Řeč, hlas a artikulace
u dětí se sluchovým postižením
12.11.2020 Radka Horáková, PdF MU Brno
Ontogenetický vývoj řeči
Přípravné období
 prenatálním období - příprava na
komunikaci, např. olizování pupeční
šňůry, dumlání palečku, nitroděložní
kvílení
 při narození - křik - reakce na
změnu prostředí
 3 týdny - 1 měsíc - vyjadřuje nelibé
pocity
12.11.2020 Radka Horáková, PdF MU Brno
Vývoj řeči – přípravné období
 1. - 3. měsíc - broukání, pudové žvatlání
(trénuje mluvidla, zvuková kontrola ještě
není
zapojena)
 6. - 9. měsíc - napodobivé žvatlání
(zrakové sluchové dráhy již vyzrály, dítě
napodobuje zvuky svého okolí)
 9. - 12. měsíc - stádium rozumění řeči
12.11.2020 Radka Horáková, PdF MU Brno
Vlastní vývoj řeči
 stádium emocionálně volní (1-1,5 r.)
(jednoslovné věty vyjadřující vlastní pocity, přání,
př. pa, ham,…)
 stádium asociačně reprodukční (2-2,5 r.)
(chápe souvislosti, transfer při tvoření slov, objevují
se chyby, př. dobrý - dobřejší )
 stádium logických pojmů (3 r.)
(gramatické období )
 intelektualizace řeči (4 r.)
(mluví ve větách, souvislejší vyjadřování)
12.11.2020 Radka Horáková, PdF MU Brno
12.11.2020 Radka Horáková, PdF MU Brno
Vývoj řeči u dítěte
(Cíbochová)
 od 2. měsíce jednotlivé samohlásky
 od 3. měsíce brouká (a-a-a, e-e-e)
 po 6. měsíci jednotlivé slabiky (ba,da)
 v 8.–9. měsíci zdvojování slabik
 od 8. měsíce napodobuje zvuky
 od 9. měsíce 1 slovo s významem
 od 12. měsíce 2 slova s významem
12.11.2020 Radka Horáková, PdF MU Brno
Porozumění řeči
(Cíbochová)
 od 2.–3. týdne - reaguje na hlas matky
 od 8. měsíce - reaguje na zavolání jménem, na
 ne-ne
 od 9. měsíce - dělá paci-paci apod. na výzvu
 od 10.-11. měsíce - podá předmět na výzvu,
ale nepustí
 od 12. měsíce - podá předmět na výzvu a
pustí z ruky
 od 12. měsíce - vyhledá očima několik
věcí podle názvu
 Diagnostický moment –
obd. kolem 7. měsíce
- dítě se SP může přestat žvatlat,
popř. ztichne, nebo se mění
charakter jeho hlasového projevu
12.11.2020 Radka Horáková, PdF MU Brno
Kritické momenty, kdy
můžeme pojmout podezření na
poruchu sluchu
(Herdová)
Novorozenec a kojenec
 nereaguje úlekem, pohybem, pláčem na
neočekávané hlasité zvuky (houkačka,
klíče…)
 neprobudí se, když je kolem hluk
 nenapodobuje zvuky v okolí
 neotáčí hlavu ve směru zvuku
 plačící dítě nelze utišit pouhým hlasem
12.11.2020 Radka Horáková, PdF MU Brno
Dítě v období 6 – 12 měsíců
 neukáže na známou osobu či věc
 dítě nežvatlá nebo jeho předchozí žvatlání
ustává
 ani ve věku jednoho roku nereaguje na
výzvy typu „udělej pa“, nebo „paci paci“,
pokud mu pohyb nepředvedeme
12.11.2020 Radka Horáková, PdF MU Brno
Dítě v období 12 měsíců až 2 roky
 neobrací se ve směru hlasu na zavolání
 nevěnuje pozornost zvukům z okolí
 nezačíná s napodobováním a s užíváním
jednoduchých pojmenování pro známé
osoby a věci, které je obklopují
 nemluví stejně jako ostatní děti
 nesleduje televizi, pokud je puštěna na
normální hlasitost
 nedochází u něj k postupnému zlepšování
porozumění a rozvoji slovní zásoby.
12.11.2020 Radka Horáková, PdF MU Brno
Důležitá včasná diagnostika
SP!!!
(M. Lejska - 7. česko-slovenský foniatrický kongres,
Liberec, 1.-3.10.2009)
 Centrální část sluchového orgánu se funkčně vyvíjí a
uzrává pouze při aferentní aktivitě přicházející z
kochley.
