NEDOSLÝCHAVOST jako civilizační choroba Možnosti prevence, terapie a kompenzace sluchových vad Radka Horáková, PdF MU Brno U3V - Masarykova univerzita, Brno 27.02.2018  sluchové postižení je v populaci považováno za jeden z nejrozšířenějších druhů zdravotního postižení (Leonhardt, 2001)  u více než 5% světové populace, tedy více než 360 miliónů osob je diagnostikováno středně těžké až těžké postižení sluchu (http://www.who.int/mediacentre/factsheets/fs300/en/)  výskyt sluchového postižení u narozených dětí 1:1 000 (1:643) Heterogenní skupina osob = odlišné potřeby a očekávání - s nedoslýchavostí - neslyšící/Neslyšící - neslyšící užívající kochleární implantát - s jednostrannou hluchotou - s postupnou či náhlou ztrátou sluchu/ohluchlost - s ušním šelestem Typy sluchových vad Periferní nedoslýchavost Převodní vada (conductiva) způsobena různými překážkami, které znemožňují mechanický převod zvukových vln od zvukovodu do vnitřního ucha Percepční vada - senzorineurální zahrnuje všechny typy nedoslýchavosti, při kterých je porušena funkce vnitřního ucha – vláskových buněk a sluchového nervu Sluchové buňky: Zdroj: http://www.widexconnect.ca/hip/sound-hearing.php Centrální nedoslýchavost zahrnuje komplikované defekty způsobené různými procesy, které postihují podkorový a korový systém sluchových drah příznaky jsou velmi rozmanité a mohou být způsobeny jednak organickou či funkční změnou Klasifikace sluchových vad  normální stav sluchu 0 dB – 20 dB  lehká nedoslýchavost 20 dB – 40 dB  středně těžká nedoslýchavost 40 dB – 60 dB  těžká nedoslýchavost 60 dB – 80 dB  velmi těžká nedoslýchavost 80 dB – 90 dB  hluchota komunikační (praktická) 90 dB a více  hluchota úplná (totální) bez audiometrické odpovědi http://www.neuroreille.com/promenade/english/audiometry/e_audiogramme.gif Stařecká nedoslýchavost - presbyakusie  oslabení sluchu způsobené věkem - sluchová ostrost obvykle klesá po 55. roce života jedná se o normální fyziologický projev stárnutí  jedna pětina všech dospělých a více než polovina starších osob 60 let má horší sluch  jedinec lidskou řeč slyší, ale špatně jí rozumí Charakteristické projevy presbyakusie:  člověk slyší a reaguje jen na hlasitou řeč  nerozumí šeptané řeči, pokud nevidí na mluvčího  má problém porozumět jedné osobě, jestliže hovoří více lidí najednou  řeč je vnímána jako nejasná a nesrozumitelná (především vyšší hlas – dětský, ženský)  člověk bývá svým okolím napomínán, že hovoří příliš hlasitě  mohou se projevit potíže při telefonování, kdy člověk velmi často přeslechne, co druhý účastník hovoru sděluje  objevuje se horší porozumění při ztížených podmínkách jako je hlučné prostředí, ulice, komunikace přes sklo, apod.  hlasitost rádia či televize je nastavena hlasitěji, než je obvyklé  problémy se vyskytují při porozumění mluveného projevu v místnosti se špatnou akustikou  při změnách počasí se může stát, že člověk slyší hůře při špatném počasí a tlaku  stává se, že člověk přeslechne ráno budík, na rušné ulici může hrozit nebezpečí v případě, kdy přijíždějící auto slyší až v posledním okamžiku (zhoršení směrového slyšení), apod. Objektivní známky zhoršování sluchu bolest v jednom nebo v obou uších, příp. se objevuje výtok z uší závratě, které se objevují bez zjevného důvodu preference jednoho ucha při poslechu pocit tlaku v jednom nebo obou uších ušní šelest – tinnitus Příčiny vzniku presbyakusie presbyakusie je senzorineurální (percepční) nedoslýchavost, která je ve většině případů oboustranná Možné příčiny nedoslýchavosti ve stáří: s přibývajícím věkem počet sluchových buněk ve vnitřním uchu ubývá degenerativní změny v Cortiho orgánu snižuje se pružnost bubínku a řetězu sluchových kůstek poruchy mikrocirkulace v cévách vnitřního ucha v důsledku aterosklerózy degenerativní změny v centrálním nervovém systému poruchy krevního oběhu, přidružené cévní choroby poruchy metabolismu (cukrovka), metabolické a cévní škodliviny ototoxické změny ve sluchovém analyzátoru infekce ucha v průběhu života profesní nedoslýchavost akustické trauma – špatné prokrvení sluchového orgánu hluk, stres Možnosti rehabilitace: oblast komunikace vytvoření funkčního komunikačního kódu (problematika nácviku odezírání) oblast socializace (rodinný život, problematika jednání s okolím, členství v určitých organizacích – př. kluby nedoslýchavých, či ohluchlých) oblast samostatnosti a nezávislosti (samostatný pohyb, nezávislost, schopnost využívat kompenzačních pomůcek - sluchadel). Oblast komunikace  osoby s postupnou ztrátou sluchu mají vybudovanou aktivní i pasivní řeč  jsou schopni řeč reprodukovat (pomocí