1
Romština pro začátečníkyRomština pro začátečníkyRomština pro začátečníkyRomština pro začátečníky
2
korektura romské slovní zásoby: Mgr. Adéla Galová
metodika, cvičení: Mgr. Lucie Gramelová
© Lucie Gramelová
3
Úvodem
Romština pro začátečníky je dílem učebnice, kterou můžete používat
samostatně, dílem pracovní sešit, který můžete používat spolu s jinými učebnicemi
romštiny. Kniha má jedenáct lekcí a každá lekce obsahuje kolem padesáti slovíček na
jedno téma, a následně cvičení, kde si tato slovíčka můžete procvičit. Odpovědi si můžete
zkontrolovat v klíči, který najdete na konci knihy. Učebnice je vhodná pro úplné
začátečníky, naučí Vás základům romštiny (v evropském referenčním rámci stupeň A2),
přičemž důraz je kladen na to, abyste byli schopni osvojené znalosti používat aktivně.
Cvičení vedou ke snažšímu upamatování a ke schopnosti samostatně uplatnit naučená
slova a také samostatně rozvíjet množství kontextů, ve kterých lze naučená slova
použít. Snažili jsme se, aby cvičení byla zábavná a motivovala Vás k rychlému postupu.
Jednotlivé kapitoly na sebe navazují nepřímo, nicméně každá následující kapitola počítá
se znalostí slovní zásoby z kapitoly předešlé.
Romština má mnoho nářečí a v této knize si můžete osvojit základy slovenské
romštiny, kterou však mluví také většina Romů na území České republiky.
Cílem tedy je, abyste se naučili aktivně používat přes pět set základních
romských slov. Kniha se tedy výrazně orientuje na slovní zásobu a méně na gramatiku.
Metoda je do značné míry intuitivní. Také je to metoda velmi přístupná. Pro podrobnější
vhled do gramatiky doporučujeme například učebnici Romaňi čhib z nakladatelství
Fortuna. Z téhož nakladatelství lze také objednat vynikající Romsko-český a českoromský
slovník.
Na závěr pro Vás máme jedinou radu: Vezměte tužku do ruky a pište a pište!
Přejeme Vám mnoho štěstí při studiu romštiny!
4
Romština pro začátečníkyRomština pro začátečníkyRomština pro začátečníkyRomština pro začátečníky
1.1.1.1. Základní fráze a důležitá slovíčkaZákladní fráze a důležitá slovíčkaZákladní fráze a důležitá slovíčkaZákladní fráze a důležitá slovíčka 5555
2.2.2.2. RodinaRodinaRodinaRodina 13131313
3.3.3.3. BydleníBydleníBydleníBydlení 21212121
4.4.4.4. Věci kolem násVěci kolem násVěci kolem násVěci kolem nás 27272727
5.5.5.5. ČíslovkyČíslovkyČíslovkyČíslovky 33333333
6.6.6.6. ČasČasČasČas 39393939
7.7.7.7. OOOOtázkytázkytázkytázky 45454545
8.8.8.8. Přídavná jména a příslovcePřídavná jména a příslovcePřídavná jména a příslovcePřídavná jména a příslovce 51515151
9.9.9.9. Jídlo a pitíJídlo a pitíJídlo a pitíJídlo a pití 57575757
10.10.10.10. Příroda, zvířataPříroda, zvířataPříroda, zvířataPříroda, zvířata 63636363
11.11.11.11. SlovesaSlovesaSlovesaSlovesa 69696969
12.12.12.12. KlíčKlíčKlíčKlíč 75757575
5
1.1.1.1. ZZZZÁKLÁKLÁKLÁKLAAAADNÍ FRÁZEDNÍ FRÁZEDNÍ FRÁZEDNÍ FRÁZE
Lačho ďives! Dobrý den!
Lačhi rat! Dobrou noc!
Džan Devleha! Na shledanou! (říká ten, který zůstává)
Ačhen Devleha! Na shledanou! (říká ten, který odchází)
T´aves bachtalo! Měj se dobře!
Servus! Ahoj!
Sar sal? Jak se máš?
Sar san? Jak se máte?
Lačhes. Dobře.
Sar tut vičines?
Sar tut vičinen?
Jak se jmenuješ?
Koda čačo. To je pravda.
Pro sasťipen. Na zdraví!
ha/hat/he/hi ano
na ne
Na džanav. Nevím.
Oda sa jekh. To je jedno.
Kaj džas? Kam jdeš?
Khatar tiro drom? Kam máš namířeno?
Džav andro foros te cinkerel. Jdu do města nakupovat.
Džav pre Slovensko. Jedu na Slovensko.
O Feris džal pre Slovensko. Fero jede na Slovensko.
Bachtalo tiro drom! Šťastnou cestu!
But bacht! Hodně štěstí!
romaňi čhib romský jazyk, romština
Romaňi čhib hiňi phari. Romština je těžká.
Keci mol? Kolik to stojí?
Oda but mol. Stojí to hodně.
Man (hin) ... Mám... (doslova Mi je...)
Nane man... Nemám...
Nane man love. Nemám peníze.
Hin tut....? Máš...?
Chan Devleha! Dobrou chuť!
Paľikerav. Děkuji.
Nane vaš soske. Není zač.
Kada bajinav. To mě mrzí. Lituji.
6
Některá důležitá slovíčkaNěkterá důležitá slovíčkaNěkterá důležitá slovíčkaNěkterá důležitá slovíčka
hin (nebo také hino/hiňi) je (sponové sloveso 3.os.)
nane není
na ne (záporka před slovesem),
s výjimkou tvaru nane
the a
u a
aľe ale
imar už
mek ještě
ča, čak jenom
savore všechno
Joj džanel savore. On ví všechno.
savore džene všichni
vareso něco
Sloveso te jelSloveso te jelSloveso te jelSloveso te jel ---- býtbýtbýtbýt
me som já jsem
tu sal ty jsi
jov hin(o) on je
joj hin/hiňi ona je
amen sam my jsme
tumen san vy jste
jon hine oni jsou
Pozn.1: Romská výslovnost není obtížná. Čteme, jak píšeme. Souhlásky /čh, th, kh,
ph/ se vyslovují s přídechem. Hlásku /ľ/ čteme jako měkké slovenské /ľ/.
Pravopisnou zvláštností je, že označujeme měkké souhlásky i v případě, že stojí před
měkkým /i/.
Pozn.2: Sloveso te jel „být“ je nepravidelné. Jeho užití není gramaticky povinné, to
znamená, že ve větě může chybět. O časování dalších sloves se dozvíte více v
jedenácté lekci. Pro začátek Vám však ještě prozradíme, že romská slovesa mají tři
třídy, v první osobě končí všechna na –av a infinitiv je shodný se 3.osobou
jednotného čísla. V první lekci jsme například viděli džav „jdu“ a džal „jde“ ale také
„jít“ nebo džanav „vím“ a džanel „ví“, ale také „vědět“.
7
CvičeníCvičeníCvičeníCvičení
1) Přiřaďte k větám vhodnou reakci.
1. Džan Devleha! a. Andro foros.
2. Lačho ďives! b. Feris.
3. Paľikerav. c. Lačhes.
4. Sar sal? d. Bachtalo tiro drom!
5. Džav pre Slovensko. e. Ha, phari hiňi.
6. Sar tut vičines? f. Lačho ďives!
7. Kaj džas? g. Nane vaš soske.
8. Romaňi čhib phari? h. Ačhen Devleha.
2) Doplňte do vět slova z nabídky.
ďives – na – love – phari – mol – sal – drom – vičines
1. Bachtalo tiro !
2. Sar tut ?
3. Lačho !
4. Romaňi čhib hiňi .
5. Nane man !
6. Keci !
7. Sar ?
8. džanav.
3) Přeložte.
Nevím.
To je pravda.
Šťastnou cestu!
Jak se máte?
Dobrý den!
Kolik to stojí?
Nemám peníze.
Jdu do města nakupovat.
Romština je těžká.
8
4) Odpovězte kladně na následující otázky.
Hin tut love?
Romaňi čhib hiňi phari?
Sar sal?
O Feris džal te cinkerel?
Oda but mol?
5) Reagujte vhodně na uvedená tvrzení.
Keci mol?
Ačhen Devleha.
Paľikerav.
Romaňi čhib hiňi phari.
Sar tut vičines?
6) Doplňte do vět tvary slovesa te jel. Stejně jako v češtině také v romštině nemusí
být osobní zájmeno ve větě přítomno, v následujících větách je tudíž někdy pouze
naznačeno v závorce.
(me) Helena.
Sar (tumen)?
Amen lačhes.
9
Romaňi čhib phari.
(tu) pre Slovensko?
(tu) Feris?
Ha, (me) Feris.
Joj Ilonka.
O Lacis pre Slovensko.
tut love?
7) Převeďte do záporu tyto věty.
Romaňi čhib hiňi phari.
Džav andro foros.
Džanav.
Man hin love.
Amen sam lačhes.
8) Doplňte slova z nabídky do rozhovoru mezi Demčakem a Ilonkou.
Devleha – Servus! – savore – tiro – hin – foros – pre – T´aves – tumen
Demčakos: Servus, Ilonko!
Ilonka: (1)!
Demčakos: Khatar (2) drom?
Ilonka: Džav andro (3) te cinkerel.
Demčakos: Sar sal?
Ilonka: Lačhes. Sar san (4)?
Demčakos: Amen sam (5) džene lačhes.
Demčakos: Sar (6) o Feris?
Ilonka: O Feris hin (7) Slovensko.
10
Demčakos: Ta lačhes. Džan Devleha.
Ilonka: Ačhen (8)! (9) bachtalo!
9) Doplňte chybějící písmena v textu. Vždy chybí pouze jedno písmeno.
But b _ cht! N _ ne man l _ ve. Kh _ tar tiro dr _ m? A _ hen Devleha. Lač _ es. Sav
_ re d _ ene hine lač _ es. Pa _ ikerav. Nane _ aš so _ ke. Ka _ a ba _ inav. Pro
sas _ ipen. Sar t _ t vič _ nes? Lačho _ ives! Roma _ i čhib hi _ i phari.
