9_02.jpg 1_05.jpg Kanada Národnostní problémy Kanada – Wikipedia, wolna encyklopedia | Canada map, Map, Detailed map bar_06.png 2_01.jpg Základní informace §Počet obyvatel: 37 800 000 §Jazyky: Angličtina, Francouzština, Inuitština §34 etnických skupin: Kanaďané (39,4%), Angličané (20,2%), Francouzi (15,4%), Skoti (14%), Irové (12,9%), Němci (9,3%), Italové (4,3%), Čína a Ukrajina (3,5%) §Federativní stát, skládající se z 10 provincii a 3 spolkových teritorií (Alberta, British Columbia, Manitoba, New Brunswick, Newfoundland a Labrador, Nova Scotia, Ontario, Prince Edward Island, Quebec, a Saskatchewan) §Generální guvernérka Julie Payetteová (zástupce Alžběty II.) §Premiér Justin Trudeau § § § bar_06.png 2_01.jpg Julie Payetteová Justin Trudeau § Julie Payetteová – Wikicitáty Rise in threats against Justin Trudeau, police warn - BBC News bar_06.png 2_01.jpg Indiáni §První národy, Inuité, Métisové §Indiáni byli na počátku 20. století znevýhodňováni (odebírání dětí a následné umístění do církevních škol) §Pokud chtěli mít občanská práva, museli odejít z rezervace a požádat o ně, tuto situaci změnilo až rozmezí 40.-50. let, kdy velká část indiánů opustila rezervace §1952 – tresty za mluvení rodnou řečí §hromadné opuštění rezervací donutilo vládu k činům a roku 1960 obdrželi všichni dospělí indiáni politická a sociální práva (kromě práva obyvatel na zemi jejich předků) §Soužití indiánů a obyvatel Kanady bylo i dále komplikované a zlepšení přišlo až v 70. letech, kdy soud uznal indiánská práva založená na jejich tradicích § § § § Američtí Indiáni, počty amerických indiánů, idiánské rezervace, kolonizace a současnost bar_06.png 2_01.jpg Migrační politika, multikulturalismus §Příchod Britů v 18. století, zlatá horečka v 19. století a osídlování západu mezi 19.-20. stoletím způsobilo, že se Kanada stala vyhledávanou oblastí pro imigranty §Zpočátku byla Kanada proti. Začátkem 20. století prosazovala Kanadská vláda restriktivní politiku, která vrcholila v období hospodářské krize. §Počet imigrantů dál rostl v meziválečném období 1939-1945 a premiér Mackenzie King (tou dobou byly v Kanadě stovky tisíc imigrantů) §Mackenie King tak založil Národnostní oddělení, které sledovalo multikulturalismus bar_06.png 2_01.jpg Migrační politika, multikulturalismus §Po druhé světové válce Kanada ekonomicky prosperovala, to vedlo k rostoucí potřebě přivolat pracovníky z cizích zemí. §Kanada začala postupně tolerovat imigranty, ale skutečná změna nastala až roku 1960 přijetím ústavy a následně 1962 liberalizací této ústavy (zákaz rasové nesnášenlivosti, diskriminace na základě barvy pleti atp.) §V roce 1971 vyhlásila etnický multikulturalismus jako pozitivní prvek kanadské společnosti §Roku 1973 – první ministr pro multikulturalismus §1982 – multikulturalismus byl zařazen do listiny práv a svobod §V roce 1988 – vyšel v platnost zákon tzv. C-93, podle kterého je multikulturalismus základním charakterem kanadské společnosti. § bar_06.png 2_01.jpg Historie vzniku Kanady §Již v té době si Francouzi věděli, že je toto území bohaté a zformovali zde kolonii. Prvním opravdovým městem bylo v roce 1608 Québec. §1756-1763 první klíčové konflikty mezi osadníky (Británie a Francie), VB vyhrála a získala tak veškeré území, které v té době patřilo Francii. §Koncem 60. let 18 století byly sneseny požadavky na nové práva. Výsledkem byl tzv. Qeubec act (dokument, který dal obyvatelům Québecu mnohá práva). Angličané s tím nesouhlasili (asi 10% obyvatelstva, jinak frankofonní obyvatelé). §Roku 1771 byl Quebec act zrušen a byl přijat tzv. Constitutional act. Základ problému lze najít již v době kdy Brit John Cabot přistál na území Newfoundlandu, ale první významné objevy přišly až roku 1534, tato francouzská skupina byla vedena Jacquesem Cartierem K prvním klíčovým konfliktům mezi osadníky (Británie a Francie) došlo v letech 1756-1763, VB vyhrála a získala tak veškeré území, které v té době patřilo Francii. , který rozděloval dosavadní území na Horní Kanadu a Dolní Kanadu (hranicí byla řeka Ottawa). Který byl kvůli nepokojům v roce 1837-8 zrušen. V Roce 1840 byla opět Horní a Dolní