9. Pamatujete si slovíčka? Odpovězte na otázku HTO 3TO?/CO JE TO?
?    Nezapomeňte, že v ruském slově mto se i vyslovuje jako m [što]!
HTO? TJXE? KOF^A?
3
Pokuste se přečíst ruské říkanky:
Y CáuiKH b KapiwániKe iuhiukh h uiániKH. Y HBáujioi pySániKa, y pySáuiKH KapMámrcH.
HacTt A
Naučte se následující slovíčka:
047 1-03 AOI
E BecéaoBajM (ohm) - povídali si, povídaly si
BHÔJiHOiéna, -h ž - knihovna B Bé'iepoM - večer pŕísl.
BiviécTe - spolu
BHýHKa, -u ž - vnučka
Bceraá - vždy
BHepá - včera r nie-kde
roBopÚJiH - mluvili, mluvily
ropoflCKÓĚ, -áa, -óe, -áe - městský A aéByuiría, -h ž - dívka, slečna
aércTBo, -a s (c nércjna) - dětství (z dětství, od mlada)
aoporÓH, -áa, -óe, -úe - drabý
aÓMKa, -h í - dcera
apýsií6a, -hi ž - přátelství /K wnan, (aí«y, JKaéuib, wsnyí) - čekat (čekám, čekáš, čekají)
SKHByT — Žijí
i 3áBTpa - zítra 3aeci> - tady, zde
3HaiíÓMbi (o k h iHaKÓM Kí) - znají se H Haéa, -éti z - nápad, myšlenka
TOBHHHTe - promiňte (při vykání)
HCTÓpiiH, -HM I - příběh zde K Káatabiii, -au, -oe, -we - každý
KaK - jak
KJiy6, -a m (b KJiýSe) - klub (v klubu) KHiira, -h ž nm. KHMľH, KHHr - kniha KOraá - kdy
KOH(j)éTa, -h z - bonbón, cukrovinka JI jihmóh, -a m- citrón
jiHTepaTýpa, -m z - literatura
jihiió, -á s - obličej
Jlioflll, -éií mn. - lidé •■ MájieiibKHii, -aa, -oe, -ne - malý
iieacecTpá, -w i - zdravotní sestra, ošetřovatelka
MOJioaóii, -áa, -óe, -bie - mladý
mhh, -á m - míč ti Hepa3JiýiHbiH, -aa, -oe, -we - nerozlučný
uoyTÔyn, -a m [no] - notebook O okhó, -á s - okno
otjih«iho - výborně n nápeiib, -pna m - chlapec, kluk, přítel
nucáTejib, -jih m - spisovatel
noapýra, -už kamarádka
noieiwý - proč
npoíjiccciifl, -hh ž - povolání, zaměstnání P péaiío-zřídka
G cicaMéňica, -h i (na cKaMéiíce) lavička (na lavičce) CKÓpo - brzy cjióbo, -a s - slovo
39
e
6
h
cocéď, -a m - soused
eipaná. -w í - stát, země
cýMKa, -n z - kabela, taška T TeáTp, -a m - divadlo
TypňcTM (MHÓro TypúcTOB) mn. - turisté (mnoho turistů) ■ yaté - už
ýMHbiii, -aa, -oe, -we - chytrý, moudrý, rozumný <i> (pOTorpáipHH, -hu z - fotografie ll laÄ, Hán m - čaj
3anÓMHHie!
Jlfl CBHAáHHIl!
Oiih lijiioGiiJincb apyr b npýra. 3ro apýacoa Ha bcio ikh3hi>. Bbi ne upÓTHB? 3ro ÓHeiib xopóman Hflén.
Mac, -á m - hodina
MejiOBéK, -a m mn. jihwh, -éii - člověk qéiucKiiH, -aa, -oe, -«e - český
MHľáTI, (HHTálO, HHTáeiUb, HHTálOT) - číst
(čtu, čteš, čtou) hto - že spojka zde _ me(|), -a m - šéf oiKÓJia, -m i - škola
woKOJiájiiibtíí, -an, -oe, -bie - čokoládový 3 3tot-tento ;j hSjioko, -a a - jablko
Zapamatujte si!