! Raději si přečtěte ještě jednou, co jste napsali. Nezapomněli jste, že v romštině se
měkké souhlásky ď, ť, ň a ľ označují háčkem i před měkkým „i“?
10) Spojte slova v prvním a druhém sloupci tak, aby tvořila větu.
1. Džav andro foros a. bajinav.
2. O Feris džal b. pre Slovensko.
3. Lačhi c. rat.
4. Joj džanel d. sam lačhes.
5. Amen e. te cinkerel.
6. Kada f. savore.
7. Nane vaš g. soske.
11) Při jaké příležitosti použijete následující věty.
Pro sasťipen!
Kada bajinav!
Bachtalo tiro drom
Chan Devleha!
Servus!
12) Která slovesa jste se naučili v první lekci?? Doplňte správně infinitiv, první a
třetí osobu jednotného čísla.
infinitiv 1.os.j.č. 3.os.j.č.
jít
nakupovat
vědět
být
11
litovat te bajinel
děkovat te paľikerel
12
13
2.2.2.2. RODINARODINARODINARODINA
e daj matka
e dajori maminka
o dad otec
o dadoro tatínek
miri daj moje matka
miro dad můj otec
e daj o dad rodiče
Amari dajori bari lačhi. Naše maminka je moc hodná.
Amaro dadoro baro lačho. Náš tatínek je moc hodný.
e čhaj dcera, romská dívka
o čhavo syn, romský chlapec
o čhavoro děťátko
Amari čhaj bari šukar. Naše dcera je velmi krásná.
e phen sestra
bari phen starší n. nejstarší sestra (doslova
„velká sestra“)
cikňi phen mladší n. nejmladší sestra (doslova
„malá sestra“)
mire pheňa moje sestry
o phral bratr
baro phral starší n. nejstarší bratr (doslova „velký
bratr“)
cikno phral mladší n. nejmladší bratr (doslova
„malý bratr“)
mire phrala moji bratři
e bori snacha, nevěsta
o džamutro zeť
e sasuj tchyně
o sastro tchán
e baba babička
o papus dědeček
o murš muž
e džuvľi žena
o rom muž, manžel
e romňi žena,manželka
tiro rom tvůj muž
tiri romňi tvoje žena
e famiľija rodina (velká, široká rodina)
14
romňaduno ženatý
romeste vdaná
biromňakero svobodný
biromeskeri svobodná
miro/miri můj/moje
tiro/tiri tvůj/tvoje
leskero/leskeri jeho pro mužský rod/jeho pro ženský
rod
lakero/lakeri její pro mužský rod/její pro ženský rod
Miro baro phral kerel buťi. Můj starší bratr pracuje.
Miri cikňi phen phirel andre
škola.
Moje mladší sestra chodí do školy.
Miro rom bare love anel khere. Můj muž nosí domů hodně peněz.
Miri daj andre špitaľa. Moje máma je v nemocnici.
Miro dad khere. Můj táta je doma.
Me džav ko phral. Jdu k bratrovi.
Bešel ke miri phen. Bydlí u mé sestry.
Keci phrala pheňa hin tut? Kolik máš sourozenců?
Nane man phrala pheňa. Nemám sourozence.
Phen hin man. Mám sestru.
Les hin phen. On má sestru.
La hin phral. Ona má bratra.
Pozn.1: Řada romských předložek se pojí se členem mužského rodu podstatného
jména, které následuje za předložkou (ke + o → ko) a tak vzniká jiný tvar předložky
pro mužský rod a jiný pro ženský rod. V následujících lekcích se setkáte
s předložkami: andre x andro „v, do“, pre x pro „na“, ke x ko „k“ a dalšími.
Pozn.2: Romština nemá sloveso „mít“ a vlastnické vztahy vyjadřuje opisným
tvarem.
mám bratra man hin phral máme bratra amen hin phral
máš bratra tut hin phral máte bratra tumen hin phral
on má bratra les hin phral oni mají bratra len hin phral
ona má bratra la hin phral
15
CVIČENÍCVIČENÍCVIČENÍCVIČENÍ
1) Napište ženské protějšky uvedených výrazů (podle vzoru můj bratr-moje sestra
apod.).
tiro rom
leskero papus
tiro phral
o murš
miro sastro
baro phral
lakero dad
mire phrala
cikno phral
miro čhavo
2) Doplňte slova do vět.
ke – bešel – leskeri – anel – miro – kerel – rom – čhaj – cikno
1. romňi bari šukar hin.
2. Miro phral phirel andre škola.
3. Miro kerel buťi.
4. Me džav phen.
5. Miri bari šukar.
6. dadoro baro lačho.
7. Miri bari phen na buťi, phirel andre škola.
8. Miro cikno phral kerel buťi the bare love khere.
9. O Lacis ko miro phral.
3) Spojte slova v prvním a v druhém sloupci tak, aby tvořila logickou větu.
1. O čhavo a. kerel buťi.
2. Miro rom b. hin tut?
3. Miri dajori c. bari hin.
4. Miri famľija d. bari lačhi.
16
5. Keci phrala pheňa e. ke miri phen.
6. Bešel f. phirel andre škola.
4) Nyní se podívejte na Lacovu rodinu a ve cvičení pod obrázkem doplňte kdo je
kdo. U sourozenců uveďte také, zda se jedná o starší nebo mladší sourozence.
V závorce je uveden věk.
Me som Lacis.
1. O Feris hin miro
2. E Helena hin miri
3. O Gejzas hin miro
4. E Šuki hin miri
5. E Margita hin miri
6. O Jančus hin miro
7. E Kaľi hin miri
8. O Jožkus hin miro
5) A nyní obráceně:
Me som Lacis.
1. Mire phrala hine
2. Miri daj hin
3. Miro dad hin
4. Miri čhaj hin
o Gejzas (53) e Helena (51)
o Feris (28) e Kaľi (25) o Jožkus(32) o Lacis (30) e Šuki (28)
o Thulo (8) o Jančus (9)e Margita (6)
17
5.Mire čhave hine
6) Rozhodněte, zda jsou následující věty pravdivé (čačo) nebo nepravdivé (čačo).
čačo načačo
1. O Gejzas hin biromňakero. □ □
2. O Thulo the o Jančus hine phrala. □ □
3. E Šuki the e Helena hine sasuj the bori. □ □
4. E Šuki hiňi biromeskeri. □ □
5. E Helena hin imar baba. □ □
6. E Kaľi the e Margita hine pheňa. □ □
7) Z uvedených výrazů složte větu.
kerel/ rom/ buťi/ andro/ Miro/ foros
phirel/ škola/ phral/ Miro/ andre/ cikno
džav/ te/ khere/ foros/ cinkerel/ Na/ andro/ som
,
love/ man/ Nane
dajori/ Miri/ lačhi/ bari
hino/ čhavo/ Miro/ phral/ šukar/ cikno
phari/ čhib/ Romaňi/ hiňi
baro/ Amaro/ dadoro/ lačho
phral/ Me/ ko/ džav
8) Spojte dvojice, které k sobě významově náleží.
1. e dajori a. e čhaj
2. o čhavo b. e džuvľi
18
3. o phral c. o papus
4. e sasuj d. e phen
5. e baba e. o dadoro
6. o murš f. o sastro
9) Odpovězte záporně na následující otázky.
Phrala pheňa hin tut?
Tiri dajori lačhi?
O čhavo hin tut?
O Feris phirel andre škola?
Love hin tut?
Tiro dadoro andre špitaľa hin?
Leskero dad hin khere?
! Znovu se na cvičení podívejte. Nezapomněli jste převést také přivlastňovací
zájmena?
10) Označte křížkem, zda se jedná o muže nebo o ženu.
muž žena
phen □ □
daj □ □
čhavo □ □
sasuj □ □
baba □ □
rom □ □
džuvľi □ □
papus □ □
phral □ □
! Pro pořádek raději ještě připište před každé slovo člen.
11) Převeďte věty do 1. osoby jednotného čísla.
Miro phral džal pre Slovensko.
Miro rom bare love anel khere.
19
Joj džal ko phral.
Miri phen phirel andre škola.
Miro rom kerel buťi.
12) Převeďte věty do 3. osoby jednotného čísla.
Me bešav ke tiri phen.
Nane man phrala pheňa.
Na džanav.
Džav andro foros.
Me som Lacis.
13) Na závěr si opět uděláme přehled sloves, která jsme poznali ve druhé lekci.
Doplňte infinitiv, první a třetí osobu jednotného čísla.
infinitiv 1.os.j.č. 3.os.j.č.
nosit
bydlet
pracovat
chodit
20
21
3.3.3.3. BYDLENÍBYDLENÍBYDLENÍBYDLENÍ
o kher dům
pal o kher za domem
andro amaro kher v našem domě
e bar zahrada
o kašt strom
o foros město
baro foros velké město
cikno foros malé město
andro foros ve městě, do města
o gav vesnice
andro gav ve vsi, do vsi
o gavoro vesnička
khere doma
e soba/ e cimra pokoj
e spalňa ložnice
e kupelka koupelna
e kuchňa kuchyně
e pivňica sklep
Andre pivňica gruľi hine. Ve sklepě máme brambory. (doslova:
Ve sklepě jsou brambory.)
e blaka okno
te phundravel e blaka otevřít okno
te bešel tel e blaka sedět u okna
o vudar dveře
te phandel o vudar zavřít dveře
o thuvalo komín
o dachos střecha
pro dachos na střeše
e kleja klíč
te phandel pre kleja zamknout
o stolkos židle
o skamind stůl
paš o skamind u stolu
e lavka lavice, lavička
bešel pre lavka sedět na lavičce
22
MěstoMěstoMěstoMěsto
Pozn.: V této lekci se naučíme druhou osobu. Poznali jsme již dva typy sloves, a to
slovesa zakončená v infinitivu na –el (například te kerel „dělat“) a –al (například te
paťal „věřit“).
te kerel dělat te paťal věřít
me kerav já dělám me paťav já věřím
tu keres ty děláš tu paťas ty věříš
jov/joj kerel on/ona dělá jov/joj paťal on věří
o haďos postel
o pokrovcos koberec
te bešel/ te ačhel bydlet
o bešiben bydliště
o atresis adresa
Kaj ačhes?
Kaj bešes?
Kde bydlíš?
Savi tiro atresis? Jakou máš adresu?
