Pictures\Zlínsko a Chřiby\obrázky\Matejka_01a.jpg Benešovy dekrety a odsun Němců 174095 Ø několik z nich tvořilo zákonnou předlohu pro poválečný osud Němců v Československu, odrazilo se v nich přesvědčení o kolektivní vině, všem Němcům byla odepřena československá státní příslušnost a byli považováni za cizince bez politických práv Ø Ø druhým nejvýznamnějším opatřením byla všeobecná konfiskace německého majetku Opatření proti Němcům Ø proti Němcům byla namířena celá řada opatření každodenního charakteru, záměrně připomínala nacistická protižidovská opatření • Němci museli nosit na paži bílé pásky s písmenem N (N jako Němec), někdy s hákovým křížem • příděly potravin – stejné množství jako pro Židy za války • často nesměli Němci používat veřejné dopravní prostředky nebo navštěvovat veřejná zařízení, např. kina, divadla, nesměli používat rádio a telegrafní přístroje • v noci nesměli vycházet bez zvláštního povolení • všechny německé školy, včetně vysokých škol byly zavřené • bylo zastaveno vydávání německých novin a německé rozhlasové vysílání a na veřejnosti bylo zakázáno mluvit německy • všeobecná pracovní povinnost, kdy byli nasazování především na odstraňování válečných škod or_odsuny Internační tábory pro Němce Ø tvrdé podmínky, Němci zde byli soustřeďováni před nástupem do transportu, pobyt mohl trvat několik dnů, ale také mnoho měsíců Ø Ø zejména v prvních poválečných týdnech zde panovaly absolutně nedostačující hygienické a stravovací podmínky http://wiki-commons.genealogy.net/images/d/d7/Karte_Boehmen_Vertreibung_Lager.jpg Ø trpěly především malé děti, matky neměly v důsledku podvýživy žádné mateřské mléko, v táborech umíralo velké množství kojenců a malých dětí Divoký odsun Ø aktivními vykonavateli těchto opatření bylo vojsko a bezprostředně v poválečné době také tzv. revoluční gardy – spontánně utvořené skupiny mužů měly podléhat místním národním výborům a plnit nejrůznější bezpečností úkoly Ø ve skutečnosti však většinou jednali na vlastní pěst a velmi často stojí za poválečným násilím a loupením německého majetku Ø divoké akce tehdejšímu politickému vedení vyhovovaly – potvrzení teze české politické reprezentace, že soužití Čechů a Němců v jednom státě nadále není možné… Ø http://i.lidovky.cz/11/012/lnc460/MK389736_1.jpg http://www.zwittau.cz/PICTURE/Rg1.jpg Násilné excesy v první fázi vyhnání Ø různé podoby násilí – někdy byli vražděni lidé s odůvodněním, že jde o aktivní nacisty, někdy šlo o náhodně zvolené Němce, kteří „byli po ruce“, mnoho úmrtí souviselo s chaoticky organizovanými přesuny obyvatel na hranice s Německem Ø Ø po dlouhých bádáních a diskuzích oficiální komise německých, slovenských a českých historiků počet obětí vyhnání činí 20 až 25 000 přímých obětí… Ø ØVelký divoký odsun se konal také v Brně – politici tímto řešili i problém bytové otázky Např. partyzánský soud s Němci 17. 5. 1945 v Lanškrouně Organizovaný odsun v roce 1946 Ø řešení odsunu na mezinárodní konferenci v Postupimi – souhlas velmocí, dohodnutá pauza do ledna 1946 (pro lepší přípravu odsunu) nebyla respektována Ø Ø v lednu 1946 začala druhá a nejdůležitější fáze transportu Němců z Československa, byl to rok vysídlení většiny Němců z Československa Ø Ø od divokého vyhánění se lišil především organizací – termín transportu byl oznámen několik dnů předem, Němci mohli mít zpravidla 30-50 kg zavazadlo na osobu bez cenných věcí, dbalo se na společný převoz rodin a v Německu byli vysídlení dále umisťováni, nebyli ponecháni svému osudu na hranici Kolik Němců bylo vysídleno? Ø do roku 1947 bylo vysídleno přibližně 2 256 000 Němců Ø Ø z toho 1 464 000 do amerických a sovětských okupačních zón Ø transporty byly zastaveny definitivně v zimě 1946/1947 Ø Ø na území Československa tak zůstalo přibližně 250 000 Němců, kteří z nejrůznějších důvodů nebyli odsunuti http://www.faz.net/polopoly_fs/1.522309%21/image/1222507814.jpg_gen/derivatives/gallery_full/122250 7814.jpg Němečtí antifašisté Ø z kolektivního potrestání byli vyjmuti ti obyvatelé německé národnosti, kteří