Československo v 50. letech a politické procesy Opuštění původního konceptu specifické československé cesty k socialismu a podřízení se sovětskému modelu Ø po únoru 1948 se KŠČ na svou stranu snažila získat i ty občany, kteří za ní původně nestáli a rozjela rozsáhlou kampaň Ø agitační kampaň - strana je otevřena „všem poctivým Čechům a Slovákům“ - v listopadu 1949 tak měla KSČ již 2,6 milionu členů, což představovalo 22% obyvatelstva, neboli každého třetího dospělého občana… Ø KSČ podnikla násilné kroky k zajištění nekontrolovatelné moci – odstraňovala nekolaborující funkcionáře nekomunistických stran z pozic v jejich vlastních stranách, ve státních úřadech a ve společenských organizacích – „vyakčňování“ – odhaduje se, že takto bylo postiženo 250 000 lidí Ø následovalo blíže nezjištěné množství příslušníků Státní bezpečnosti a Sboru národní bezpečnosti, z armády bylo vyřazeno 28% důstojníků, odejít museli rovněž vysokoškolští učitelé a ze 48 000 vysokoškolských studentů neprošlo politickou čistkou 18% Ø na jejich místa dosazovala komunistická strana své vlastní lidi, oddané jí bezezbytku a ochotné jí bez jakýchkoli výhrad sloužit Ø až do podzimu 1948 se vedení KSČ unášelo myšlenkou, že k socialismu dojde vlastní, specificky „československou“ cestou a že nebude slepě kopírovat moskevský vzor – představa, že kolektivizace zemědělství se provádět nebude, nedojde ke znárodňování a likvidaci živností či malých podniků Ø Gottwald na podzim 1948 přiletěl na první návštěvu po převzetí moci do Moskvy – Stalin hrubě kritizuje za příliš samostatný postup v únoru 1948 a za chyby, jichž se KSČ dopustila a Gottwald bezvýhradně kapituloval – v únoru 1949 je schválen zákon o JZD, začalo další kolo znárodňování, likvidace samostatných živností, militarizace společnosti, zostřování třídního boje… stalin a gottwald všesokolský slet - za velké mezinárodní účasti se v červnu 1948 v Praze konal XI. všesokolský slet - především závěrečný průvod Sokolů, který trval 6 hodin, vyzněl jako protivládní demonstrace - ještě během sletu zadržela bezpečnost 237 osob a okamžitě po sletu bylo iniciováno zasílání rezolucí za očistu Sokola Reakce Závodní rady Vysočanské mlékárny na všesokolský slet. pohřeb Edvarda Beneše Z obavy před dalšími demonstracemi proti režimu byly povolány sbory lidových milicí z celého pražského kraje. Více než 4000 mužů, vyzbrojených puškami a ostrými náboji, vytvořilo nepropustnou hráz podél předem schválené cesty pohřebního průvodu. zákon na ochranu lidově demokratické republiky - v říjnu vstoupily v platnost dva zásadní zákony: zákon č. 231/48 Sb. na ochranu lidově demokratické republiky a zákon č. 232/48 Sb. o zřízení Státního soudu - schválení obou zákonů odstartovalo politické procesy První rozsudek Státního soudu vPraze, kterým byly vyneseny vysoké tresty včetně trestů smrti za velezradu a vyzvědačství. Odsouzeno bylo 15 osob. ¨nahradil prvorepublikový zákon na ochranu republiky z roku 1923 ¨vytvořil zcela nové skutkové podstaty zločinů a přečinů ¨objevila se řada jednání, která by za normálních okolností spadala mezi méně závažné delikty, popřípadě by v normální demokratické zemi byla zcela legální ¨oproti prvorepublikovému předpisu ukládal na mnoha místech trest nejvyšší, tedy trest smrti ¨i přes jeho krátkou účinnost (v roce 1950 nahrazen novým trestním zákonem) bylo na základě tohoto zákona