Zkuste vymyslet, co nejvíce věcí, které ovlivňují to, jak vnímáme svět?
Seznámení + chyby v sociální percepci
Hezký den,
dnes se budeme v online semináři věnovat chybám v sociální percepci.
Specifika sociálního poznávání (sociální objekty se liší od jiných objektů)
- Lidé záměrně ovlivňují své prostředí, usilují o jeho kontrolu z hlediska svých cílů
- Sociální poznávání má vzájemný charakter, formuji si dojem o druhém člověku a ten druhý zase o mně
- Lidé se mění v čase a okolnostech obvykle více, než je to v případě jiných objektů
- Přesnost našich poznatků o lidech je těžší posoudit než přesnost poznatků o jiných objektech
- Těsné propojení sociálního poznávání s jinými psychickými jevy(emocemi, motivací, hodnotami, normami, přesvědčeními atd.
Následující dvě videa Vám pomůžou s uvedením tématu sociální percepce.
Cvičení
Máte? Vážně, zkuste si to napsat, než budete pokračovat dál...
.
.
.
.
.
.
Může to být například...
Pozornost a vnímání
Naše vnímání světa (a třídy) může zásadně ovlivnit třeba "jen" naše pozornost. Nevěříte? Podívejte se na následující videa:
Chyby v sociální percepci:
Cvičení:
Přiřaď popis chyb v sociální percepci s jejich názvy:
1. Haló-efekt
2. Projekce
3. Chyba centrální tendence
7. Efekt primárnosti
8. Efekt falešného konsenzu
9. Základní atribuční chyba
CH: chyba hodnocení, při které jediný rys osobnosti působí tak dominantně, že ostatní rysy jsou v pozadí. Člověk má tendenci zevšeobecňovat, dělat pod vlivem určitých rysů závěry také o ostatních rysech. Např. u člověka, který oslňuje svou inteligencí nebo vtipností si nevšimneme, že není docela spolehlivý ani pracovitý, že nejedná čestně apod.
D: sklon vidět na druhých nejen své přednosti, ale i své chyby, které si často ani u sebe neuvědomujeme
A: Při větším množství hledisek hodnocení nebo při větším počtu hodnocených pracovníků navíc posuzovaných v krátkém časovém rozmezí se u posuzovatelů snižuje rozlišovací schopnost, což vede k nadměrnému používání středních, průměrných hodnot při hodnocení, vyhýbání se krajním hodnotám (jak kladným, tak záporným).
G: chyba hodnocení, která vyplývá z minulých zkušeností. Člověk má tendenci zachovat si stejný postoj, který si v minulosti vytvořil.
F: Tento efekt se projevuje často u vedoucích pracovníků, kdy jejich negativní očekávání a postoj natolik ovlivňuje jejich podřízené, že dochází k jejich naplnění. Působí natolik sugestivně někdy i manipulativně, že hodnocení přistupují nevědomě na jejich „předurčenou“ roli. Nazývá se též „sebenaplňující předpověď.“
B: Čím vyšší máme vůči lidem či zaměstnancům očekávání, tím lepších dosáhnou výsledků. Vede to k tomu, že se hodnocený identifikuje s pozicí, do které je stavěn, začíná se chovat, jak od něho očekávají druzí.
E: Rysy zaznamenávané jako první mají větší vliv na formování dojmu než další uváděné rysy.
H: Lidé mají tendenci vnímat své chování jako typické a předpokládají, že jiní lidé mají podobné postoje, dělají podobná rozhodnutí a chovají se víceméně stejně.
C: Je všeobecná tendence přeceňovat u druhých osob význam osobnostních vlastností na úkor situačního kontextu Např. vlastní nezaměstnanost budeme přičítat situaci (nepříznivý stav trhu, špatné dopravní spojení), kdežto u jiných vysvětlujeme nemožnost zisku pracovního místa dispozicemi (lenost, neschopnost)
Haló efekt
Test na bias
Jak se bránit bias ve třídě
Všichni vnímáme svět jinak!
Nebuďme líní a zkusme o druhém zjistit něco víc!
V případě dotazů se neváhejte ptát na diskuzním fóru - najdete ho zde:
Budeme se snažit reagovat co nejpružněji, pro naléhavé dotazy vám jsme k dispozici vždy v pondělí v 16:00.