Ahoj zítra!
Na shledanou!
Zamilovali se do sebe.
To je přátelství na celý život.
Nejste proti?
To je velmi dobrý nápad.
HacTt B
Kto ítot MOJioaóií nejiOBéic?
Přečtěte si dvakrát následující text. Dbejte na správnou výslovnost. Poté si text poslechněte na nahrávce a znovu ještě jednou přečtěte:
1)48 1.03 A02
Bor jtse fléEyniKH Ha <pororpá(pHH - Mapnua h HíÍHa. Ohh sHaKÓMH yxcé c ^ČTCTBa, h KáacatiB není, ohh BMécre. MapÓHa h Hrma - Hepa3JiýiiHbie no/roý™, h BceM ácho, vto raKást apý>K6a Ha bcto 2CH3hb. MapŇHa Biepá BÓHcpoM 6biná y noapýrH, h KaK Bcer^á ohh aújia
Maií  c J7HMÓH0M  h UIOKDJláflHilMH KOHIpéTaMH
h AÓJiro-flónro roBopŔim. O hčm ikě TaK flónro 6ecéflOBajiH ára fléByímoi? HÉaa BJiio6H.nacb! Kto xíe stot Mono^óií uejroBÓK? Eró 30sýT Eróp. Oh ywrejib jiHTepaxýpbi b ropOflCKÓB niKÓne.
HíÍHa b népBbrä pa3 yBíiflejia Erópa b nápKe. Oh cHAéji Ha wcaMéiÍKe h HHTáji Kuňry...
H: M3BHHÉTe, a hto 3to y Bac?
E: 3to AjičKcáHÄp CepréeBHH nýimcHH. PýccKaa KJiáccHiea. A bbi TTřrájiH nýuiKHHa?
H: Pfl, KHxájia. 5{ 3náio flýuiKHHa. 3to óqeiib xopóuiHň nHcáTejib. A y Bac mhcto KHHr?
E: O a,a! y mchh aóivia Máneirbrcas 6n6jiHOTéKa. íi yHtíxejib jiHTepaTýpbi...
MeHfl 30BýT Eróp. A Bac?
H: A MeHá - HÉHa. il MC^cccTpá.
E: KaKÓe KpaciÍBoe y Bac hmh ii Kaicáfl xopóuraa y Bac npotbéccwa!
H: Cnac)ŕ6o, Eróp, 3a komiuihmčht. 3Háexe, a a péíuco 4HTáro khhth.
E: fla? A bw nácTo 3flec& 6wBáere?
H: ÍI 3flech Ká>Kflbifr neffi>.
E: Otjihhho! Tenépt mw c Bánia 6ýfleM wráTb khhfh. Bm ne npÓTHB?
H: HeT. 3to óqeHb xopóuiaa Hfléa!
E: 3áBTpa a 6ýAy staaTb Bac 3flecb b asa qacá.
H: Xopouró. J\o 3áeTpa!
E: Jíp CBHwáHHn!
Bor Taic oiih hhtAjiw nýmKrma, IileKctiápa, 3p6éHa. b íipýra! Bot Tasás y Hhhh HCTÓpna...
HmájiH, ^íHTánu a BJiwGájiHCb Apyr
Výklad:
1. ílóaro-flójiro: dvě stejná slova napsána přes spojovník se v ruštině objevují při zdůraznění: moc dlouho, hodně dlouho apod.
2. Slovo MeacecTpá je zkrácená podoba slovniho spojení MeaunňHcicaii cecTpá. Takové zkratky jsou v ruštině velmi časté a slouží zejména k rychlejší komunikaci.