Ačhav andro foros. Bydlím ve měste.
Bešav Prahate. Bydlím v Praze.
Andre soba hin o skamind the o
stolkos.
V pokoji je stůl a židle.
e špitaľa nemocnice
e škola škola
maškar o foros centrum města
e mozi kino
e khangeri kostel
e sklepa obchod
te cinkerel andre sklepa nakupovat v obchodě
e karčma hospoda
o rašaj farář, kněz
Miro phral andro foros, nane
khere.
Můj bratr je ve městě, není doma.
e uľica ulice
pre uľica na ulici
o motoris auto
Andro foros but motori pre
uľica hine.
Ve městě je na ulici hodně aut.
Andro foros o luftos hin melalo. Ve městě je vzduch špinavý.
Andro foros hin buter buťi. Ve městě je více práce.
Andro gav žužo luftos. Na vesnici je vzduch čistý.
23
CVIČENÍCVIČENÍCVIČENÍCVIČENÍ
1) Které slovo se k ostatním nehodí? Označte vždy jedno slovo v každém řádku.
e škola – o skamind – e špitala – e khangeri
o stolkos – e lavka – e kleja – o skamind
e phen – e bori – e romňi – o dad
o stolkos – o skamind – o haďos – o gav
o kher – e škola – o rašaj – e khangeri
o phral – o foros – e daj – e čhaj
e kupelka – e spalňa – e kuchňa – o pokrovcos
2) Spojte pojmy, které spolu tématicky souvisejí.
1. o vudar a. o rašaj
2. o thuvalo b. o kašt
3. e khangeri c. o skamind
4. o stolkos d. o filmos
5. e sklepa e. te cinkerel
6. e bar f. e kleja
7. e soba g. o dachos
8. e mozi h. e spalňa
3) Pojmenujte předměty na obrázku.
4) Utvořte ze slov větu.
baro/ šukar/ O kher
,
24
kher/ gav/ Amaro/ andro
bešel/ O papus/ lavka/ pre
bar/ Amari/ bari
amaro/ o skamind/ the/ kuchňa/Andre/ o stolkos/ hin
e sklepa/ the/ Andro/ hin/ foros/ e špitaľa/ e škola
andro/ kher/ šukar/ Ačhav
gavoro/ cikno/ nane/ Amaro/ baro/ hino
,
5) Označte tato sídla číslovkami od 1 do 5 tak, abyste je seřadili od nejmenšího po
největší.
o baro foros ( )
o gavoro ( )
o cikno foros ( )
o kher ( )
o baro gav ( )
6) Dokončete věty.
1. Andro foros a. o skamind the o stolkos.
2. Andro gav b. o stolkos the e lavka.
3. Andre khangeri c. o rašaj
4. Pro kher d. e karčma the e khangeri.
5. Paš o skamind e. e špitaľa the e škola.
6. Andre amari kuchňa f. o thuvalo the o dachos.
7) Odpovězte na otázky.
O rašaj andre khangeri abo1
andre karčma hin?
1
abo „nebo“
25
O kašt andro kher abo andre bar hin?
O thuvalo pro dachos abo andre kuchňa hin?
E špitaľa andro gav abo andro foros hin?
E kleja andre blaka abo andro vudar hin?
O filmos andre mozi abo andre špitaľa hin?
8) Odpovězte podle pravdy. (Cvičení nehledejte v klíči.)
Kaj ačhes?
Kher tut hin?
Tiro kher andro foros abo andro gav?
Bešes pre lavka abo pro stolkos?
Phires andre karčma?
Savi tiro atresis?
Bešes Prahate?
9) Doplňte slova z nabídky do vět.
mozi – karčma – škola – sklepa – pivňica
1. Andre gruľi hine.
2. Andre hin šukar filmos.
3. O čhavo phirel andre .
4. Miro rom phirel andre .
5. Miri romňi džal te cinkerel andre .
10) Přiřaďte k větám správné odpovědi.
1. Kaj ačhes? a. Gruľi
26
2. Ačhes andro foros abo andro gav? b. O thuvalo
3. So hin pro dachos? c. Na, žužo hin.
4. O haďos andre kupelka hin? d. Andro gav.
5. So hin andre pivňica? e. Na, o haďos andre spalňa.
6. Andro gav o luftos melalo? f. Ačhav Prahate.
11) Rozšiřte uvedené věty o otázku v druhé osobě.
1. Ačhav Prahate. The tu ?
2. Džav andro gav. The tu ?
3. Kerav buťi. The tu ?
4. Phirav andre škola. The tu ?
5. Cinkerav andro foros. The tu ?
6. Bešav pro stolkos. The tu ?
27
4.4.4.4. VĚCI KOLEM NÁSVĚCI KOLEM NÁSVĚCI KOLEM NÁSVĚCI KOLEM NÁS
Běžné věciBěžné věciBěžné věciBěžné věci
o vecos věc
e kleja klíč
o love peníze
o bogeľaris peněženka
e kuči hrníček
o ľila doklady
e momeľi svíčka
o švabľikos zápalka
o darunkos dárek
šukar darunkos pěkný dárek
OblečeníOblečeníOblečeníOblečení
e rokľa sukně
e khosno šátek
o cholov kalhoty
o charno cholov krátké kalhoty
o gerekos kabát
e topanka bota, střevíc
o sveteris svetr
e kožuchos kožich
o gad košile
e staďi klobouk
o gada (mn.č.) šaty
paňutne gada/ plavki plavky
o ancugos pánský oblek
e mašľa kravata
e kabelkica kabelka
Andre kabelkica hin man o
bogeľaris the o ľila.
V kabelce mám peněženku a doklady.
e čapka čepice
e rukavice rukavice
Pre mange o gad hin. Mám na sobě košili.
Pre tuke o cholov hin Máš na sobě kalhoty.
Pre leske e čapka hin. On má na sobě čepici.
28
Pre lake e rokľa hin. Ona má na sobě sukni.
Věci vVěci vVěci vVěci v domácnostidomácnostidomácnostidomácnosti
o čaro mísa
e piri hrnec
o khoro džbán
e roj lžíce
e vidľička vidlička
e čhuri nůž
o košaris koš
o gono pytel
e metľa koště
o sapuňis mýdlo
e khosno ručník
e perňica peřina
o gendalos zrcadlo
o cikno gendalos zrcátko
e televiza televize
Hudební nástrojeHudební nástrojeHudební nástrojeHudební nástroje
e lavuta housle
e cimbalma cimbál
e bugova basa
e brača viola
e gitara kytara
te bašavel hrát (na hudební nástroj)
Čtení a psaníČtení a psaníČtení a psaníČtení a psaní
e kňiška kniha
o paperis papír
o blavajzis tužka
o ľil dopis
e čhib jazyk
o lav slovo
o lavengero slovník
te pisinel psát
te genel číst
29
CVIČENÍCVIČENÍCVIČENÍCVIČENÍ
1) V následujícím cvičení se pomíchaly hudební nástroje a kuchyňské předměty.
Udělejte mezi nimi pořádek.
e lavuta – o čaro – e roj – e čhuri – e gitara – e cimbalma – e piri – e brača – e
bugova – o khoro – e kuči – e vidľička
hudební nástroje kuchyňské předměty
2) Spojte předměty, které spolu významově souvisí.
1. o sapuňis a. o papiris
2. e roj b. o švabľikos
3. e kleja c. e cimbalma
4. e košaris d. e mašľa
5. o ancugos e. e khosno
6. e momeľi f. e čhuri
7. e lavuta g. o vudar
8. o blavajzis h. o gono
3) O kterých předmětech z následujícího výčtu bychom mohli říci, že jsou šukar
darunkos?
e kuči – e metľa – o gono – e čhuri – e kňiška – o sapuňis – o švabľikos – e rokľa – e
kabelkica
4) Rozdělte následujcí předměty podle místností, kde se nejčastěji vyskytují.
o sapuňis – e roj – o gendalos – o khosno – o haďos – o čaro – e piri – o skamind –
o stolkos – e perňica
e kuchňa:
30
e spalňa:
e kupelka:
5) Které oblečení se nosí spíše v zimě (jevende) a které spíše v létě (ňilaje)?
jevende ňilaje
e rokľa □ □
e čapka □ □
o gada □ □
o sveteris □ □
o gerekos □ □
o kožuchos □ □
o gad □ □
o charno cholov □ □
paňutne gada □ □
6) Které z těchto věcí můžeme najít v běžné dámské kabelce (kabelkica)?
e lavuta – ľila – o cholov – e metľa – cikno gendalos – e mašľa – e kleja – e čhuri
Andre kabelkica hin:
7) Spojte slovesa s vhodným podstatným jménem.
1. Genav a. o ľil.
2. Džav b. o gad.
3. Bašavav c. pre Slovensko.
4. Pre mange hin d. pre cimbalma.
5. Pisinav e. e kňiška.
8) Řekněte tvrzení z předešlého cvičení o Lacovi.
1. O Lacis genel
2. O Lacis
3. O Lacis
4. O Lacis
5. O Lacis
9) Doplňte slova do vět.
o cholov – mozi – o skamind – buter – o bogeľaris - lavka
31
1. O Feris džal andre , sikhaven2
šukar filmos.
2. Andro foros hin buťi.
3. Andre soba hin the o stolkos.
4. O papus bešel pre tel e blaka.
5. Pre mange hin o gad the .
6. Andre kabelkica hin man the o ľila.
10) Označte v každé řadě jedno slovo, které se nehodí mezi ostatní.
e kňiška – o papiris – o khoro – o lavengero
o gendalos – o čaro – e piri – o khoro
e čhib – e brača – e lavuta – e bugova
o gad – o cholov – e roj – e rokľa
11) Doplňte následující tabulku vždy třemi slovy v každém sloupci.
příbory strunné nástroje zimní oblečení psací potřeby
12) Převeďte tyto věty do 1. osoby jednotného čísla.
Les hin e kňiška.
Pre tuke o cholov hin.
Lakeri fameľija bari hin.
O Feris phirel andre škola.
E Kaľi bešel Prahate.
13) Co máte právě na sobě vy? Označte, zda jsou následující věty pro vás pravdivé
(čačo) nebo nepravdivé (načačo). (Cvičení není v klíči.)