v Československu odsouzeno téměř 27000 osob ¨§ 40 z. č. 231/1948 Sb. ¨Neoprávněné opuštění území republiky a neuposlechnutí výzvy k návratu. ¨ Československý občan, který v úmyslu poškodit zájem republiky opustí neoprávněně území republiky nebo ve stejném úmyslu neuposlechne výzvy úřadu, aby se v přiměřené lhůtě, kterou mu úřad určí, na území republiky vrátil, bude potrestán pro zločin těžkým žalářem od jednoho roku do pěti let. ¨ ¨Soud je tu povinen hodnotit, zda pachateli mohly být a byly známy důsledky jeho činu dotýkající se zájmu republiky a zda i tyto následky svého počínání uvážil a pro ně se rozhodl. ¨….zda si byl obžalovaný vědom, že svým illegálním odchodem za hranice odejme pracovní sílu plnění pětiletého plánu, a zda tedy nejednal v úmyslu (aspoň eventuálním) tento zájem republiky poškodit. ¨…Kromě toho jako úřednice, tedy osoba nejméně s průměrnou inteligencí, věděla, že zahraniční nepřátelské síly využijí jejího útěku k odůvodnění hanobení republiky. represivní složky tzv. socialistického státu „Slyšeli jsem od různých zpátečníků slova o oklešťování demokracie, o policejním teroru apod. Myslím, že můžeme velmi pevně a s pohrdáním odmítnout tyto pomluvy. Pravý opak je pravda. Právě náš SNB, právě naše dělnické milice jsou příkladem hlubokého a opravdového demokratismu naší republiky," K. Gottwald agent Sbor národní bezpečnosti (SNB) - komunisté ovládali bezpečnostní složky prakticky již od poloviny roku 1947 - v únoru Sbor národní bezpečnosti (SNB) pracoval pro potřeby KSČ - čistky ve SNB - v červenci roku 1948 bylo propuštěno na dalších 3200 příslušníků SNB Hlídka SNB před ústřednou národních socialistů. Státní bezpečnost (StB) - činnost zpravodajská, zaměřená na boj proti „vnitřnímu“ a „vnějšímu“ nepříteli - jedna z hlavních opor komunistického režimu, která tragicky zasáhla do osudů statisíců občanů - její organizace a struktura byla dosti složitá a procházela mnoha většími či menšími změnami - v roce 1948 roce získala StB nakrátko neomezenou moc, která ohrožovala samotné špičky režimu, korigovala ji jen Moskva prostřednictvím svých poradců - StB tehdy naverbovala přes 2000 lidí hlavně z řad dělnických kádrů Fotografie panelů výstavky Státní bezpečnosti z 60. let k akci Východ. Lidové milice - 23. 2. 1948 KSČ začala ozbrojovat své přívržence v řadách dělníků - "ozbrojená pěst KSČ" - zformovány řádné útvary, podřízené přímo generálnímu tajemníkovi ÚV KSČ - existence LM neměla oporu v zákonech - vznikly ozbrojené složky politické strany, které nemají v demokratickém státě místo Přísaha milicionáře: "Já, příslušník Lidových milicí, přísahám, že budu vždy obětavě a věrně sloužit Komunistické straně Československa, dělnické třídě a své socialistické vlasti a upevňovat internacionální svazky se Sovětským svazem a ostatními socialistickými zeměmi..." situace v armádě - čistky v armádě - na uvolněná místa důstojníků ze západní fronty nastoupily po absolvování rychlokurzů, tzv. dělnické kádry - politická převýchova vojáků působením tzv. politruků - do neozbrojených Pomocných technických praporů (PTP) byly zařazovány „politicky nespolehlivé osoby“ (kněží, kulaci, živnostníci, intelektuálové) - Vojenská kontrarozvědka působila ve všech armádních zařízeních a vojenských útvarech a její příslušníci, tzv. kontráši zpravodajsky podléhali StB Příslušníci Pomocných technických praporů