3. Větě 3to AireKcáHflp CepréeBiin nýniKHH v češtině odpovídá věta To je Alexandr Sergejevič Puškin. Sergejevič je tzv. óthcctbo neboli jméno po otci. Hmh (křestní jméno) - AjieiccáHflp, ó'I'MCCtbo (jméno po otci) - CepréeBHM, (paMiijinn (příjmení) - nýiiiKHH. ÓTtecTBO se tvoří od křestního jména otce (flěTp, Cepréií) nejčastěji příponami: -obhh/ -eBHH pro mužský rod (rTeTpÓBHit/CepréeBím) a -OBHa/-eBHa pro ženský rod (TTexpÓBiia/ CepréeBHa). Jméno po otci (óthcctbo) ve spojení s křestním jménem (hmh) se používá v úředních dokumentech a také při oslovení (vykání) osobě nadřízené nebo starší.
4. Před spojkou mto sc vždy v ruštině píše čárka (MapňHa h HáHa Hepa3JiýHHbic noapý™, h bccm ácho, 1ito raKáa apý>K6a na bck> acH3Hi).
5. Ve slově HoyTÔýK si první samohláska zachovává svoji kvalitu [ho], i když není v prízvučné pozici.
Infinitiv ruských sloves
V ruštině známe tři koncovky infinitivu. Prozatím si pamatujte, že nejčastějším zakončením infinitivu je -Tb. V úvodním textu jsme se seznámili s několika slovesy v minulém čase: orní iih.kii, ohh SecéflOBajiH, ohh roBopÚJin, OHá yBH/tcjia, oh hutújt, oh CHfléji, OHá 6buiá. Infinitivními tvary těchto sloves jsou: nnTb/pít, 6ecéaoBaTb/rozmlouvat, mluvit, povídat si, roBopÉTb/mluvit, (y)BÚaeTb/(u)vidět, HHTáTb/číst, cH^éTb/sedet, fitn-b/být.
40
■v
z-
Minulý čas
Minulý čas se tvoří odtržením koncovky -ti» a přidáním koncovek -ji, -jia, -jio, -jih. Tvoření minulého času v ruštině je tedy velmi podobné češtině. Nezapomeňte ale, že ve 3. osobě množného čísla existuje pouze jedna koncovka -jih, a to pro všechny rody!
S, TtJ, OH		Mbl	
oná	iHTájia	liti	IHTájlH
OHÓ	TOTájIO	OHH	^IHTaJIH
Pamatujte:		-JI
		-J1A
	HHTájIO	-JIO
	HHTájlH	-JIH
?    Koncovka -jim platí v množném čísle pro všechny rody!
1. Utvořte všechny tvary minulého času u následujících sloves: óecědoeamb, zoaopúntb, cudémb, nucámb, (y)eúdemb. U těchto sloves je stálý přízvuk!
2. Slovesa v závorkách napište v minulém čase. Celé cvičení napište psací azbukou:
m
1. nýuiKHH h IlieKcniíp (nncáTb) xopóume khhth. 2. Máina h cecrpá aójito (6ecéflOBaTt). 3. Tm oh Biepá (6bitb)? 4. Bti yacé (bhactb) Háuiero coce.ua? 5. ITána (nHTb) naiŕ c jihmóhom. 6. yiiHTeJTB (roBOpHTt) o jiHTepaTýpc. 7. AHHa c MaKciÍMOM (6bitb) b ropo/tcKÓM TeáTpe. 8. O lěM Bbi (roBopárt)? 9. OHá (HHTáxb) tójii>ko HÓBtie khhth. 10. Tm yyaé (roBopáTt) c 6páT0M? 11. Kto (iracáTb) áxo cjióbo? 12. MonoaÓH lejlOBéK (cafléTb) Ha ciraMéiÍKe. 13. R (yBHfleTB) Erópa b nápKe. 14. 4éuiCKHe rypácTbi (wráTb) pýccKHC atypHájibi.
3. Tvořte věty podle vzoru:
CjiofíáMKa dámo zoeopúna. —> H atoecm dójizo zoeopůn.
1. /JÓHKa HHTána HémcKHií asypiiáji. 2. PýccKHH roBopíiJi o MocKBé. 3. Cecrpá micána o mc. 4. GiiOBámca 6ecéflOBajia c noapýroií. 5. MáMa ná/iejia Erópa. 6. Oh enaéji b MauiÚHe.