čačo načačo
Pre mange o cholov hin. □ □
Pre mange paňutne gada hin. □ □
Pre mange e rokľa hin. □ □
Pre mange o sveteris hin. □ □
2
„sikhaven šukar filmos“ dávají pěkný film
32
Pre mange o khosno hin. □ □
Pre mange o gad hin. □ □
14) Doplňte slova podle významu.
Andre bogeľaris hin man .
Andre škola o čhavo genel the pisinel pro .
Andro hin man e perňica.
Andre hin man kava.
15) Doplňte k uvedeným výrazům vhodná slovesa z nabídky.
te phundravel – te phandel – te cinkerel – te bešel – te pisinel – te genel
e kňiška e blaka
pre kleja pro papiris
pro stolkos andre sklepa
33
5.5.5.5. ČÍSLOVKYČÍSLOVKYČÍSLOVKYČÍSLOVKY
1 jekh
2 duj
3 trin
4 štar
5 pandž
6 šov
7 efta
8 ochto
9 eňa
10 deš
11 dešujekh
12 dešuduj
13 dešutrin
14 dešuštar
15 dešupandž
16 dešušov
17 dešefta
18 dešochto
19 dešeňa
20 biš
21 bišthejekh
22 bištheduj
30 trianda
31 triandathejekh
40 saranda
50 penda
60 šovardeš
70 eftavardeš
80 ochtovardeš
90 eňavardeš
100 šel
200 duj šel
500 pandž šel
1000 ezeros
2000 duj ezera
jednou jekhvar
34
dvakrát duvar
třikrát trival
čtyřikrát štarval
pětkrát pandžvar
sudé číslo sudo čislos
liché číslo licho čislos
telefonní číslo telefoňiko čislos
Pozn.1: Chceme-li mluvit o věku, tedy říci kolik je komu let, použijeme v romštině
dativ. Tedy podobně jako v češtině řekneme doslova „Mně dvacet let“ neboli Mange
biš berš. Jak už víme, romská věta nemusí obsahovat sloveso „být“ a také jej často
neobsahuje. „Kolik je ti let?“ se tedy řekne Keci tuke berš?. Chceme li hovořit o
věku dalších osob, utvoříme dativ pomocí členu le/ la a koncovky –ke. Například:
Le Feriske trianda berš „Ferovi je třicet let“ nebo La Helenake biš berš „Heleně je
dvacet let“.
Pozn.2: Údaj „kolikrát“ se tvoří přidáním koncovky –var. Výjimku tvoří trival
„třikrát“ a štarval „čtyřikrát“.
35
CVIČENÍCVIČENÍCVIČENÍCVIČENÍ
1) Pokračujte v číselné řadě.
1. duj štar šov
2. biš trianda saranda
3. šel duj šel trin šel
4. penda šovardeš eftavardeš
5. jekh duj trin štar
6. trin šov eňa
7. dešupandž dešušov dešeňa
8. deš eňa ochto
9. pandž deš dešupandž
2) Vypište slovy.
12
45
93
88
211
31
67
79
17
54
3) O jakou číslovku se jedná?
pandž šel eftavardeštheochto
dešochto bišthešov
dešupandž šovardešthepandž
bištheduj triandathejekh
36
duj ezera eňavardešthetrin
4) Vypočtěte tyto jednoduché příklady. Výsledek vypište slovy.
1. štar + trin
2. pandž + šov
3. dešuduj + dešutrin
4. trianda + saranda
5. efta + ochto
6. šov + štar
7. bištheduj + šov
8. šovardeš + saranda
9. dešupandž + dešušov
5) Nyní se vrátíme k Lacově rodině, se kterou jsme se seznámili ve druhé lekci.
Nalistujte si obrázek a odpovězte celou větou na otázky.
Keci berš le Feriske?
Keci berš le Jožkuske?
Keci berš la Helenake?
Keci berš la Margitake?
Keci berš le Gejzaske?
The keci tuke berš?
6) Nyní se snažte plynule přečíst tato telefonní čísla.
776 039 424
605 898 696
605 217 208
603 816 509
A jaké je Vaše telefonní číslo? Zvládnete ho říci rychle romsky?
37
7) Označte křížkem, zda je číslo sudé nebo liché.
sudé liché
šov □ □
dešuduj □ □
ochtovardešthejekh □ □
dešupandž □ □
bištheštar □ □
dešeňa □ □
triandathetrin □ □
šel □ □
pendathepandž □ □
duj ezera □ □
8) Vynásobte dvěma.
štar dešujekh
triandathetrin efta
penda pandž šel
pandž ochto
9) Vypište slovy.
2x 1x
1x 3x
7x 9x
4x 50x
10x 100x
38
39
6.6.6.6. ČASČASČASČAS
o ďives den
ďivese ve dne
sa o ďives celý den
e rat noc
raťi v noci
adaďives dnes
tajsa zítra
idž včera
tosara ráno
o dilos poledne
pro dilos v poledne
pal o dilos odpoledne
kijaraťi k večeru
e jara jaro
jarone na jaře
o ňilaj léto
ňilaje v létě
o jejsos podzim
jejsoste na podzim
o jevend zima
jevende v zimě
furt pořád, stále
akana nyní, teď
šoha nikdy
varekana někdy
jekhbuter většinou
bare berša mnoho let
duje ďivesenca za dva dny
trine ďivesenca za tři dny
o ďives den
trin ďives tři dny
o kurko týden, neděle
pr´aver kurko příští týden
oka kurko minulý týden
oda kurko tento týden
trin kurke tři týdny
o čhon měsíc
pr´aver čhon příští měsíc
40
oka čhon minulý měsíc
šov čhon šest měsíců
berš rok
but berš mnoho let
oka berš loni
sako ďives každý den
jepaš půl, polovina
jepaš berš půl roku
Kana? Kdy?
Kanastar? Odkdy?
Dži kana? Do kdy?
Keci? Jak dlouho? (ale také Kolik?)
Keci hin imar kadaj? Jak dlouho už je tady?
Imar but. Už dlouho.
Čino, čuno. Krátce.
Kecivar ďiveseste/
kurkeste/ beršeste?
Kolikrát denně/
týdně/ ročně?
Jekhvar. Duvar. Jednou. Dvakrát.
e ora, e minuta hodina, minuta
Keci orendar? V kolik hodin?
Jekha oratar. V jednu hodinu.
Duje orendar. Ve dvě hodiny
štare orendar ve čtyři hodiny
pondzelkos/ pondzelkone pondělí/ v pondělí
ftorkos/ ftorkone úterý/ v úterý
streda/ stredone středa/ ve středu
štvartkos/ štvartkone čtvrtek/ ve čtvrtek
parašťovin/ parašťovine pátek/ v pátek
sombat/ sombatone sobota/ v sobotu
kurko/ kurke neděle/ v neděli
januaris, andro januaris leden, v lednu
februaris, andro februaris únor, v únoru
marcos březen
apriľis duben
majos květen
junis červen
julis červenec
augustos srpen
septembris září
oktobris říjen
novembris listopad
decembris prosinec
41
Pozn.: Všimli jste si, že číslovky v některých spojeních přibírají –a (jekha)
nebo –e (duje, trine,...)?
Například:
duje ďivesenca „za dva dny“
trine ďivesenca „za tři dny“
štare orendar „ve čtyři hodiny“
Číslovky jsou zde totiž v nepřímém pádu. Týká se to všech číslovek
kromě číslovek přejatých (efta, ochto, eňa).
42
CVIČENÍCVIČENÍCVIČENÍCVIČENÍ
1) Spojte časové výrazy, které si vzájemně odpovídají.
1. pendatheduj kurke a. trin kurke
2. dešuduj čhon b. jekh berš
3. efta ďives c. jekh čhon
4. šov čhon d. jepaš berš
5. trianda ďives e. jekh berš
6. bišthejekh ďives f. jekh čhon
7. štar kurke g. jekh kurko
2) Spojte slova opačná.
1. o ďives a. o jevend
2. šoha b. e rat
3. o ňilaj c. furt
4. but d. ďivese
5. raťi e. čino
3) Seřaďte časové údaje od nejkratšího po nejdelší (1-6).
o kurko – jekh berš – o čhon – o ďives – bare berša – jepaš berš
4) Pokračujte řadu slov.
pondzelkos ftorkos streda (1)
o ďives o kurko o čhon (2)
oka kurko oda kurko (3)
e jara o ňilaj o jejsos (4)
štvartkone parašťovine sombatone (5)
idž adaďives (6)
jekhvar duvar trival (7)
jejsoste jevende jarone (8)
tosara pro dilos pal o dilos (9)
sako ďives sako kurko (10)
5) Použijte číslovky od 1 do 6, abyste seřadili následující výrazy od minulosti do
budoucnosti.
adaďives ( )
43
pr´aver čhon ( )
idž ( )
oka berš ( )
tajsa ( )
oka čhon ( )
6) Dokončete věty.
1. Kurke a. miri romňi ke dajori.
2. Kurke the sombatone b. trianda berš.
3. Sako ďives c. o papus phirel andre khangeri.
4. Le Feriske d. o Lacis na phirel andre škola.
5. Imar duj kurke e. o Feris kerel buťi.
7) Napište, v kterém měsíci (případně v kterých měsících) lze říci následující
tvrzení.
Pre mange hin rukavice the čapka .
E karačoňa3
hin .
O čhavo na phirel andre škola. .
bištheochto ďives.
8) Napište od uvedených výrazů v prvním pádě odpověď na otázku kdy? (úterý →
v úterý, podzim → na podzim)
apriľis ftorkos
o jejsos decembris
o ďives o jevend
parašťovin duj ori
trin ori o ňilaj
9) Vypište následující časové údaje slovy.
1 x týdně
3 x denně
2 x ročně
4 x měsíčně
3
e karačoňa „vánoce“
44
5 x týdně
! Nezapomněli jste, že některé z těchto číslovek jsou nepravidelné?
10) Odpovězte na otázku uvedeným časovým údajem.
Keci orendar džas andre karčma? (20:00)
Keci orendar džas andre škola?(9:00)
Keci orendar keres buťi?(10:00)
Keci orendar džas andre sklepa?(15:00)
11) Keci ďivesenca? (Vypište slovy.)
za 5 dní
za 7 dní
za 10 dní
za 3 dny
45
7.7.7.7. OTÁZKYOTÁZKYOTÁZKYOTÁZKY
Ko? Kdo?