tzv. černí baroni byly nasazováni na různých stavbách, těžbě v kamenolomech a dolech. - čistky - i zde nastoupily tzv. dělnické kádry - lidé bezvýhradně oddaní režimu - výsledkem toho byl znatelný úpadek odbornosti a kvality práce - většina prošla krátkodobými kursy či absolvovala několik přednášek - znalost práva a zákonů nehrála důležitou roli - výchova se pouze omezovala na techniku práce v Bezpečnosti - nastává období politických procesů, jejichž režii měli do značné míry v rukou sovětští poradci justice Prokurátorka Ludmila Brožová-Polednová se jako dělnický kádr spolupodílela na justiční vraždě Milady Horákové. "Právnická škola pracujících"...aneb za pouhý rok z dělníka prokurátorem. zákon o táborech nucené práce - zákon 247/48 Sb. o táborech nucené práce (25.10.1948) - komunisté tímto zákonem získali jedinečný nástroj k vyřizování osobních účtů - o umístění do tábora rozhodovaly tříčlenné komise jmenované krajským národním výborem - lágry prošlo přibližně 20 tisíc občanů - nemusel být spáchán trestný čin, stačilo pouhé podezření - bez soudního přelíčení tak mohl v táborech občan strávit dobu do dvou let 1949 - 1951 tábor nucených prací Vojna Lešetice a následně vězeňské zařízení pro politické vězně komunistického režimu z let 1951 - 1961 likvidace občanské společnosti a její unifikace - z původních asi 60 000 zbylo pouze 683. - likvidace spolkové činnosti: Sokol, YMCA, Rotary Clubu, Britské rady, Armády spásy - odbory se staly nástrojem ovládání pracujících KSČ: Revoluční odborové hnutí - napomáhaly plnění hospodářských úkolů roh Dovolená s Andělem - plakát Projev premiéra a šéfa KSČ Gottwalda o kolchozech. hospodářská politika - plánované hospodářství a znárodňování majetku byly zavedeny již Košickým vládním programem - únor 1948 však znamenal totální a nedobrovolnou změnu vlastnických vztahů - úplná likvidace živností (v roce 1947 existovalo 409 815 živností a v roce 1953 už jen asi 80 000 živností a jejich počet dále klesal) - bylo likvidováno na 250 000 samostatných zemědělců a nahradilo je 8 000 Jednotných zemědělských družstev I.pětiletka – přestavba ekonomiky po sovětském vzoru - po prvním dvouletém plánu zaveden první pětiletý plán na léta 1949-1954 - v říjnu 1947 Ústřední plánovací komise zahájila přípravy první pětiletky - zprůmyslnění bylo považováno za klíč k dosažení vyspělosti země - důraz na těžký průmysl (těžební, ocelářský) - reálné chování ekonomických subjektů však bylo zcela jiné, než předpokládal plán Untitled 4 perzekuce církví a náboženských organizací - zvláště katolická církev byla trnem v oku režimu - StB pracovala na potlačení jejího vlivu s cílem úplné likvidace - komunisté začali navštěvovat kostely, kde sledovali obsah kázání a referovali o jeho obsahu - vyvolávali incidenty při bohoslužbách, které poskytovaly záminku k pronásledování kněží (Číhošťský zázrak) - StB zinscenovala akci "K"- likvidaci klášterů - 15.března 1950 začalo zatýkání spojené s důkladnými prohlídkami klášterů - ze 13. na 14. dubna 1950 bylo soustředěno a internováno v českých zemích více než 900 řeholníků a obsazeno 76 klášterních objektů, na Slovensku 881 řeholníků a 62 klášterů Untitled 6 pokřivená historie - některé pomníky nemohly být instalovány, jiné byly pozměněny, další musely zmizet - historie byla zkreslena, nepohodlná historická fakta nebyla v učebnicích uvedena, byly seškrtávány