049 L03 A03
Intonace otázek a odpovědí
U tázacích vět v ruštině hraje hlavní roli intonace. Ruská tázací věta je charakteristická tím, že klade důraz na nejdůležitější slovo v otázce nebo na tázací slovo. Pozorně si přečtěte uvedené příklady, poté si je poslechněte na nahrávce.
a) Intonace otázek s tázacím slovem (s tímto typem otázek jsme se již seznámili)
Tázacím slovem rozumíme tázací zájmena - např.: kto, rjje, hto, iok apod. Tázací slova mají už svůj „vlastní" důraz.
rae on?	Tro c HáMH?
Ifle MaKCÚM?	KaK y MaKCHMa?
Zapamatujte si nejčastčjší ruská tázací zájmena a jejich české ekvivalenty: KTo/kdo, mto/co, rae/kde, Kor,ná/kdy, icaií/jak, ncieiviý, 3anéivi/proč, CKÓJiHico/kolik
6) Intonace otázek bez tázacího slova
Češtine i ruštině jsou vlastní také otázky bez tázacího slova. Pokud v ruštině klademe důraz (nejdůležitější slovo) na víceslabičné slovo, potom tento důraz nese prízvučná slabika.
Srovnejte i postavení slova ve větě (ptáme se na cKÓpo):
050 L03 A04
Mbi 6ýaeM AÓMa cnópol Mw 6ýxteM CKÓpo AÓMa? Mw CKÓpo 6ýfleM flÓMa?
Tón zvyšujeme na prízvučné slabice, poté hlas opčt klesá do hlubší polohy a stejně hlubokým tónem vyslovíme zbytek slova či celé věty.
Pokud je slovo, na které se ptáme, jednoslabičné, leží hlavní důraz na něm. Platí zde stejná pravidla jako u víceslabičných slov. Hlas zvýšíme u slova, na které se ptáme. Pokud se toto slovo nachází uprostřed věty či na začátku, intonace po tomto slově klesá a je stejná pro celý zbytek věty.
Pamatujte, že na intonaci v otázce závisí i odpověď. Poslechněte si následující příklady a všimněte si, na které slovo se ptáme. Srovnejte odpovědi:
U5i L03 A05
BaUI CBIH 5KHBČT b LIéxHH?
BaiU CblH JKHBCT B ^éXHH?
Bani CBIH SKJHBěT B ^léxHH?
Bani CBIH >KHBĚT B léXHH?
3$, MOň CblH JKHBěT B ^íéxHH.
HeT, eró chh >khbct b Méxra.
J\&, Moří cmh acHBěT b "yéxHH. Hot, ivioá cecTpá jKraěT b ^TéxHH.
J\&, M OH CBIH mchbčt B MéXHH. HeT, MOťí CBIH He ÍKHBéT b léxHH.
J\&, MOK CBIH JKHBěT B *IéxHH. HeT, MOH CBIH 5KHBČT B CjIOBálCHH.
42
43
Intonace následné odpovědi:
Intonace odpovědi je charakteristická klesnutím hlasu do co nejnižší polohy. Můžeme odpovídat (pokud je to možné) pouze částicemi /ja/neT, nebo slovem z otázky či celou větou.
Pozorujte:
	1. fla.	
Mm 6ý/teM CKÓpo ÄÓMa?	2. Äa, CKÓpo. 3. JXa, CKÓpo,.... 4. HeT.	Všechny odpovědi mají klesavou intonaci!
4. Přečtete si otázky a odpovězte na ně. Při čtení dbejte na správnou intonaci. _
V odpovědích vycházejte z úvodního textu. Poté si tázací věty poslechněte
se správnou intonací: US2 yg A|)(,
1. Kto Ha dpoTorpáihjiH? 2. KaKáa npodpéccHa y Hhhi,í? 3. Hto nájin néByinicH BénepoM? 4. O kom ohh roBopÉJiH? 5. KaitáH npocbécciis y Erópa? 6. Ene HÚHa yaúnem Erópa b népBMÍi pa3? 7. Hro tHTáji Eróp? 8. KaK 30BýT áBTOpa khhi-h? 9. Iflc nácTO 6bmáeT HÉHa? 10. Korflá Eróp 6ýaerr Mc^aTb Hitaty?