Ko oda (hin)? / K´oda hin? Kdo je to?
Ko hin khere? Kdo je doma?
E dajori khere. Maminka je doma.
So? Co?
So oda (hin)? S´oda hin? Co je to?
So taves? Co vaříš?
Tavav zumin. Vařím polévku.
So tuke kampel? Co potřebuješ? (doslova „Co je ti
třeba?“)
Mange kampel love. Potřebuju peníze. (doslova „Je mi
třeba peněz“)
Kaj? Kde?
Kaj hino? Kde je?
Kaj džas? Kam jdeš?
Džav andro gav. Jdu do vsi.
Kaj ačhes? Kde bydlíš?
Ačhav maškar o foros. Bydlím v centru.
Kaj miri lavuta? Kde jsou mé housle?
Khatar? Odkud?
Me som Prahatar. Jsem z Prahy.
Sar? Jak?
Sar oda? Jak to?
Sar sal? Jak se máš?
Kana? Kdy?
Nane man kana. Nemám kdy.
Kanastar dži kana? Od kdy do kdy?
Soske? Proč?
Soske o Feris pre Slovensko? Proč je Fero na Slovensku?
bo protože
Bo kerel buťi odoj. Protože tam pracuje.
Savo? Jaký? Který?
Savi? Jaká? Která?
Keci? Kolik? Jak dlouho?
Keci hin imar kodoj? Jak dlouho už je tam?
Keci džene hin odoj? Kolik je tam lidí?
Keci mol? Kolik to stojí?
46
Keci tuke berš? Kolik je ti let?
Keci leske berš? Kolik je mu let?
Keci lake berš? Kolik je jí let?
Mange trianda berš. Je mi třicet let.
Leske biš berš. Je mu dvacet let.
Lake biš berš. Je jí dvacet let.
47
CVIČENÍCVIČENÍCVIČENÍCVIČENÍ
1) Napište otázky k následujícím odpovědím.
E Kaľi bari šukar.
Pandž džene.
Ačhav andro foros.
Me džav ko phral.
Bo kerel buťi.
O Feris, o Lacis the o Margita hine khere.
Lačhes.
Leske biš berš.
Mange kampel love.
2) Uveďte následující věty do správného pořadí tak, aby tvořily rozhovor mezi
Jožkem a Lacem.
A) Soske tiri romňi ke sasuj?
B) Lačhes. Sar sal tu? The tiri romňi?
C) Sar oda? Kaj tiri romňi?
D) Me som korkoro4
khere.
E) Miri romňi hin ke peskeri5
dajori, ke miri sasuj.
F) Imar jekh kurko.
G) Servus Jožku! Sar sal?
4
korkoro „sám“
5
peskero, peskeri „svůj, svoje“
48
H) Bo peskero dad, miro sastro, nasvalo. Jov hin andre špitaľa. Kampel te
pomožinel.
I) Keci hin imar kodoj?
Lacis: (1)
Jožkus: (2)
Lacis: (3)
Jožkus: (4)
Lacis: (5)
Jožkus: (6)
Lacis: (7)
Jožkus: (8)
Lacis: (9)
3) Přeložte.
Odkud jsi? (1)
Kam jdeš? (2)
Co děláš? (3)
Kdo jsi? (4)
Kudy se jde do města?6
(5)
Co potřebuješ? (6)
4) Nyní položte stejné otázky, ale ptejte se na Fera (o Feris).
1.
2.
3.
4.
5.
6.
6
Překládá se jako „Kudy jít do města?“
49
5) Spojte otázky a odpovědi.
1. So taves? a. Prahatar.
2. Kaj bešes? b. Andro šukar nevo kher.
3. Ko hin khere? c. O dadoro.
4. Keci mol? d. E zumin.
5. Kaj džas? e. Bo kerel buťi odoj.
6. Soske o Jožkus pre Slovensko? f. Oda but mol.
7. Khatar sal? g. Khere.
6) Které otázky se ptají na lidi (džene) a které na věci (o vecos), případně na obojí?
džene o vecos
so? □ □
ko? □ □
kaj? □ □
keci džene? □ □
soske? □ □
50
51
8.8.8.8. PŘÍDAVNÁ JMÉNA A PŘÍSLOVCEPŘÍDAVNÁ JMÉNA A PŘÍSLOVCEPŘÍDAVNÁ JMÉNA A PŘÍSLOVCEPŘÍDAVNÁ JMÉNA A PŘÍSLOVCE
baro velký
cikno malý
lačho dobrý
feder lepší
jekhfeder nejlepší
nalačho špatný
goreder horší
jekhgoreder nejhorší
ďinďardo dlouhý
charno krátký
tato teplý, teplo
kerado horký, horko
šilalo studený
barvalo bohatý
čoro chudý
sasto zdravý
nasvalo nemocný
šukar hezký
džungalo ošklivý
terno mladý
phuro starý (o člověku)
nevo nový
purano starý (o věcech)
goďaver chytrý, moudrý
dilino hloupý
pharo těžký, obtížný
thulo tlustý
šuko hubený
sano štíhlý
gulo sladký
šutlo kyselý
kirko hořký
londo slaný
žužo čistý
melalo špinavý
bachtalo šťastný
pharejileskero smutný
52
BARVYBARVYBARVYBARVY
kalo černý
parno bílý
lolo červený
želeno zelený
šargo žlutý
belavo modrý
šivo šedivý
narančuno oranžový
ružovo růžový
e farba barva
Savi farba les hin? Jakou barvu má?
Pozn.1: Přídavná jména, která jsou původní, končí a) na souhlásku a tehdy
nepřechylují, například šukar b) končí na –o a v ženském rodě přechylují na –i a
dochází k měkčení d, t, n, l, například gulo x guľi, cikno x cikňi. Přejatá přídavná
jména nerozlišují rod (například šargo „žlutý“, ale také „žlutá“; mezi tato přídavná
jména dále patří želeno, belavo nebo šivo).
Pozn.2: Romská věta může a nemusí obsahovat sponové sloveso „být“. Českou větu
„Dědeček je starý“ tedy můžeme v romštině vyjádřit dvěma způsoby: O papus
phuro nebo O papus hin phuro. Pořádek slov je poměrně volný, můžeme tudíž říci
také O papus phuro hin.
PŘÍSLOVCEPŘÍSLOVCEPŘÍSLOVCEPŘÍSLOVCE
kadaj zde
kodoj tam
pašes blízko
dur daleko
nadur nedaleko
opre nahoře
tele dole
pre ľavo vlevo
pre čači vpravo
anglal vpředu
palal vzadu
53
CVIČENÍCVIČENÍCVIČENÍCVIČENÍ
1)Doplňte do vět následující slova.
sasto – cikno – nasvaľi – terňi – phuro – phari – keraďi – pašes – nevo
1. Amaro gavoro nane baro, hino.
2. Romaňi čhib hiňi .
3. O papus hin .
4. O phral nane nasvalo, hin.
5. E zumin hin .
6. E daj nane phuri, e daj hin mek .
7. Oda nane dur, oda .
8. O motoris nane purano, hin.
8. E daj , andre špitaľa džal.
2) Spojte slova z levého a pravého sloupce tak, aby spojení dávala smysl a byla
gramaticky správně (dbejte na ženský a mužský rod).
1. o phral a. šilaľi
2. e romňi b. kalo
3. e zumin c. phuro
4. o papus d. lačhi
5. o kher e. baro
6. o rikono7
f. nasvalo
3)Do následující tabulky napište opaky uvedených přídavných jmen, případně
příslovcí.
dilino sasto
jekhfeder pašes
melalo charno
barvalo džungalo
thulo kalo
terno nevo
cikno nalačho
kerado opre
goreder pre ľavo
gulo anglal
7
o rikono „pes“
54
4) Označte křížkem, jestli je uvedená vlastnost kladná nebo záporná.
záporná vlastnost kladná vlastnost
dilino □ □
šukar □ □
žužo □ □
nasvalo □ □
barvalo □ □
džungalo □ □
goďaver □ □
lačho □ □
sasto □ □
5) Doplňte přídavné jméno nebo příslovce.
1. Man hin love. → Me som
2. Mange biš berš. → Me som
3. O papus hin andre špitaľa. → O papus
4. O Demčakos džanel savore. → O Demčakos
5. Nane man love. → Me som
6. Bešav kadaj, the o Lacis bešel
kadaj. → O Lacis bešel
7. Bešav Prahate. E Šuki bešel
Požomate8
. → E Šuki bešel
6) Napište, jakou barvu obvykle mívají následující předměty.
1. O kašt hin .
2. O kham hin .
3. O papiris hin .
4. O dachos hin .
5. O jevend hin .
6. O rikono hin .
7) Odpovězte na následující otázky podle vzoru:
Bešes opre? Na bešav opre, bešav tele.
8
Požomate „v Bratislavě“
55
1. Sasto sal?
2. Praha hin pašes?
3. O motoris phirel pre ľavo?
4. E bar hin anglal?
5. O luftos hin žužo?
6. O rikono hin parno?
7. Tiro rom pharejileksero?
8. Tiro kher baro?
56
57
9.9.9.9. JÍDLO A PITÍJÍDLO A PITÍJÍDLO A PITÍJÍDLO A PITÍ
o maro chleba
o thud mléko
o jaro mouka
o jandro vejce
o čhil máslo
o žiros sádlo, tuk
e zumin polévka
e bokheľi buchta, koláč
e krumpľa/e gruľa brambora
duj kili gruľi dvě kila brambor
te randel gruľi loupat brambory
o khurmin rýže
o mas maso
e šoldra šunka
o ciral tvaroh
o cukros cukr
o lon sůl
o papros pepř
e lovina pivo
e mol víno
tharďi mol kořalka, pálenka
e kaveja káva
o tejos čaj
o paňi voda
te tavel vařit
te pekel péct
So taves? Co vaříš?
Džanav te tavel. Umím vařit.
Mušinav te cinel... Musím koupit...
o chaben jídlo
o pijiben nápoj, pití
te chal jíst
te chal rado rád jíst
te chal narado jíst nerad
O dadoro chal rado maro
the čhil.
