Krym
Pohlová Klára
 447478

Základní informace o Krymu
•Poloostrov na severu Černého moře
•Hlavní město: Simferopol
•Rozloha: 26 100 km2
•Počet obyvatel: 1,9 milionu
•Státní zřízení: autonomní republika Ukrajiny
•Administrativní členění: 25 regionů, 14 rajónů a 11 městských rad
•Etnické složení: 58,3 % Rusové, 24,3 % Ukrajinci, 12,1 % Krymští Tataři, 1,4 % Bělorusové
•Jazyk: Oficiálním jazykem na Ukrajině je zatím pouze ukrajinština, kterou však na Krymu hovoří
pouze 10 % populace. 77 % obyvatel uvádí jako svůj rodný jazyk ruštinu.

Historie Krymu
•V 6. století př. n. l. se na pobřeží usadili Řekové. Ti při své kolonizaci založili několik měst
a přístavů. Krym zásoboval Řecko pšenicí.
•Od 1. století n. l. patřila řecká pobřežní města Římské říši, ale nadále je napadali barbaři.  Ve
4. století upadl Krym pod nadvládu Gótů, později se stal součástí říše Chazarů a pak kočovných
Kumánů.
•V roce 1243 na poloostrov vpadla tatarská Zlatá horda, část vojska slavného Čingischána.

•
•V letech 1853–1856 proběhla tzv. Krymská válka (rusko-turecká válka) – přerostla v celosvětový
konflikt. Skutečným cílem Rusů bylo zničit slábnoucí osmanské impérium a ovládnout Bospor
a Dardanely, úžiny spojující Černé moře se Středozemním. Na stranu Turecka se postavila Anglie
a Francie.
{{{alt}}} Portrét Kateřiny II.
V roce 1783 po rusko-turecké válce, ovládla Krym ruská carevna Kateřina Veliká. Jedinou možností,
jak učinit z poloostrova trvalou součást Ruska, bylo přestěhovat sem příznivě nakloněné
obyvatelstvo, nejlépe pravoslavného náboženství. Začali přicházet nejen Rusové, ale i Ukrajinci,
Arméni, Bulhaři a Němci.
Rusové prohráli a jejich námořní moc na Černém moři byla zničena.

•Po první světové válce a bolševické revoluci vznikla v roce 1921 autonomní Krymská sovětská
republika. V letech 1941–44 byl poloostrov okupován hitlerovským Německem.
•
•
•
•
•
Na jaře 1945 se v Livadijském paláci konala Jaltská konference, na níž se sešli budoucí vítězové
války: Stalin, F. D. Roosevelt a W. Churchill.
Livadijský palác v letovisku Jalta

Připojení Krymu k Ukrajině
•V roce 1954 (v rámci oslav 300. výročí připojení Ukrajiny k Rusku) daroval Nikita Chruščov Krym
Ukrajině. Ukrajina mu byla blízká, ač byl rodem Rus, a nepočítal, že by se Sovětský svaz mohl někdy
rozpadnout.
•Po vyhlášení nezávislosti v roce 1991 připadl Krym se souhlasem Ruska Kyjevu.
•Protože většina obyvatelstva zde mluví rusky, stále se hovořilo i o možnosti připojení k Rusku
nebo alespoň zavedení ruštiny jako oficiálního jazyka, zavedení moskevského času a ekonomické
nezávislosti na Ukrajině.
Nikita Sergejevič Chruščov

•Příslib sbližování Ukrajiny s EU po roce 2010 se stal terčem kritiky Ruska. Moskva uvalila na
Ukrajinu ekonomické sankce a embargo na některé výrobky a zdražila zemní plyn. Zároveň za vstup do
Celní unie nabídla Ukrajině štědré finanční půjčky.
•
•Euromaidan – masové protesty, které začaly 21. listopadu 2013 proti ukončení přípravy podpisu
asociační dohody Ukrajiny s EU proruským prezidentem Viktorem Janukovyčem. V reakci na toto
rozhodnutí vyšly do ulic v některých ukrajinských městech desetitisíce protestujících, kteří trvali
na proevropském směřování své země. Tyto protesty nakonec vedly k sesazení Janukovyče a sestavení
nové prozatímní vlády.
•