Skloňování zájmen Kro/kdo, hto/co
1.	KTO	111)
2.	icoró	neró
3.	Koiwý	neiviý
4.	icoró	HTO
6.	0 KOM	0 HĚM
7.	KeM	teiw
t    Ve 2. a 4. pádu se r (kofó, neró) čte jako [v]
jiánH Ktfííry Meány. 7. TaMápa .najiá dóim hóbhh mam. 8. MáMa 6bmá c dÓHKOů. 9. 0w roBopHH c métboM. 10. B iuiý6e 6bui CTac 6e3 nodpýzu.
6. K jednotlivým obrázkům přiřaďte ruská slovíčka:
KHÓra, fíáôyiiiKa. uaiuíÍHa. coSáKa, icóiujca, AiwépHKa, KpÓHa, néuuca, niKÓJia
Všimněte si, že všechna slova z 6. cvičení jsou ženského rodu.
5. Tvořte otázky podle vzoru. Ptejte se na slova a slovní spojení označená kurzívou pomocí zájmen tuno, umo. Dbejte na správnou intonaci.
Výslovnost si ověřte na nahrávce: 053 103 ^7
Onú ňbinií 8 meámpe 6e3 nac.—f Bei kozo ohú 6íijiii r? meámpe?
1. AneRcátyrp b nápKe c nodpýzoů. 2. Ha ýjinue mu Bň/iejiH MaKcíma. 3. ¥ Jléitbi 3flect aom. 4. Ohh roBopÚJiH o dpýze Mápna. 5. Hňua nnná nafl c uioKonádHbmu KOH<pémaMU. 6. Mli
Skloňování podstatných jmen rodu ženského zakončených na -a
v jednotném čísle
1.	2.	3.	4.	6.	7.
ujKÓna	ihkójim	íuicójie	uiKÓJiy	o in kóji e	micónoií
co6áKa	COÔáKH	co6áKe	coSáKy	o co6áKe	coSáicoii
Nezapomeňte, že se po ruských písmenech k, r, x píše pouze h!
7. Následující slova vyskloňujte podle uvedeného vzoru:
KHára, 6á6yuiKa, MaimÍHa, KÓuiKa, AinépHKa, Kpóna, néuiKa
8. Podstatná jména v závorkách dejte do správného tvaru:
m
1. K + 3. p. (cecTpá, fléuyimca, BHýnKa, Kára, HÓHa) 2. Ee3 + 2,p. (cýMKa, co6áKa, flónica, KÓuiKa, Kpóna) 3. B + 6. p. (ľlpára, MauiHHa, MocKBá, CTpaHá, KHÓra) 4. C + 7. p. (icóinica, rajKÍHa, fléByniKa, 6á6yuiKa, KHiíra) 5. H3 + 2. p. (Maiuŕma, MocKBá, KHŮra, iiiKÓJia, Tlpára) 6. O + 6. p. (icpÓHa, HÓMa, MáMa, flpára, KÓurea).
9. Podstatná jména v závorkách dejte do správného tvaru:
1. Bhktop - yniÍTejiL (jurrepaxýpa). 2. B (ITpára) mhóto TypácTOB. 3. Bnepá mm Shhh y (6á6yuiKa). 4. Máma m.ni. cimy (koh(j)éTa). 5. B (cýMKa) hóbbih HcypHán. 6. Bbi y>Ké Bsí/teuii (Máma) h (AéByniKa Hlma)? 7. Orní flónro roBopínm o (npoSjíÉMa). 8. MonoflóM >-icjiOBéK CHfléJi Ha (cKaMéiíKa). 9. B TeáTpe ohh 6hjih c (noapýra). 10. Kax 30BýT (MeacecTpá)?
HacTb B
Ham HjiH Háuia?