celé úseky našich dějin (například fakt, že západní Čechy osvobodila Americká armáda byl zamlčován, vyzdvihována byla pouze úloha hrdinné Rudé armády při osvobozování Československa) - fotografie byly cenzurovány Zavřít velké náhledy Zavřít velké náhledy sdělovací prostředky 13762-plakat_1948 RP - do konce roku 1948 byla postupně likvidována celá řada známých novin a časopisů a také všechna katolická periodika a nakladatelství - zásah byl odůvodněn "nedostatkem papíru" - později bylo povoleno vydávání nového katolického týdeníku Nedělní rozsévač, který byl zcela pod kontrolou státu Zastavené katolické listy v Čechách a na Moravě. Ø exil – někteří lidé se rozhodli republiku opustit a odejít do demokratické ciziny - historikové odhadují, že během prvního dvacetiletí existence komunistického režimu tak učinilo více než 60 000 lidí... Ø nemalý počet Čechů a Slováků se rozhodl doma zahájit ozbrojený protikomunistický boj – „třetí odboj“ Ø StB dokázala protikomunistický odboj úspěšně infiltrovat svými agenty a efektivně proti němu zakročit, většina účastníků boje za demokracii skončila ve vězení, mnozí na popravišti Ø NEPRITEL train propaganda ¨Politické procesy ¨ ¨Jedná se o selhání celé justice, ale i jednotlivců ¨Statistiky obvykle zahrnují do politických procesů soudní případy podle zákona na ochranu republiky, lidově demokratické republiky, zvláštní či první hlavy trestního zákona. ¨Politické procesy jsou všechny soudní případy, o kterých rozhodovaly politické, nikoliv příslušné justiční instituce. ¨Kromě přímých zásahů do přípravy, průběhu a výsledků soudních řízení, o která měly stranické orgány na různé úrovni stupně zájem, působily i nepřímo - určovaly politickou linii a z ní vyvozované úkoly, kterými se řídily bezpečnostní a justiční orgány, dále vytvořily právní systém a normy, včetně jeho personálního obsazení. ¨ ¨ ¨Tento systém umožňoval cestu k politickým procesům a dával jim právní a zákonnou podobu. Princip monopolní moci a právní systém a jeho praxe byly jedním z prvořadých zdrojů masové nezákonnosti, která tvořila základy, z něhož politické procesy vyrůstaly. ¨Řada lidí byla odsouzena za činy, které nespáchali nebo jejich jednání bylo kvalifikováno jako trestné, ač takto myšleno vůbec nebylo. ¨Hlavní nezákonnosti lze detailně vysledovat v právu procesním, kdy právě příprava obžalovaných na proces, spočívající mimo jiné ve fyzickém násilí, výhružkách a nedodržení jejich práv, představuje pestrou ukázku bezpráví. ¨Politické procesy rozhodně nebyly něčím nepřirozeným pro komunistický režim ani žádným omylem v řízení země. Byly záměrným cílem, součástí, produktem a prostředkem oficiální politiky. Nezákonné politické procesy jako prostředek politiky a s nimi spojená zvůle, násilí, politické a justiční zločiny a vraždy byly zcela novým a nezvyklým jevem československého politického života a zcela odporovaly jeho demokratické minulosti. ¨V letech 1948-1953 se politické procesy staly zcela běžným prostředkem oficiální politiky. ¨ ¨1. byl to sám obsah a charakter tzv. zakladatelského období režimu. Totální přestavba všech společenských oblastí byla takového tempa, že nutila ke změně způsobu života téměř všechny skupiny obyvatel. U mnohých obyvatel tlak moci vyvolal odpor proti režimu, někdy živelný, jindy vědomý. Politické procesy nejen ničily všechny formy odporu, ale měly i zastrašit