aktivně bojovali proti nacismu (šlo především o přívržence sociálně-demokratické a komunistické strany), část připadala na smíšená manželství a největší skupina sestávala z těch, kteří byli nepostradatelní pro národní hospodářství Ø Ø celkem příslušelo ke skupině tzv. antifašistů přibližně 150 000 lidí, i oni se často přes formální rovnost s Čechy museli vyrovnávat se špatným zacházením způsobeným jejich národností a proto se jich asi 100 000 rozhodlo vystěhovat – měli příležitost v rámci tzv. antifa-transportů vzít si všechen majetek Ø Znovuosidlování pohraničí Ø paralelně k vysídlování Němců z Československa probíhal také opačný proces – znovuosídlování německých oblastí, oba procesy byly koordinovány jedním ústředním Osidlovacím úřadem Ø Ø nuceně vysídleny byly téměř 3 miliony Němců a téměř 2 miliony Čechů se na tomtéž území usadily ještě během prvních dvou let – třetina veškerého obyvatelstva na území dnešní ČR byla v pohybu, takové „stěhování národů“ nemá v historii země obdoby! Ø navzdory intenzivní kampani, jež lákala lidi, aby se podíleli na znovuvybudování pohraničí, se počet obyvatel těchto oblastí přesto zhruba o 33 % snížil Ø Ø problém – kde vzít potřebné množství lidí – měli být „národně spolehliví“, tedy slovanského původu Ø Mimořádné lidové soudy zřízeny dekretem prezidenta republiky č. 16/1945 Sb. o potrestání nacistických zločinců, zrádců a jejich pomahačů a o mimořádných lidových soudech § projednaly celkem 37 982 případů odsoudily k trestu smrti 713 lidí (475 Němců a 238 Čechů) § proces s některými členy české protektorátní vlády v Praze v Bratislavě k trestu smrti odsouzen slovenský prezident Josef Tiso http://muzeum.skutec.cz/wp-content/gallery/dokumenty-do-r-1945/17376-1-2.jpg http://muzeum.skutec.cz/wp-content/gallery/dokumenty-do-r-1945/17376-1-2.jpg http://www.muzeumsnp.sk/data/articles/Byvaly_prezident_Tiso_pred_Narodnym_sudom.jpg Proces znárodňování Ørozsáhlé znárodnění bank, průmyslu, dolů a pojišťoven Øve formulacích Košického vládního programu není („nereálný“) Øcílem však bylo vyvolat tlak dělníků a odborů zdola Øministr průmyslu B. Laušman iniciativně připravoval znárodňovací dekrety, na vypracovávání apeloval i prezident Beneš Øza znárodněný majetek se zásadně poskytuje náhrada (ne za půdu „okupantů a zrádců“), skutečné proplácení náhrady, které prováděl stát, bylo po únoru 1948 zastaveno ØBenešovy znárodňovací dekrety byly schváleny Prozatímním národním shromážděním 28. října 1945 Ø2119 podniků = 75 % kapacity průmyslové výroby ČSR Beneš podepisuje znárodňovací dekrety za účasti ministrů 25. října 1945 Volby v Československu 1946 •proběhly 26. května 1946 •konaly se po dlouhých jedenácti letech! (naposledy 1935) •těžko je označit za zcela svobodné – omezený počet kandidujících stran •aktivní volební právo sníženo na 18 let, volit mohli i policisté a vojáci •volební povinnost, 15% prvovoličů KSČ volební plakát nar soc 2597834-volebni-denik-13 —KSČ - nejlépe připravená strana — Øpevná organizační struktura Øklíčové posty ve vládě (vnitro, informace, zemědělství) Øpersonální ovládnutí důležitých úřadů (rozdělování konfiskovaného majetku a osídlování pohraničí) Øoslabení tradičních majetných vrstev a odsun Němců Øplíživá likvidace potencionálních politických odpůrců Øprosazování okázalého nacionalismu Øvyužití prosovětské poválečné euforie 9257 view000097_P-72_550px view000097_P-72_550px view000097_P-72_550px — —Bílé hlasovací lístky Øvoliči nespokojeni s malým výběrem stran nedali svůj hlas žádné straně a použili bílé (prázdné) hlasovací lístky - jejich hlasy tak zvedly statisticky účast ve volbách, zároveň však propadly… Øprosadili komunističtí poslanci, aby umožnili pravicově orientovaným voličům (především dřívější, v systému NF nepovolené, agrární strany) účast ve volbách takovým způsobem, aby nemuseli dát hlas největším konkurentům komunistů – ČSNS… — Nové politické strany —Strana práce (SP) Øslovenská politická strana založená 20. 1. 