•15. prosince Evropská unie pozastavila jednání s Ukrajinou s tím, že Kyjev musí dát najevo jasný
postoj k budoucnosti asociační dohody.
•
•Janukovyč se v Moskvě setkává s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Rusko tehdy přislíbilo
Ukrajině 15 miliard dolarů a snížení ceny zemního plynu o třetinu. To mělo Kyjev podle všeho
přesvědčit k odklonu od dosavadního přibližování k Unii.

Únor 2014 – Rusko přesunuje na ukrajinský poloostrov 9000 příslušníků svých ozbrojených sil.  Ruští
vojáci převzali kontrolu nad strategickými pozicemi a infrastrukturou na ukrajinském
poloostrově Krymu.
26. února se v Simferopolu odehrál střet mezi zastánci příklonu k Rusku a příznivci nově vznikající
kyjevské vlády.
V noci na čtvrtek 27. února obsadili budovu krymského parlamentu neznámí útočníci, kteří na jeho
střeše vyvěsili ruskou vlajku.
Krymský parlament vyhlašuje referendum o oddělení Krymu od Ukrajiny.

Krymské referendum
•Vyhlášené Krymským parlamentem
•16. března 2014  - referendum o připojení Krymského poloostrova k Ruské federaci. Velká většina je
pro připojení.
•21. března 2014 začlenilo Rusko jak Krym tak město Sevastopol do svého státního území.

Anexe - trvalé připojení cizího státního území k jinému státnímu celku. Od dočasné vojenské okupace
se liší tím, že anektované území se začleňuje do území a správy anektujícího státu.

•Po anexi se projevil pokles životní úrovně.
•Nová vláda znárodnila rozsáhlý majetek a došlo k odlivu mezinárodních společností i zahraničních
turistů.
•Ukrajina přerušila silniční a železniční spojení s poloostrovem a letecké spojení je zajišťováno
pouze z Ruska.
•Kvůli komplikovanému zásobování a sankcím se radikálně zmenšila dostupnost zboží a výrazně
vzrostly ceny.
•Ukrajina také Krymu odřízla přísun vody, což je katastrofou pro zemědělce. Embargo platí i na
dodávky zařízení či technologií v oblasti energetiky, dopravy a telekomunikace.
•Moskva však výrazně investuje do krymské infrastruktury (příkladem je 19 km dlouhý most přes
Kerčský průplav) a propaganda slibuje místním obyvatelům růst platů a prosperity.

Zdroje
•https://www.mundo.cz/krym/historie
•https://www.lidovky.cz/svet/krym-patri-ukrajine-uz-60-let-co-predchazelo-posledni-ruske-invazi.A14
0302_155143_ln_zahranici_ttr
•https://ct24.ceskatelevize.cz/svet/1790525-pred-anexi-se-na-krym-presunulo-9000-ruskych-vojaku
•https://www.studentsummit.cz/wp-content/uploads/2019/02/PSS-Krymsk%C3%A1-krize-UNSC.pdf
•https://www.e15.cz/zahranicni/asociacni-dohoda-mezi-eu-a-ukrajinou-vesla-v-platnost-dnesek-vstoupi
-do-dejin-tvrdi-porosenko-1336908
•https://ct24.ceskatelevize.cz/svet/2745281-tajna-invaze-pred-peti-lety-rusko-porusilo-zenevske-kon
vence-a-poslalo-na-krym-zelene
•https://euractiv.cz/section/aktualne-v-eu/linksdossier/vyvoj-aktualniho-deni-na-ukrajine-000101/
•
•
•