1. Přečtěte si následující věty a napište je psací azbukou. Poté si je poslechněte na nahrávce a znovu přečtěte:
0S4 L03 AOM
Hánia róhku xopoinó 3HáeT ITpáry. Y Háiueťí ^óíkm Hama co6ái<a }KýHi<a. Haní cbih hutíět khhth. Hama 6á6ymKa TajiHHa b Mockbó. H3 Mockbh TÓace Bam /ipyr Eopác. Ho Báina no^pýra ^acýuiia h3 Amophkh. Barn flpyr MaiccÓM c YKpaRHbi? fla, nam apyr c YKpaŕmbi.
Ho Báina nonpýra 10 ITpárn. Kto íto? 3to Hánia ÁHHa. Iloapýra náineií Ahhm - HpáHa. Oh4 b uiKÓjie. B Háineň hikójic TÓace cmh Áhhu. Hms etraa Áhhbi - nerp. y Háuiero neTpá co6áica IlIápHK. LLIápuK Ďoubiuóií, a Háma KÓmKa MájieHbKas.
Skloňování zájmen Háma/naše, Báma/vaše (ženský rod)
1.	Háma	Báuia
2.	iiámeií	BámeB
3.	Hánieň	BáuieH
4.	Háuiy	Bánry
6.	0 Háineä	0 Bánieft
7.	námětí	Bámeií
2. Doplňte správný tvar zájmen náma a eáma podle vzoru:
;c........donne u........cecmpé^> k námeů donne u eáuieľi cecmpé
1. C ......... IUKÓJIOH H ......... MaiHHHOH 2. 6e3.........co6áKn n.........kóiiikh 3. o.........
MocKBé n.........npáre 4. k.........cecrpé h..........BHyHKe 5. b.........MainiÍHe h.........
mKÓne 6. 6e3.........ýnHiiw h.........cTpanbi 7. b.........npáre h.........MoCKBé 8. c.........
KpÓHOÍí h.........KonéiíKofí 9.o.........MáMe h.........6á6yniKe 10. k.........co6ái<e h.........
KÓHIKe 11. h3 ......... UIKÓJIH h ......... MaifflÍHbl 12. C ......... BHýUKOH m .........6á6yiIIKOH
13. o.........KonéiiKe n.........i<póne 14. k.........cecxpé n.........Mánie
3. Odpovídejte na otázky podle vzoru:
C kbm? — (náuia Huna) —» C itáuieii Himoii. 1, o kóm? - (náuia cecTpá) 2. Be3 i<oró? - (Bárna 6á6yuiKa) 3. KoMý? - (Hánia MáMa) 4. c KeM?
- (Báuia flÓHKa) 5. KoMý? - (náma coôáKa) 6. O kóm? - (Báuia MapáHa) 7. C kcm? BHýiKa ÁHHa) 8. Be3 koió? - (Bárna KÓiuKa MáiiiKa)
4. Zopakujte si skloňování podst. jmen rodu muž. a přivlast. zájmen Ham, cenu. Odpovídejte na otázky podle vzoru:
(náuia
m
C k&y? - (Hrnu Mokcúm) —> C náutuM MaKcúmoM.
I. KoMý? - (Bain chh) 2. O hcm? - (Ham Teáxp) 3. C KeM? - (Bam BHyK) 4. Bes qeró? - (Ham HoyT6ýic) 5. O kóm? - (Bam clih) 6. KoMý? - (Haní Mapic) 7. K neMý? - (Bam KJiy6) 8. Be3 Koró? - (Ham 6par BáunaB) 9. O hcm? - (Bam rópofl) 10. Be3 roró? - (tram Biíicrop)
II. C neM? - (sam a<ypHáji) 12. C kcm? - (Ham apyr CTac) 13. O kóm? - (Bam HBáH) 14. Be3 neró? - (nam KOMnnHMéHT)
5. Tvořte věty se slovesem mít podle vzoru:
—i náuia MctMQ — Kpacúebie pjiasá —» y námeú MŮMta Kpacúeue znmá.