všechny potenciální odpůrce. ¨2. působil tu odraz vyhroceného mezinárodně politického napětí. Studená válka, velmocenské plány SSSR a s nimi spojená výstavba velké armády a militarizace československé společnosti urychlovaly realizaci záměrů (např.kolektivizaci), které byly zdrojem politických procesů. Navíc rozšiřovaly okruh možných nepřátel a podezřelých. Těmi byli například ti, kdo měli styky s osobami na Západě a po vypuknutí tzv. sovětsko-jugoslávské roztržky i proti všem, kdo měli jakoukoliv spojitost s jugoslávským režimem. Politické procesy je měly všechny preventivně zneškodnit. ¨3. příčinou velkého rozsahu politických procesů byla také obava komunistů ze ztráty moci. Stav neustálého ohrožení režimu, který politikové a Bezpečnost propagovali vytvářel živnou půdu pro další a další procesy. První pokusy o politické procesy v Československu Ø organizování politických procesů se komunisté snažili ještě před únorem 1948 – pokus o uspořádání procesu s předáky slovenských demokratů v roce 1947, chystaný proces s Vladimírem Krajinou, úmysl uspořádat velký soudní proces s účastníky tzv. mostecké špionážní aféry Ø Ø po převzetí moci mělo vedení KSČ v úmyslu uspořádat proces se „zrádnými“ ministry, kteří v únoru 1948 podali demisi a tím dodat ještě většího zdání legitimity svému převratu Ø Ø za první politický procese v Československu se pokládá líčení s údajnými vrahy komunistického funkcionáře Augustina Schramma, padly tři tresty smrti, které byly vykonány, přestože víme (a věděla to také tehdejší bezpečnost), že odsouzení Schrammovými vrahy nebyli Ø proces s generálem Heliodorem Píkou je dalším z dlouhé řady procesů, k nimž v Československu koncem 40. let došlo – o trestu smrti soud rozhodl pouze formálně, neboť jen uposlechl rozhodnutí předsednictva ÚV KSČ, do procesu se promítl také sovětský zájem (Píka mnoho věděl o praktikách sovětské moci) „Nesmíme ani na okamžik zapomínat, že cesta k socialismu je a bude i po únorovém vítězství cestou třídního boje. Stále platí, že v února byla reakce sice bita a poražena, ale nebyla a nemohla být dobita a zlikvidována… Ano, dnešní plány reakce jsou zrůdné a chorobné a nemají nejmenší naděje na uskutečnění…. Dovedli jsme zatočit s reakcí, když seděla ve vládě. Najdeme si vás ve vašich řadách a vaše temné dílo znemožníme.“ Gottwald na IX. sjezdu KSČ v květnu 1949 Proces s Miladou Horákovou Ø „Proces s vedením záškodnického spiknutí“ – cílem bylo zastrašit celou společnost a ukázat potenciálním odpůrcům a nepřátelům, že komunistický režim je odhodlán bránit se všemi prostředky Ø někteří představitelé národních socialistů, lidovců a sociálních demokratů, kteří neodešli do exilu se několikrát sešli v soukromí a projednávali stávající politickou situaci – nejznámější schůzka na faře ve Vinoři – vedení StB s posvěcením stranických orgánů toho využilo ke konstrukci procesu se „spiklenci“ Ø mnozí z těchto „spiklenců“ se poprvé v životě setkali až před soudem, případně v policejních vyšetřovnách… IMG_0038 Proces H Další procesy s nekomunisty Ø významné místo v upevňování komunistické diktatury v Československu sehrál boj proti církvím, především římsko-katolické – Vatikán „nástrojem světového, zejména amerického imperialismu“ Ø v souvislosti s tím byly také inscenovány procesy s církevními hodnostáři – jejich uspořádání navrhla 30. srpna 1950 církevní