Pracovní materiál pro potřebu seminářů OVP103_Metody a techniky sociologického výzkumu Nešířit Seminář 1 K vědeckému poznání a jeho charakteru: → Vědecké poznání je systematické, kontrolované, empirické a kritické zkoumání hypotetických výroků o předpokládaných vztazích mezi přirozenými jevy“ (Kerlinger 1972: 27) → „Kritická metoda spočívá v podstatě v tom, že naše pokusy o řešení, naše teorie a hypotézy nám mohou být, jakožto jazykově formulované, objektivně předloženy, takže se mohou stát objekty kritického zkoumání.“ (Popper 1998: 21) K teorii: → Ontologický zájem – jaká je povaha reality Epistemologický zájem – jaká je povaha poznávání této reality Metodologický zájem – jaké konkrétní postupy volit → „Teorie jsou sítě určené k zachycení toho, čemu říkáme „svět“: k jeho racionalizaci, vysvětlení a ovládnutí.“ (Popper 1959: 59 dle Blaikie 2000) → Paradigma: Soubor přesvědčení a předpisů, které vědcům určité disciplíny ovlivňují, co bude studováno, jakým způsobem a jak budou interpretovány výsledky výzkumu. „Přijímané příklady aktuální vědecké praxe, příklady, které zahrnují zákony, teorii, aplikace a instrumentaci. To vše poskytuje model, ze kterého vyvěrá určitá koherentní tradice vědeckého výzkumu.“ (Kuhn 1962: 10 in Disman 1993: 12) → Vědění je sociálně a kulturně podmíněné (kritické přístupy v sociálních vědách) Pracovní materiál pro potřebu seminářů OVP103_Metody a techniky sociologického výzkumu Nešířit K rozdílu přírodních věd a sociálních věd Normální věda Sociální věda pozitivismus multiparadigmatická Exaktní věda Stochastické závěry Univerzální platnost Omezená platnost závěrů Experimentální metoda Kauzalita?! Hledání kauzální platnosti K „nástrahám“ sociálních věd: redukce a pozicionalita → Úskalí redukce: • Přílišná generalizace – vysvětleni, které jde za rámec možnosti našich pozorování • Selektivní pozorování – postup, kdy výběr způsobu či metody sběru dat nás vede k určitému typu závěrů • Předčasné závěry – závěry činěny na základě nedostatečného množství příkladů či nedostatečné hloubky pozorování • Haló efekt – závěry na základě předchozí reputace lidí, míst či věcí (typizace vs. pravděpodobnost) • Falešný konsensus – projekce vlastních postojů a názorů do ostatních → Pozicionalita: • Jaká je vaše výchozí pozice? • Jaký je vztah k problému, který řešíte? • Jaké ze zainteresovaných skupin jste kulturně/sociálně/politicky nejblíže? • Jaké jsou zdroje naší imaginace? Z čeho vyplývá, že něco „cítíme“, že si něco myslíme? • Z jakých pozic mluví ti, od nichž čerpáme informace? → Reflexivita – aktivní práce s vlastní zkušeností a představami o daném problému Pracovní materiál pro potřebu seminářů OVP103_Metody a techniky sociologického výzkumu Nešířit K logice výzkumů: → Postup: Téma → Studie → Zacílení otázek → Sběr dat → Analýza → Interpretace → Výstupy → 2 základní typy výzkumných strategií: Kvalitativní Kvantitativní Nenumerické šetření, studium fenoménů Numerické, kvantifikovatelné proměnné Založeno na menším počtu sledovaných případů, kontext Průřezová data o větším počtu sledovaných případů Interpretativní, konstruktivistický přístup Pozitivismus, objektivismus Zaměření na význam Zaměření na jednání Induktivní, idiografický Deduktivní, nomotetický Pracovní materiál pro potřebu seminářů OVP103_Metody a techniky sociologického výzkumu Nešířit Smíšené přístupy: Kombinují kvanti a kvali v různých fázích výzkumného projektu; Např. využije výsledky reprezentativního šetření pro výběr menšího specifického vzorku, nebo využije výsledků z kvalitativní fáze pro formulaci hypotéz a otázek pro dotazníkové šetření Ale to, že máme tyto dva typy, úzce souvisí právě s epistemologií: → Interpretativní věda Pozitivní věda Neexistuje objektivní znalost, ale výklad lidského chování spočívá v rekonstruování toho, jak ho chápou samotní aktéři. Znalost musí být podepřena smyslovou zkušeností Lidské jednání je intencionální, takže ho lze popsat pouze z hlediska toho, jak se jeví dotyčným jednajícím a jak je jimi pojímáno. Účelem teorie je generovat hypotézy, které mohou být testovány a tím pak umožnit vysvětlení skutečnosti pomocí pravidel (verifikace či falzifikace hypotézy) Vědecké pojmy v sociálních vědách vytvářejí realitu. (konstruktivistický přístup) Znalost je odvozována od sběru faktů, které tvoří základ pravidel, zákonů. Odlišnost významů, zakládá kulturní odlišnosti. Věda musí být hodnotově neutrální. Dvojí interpretace: výzkumník interpretuje interpretace ostatních. Je rozdíl mezi tím, co je vědecké a co je normativní stanovisko.