Kanada sjednocena. Problém nastal, když byl stanoven jeden stejný zastupitelský orgán, který nebral v úvahu zastoupení obyvatel v těchto dvou provinciích. bar_06.png 2_01.jpg Historie vzniku Kanady §Angličtina byla stanovena jako jediný úřední jazyk, to se samozřejmě setkalo s nevolí obyvatel, kteří hovořili francouzsky a roku 1848 byla francouzština opět povolena §1867 založena federace Dominium Kanada (4 provincie: Ontario, Québec, Nové Skotsko, Nový Brunswick) se silnou centrální vládou. Snaha zabránit vývoji jako v USA. §Francouzky hovořící obyvatelé to brali jako dohodu pro oba dva národy. § bar_06.png 2_01.jpg Historie vzniku Kanady §Nový stát se při zřizování parlamentu nechal inspirovat VB. První volby do něj proběhly v roce 1867. Rozložení hlasů bylo následující: Ontario 82, Québec 65, Nový Brunswick 15 a Nové Skotsko 19. §V současnosti má Kanada 10 provincií (Alberta, British Columbia, Manitoba, New Brunswick, Newfoundland a Labrador, Nova Scotia, Ontario, Prince Edward Island, Quebec, a Saskatchewan) § bar_06.png 2_01.jpg Quebec §Jedna z kanadských provincií §Úředním jazykem je francouzština §Jediná provincie, kde je angličtina menšinový jazyk §8 000 000 obyvatel § § Is Quebec A Country? - Answers bar_06.png 2_01.jpg Quebec §První světová válka znamenala zavedení povinné vojenské služby. Byla také omezena výuka francouzského jazyka na školách. §V roce 1916 byly zdaněny zisky z „válečného průmyslu“, to se také setkalo v Québecu s neúspěchem §Kanada byla hospodářskou krizí silně zasažena. Centrální vláda tehdy byla nakloněna anglicky hovořícímu obyvatelstvu, což podpořilo Québecký nacionalismus. §Před a během druhé světové války nastal v Kanadě další problém. Federální vláda x provinční vláda (Federální vláda vybírala daně a následně přerozdělovala peníze provinciím) §Následkem byl vznik dvou komisí 1) Royal Commission on Dominion relations (1937) 2) Royal Commission of Inquiry on Constitutional Problems, nazývaná Tremblay Commission (1953) Sirois Comission (1) se zabývala ekonomickými problémy a všemi navazujícími problémy, které Kanadu trápily Tremblay Commission (2) předmětem této komise bylo sledovat vztahy mezi anglicky a francouzsky hovořící populací v Kanadě a především v Québecu. Dalším předmětem sledování bylo i sledování federace a to včetně finančního hlediska, tedy výběru daní a jejich následného přerozdělení bar_06.png 2_01.jpg Quebec §V 60. letech čelila Kanada tzv. Tiché revoluci. Za zahájení Tiché reoluce se považuje úmrtí premiéra Duplessise, v době, kdy vládnul byl Québec silně konzervativní a to vlivem katolické církve. Po volbách roku 1960 se k moci dostali liberálové s cíle modernizovat cely Québec. Cílem liberálů bylo nahrazení konzervativců tzv. novou střední třídou (vzdělanci). A tak se do popředí dostal stát a nikoliv církev, jak tomu v Québecu bylo do té doby. §Québec (dříve agrárně orientované území se během krátké doby stalo moderní provincií) § bar_06.png 2_01.jpg Quebec §Roku 1980 došlo v Québecu k hlasování o jeho nezávislosti a 60% hlasovalo proti. §Druhé referendum proběhlo 30. října 1995 (50,6% hlasovalo pro setrvání 49,6% proti, volební účast byla 94%) §Vláda nedlouho po referendu přijala několik reforem 1)Právo veta v ústavních záležitostech 2)Vláda se vzdala zasahování do oblasti vzdělávaní § Roku 1998 kanadský soud shledal referendum a s ním spojené odtržení Québecu od Kanadské federace nelegální. §V roce 2006 přišlo další rozvolnění a to vstřícnými kroky Stephena Harpera §Frankofonní obyvatelé byli uznáni jako jednotný národ v rámci celé Kanady §Québec dostal křeslo v OSN ačkoliv není samostatný stát § § bar_06.png 2_01.jpg Zdroje §Boyd, Colin. “Tomson Highway.” Canadian Encyclopedia(2017). §Abu-Laban, Y. (1998): Welcome/ Stay Out: The Contradiction of Canadian Integration and Immigration Policies at the Millennium, Canadian Ethnic Studies, Vol 30, Issue 3, online verze (http://search.epnet.com). §https://digilib.phil.muni.cz/bitstream/handle/11222.digilib/134378/2_CentralEuropeanJournalCanadia n_9-2014-1_5.pdf?sequence=1 § § § § bar_06.png 2_01.jpg Děkuji za pozornost §Bc. Róbert Sivák