1946 Ønavazovala na sociálně demokratické tradice Øna podzim 1947 vstoupila do ČSSD, rozpuštěna v dubnu 1948 — — —Strana slobody (SSL) Øslovenská politická strana založená 1. 4. 1946 Økřesťansko-sociální orientace Øpo únoru 1948 tzv. obrozena (vyloučeni demokratičtí představitelé strany), pod tlakem následuje politiku KSČ a úzce spolupracuje s novým režimem volby 1946 mapa Čechy a Morava Příčiny volebního vítězství komunistů levicová tradice předválečné ČSR vděčnost za osvobození většiny země Rudou armádou § „nejbližší přátelé“ SSSR a Stalina § zdůrazňování zásluh o vyhnání a vypořádání se s Němci velkolepé komunistické sliby nejlepší volební výsledek, kterého komunisté v Evropě dosáhli C:\Users\Pant\Pictures\rp.jpg Vláda Klementa Gottwalda nová vláda v čele s Klementem Gottwaldem § opět zastoupeny všechny parlamentní strany, počet ministrů podle volebního úspěchu § zároveň sdružené v Národní frontě § na rozdíl od běžné parlamentní demokracie neexistovala opozice... C:\Users\Pant\Pictures\kg.jpg 1950 Dvouletý plán přijat vládou 25. října 1946 cíl: dosáhnout úplné obnovy válkou zničeného hospodářství dvouletyplan.jpg C:\Users\Pant\Pictures\dvulatka.jpg C:\Users\Pant\Pictures\doly.jpg Marshallův plán a ČSR plán hospodářské pomoci Evropě – nabídka USA 4. července vláda jednomyslně rozhodla, že přijme pozvání na pařížské konferenci o Marshallově plánu československá delegace pozvána do Moskvy – Stalinův nesouhlas SSSR by si mohl vykládat účast ČSR „jako akci proti Sovětskému svazu“ Gottwald poslal do Prahy telegram a vláda 10. července odmítla pozvání vysílač Jan Masaryk po návratu svému ministerskému kolegovi Hubertu Ripkovi řekl: „Můžete si blahopřát, že jste tam nebyl. Bylo to děsné a strašně ponižující. Víte, co mě nejvíc sklíčilo? To, že si někteří z nás neuvědomovali, že jsme byli zpolíčkováni. A tomu byste nevěřil, někteří měli dokonce radost. Červenal jsem se hanbou.“ Milionářská dávka komunistický návrh – bude mimořádně zdaněno asi 35 000 občanů nekomunističtí ministři daně vymezené jen pro některé odmítli mohutná kampaň KSČ a odborů heslo „Ať platí bohatí“ http://www.praha.eu/public/c8/d8/93/124984_4_a_dejiny_milionarska_davka_45_48_historie_009.jpg koncem září „milionářskou dávku“ vláda i Národní shromáždění schválily předpoklad výnosu – 6,5 miliardy korun (na kompenzace ztráty utrpěných extrémním suchem) výtěžek byl podstatně menší, ale o to větší byl politický zisk KSČ Krčmaňská aféra Ø10. září 1947 – balíčky pro Zenkla, Masaryka a Drtinu Øministr spravedlnosti Prokop Drtina podal trestní oznámení, policejní vyšetřování i nezávislé vyšetřování orgány ministerstva spravedlnosti Øšetřením státního zastupitelství v Olomouci vyšetřeno, že tři dřevěné krabičky vyrobil v Krčmani na žádost Aloise Zapletala, domovníka krajského sekretariátu KSČ v Olomouci, stolař Jan Kopka Ø„pošlou ministrům krabice na mouku, která je nestravitelná“ Øúředník ministerstva vnitra dal příkaz k propuštění Kopky z vyšetřovací vazby na svobodu… Mostecká aféra Øprovokace ministerstva vnitra a obranného zpravodajství – „akce Sever“ Øprovokatéři StB začali navazovat styky s vybranými lidmi, se kterými měli vytvořit ilegální skupinu Sever (pražskou a mosteckou), jejímž cílem mělo být zorganizování protikomunistického puče Øsnaha diskreditovat národně socialistickou stranu Øakce byla odhalena ministerstvem spravedlnosti, Drtina navrhnul na schůzi vlády ustanovení komise ministrů, která by se zabývala činností ministerstva vnitra - návrh kvůli odporu komunistů neprošel Øv květnu 1948 proces Reichel a spol. (22 lidí) Spiknutí na Slovensku —na jaře 1947 rozjeli komunisté na Slovensku kampaň za očistu veřejného života od ľuďáků, fašistů a všemožných jiných zrádců —13. září 1947 začalo zatýkání v souvislosti s údajným pokusem o puč —našly se zbraně a protistátní letáky (zřejmě podstrčené) —zatčeni byli dva ze tří generálních tajemníků DS a kromě nich řada níže postavených politiků a úředníků. —Slovenští komunisté stupňovali protestní akce a nakonec si v listopadu 1947 vynutili rekonstrukci složení slovenských orgánů a oslabení pozic Demokratické strany.