Tatínek rád jí chleba s máslem.
te pijel pít
58
Maro pro skamind nane. Nemáme nic k jídlu.
Není co dát na stůl.
Na chav o mas. Nejím maso.
Kamav te tavel zumin. Chci vařit polévku.
Kamav te pekel bokheľi. Chci péct buchtu.
Mušinav te cinel jaro. Musím koupit mouku.
OVOCE A ZELENIAOVOCE A ZELENIAOVOCE A ZELENIAOVOCE A ZELENIA
ovocina ovoce
žeľenina zelenina
e krumpľa/e gruľa brambora
e purum cibule
o cesnakos česnek
e jarmin zelí
šutľi jarmin kysané zelí
e murna mrkev
e phabaj jablko
e jahoda jahoda
e maľina malina
e ambrol hruška
e khiľav švestka
e citrona citron
NĚKTERÁ OBLÍBENÁ ROMSKÁ JÍDLANĚKTERÁ OBLÍBENÁ ROMSKÁ JÍDLANĚKTERÁ OBLÍBENÁ ROMSKÁ JÍDLANĚKTERÁ OBLÍBENÁ ROMSKÁ JÍDLA
haluški malé nočky z bramborového těsta,
připravují se na desítky způsobů
goja vepřové střevo plněné bramborákovým
těstem
e marikľi placka z mouky a vody
o holubki zelné listy plněné mletým masem a rýží
59
CVIČENÍCVIČENÍCVIČENÍCVIČENÍ
1) Označte, které potraviny patří mezi jídlo (chaben) a které mezi nápoje (pijiben).
chaben pijiben
e šoldra □ □
e lovina □ □
o paňi □ □
o tejos □ □
o maro □ □
o jandro □ □
e mol □ □
o ciral □ □
2)Které slovo se do uvedené řady nehodí?
e jarmin – o cesnakos – e phabaj – e purum
o thud – e lovina – e mol – tharďi mol
o ciral – o thud – o čhil – e zumin
e phabaj – o žiros – e ambrol – e khiľav
e papros – o lon – o cesnakos – o jaro
e malina – e jarmin – e ambrol – e khiľav
3) Doplňte do vět slova z nabídky.
loľi – karčma – džene – murna – jaro – jandro – purum – parno – gruľi – rado cesnakos
– randel – lovina – purum – thud
1. Kamav te pekel bokheľi, mušinav te cinel ,
the .
2. Kamav te tavel zumin, mušinav te cinel ,
the .
3. E phabaj hin .
4. Miro rom chal mas.
5. Džav andre te pijel .
6. O jaro hin .
7. Na kamav te gruľi.
8. Me narado chav the .
9. Kampel te cinel efta kili gruľi, bo sam dešuduj khere.
4) Přiřaďte k potravinám jednu ze čtyř chutí (gulo „sladký“, šutlo „kyselý“, kirko
„hořký“, londo „slaný“).
60
e bokheľi
e lovina
e jarmin
e zumin
e ambrol
o ciral
e kaveja
e citrona
e murna
Nyní přepište cvičení podle uvedeného vzoru, dbejte na rod podstatných jmen.
E bokheľi hin guľi.
5) Označte křížkem, zda jsou uvedené potraviny ovoce (ovocina) nebo zelenina
(žeľenina).
ovocina žeľenina
e phabaj □ □
e citrona □ □
e khiľav □ □
e jarmin □ □
e purum □ □
e murna □ □
e jahoda □ □
e maľina □ □
e gruľa □ □
6) Přečtěte si pozorně barvy v předešlé lekci a doplňte k následujícím potravinám
jejich barvu.
1. O jaro hin .
2. E murna hin .
3. E citrona hin .
61
4. E kaveja hin .
5. E jahoda hin .
6. O thud hin .
7. E ambrol hin .
! Nezapomněli jste, které barvy v ženském rodě nepřechylují na –i?
7) Která věta v pravém sloupci je logickým vyústěním věty v levém sloupci?
1. Chav but. a. Chav ča ovocina the žeľenina.
2. Kamav te tavel zumin. b. Maro pro skamind nane.
3. Kamav te pekel bokheľi. c. Mušinav te cinel gruľi.
4. Na chav mas. d. Me som thulo.
5. Nane amen love. e. Mušinav te cinel jaro.
8) Které z uvedených nápojů jsou alkoholické (maťariben) a které nikoliv (nane
maťariben)?
maťariben nane maťariben
o tejos □ □
e kaveja □ □
tharďi mol □ □
e lovina □ □
e mol □ □
o paňi □ □
9) Zapamatovali jste si, z čeho se dělají tato romská jídla?
1. haluški a. paňi the jaro
2. goja b. gruľi the jaro
3. o holubki c. goja, gruľi, lon, papros, cesnakos, jaro
4. e marikľi d. jarmin, mas, khurmin
10) Doplňte podstatná jména ke slovesům.
gruľi – zumin – bokheľi – lovina – šoldra
te randel
te pijel
te chal
te tavel
te pekel
62
63
10.10.10.10. PŘÍRODA, ZVÍŘATAPŘÍRODA, ZVÍŘATAPŘÍRODA, ZVÍŘATAPŘÍRODA, ZVÍŘATA
e luluďi rostlina
o kašt dřevo, strom
bare kašta hodně stromů
o bur keř
o veš les
paš o veš u lesa
e čar tráva
e maľa pole, louka
pre maľa na poli
o viragos květina
o heďos kopec, hora
o paňi voda
paš o paňi u vody
o phuv země
o luftos vzduch
o bar kámen
pro bar na kameni
e prajtin list
o jiv sníh
e chundrul houba
te džal chundrulenge chodit na houby
e len řeka (nebo potok)
o kham slunce
e čercheň hvězda
e jag oheň
o žviros zvíře
o rikono pes
e mačka kočka
o graj kůň
o balo vepř, prase
e bakri ovce
e gurumňi kráva
e kachňi slepice
o mačho ryba
o sap had
o čiriklo pták
e žamba žába
64
o ruv vlk
POČASÍPOČASÍPOČASÍPOČASÍ
del brišind prší
del jiv sněží
del kham svítí sluníčko
baro šil (hin) je velká zima
baro tato (hin) je velmi teplo
65
CVIČENÍCVIČENÍCVIČENÍCVIČENÍ
1) Kde žijí následující zvířátka?
1. o čiriklo a. pro bar
2. o sap b. paš o paňi
3. o mačho c. andro paňi
4. e žamba d. andro luftos
5. e bakri e. pre maľa
2) Co nám dávají zvířátka?
1. e gurumňi a. o mas, o žiros
2. e bakri b. o jandro
3. o čiriklo c. o mas, o thud
4. e kachňi d. giľavel9
šukares
5. o balo e. o sveteris
3) Která zvířata už znáte? Vypište si je.
4) Jaké počasí je typické pro následující roční období?
1. Jejsoste a. del jiv, baro šil hin
2. Ňilaje b. del brišind, nane baro tato
3. Jarone c. tato hin, del kham, del brišind
4. Jevende d. del kham
5) Označte křížkem, zda jsou uvedené výrazy rostliny (luluďi) nebo zvířata
(žviros).
luluďi žviros
o čiriklo □ □
o mačho □ □
e chundrul □ □
e grasňi □ □
e žamba □ □
o kašt □ □
e čar □ □
9
giľavel „zpívat, on/ona zpívá“
66
e prajtin □ □
o bur □ □
6) Pojmenujte následující obrázky.
7) Která tvrzení (případně pojmy) si spojujeme spíše s městem „o foros“ a která
s vesnicí „o gav“?
o foros o gav
žužo luftos □ □
bare motori □ □
e škola the e špitaľa □ □
o balo, e bakri, e gurumňi □ □
nane sklepa □ □
bare kašta □ □
8) Která z uvedených tvrzení jsou pravdivá (čačo) nebo nepravdivá (načačo)?
čačo načačo
1. O kham hin želeno. □ □
2. O čiriklo dživel10
andro paňi. □ □
3. Andro veš bare kašta. □ □
4. O jiv hin parno. □ □
5. Ňilaje del jiv. □ □
6. Jevende džav chundrulenge. □ □
10
dživel „žít, on/ona žije“
67
9) Nepravdivé výroky z předešlého cvičení uveďte na pravou míru.
___________________________________________________________
68
69
11.11.11.11. SLOVESASLOVESASLOVESASLOVESA
te kerel dělat
te sovel spát
te phirel chodit, jezdit
te džal jít, jet
te dikhel vidět, dívat se
te šunel slyšet, poslouchat
te rodel hledat
te del dát (komu co)
te thovel dát, položit
te užarel čekat
te chal jíst
te pijel pít
te dživel žít
te merel zemřít
te bešel sedět, bydlet
te ačhel zůstat, bydlet
te phenel říci
te phenel čačipen mluvit/ říkat pravdu
te vakerel mluvit
te phučel ptát se
te paťal věřit
te paťal Devles věřit v Boha
te phundravel otevřít
te phandel zavřít
te kerel buťi pracovat
te cinel koupit
te cinkerel nakupovat
te bikenel prodat
te bikenkerel prodávat
te džanel umět, vědět, znát
te pisinel psát
te pisinel o ľil psát dopis
te genel číst
te genel e kňiška číst knížku
te kreslinel pro papiris kreslit na papír
te bašavel hrát (na hudební nástroj)
te bašavel pre lavuta hrát na housle
te bašavel pre cimbalma hrát na cimbál
70
te giľavel zpívat
te khelel tančit
te tavel vařit
te pratinel uklízet
te ližinel lyžovat
te plavinel plavat
te rovel plakat
te asal smát se
te chochavel lhát
Soske chochaves? Proč lžeš?
te mušinel muset
te zarodel (love) vydělávat peníze
Keci love zarodes? Kolik vyděláváš peněz?
te džal jít
te avel přijít
te kamel chtít, přát si, mít rád
Kamav... Já bych rád...
Me tut kamav. Mám tě rád.
Pozn.1:
Přítomný čas
te kerel „dělat“ te asal „smát se“
me kerav amen keras me asav amen asas
tu keres tumen keren tu asas tumen asan
jov kerel jon keren jov asal jon asan
Pozn.2: Zápor se tvoří pomocí částice na:
Khere hino the na kerel ňič. Je doma a nic nedělá.