 S postupujícím časem se při chybějící stimulaci
schopnost využít zvukové podněty sluchovými centry
výrazně snižuje.
=> korekci je nutno aplikovat co nejdříve,
pokud možno nejpozději do 6 měsíců věku
dítěte.
 Dítě poznává svět zvuků jeho soustavným
sledováním (zpočátku neumí a nemusí
dávat najevo reakci na zvuk).
 Sluch je základním zpětnovazebným
systémem řeči jedince.
=> sluchadlo by mělo zajistit
slyšitelnost všech významných zvuků.
 Schopnost percepce řeči a následně její
motorické realizace je pozvolný a časově
náročný proces.
 Dítě se sluchovým postižením potřebuje
zdůraznit vjem řeči oproti akustickému pozadí.
=> kromě adekvátního frekvenčněspecifického
zesílení je žádoucí
poskytnout co nejvyšší poměr signál-šum.
 Neexistuje žádná objektivní metoda
prokazující, jak dítě zesílený zvuk skutečně
slyší.
 Je velmi důležitá spolupráce detailně
poučených
rodičů a speciálních pedagogů.
=> v hodnocení efektu korekce jsme
odkázání na pozorování a behaviorální
metody.
 Nevíme, jaká je schopnost centrálního
nervového systému konkrétního dítěte
zpracovat komplexní akustický signál a
identifikovat v něm řeč.
 Nevíme, jaké má dítě nadání pro řeč.
=> vývoj komunikačních schopností
dítěte s těžkým sluchovým postižením
lze dopředu jen velmi těžko odhadnout!
Ontogenetický vývoj řeči
u dětí se SP
Charakter vývoje řeči se odvíjí:
 stupně a typu sluchového postižení
 přítomnosti dalšího postižení (kombinované vady)
 věku a dosaženého stádia řeči, kdy SP vzniklo
 exogenních sociálních faktorů (rodina, škola)
 včasné diagnostiky, včasné intervence, rané péče,
rehabilitační péče – užívání pomůcek
12.11.2020 Radka Horáková, PdF MU Brno
Vývoj jazyka u dítěte se SP
v neslyšící rodině:
 pohyby, gesta
 znakové žvatlání (4. -6. měsíci)
 protoznaky
 období jednoho znaku (8. -12. měsíci)
 po 5. roce osvojování morfologie
 kolem 12. roku složitější a komplexní
výrazy
12.11.2020 Radka Horáková, PdF MU Brno
Narušené jazykové roviny
Foneticko – fonologická rovina
 nejvíce nápadná, výslovnost je
narušená, namáhavá, realizuje se
s přehnanou silou
 vyskytuje se prodloužená artikulační
doba jednotlivých hlásek – vkládání
nepatřičných zvuků
12.11.2020 Radka Horáková, PdF MU Brno
Lexikálně - sémantická rovina
 z kvalitativního i kvantitativního hlediska je
slovní zásoba značně redukována
 rozvoj slovní zásoby na orálním základě je
pro prelingválně neslyšící děti nesmírně
obtížná a málo efektivní činnost
 výstavba pojmů probíhá zdlouhavěji,
zpočátku mohou SP děti chápat pojmy
velmi všeobecně nebo naopak zúženě
12.11.2020 Radka Horáková, PdF MU Brno
Morfologicko – syntaktická
rovina
 dítě se SP nesprávně skloňuje, časuje,
používá nevhodné koncovky slov, používá
nesprávný slovosled, slova seřazuje bez
gramatických souvislostí
Př.) Pták sedí na střeše. X Pták střecha
sedět.