m
1. Ham apyr - hóbhh aom 2. Bánia cecvpá - xopórnaa cýMKa 3.6paT HaáH -Äoporóň ciceiÍTÔópn; 4. Bam cocéfl - CTápaji Mainiraa 5. Hama n;ÓHKa - mhótcj npo6jiéM 6. TCáTa - nse KpÓHbi 7. Bani BHyK - KÓiiiKa MániKa 8. Cxac - KpacÉBaa aéByniKa 9. Hánia 6á6ymica - ôontuióíä caa 10. Mapic
H HpHHa - ýMHtlH CBÍH
6. Slovní spojení v závorkách dejte do správného tvaru:
m
1. B (iiáuia cipaHá) mhóto KpacÉB&ix ropoflÓB. 2. Mw msm (Bain cbih h Bánia aÓHKa) liioko-ná/iHLie Kompéxbi. 3. B CreáTp) ohh 6bijih c (Haní npyr n Bánia cecTpá). 4. On roBopán o (iiáma rrpo6riéMa). 5. y (Bani 6paT) HÓsaa MauiHHa. 6. Oh Guji Ta m c (fléByiinca JléHa). 7. B (MocicBá) KHBýT pýccKwe, b (Ilpára) — qéxH, a b (EparacnáBa) - cnoBáKH. 8. B (Haní HcypHájr) nncájM o (Bam rópon).
Přídavná jména tvrdá v 1. pádu
Zapamatujte si koncovky tvrdých přídavných jmen pro všechny rody v prvním pádu:
Mužský rod	Ženský rod	Střední rod	Množné číslo
HÓBMÍÍ flOM	HÓsan ManiHHa	HÓBOe KHHÓ	HÓBbie IKypHájIBI
MonoflÓH HenOBéK	MOnonáH fléByniKa	Monoflóe jihd,ó	MOjiOÄbie jiibflH
7. Přiřaďte přídavná jména k podstatným jménům. Tvořte věty podle vzoru:
HÚebiů — Kiriaa —> 3mo nóean khúzq.
XOpÓIHHH, hóbrh, SojlMUÓfí, KpaCÍÍBHH, LUOKOJláflHLIH, 1'OpOACKÓH, MOJIOflÓM, MájieHbKTill, CTáptlB, Hepa3JlýHHbIH, ýMHblH, pýcCKHŘ, hčiiickhh
lUKÓJia, nejiOBéK, K0H(})éTbi, oiíhó, noflpýrH, HoyrSýK, né-rcTBo, TypácTti, 6aHK, khhó, HCTÓpHsr,
JIH3ÄH, CKaMÓHKa
8. Přeložte:
1. městské divadlo 2. dobrý nápad 3. česká koruna 4. malé okno 5. čokoládové bonbóny 6. ruská literatura 7. stará banka 8. dobré dětství 9. mladí lidé 10. nový učitel 11. chytrý syn 12. ruské město 13. nový skateboard 14. velká knihovna 15. hezký obličej 16. nerozlučné kamarádky 17. stará lavička 18. české auto 19. dobrá taška 20. hezká dívka
9. Přeložte:
1. Ve vašem městě je divadlo. 2. O čem mluvily dívky? 3. Nina má hezké oči. 4. Nás kamarád Maxim má nové auto. 5. Zamilovali se do sebe. 6. Aleksandr četl v parku knihu. 7. Moje maminka je doma. 8. Lena má malý notebook. 9. Odkud je Václav? Z Ameriky? 10. Galina je z Ruska, z Moskvy. 11. Je to přátelství na celý život. 12. Ahoj, jak se máš? - Ujde to. 13, Dobrý večer! 14. Ivane, kde jsi? 15. Kde je náš ruský časopis? 16. Jaká je vaše profese? - Jsem učitel literatury. 17. Naše kamarádka Irena je sestřička. 18. Máme české auto. 19. Děkuji za kompliment. 20. Mám doma malou knihovnu. 21. Na shledanou. 22. Náš syn má psa a vaše dcera má kočku. 23. To je velice chytrý člověk. 24. Seděli jsme na lavičce a povídali si. 25. Máte hezké jméno. 26. Naše rodina je velká. 27. Kdo je tento mladík? 28. To je dobrý nápad. 29. Anna je ve škole. 30. Pili jsme čaj s citrónem.
Přečtěte ruské přísloví. Znáte český ekvivalent?
JI6jioko ot hGjiohh He^ajieKÓ násaeT.