Me na paťav! Nevěřím!
Pozn.3: K zesílení významu slovesa se užívá příslovce bares „hodně, velmi“.
71
CVIČENÍCVIČENÍCVIČENÍCVIČENÍ
1) Spojte slovesa s opačným významem.
1. te binkerel a. te kerel buťi
2. te phundravel b. te phenel čačipen
3. te rovel c. te asal
4. te sovel d. te cinkerel
5. te dživel e. te phandel
6. te chochavel f. te merel
2) Spojte slovesa, která spolu významově souvisí.
1. te chal a. te vakerel
2. te kerel buťi b. te zarodel
3. te džal c. te khelel
4. te giľavel d. te bašavel pre lavuta
5. te bašavel pre cimbalma e. te phirel
6. te cinel f. te pijel
7. te phenel g. te cinkerel
3) Doplňte ke slovesu vhodné podstané jméno z nabídky.
pre lavuta – love – zumin – andro foros – buťi – e blaka – e kleja
1. te tavel
2. te rodel
3. te kerel
4. te džal
5. te zarodel
6. te phundravel
7. te bašavel
4) S jakým místem jsou spojeny následující činnosti?
1. te tavel a. e spalňa
2. te sovel b. e karčma
3. te cinkerel c. e kuchňa
4. te pisinel u te genel d. o sudos11
5. te pijel u te chal e. e sklepa
6. te phenel čačipen f. e škola
11
o sudos „soud“, u soudu „andro sudos“
72
5) Na základě předchozího cvičení vytvořte věty podle následujícího vzoru.
Me tavav andre kuchňa.
6) S jakým předmětem jsou spojeny následující činnosti?
1. te genel a. o papiris
2. te pisinel b. e kuči
3. te pijel c. o kher
4. te phandel d. e kňiška
5. te sovel e. o haďos
6. te chal f. e roj
7. te ačhel/te bešel g. e kleja
7) Dokončete logicky následující věty.
Rodav e kleja, bo kamav te džanel čačipen.
Kerav buťi, bo kamav te jel sasto.
Džav andro foros, bo kamav te cinkerel.
Na chav, bo kamav te džanel savore.
Mušinav te bikenel motoris, bo mušinav te zarodel love.
Phučav, bo na kamav te jel thuľi.
Phiral andre škola, bo mušinav te phundravel o vudar.
Chav jarmin, bo nane man love.
8) Odpovězte na otázky podle pravdy v první osobě jednotného čísla.
Džanes te tavel?
Kames te chal?
Zarodes bare love?
Soske keres buťi?
Džanes te khelel?
Bašaves pre lavuta?
Soves but?
Ačhes andro gav?
9) Nyní vytvořte otázky pro následující odpovědi.
73
Ha, phirav andre škola sako ďives.
E Helena giľavel.
Na, asav.
Bikenav gruľi.
Rodav e kleja.
10) Spojte otázky a odpovědi.
1. Soske na chas? a. Ha, me na chochavav šoha.
2. Kaj bašaves pre lavuta b. Bo nane so te chal.
3. Kaj soves? c. Pro haďos.
4. Keci love zarodel tiro rom? d. Me na džanav, na phučav.
5. Soske tiro phral pre Slovensko? e. Andre karčma. Kamav te zarodel love.
6. Phenes furt čačipen? f. Bo leskeri romňi odoj.
11) Odpovězte podle pravdy na následující otázky. (Výsledky cvičení nenajdete
v klíči.)
Keci tuke berš?
Kaj ačhes? Andro gav? Andro foros?
Sar sal?
So taves adaďives?
Keci džene hin khere?
Paťas Devles?
12) Odpovězte ve správné osobě (podle smyslu věty), v kterém ročním období
obvykle děláme následující činnosti nebo se dějí uvedené jevy.
1. Kana džas chundrulenge?
2. Kana keras karačoňa?12
12
kerel karačoňa „slavit vánoce“
74
3. Kana ližines?
4. Kana plavinas andro len?
5. Kana del brišind?
6. Kana del jiv?
75
KLÍČKLÍČKLÍČKLÍČ
1.lekce
1) 1a, 2f, 3g, 4c, 5d, 6b, 7a, 8e; 2) 1.drom, 2. vičines, 3. ďives, 4. phari, 5. love, 6.
mol, 7. sal, 8. na; 3) Na džanav. Koda čačo. Bachtalo tiro drom! Sar san? Lačho
ďives! Keci mol? Nane man love. Džav andro foros te cinkerel. Romaňi čhib hin/
hiňi phari. 4) Man hin love. Ha, romaňi čhib hiňi phari. Lačhes. Ha, o Feris džal te
cinkerel. Ha, oda but mol. 5) Oda but mol, Džan Devleha. Nane vaš soske. Koda
čačo/ Na džanav. Poslední otázku zodpoví každý sám. 6) Me som Helena. Sar san
tumen? Amen sam lačhes. Romaňi čhib hin/ hiňi phari. Tu sal pre Slovensko? Tu sal
Feris? Ha, me som Feris. Joj hin/ hiňi Ilonka. O Lacis hin pre Slovesko. Hin tut
love? 7) Romaňi čhib nane phari. Na džav andro foros. Na džanav. Nane man love.
Amen na sam lačhes. 8) 1. Servus, 2. tiro, 3. foros, 4. tumen, 5. savore, 6. hin, 7. pre,
8. Devleha, 9. T´aves 9) But bacht! Nane man love. Khatar tiro drom? Ačhen
Devleha. Lačhes. Savore džene hine lačhes. Paľikerav. Nane vaš soske. Kada
bajinav. Pro sasťipen. Sar tut vičines? Lačho ďives! Romaňi čhib hiňi phari. 10) 1e,
2b, 3c, 4f, 5d, 6a, 7g 11) přípitek, vyjádření lítosti, přání šťastné cesty, při jídle,
pozdrav, při ukládání se ke spánku 12) vědět - te džal – me džav – jov džal,
nakupovat - te cinkerel – me cinkerav – jov cinkerel, vědět – te džanel – me džanav
– jov džanel, být – te jel – me som – jov hin/hino, litovat – te bajinel – me bajinav –
jov bajinel, děkovat – te paľikerel – me paľikerav – jov paľikerel
2.lekce
1) tiri romňi, leskeri baba, tiri phen, e džuvľi, miri sasuj, bari phen, lakeri daj, tire
pheňa, cikňi phen, miri čhaj 2) 1. Leskeri, 2. cikno, 3. rom, 4. ke, 5. čhaj, 6. Miro, 7.
kerel, 8. 3) 1f, 2a, 3d, 4c, 5b, 6e 4) 1. cikno phral, 2. daj, 3. dad, 4. romňi, 5. čhaj, 6.
čhavo, 7. cikňi phen, 8. baro phral 5) 1. o Feris, e Kaľi, o Jožkus, 2. e Helena, 3. o
Gejzas, 4. e Margita, 5. o Thulo the o Jančus 6) čačo: 2, 3, 5; načačo: 1, 4, 6; 7) Miro
rom kerel buťi andro foros. Miro cikno phral phirel andre škola. Na som khere, džav
andro foros te cinkerel. Nane man love. Miri dajori bari lačhi. Miro cikno phral hino
šukar čhavo. Romaňi čhib hiňi phari. Amaro dadoro baro lačho. Me džav ko phral.
8) 1e, 2a, 3d, 4f, 5c, 6b 9) Nane man phrala pheňa. Miri dajori nane lačhi. Nane man
čhavo. O Feris na phirel andre škola. Nane man love. Miro dadoro nane andre
špitaľa. Leskero dad nane andre khere. 10) muži: o čhavo, o rom, o papus, o phral;
ženy: e phen, e daj, e sasuj, e baba 11) Me džav pre Slovensko. Me anav bare love
khere. Me džav ko phral. Me phirev andre špitaľa. Me kerav buťi. 12) Bešel ke tiri
phen. Nane les phrala pheňa. Na džanel. Džal andro foros. Jov hin Lacis. 13) nosit –
76
te anel – me anav – jov anel, bydlet – te bešel – me bešav – jov bešel, pracovat– te
kerel buťi – me kerav buťi – jov kerel buťi, chodit – phirel – me phirav – jov phirel
3. lekce
1)o skamind, e kleja, o dad, o gav, o rašaj, o foros, o pokrovcos 2) 1f, 2g, 3a, 4c, 5e,
6b, 7h, 8d 3) zleva: e blaka, o thuvalo, o dachos, o vudar, e bar 4) O kher baro,
šukar. Amaro kher andro gav. O papus bešel pre lavka. Amaro bar baro. Andre
amari kuchňa hin o skamind the o stolkos. Andro foros e špitaľa, e škola the e
sklepa. Ačhav andro šukar kher. Amaro gavoro nane baro, cikno hino. 5) 5, 2, 4, 1, 3
6) 1e, 2d, 3c, 4f, 5b, 6a 7) O rašaj andre khangeri hin. O kašt andre bar hin. O
thuvalo pro dachos hin. E špitaľa andro foros hin. E kleja andro vudar hin. O filmos
andre mozi hin. 9) 1. pivňica, 2. mozi, 3. škola, 4. karčma, 5. sklepa 10) 1f, 2d, 3b,
4e, 5a, 6c 11) 1. The tu ačhes Prahate?, 2. The tu džas andro gav?, 3. The tu keres
buťi?, 4. The tu phires andre škola?, 5. The tu cinkeres andro foros?, 6. The tu bešes
pro stolkos?