komise ÚV KSČ a o dva týdny později je posvětilo vedení strany Ø proces s řeholníky – představitelé zejména kněžských řádů byli souzeni pro „finanční machinace“ Ø „procesy proti vatikánským agentům v Československu“ – proces s českými duchovními proběhl od 27. listopadu do 2. prosince 1950, devět obžalovaných v čele s biskupem Stanislavem Zelou Ø slovenský proces proběhl 10. až 15. ledna 1951 a souzeni byli tři biskupové Ø soudní procesy s politickým podtextem neprobíhaly jen v Praze a v Brně, ale fakticky na celém území republiky, po celou první polovinu 50. let probíhaly návazné, místní a regionální procesy v různých částech Československa Obrázek1 Buchal a spol. - Ostrava Ø zvláštní úlohu sehrály na přelomu 40. a 50. let procesy s nepřáteli kolektivizace zemědělství zakládání JZD (dle zákona z února 1949) mnoho zemědělců zaskočilo a zklamalo, kladli odpor, především odmítali do JZD vstupovat Ø komunisté rozdělili zemědělce na „kulaky“ či „vesnické boháče“ a na ty ostatní, nejprve jedny a pak i ty druhé se snažili zvyšováním povinných dodávek zlomit, poté dokonce připravit o majetek Ø Ø režim mohl vzpurné rolníky uvrhnout do vězení, odvést do armády k jednotkám PTP, odeslat do táborů nucené práce a mohl jim být zakázán pobyt v rodné obci – vysídlení rodinných příslušníků odsouzených zemědělců Ø Ø na přelomu let 1950/1951 se postup vůči samostatně hospodařícím rolníkům ještě více zostřil, stávali se oběťmi správního či soudního řízení, řada sedláků skončila před Státním soudem s obžalobou z velezrádné, protistátní či teroristické činnosti článek z NS Zmaříme jejich temné dílo všechny násilné kroky proti zemědělcům československý venkov nadále rozvracely a projevovaly se negativně ´ve výsledcích hospodaření Ø zásobování vázlo čím dál víc, a proto musely být v únoru 1951 znovu zavedeny lístky na chléb a moučné výrobky, projevil se značný nedostatek masa, másla, sádla a vajec Ø počátkem 50. let vyostřil třídní boj na vesnici – nejdrastičtějším projevem se 2. července 1951 stal dodnes neobjasněný atentát na čtyři funkcionáře národního výboru v obci Babice na Moravskobudějovicku – následovaly politické procesy se sedláky z okolí… Politické procesy s významnými funkcionáři KSČ Sovětsko - jugoslávská roztržka „ostudný, čistě turecký, teroristický režim“ Evropský kontext László Rajk, maďarský ministr vnitra a zahraničních věcí, obviněn jako titoista, zrádce a špión, popraven 15. října 1949 Budapešť Trajčo Kostov, místopředseda bulharské vlády, generální tajemník Bulharské komunistické strany, obviněn z protisovětské propagandy ve straně, z rozšiřování protistranických metod a z nedůvěry v bulharskou komunistickou stranu, popraven 16. prosince 1949 boj proti "titoismu" Evropský kontext tlak sovětského vedení a sovětských bezpečnostních poradců zájem na „odhalení československého Rajka“ Gottwald z počátku odmítá, po nátlaku z Moskvy realizace Hledání československého Rajka čistky v řadách KSČ sovětští poradci pomáhají s přípravou velkého procesu (divadla) s vybranými komunistickými funkcionáři hromadné zatýkání předních funkcionářů KSČ říjen 1950/leden 1951 celkem 50 funkcionářů osoba nejvýznamnější generální tajemník strany Rudolf Slánský !! Vlado Clementis (bývalý ministr zahraničí) Artur London (náměstek ministra zahraničních věcí) generál Bedřich Reicin (náměstek ministra národní obrany) Gustáv