 tvoří nesouvislé věty, vyjadřují se
zkratkovitě
12.11.2020 Radka Horáková, PdF MU Brno
 objevují se dysgramatismy (slovní,
větné, větné zkratkovité), agramatismy
- vývojová neschopnost až ztráta
schopnosti správně používat
gramatické slovní tvary a větnou vazbu
na různém stupni
 v důsledku odlišného gramatického
systému ZJ a ČJ může dojít
k interferenci obou jazyků
12.11.2020 Radka Horáková, PdF MU Brno
Pragmatická rovina
 odlišnost v užívání
komunikačních forem SP
 nápadnost v užívání ZJ
 písemná forma (neporozumění
významu slov)
 problém s porozuměním (při
odezírání)
12.11.2020 Radka Horáková, PdF MU Brno
Narušené fáze verbální
produkce
Dýchání
 po dobu mluvení postrádá plynulost
a koordinaci mezi vdechem a
výdechem, časté přerušovaní
výdechu v důsledku namáhavé
artikulace
 hlasité dýchání, až funění
12.11.2020 Radka Horáková, PdF MU Brno
Artikulace
 porucha artikulace u SP při ztrátě sluchu
nad 60 dB – tzv. audiogenní dyslálie –
vada výslovnosti různého stupně a typu
 typická nepřiměřená artikulace
samohlásek
 změněná výslovnost sykavek
 tendence ke zhoršování kvality artikulace
hlásek se stoupajícím věkem u
prelingválně SP
12.11.2020 Radka Horáková, PdF MU Brno
Fonace
 při ztrátě sluchu nad 60 dB se
vyskytují charakteristické změny – čím
menší zbytky sluchu, tím více hlas
kolísá,tzv. audiogenní dysfonie kolísání
tónové výšky a síly hlasu
 změna barvy hlasu - drsný, nízký,
nezvučný, tlačený, křiklavý
 časté hlasové vady (uzlíky, polypy)
 hlas postrádá přirozenou rezonanci
12.11.2020 Radka Horáková, PdF MU Brno
Absence akustické zpětné
vazby se projeví na řeči a
hlase jedince se SP!
 dysprozodie – kolísání melodie,
narušení dynamiky a tempa řeči
(tempo řeči u člověka se SP je
asi 2x pomalejší)
12.11.2020 Radka Horáková, PdF MU Brno
Vyvozování hlasu u SP
 hlasitou řečí ad concham
 odhmatáváním vibrací na hrtanu,
temenu hlavy
 opakovanými poklepy na hrudník
 využívání spontánních hlasových
projevů
 napodobováním zvuků
 prostřednictvím vibrátorů, fonátorů
12.11.2020 Radka Horáková, PdF MU Brno
Logopedické zrcadlo
Užívání PC programů v rámci
individuální logopedické péče
(FONO, MENTIO)
Špachtle, sondy a fonátor
Pomocné artikulační znaky A, T
PA a jednoruční prstová abeceda –
počátky čtení
 senzitivní vývojová perioda genetický
program, kdy v určité fázi
vývoje dítěte dozrává centrální nervová
soustava a organismus je biologicky
připraven na vývoj některé nové funkce.
V tomto období má dojít k intenzivnímu
kontaktu s jakýmkoliv jazykem, aby se
v mozku vytvořily potřebné spoje
(Strnadová)
12.11.2020 Radka Horáková, PdF MU Brno
Imprinting
 stačí jediná expozice klíčového podnětu
 jeho obraz/mentální reprezentace
natrvalo v paměti
učení bez opakování a bez posilování
…. v raném dětství, v senzitivní =
kritické vývojové fázi
(etolog K.Lorenz – vtiskování mateřského
objektu)
 kritické období - období do 2-2,5 roku
života, které je nazýváno „gramatickým
obdobím“, kdy dítě za velmi krátkou dobu
učiní obrovský pokrok ve svém jazykovém
rozvoji
 bezjazyčí - nebude-li se plnohodnotně
v jazyce rozvíjet, je tak vystaveno
nebezpečí, že si neosvojí žádný jazykový
systém (Macurová)
12.11.2020 Radka Horáková, PdF MU Brno
 vizuálně pohybové znaky - jsou pro neslyšící
dítě dobře viditelné, proto se může naučit
znakový jazyk spontánně, ve správném
vývojovém období a stejně přirozeným
způsobem, jako si osvojují slyšící děti mluvený
jazyk (Strnadová)
 adekvátní komunikační systém - široké
spektrum dorozumívacích technik lišících se od
sebe především způsobem své existence, které
se snaží formovat jak receptivní, tak expresivní
složku komunikace (Freeman) – funkční
komunikační kód
12.11.2020 Radka Horáková, PdF MU Brno
 http://www.medel.com/medel-
rehabilitation/
 https://www.cochlear.com/au/home/supp
ort/rehabilitation-resources
 https://advancedbionics.com/content/adv
ancedbionics/sg/en/home/support/rehab/t
ools-for-toddlers.html
 https://thelisteningroom.com
 http://jtc.org/ideas-advice/
 http://www.earfoundation.org.uk/
12.11.2020 Radka Horáková, PdF MU Brno