4. lekce
1) hudební nástroje: e lavuta, e gitara, e cimbalma, e brača, e bugova; kuchyňské
předměty: o čaro, e roj, e čhuri, e piri, o khoro, e kuči, e vidľička 2) 1e, 2f, 3g, 4h,
5d, 6b, 7c, 8a 3) E kuči, e kniška, e kabelkica, e rokľa hin šukar darunkos. 4) e
kuchňa: e roj, o čaro, e piri, o skamind, o stolkos; e spalňa: o haďos, e perňica; e
kupekla: o sapuňis, o gendalos, o khosno 5) jevende: e čapka, o sveteris, o gerekos,
o kožuchos; ňilaje: e rokľa, o gada, o gad, o charno cholov, paňutne gada 6) Andre
kabelkica hin o ľila, o cikno gendalos, e kleja, o bogeľaris. 7) 1e, 2c, 3d, 4b, 5a 8)
1.O Lacis genel e kňiška. 2. O Lacis džal pre Slovensko. 3. O Lacis bašavel pre
cimbalma. 4. Pre leske hin o gad. 5. O Lacis pisinel o ľil. 9) 1. mozi, 2. buter, 3. o
skamind, 4. lavka, 5. o cholov, 6. o bogeľaris 10) o khoro, o gendalos, e čhib, e roj
11) příbory: e čhuri, e roj, e vidľička; strunné nástroje: e lavuta, e gitara, e bugova;
zimní oblečení: e čapka, e rukavice, e kožuchos; psací potřeby: o papiris, o
blavajzis, o ľil 12) Man hin e kňiška. Pre mange o cholov hin. Miro fameľija bari
hin. Me phirav andre škola. Me bešav Prahate. 14) love, e kňiška, papiris, haďos,
kuči 15) první sloupec: te genel, te phandel, te bešel; druhý sloupec: te phundravel,
te pisinel, te cinkerel
5. lekce
1)1. ochto, deš, 2. penda, šovardeš, 3. štar šel, pandž šel, 4. ochotvardeš, eňavardeš,
5. pandž, šov, 6. dešuduj, dešupandž 7. dešochto, dešeňa, 8. efta, šov, 9. biš,
bišthepandž 2) dešuduj, sarandathepandž, eňavardešthetrin, ochtovardeštheochto,
duj šel dešujekh, triandathejekh, šovardešthešov, eftavardešthepandž, dešefta,
pendatheštar 3) první sloupec: 500, 18, 15, 21, 2000; druhý sloupec: 78, 26, 65, 31,
77
93 4) 1. efta, 2. dešujekh, 3. bišthepandž, 4. eftavardeš, 5. dešupandž, 6. deš, 7.
bištheochto, 8. šel, 9. triandathejekh 5) Le Feriske bištheochto berš. Le Jožkuske
triandathejekh berš. La Helenake pendathejekh berš. La Margitake šov berš. Le
Gejzaske pendathetrin berš. 7) sudo čislos: šov, dešuduj, bištheštar, šel, duj ezera;
licho čislos: ochtovardešthejekh, dešupandž, dešeňa, triandathetrin, pendathefta 8)
první sloupec: ochto, šovardešthešov, šel, deš; druhý sloupec: bištheduj, dešuštar,
ezeros, dešušov 9) první sloupec: duvar, jekhvar, eftavar, štarval, dešvar; druhý
sloupec: jekhvar, trival, eňavar, pendavar, šelvar
6. lekce
1)1b/e, 2 b/e, 3g, 4d, 5 c/f, 6a, 7 c/f 2) 1b, 2c, 3a, 4e, 5d 3) 1. o ďives, 2. o kurko, 3.
o čhon, 4. jepaš berš, 5. jekh berš, 6. bare berša 4) 1. štvartkos, 2. o berš, 3. pr´aver
kurko, 4. o jevend, 5. kurke, 6. tajsa, 7. štarval, 8. ňilaje, 9. kijaraťi, 10. čhon 5)
pořadí je 4-6-3-1-5-2 6) 1c, 2d, 3e, 4b, 5a 7) Pre mange hin rukavice the čapka andro
januaris. E karačoňa hin andro decembris. O čhavo na phirel andre škola andro julis
the augustos. Andro februaris bištheochto ďives. 8) první sloupec: andro apriľis,
jejsoste, ďivese, parašťovine, trine orendar; druhý sloupec: ftorkone, andro
decembris, jevende, duje orendar, ňilaje 9) jekhvar kurkeste, trinval ďiveseste, duvar
beršeste, štarval čhoneste, pandžvar kurkeste 10) Džav andre karčma ochto orendar.
Džav andre škola eňa orendar. Kerav buťi deše orendar. Džav andre sklepa trine
orendar. 11) pandže ďivesenca, efta ďivesenca, deše ďivesenca, trine ďivesenca
7. lekce
1) Savi hin e Kaľi?; Keci džene hin odoj?; Kaj ačhes?; Kaj džas?; Soske o Feris
andro foros? Ko hin khere?; Sar sal?; Keci leske berš?; So tuke kampel? 2) 1. G, 2.
B, 3. D, 4. C, 5. E, 6. A, 7. H, 8. I, 9. F 3) Khatar sal?; Kaj džas?; So keres?; Ko
sal?; Khatar te džal andro foros?; So tuke kampel? 4) Khatar hin o Feris?; Kaj džal o
Feris?; So kerel o Feris?; Ko hin o Feris?; Khatar džal o Feris andro foros?; So
kampel le Feriske? 5) 1d, 2b, 3c, 4f, 5g, 6e 6) džene: ko?, kaj? keci džene? soske?; o
vecos: so? kaj? soske?
8. lekce
1)1.cikno, 2. phari, 3. phuro, 4. sasto, 5. keraďi, 6. terňi, 7. nevo, 8. pašes, 9. nasvaľi
2) 1f, 2d, 3a, 4c, 5e, 6b 3) první sloupec: goďaver, jekhgoreder, žužo, čoro,
šuko/sano, phuro, baro, šilalo, feder, kirko; druhý sloupec: nasvalo, dur, ďinďardo,
šukar, parno, purano, lačho, tele pre čači, palal 4) záporné: dilino, nasvalo,
džungalo; kladné: šukar, žužo, barvalo, goďaver, lačho, sasto 5) 1. barvalo, 2. terno,
3. nasvalo, 4. goďaver, 5. čoro, 6. pašes, 7. nadur 6) 1. želeno, 2. šargo, 3. parno, 4.
lolo, 5. parno, 6. parno, kalo, šivo 7) 1. Na som sasto, som nasvalo. 2. Praha nane
pašes, Praha dur hin. 3. O motoris na phirel pre ľavo, phirel pre čači. 4. E bar nane
78
anglal, palal hin. 5. O luftos nane žužo, melalo hin. 6. O rikono nane parno, kalo hin.
7. Miro rom nane pharejileskero, bachtalo hin. 8. Miro kher nane baro, cikno hin.
9. lekce
1) chaben: e šoldra, o maro, o jandro, o ciral, e gruľa; pijiben: e lovina, o paňi, o
tejos, e mol 2) e phabaj, o thud, e zumin, o žiros, o jaro, e jarmin 3) 1. Kamav te
pekel bohkeľi, mušinav te cinel jaro, jandro the thud. 2. Kamav te tavel zumin,
mušinav te cinel gruľi, murna, purum. 3. E phabaj hin loľi. 4. Miro rom chal rado
mas. 5. Džav andre karčma te pijel lovina. 6. O jaro hin parno. 7. Na kamav te
randel gruľi. 8. Me narado chav purum the cesnakos. 9. Kampel te cinel efta kili
gruľi, bo sam dešuduj džene khere. 4) Uvádíme zde, až celé věty: E bokheľi hin
guľi. E lovina hin kirki. E jarmin hin šutľi. E zumin hin lonďi. E ambrol hin guľi. O
ciral hin šutlo. E kaveja hin kirki. E citrona hin šutľi. E murna hin guľi. 5) ovocina: e
phabaj, e citrona, e khiľav, e jahoda, e maľina; žeľenina: e jarmin, e purum, e murna,
e gruľa 6) 1. parno, 2. loľi, 3. šargo, 4. kaľi, 5. loľi, 6. parno, 7. šargo 7) 1d, 2c, 3e,
4a, 5b 8) maťariben: tharďi mol, e lovina, e mol, nane maťariben: o tejos, e kaveja, o
paňi 9) 1b, 2c, 3d, 4a 10) te randel gruľi, te pijel lovina, te chal šoldra, te tavel
zumin, te pekel bokheľi
10. lekce
1) 1d, 2a, 3c, 4b, 5e 2) 1c, 2e, 3d, 4b, 5a 3) kontrola podle předešlé strany 4) 1b, 2d,
3c, 4a 5) luluďi: e chundrul, o kašt, e čar, e prajtin, e bur; žviros: o čiriklo, o mačho,
e grasňi, e žamba 6) první řádek: o kham, o kašt, e prajtin; druhý řádek: e chundrul,
o jiv, e čercheň 7) o foros: bare motori, e škola the e špitaľa; o gav: žužo luftos; o
balo, e bakri...; nane sklepa, bare kašta 8) čačo: 3, 4; načačo: 1, 2, 5, 6 9) O kham
hin šargo. O čiriklo dživel andro luftos. Ňilaje na del jiv/ Jevende del jiv/ Ňilaje del
kham. Jejsoste džav chundrulenge.
11. lekce
1) 1d, 2e, 3c, 4a, 5f, 6b 2) 1f, 2b, 3e, 4c, 5d, 6g, 7a 3) 1. zumin, 2. e kleja, 3. buťi, 4.
andro foros, 5. love, 6. e blaka, 7. pre lavuta 4) 1c, 2a, 3c, 4f, 5b, 6d 5) Me sovav
andre spalňa. Me cinkerav andre sklepa. Me pisinav andre škola. Me pijav andre
karčma. Me phenav čačipen andro sudos. 6) 1d, 2a, 3b, 4g, 5e, 6f, 7c 7) 1g, 2e, 3c,
4f, 5h, 6a, 7d, 8b 8) 1. Džanav/ Na džanav. 2. Kamav te chal/Na kamav te chal. 3.
Zarodav bare love/ Na zarodav... 4. Bo mušinav te zarodel love/Bo kampel love. 5.
Džanav/Na džanav. 6. Bašavav pre lavuta/Na bašavav. 7. Sovav but/ Na sovav but.
8. Ačhav andro gav/andro foros. 9) Phires andre škola sako ďives? Ko giľavel?/So
kerel e Helena? Roves? So bikenes? So rodes? 10) 1b, 2e, 3c, 4d, 5f, 6a 11)1. Džav
chundrulenge jejsoste. 2. Keras karačoňa jevende. 3. Ližinav jevende. 4. Plavinas
andro len ňilaje. 5. Jarone the jejsoste del brišind. 6. Jevende del jiv.
79