Husák (předseda sboru slovenských pověřenců) Vilém Nový (Šefredaktor Rudého práva) Osvald Závodský (velitel StB) Marie Švermová (zást. gen. tajemníka KSČ) a další... + podezdření se přesouvá na všechny vyšetřované, spolupracovníky a rodinné příslušníky Zatčené osoby Zatčení osoby dosud těsně spjaté s režimem osoby, které se podílely na jeho nastolení, upevňování a výstavbě osoby, které se dosud těšily důvěře široké stranické veřejnosti vzory, hodné následování Důsledky: nejistota a zmatek v řadách KSČ oslabení komunistické stranické mašinérie strach , vzájemné podezírání StB jako agentura sovětských tajných služeb získává výsadní mocenské postavení PROCES se Slánským nejkrvavější proces v celém sovětském bloku na přelomu 40. a 50. let Příprava: 1 rok, přísné utajení pod dohledem Sovětů Režie a scénář: KSČ výběr obětí, prokurátorů, soudců, svědků, advokátů atd. Strana předem stanovuje tresty!! Představení: 20. až 27. listopadu 1952 Hlavní role: osvědčený prokurátor Josef Urválek Herci: 14 vysokých stranických a státních funkcionářů Propagace: propagandistická kampaň, organizování schůzí, veřejných shromáždění, celkem 2 355 resolucí žádajících smrt prokurátor Josef Urválek R. Slánský před soudem Výpověď Rudolfa Slánského Titulky z Rudého práva: Rezoluce 11 osob odsouzeno k trestu smrti a popraveno Reakce veřejnosti Ø zmatek Ø krize důvěry ve vládnoucí stranu Ø nespokojenost s diktátorskými a nedemoratickými metodami Ø nespokojenost se sociální a hospodářskou politikou Reakce řadových členů KSČ Ø kritika nedemokratických metod Ø pochybnosti o systému Ø otřes důvěry k vedení strany Lidé, kteří neexistovali † 5. března 1953 smrt Stalina smrt Gottwalda 14. března 1953 Ústup od teroru Vývoj po smrti Stalina a Gottwalda Moskva: pokus o překonání stalinistického politického dědictví prověřování procesů Praha: reaguje se značným zpožděním ústup od fyzického násilí při vyšetřování zákaz poprav již odsouzených osob roste počet stížností na nezákonnosti prověřování případů neodsouzených osob ve vazbě oproti zemím východního bloku v Československu procesy teprve doznívají (1954: M. Švermová, G. Husák) leden 1955 ÚV KSČ ustavilo komisi pro prověření některých politických procesů min. vnitra BARÁK paradox: lidé, kteří se podíleli na přípravě procesů prověřují vlastní nezákonnosti! 1957 výsledek šetření: 16 000 žádostí o nápravu nespravedlivých rozsudků 6 978 prověřeno 50 (!) rozsudků označeno za neoprávněné jakákoli revize procesu se Slánským je kategoricky vylučována XX. sjezd Komunistické strany Sovětského svazu 1956 od 1954 pozvolné propuštění komunistů z vězení tajně bez publicity v médiích 1956 první odškodnění (po projevu Chruščova na XX. sjezdu) pol. 60. let až 1968 plná rehabilitace „V poměru k počtu obětí byl počet propuštěných neúměrně malý a jejich návrat do civilního života byl utajen. Na proces překonávání politické krize komunistického režimu v Československu proto tento vývoj neměl výrazný vliv. K žádné ozdravné reflexi nevedl a vedoucí představitelé KSČ o ni ani neměli zájem; byla pro ně smrtelně nebezpečná.! Øv letech 1948-53 za Gottwaldova prezidentování bylo vykonáno 237 rozsudků smrti, ¨ téměř 90% z politických důvodů! Ø(1918-1938– 24 poprav, kriminální činy) ØGottwald udělil jen 17 milostí za politickou činnost a jednu za vraždu Ø Øodhad spodní hranice počtu obětí ¨ celkem 264 429 lidí ¨