kompenzačních pomůcek lze počítat se zajištěním akustické zpětné vazby)  může se objevit postupné zhoršování řečové produkce - vhodná logopedická intervence + sluchový trénink  kopholalie (porucha řeči, která vzniká v důsledku absence sluchové kontroly) » změna tempa řeči » kolísání tónové výšky Komunikační formy  mluvená řeč – odezírání » dodržovat oční kontakt (výšková úroveň komunikačních partnerů, jejich vzdálenost) » osvětlení místnosti » technika mluveného projevu, výběr jazykových prostředků » téma hovoru, situace, psychické rozpoložení  písemná forma komunikace  prstová abeceda  znakový jazyk (znakovaná čeština)  neverbální komunikace Oblast socializace  identifikace se společností slyšících vybudované rodinné vztahy, pracovní a společenské kontakty » ztráta vědomí o existenci zvuků v závislosti na míře sluchového postižení » narušení vztahů – strategie vyhýbání se přímé komunikaci, simulace porozumění » ztráta sounáležitosti a porozumění – nejistota, pocit izolace » odmítání kompenzačních pomůcek Kompenzace nedoslýchavosti  sluchadla – nejčastější typ závěsná  indikuje foniatr/ORL lékař na základě audiometrického vyšetření a testu slovní percepce  doporučuje se binaurální korekce  příspěvek zdravotní pojišťovny 1x za 5 let na jedno sluchadlo ve výši: 1. 2.700Kč (SRT 40 – 60dB) 2. 3.900Kč (SRT 60 – 80dB) 3. 5.100Kč (SRT 80 – 100dB) BAHA sluchadla (Bone Anchored Hearing Aid) FM technologie  FM technologie (frekvenční modulace ultrakrátkých vln)  Typ bezdrátového zařízení, které má za úkol pomáhat lépe porozumět řeči v akusticky nepříznivých situacích – př. velký okolní hluk, větší vzdálenost mluvčího, pobyt v místnosti se špatnou akustikou apod.  FM systémy jsou běžně kompatibilní se sluchadly, ale i kochleárními implantáty. http://www.phonak.com/com/b2c/en/products/fm/receivers/ml10i.html Roger technologie  Digitální technologie  Automatický mód – automatická volba režimu mikrofonů (směrový, úzce směrový, všesměrový)  Běžně kompatibilní se sluchadly, ale i kochleárními implantáty Ušní šelest - tinnitus  tinnitus – ušní šelest (z lat. tinnire, tzn. znít nebo zvonit)  člověk slyší zvuk (šelest, šum) bez vnějšího zdroje tohoto zvuku  tinnitus je fenomén, za určitých okolností jej mají „všichni“ lidé  Incidence tohoto symptomu je 10% – 20%, v ČR se uvádí výskyt u více než 800.000 pacientů  u věkové kategorie osob nad 65 let se tinnitus vyskytuje u každého druhého člověka nad 65 let (Novotný, Kostřica, 2000)  Až 20% osob se sluchovým postižením má tinnitus ↓  Pokud je sluchová vada dostatečně a kvalitně kompenzována, až v 80% uživatelů sluchadel vnímá svůj tinnitus lépe 27.02.2018 Subjektivní tinnitus: 90% případů subjektivního tinnitu vzniká z otologických příčin: - chronické záněty středního ucha s cholesteatomem - porucha vnitřního ucha a smyslových buněk, příp. nádory VIII. hlavového nervu - presbyakusis - profesionální nedoslýchavost (riziková pracoviště, nadměrný hluk a vibrace)  Meniérova nemoc – porucha rovnováhy tekutin ve vnitřním uchu, přetlak (hydrops) labyrintu » záchvaty závratě s nevolností, ušní šelest, později trvalá porucha sluchu  otoskleróza – přestavba kostních částí středního ucha – fixace a nehybnost třmínku v oválném okénku, zpočátku možný chirurgický zákrok  problémy s krční páteří, endokrinní potíže, otřesy a zlomeniny lební spodiny, poranění mozku kardiovaskulární nemoci – výskyt aterosklerózy (až 25% nemocných tinnitem trpí vysokým krevním tlakem) dlouhodobé užívání některých látek, např. aspirin, chinin, těžké kovy, antirevmatika psychiatrická onemocnění – psychogenní choroby – somatické příznaky bez organické příčiny, stres, deprese,… Objektivní tinnitus:  je měřitelný  vzniká např. křečí středoušních svalů nebo měkkého patra  turbulencí krve ve zúžených tepnách nebo v cévnatých nádorech v oblasti hlavy  otevřená Eustachova trubice  nezhoubné nádory krční páteře a hlavy  chronický dekompenzovaný tinnitus - trvá více než 3 měsíce a život člověka je víceméně negativně poznamenán  chronický kompenzovaný tinnitus - trvá sice delší dobu, ale člověku nevadí, často na svůj stav „zapomíná“ Možnosti vyšetření: provádí ORL lékař - vyšetření sluchu audiometrie, tympanometrie, vyšetření třmínkových reflexů, OAE, BERA, vyšetření rovnováhy Mezioborová spolupráce: laboratorní testy krve a moči vyšetření zubní, oční, neurologické, interní, psychologické, psychiatrické, aj. výpočetní tomografie, magnetická rezonance a další zobrazovací metody Léčba tinnitu:  příčinná (kauzální)  podpůrná (symptomatická) léčba – podávání léků tlumících vnímání tinnitu, infúze, hyperbarická oxygenoterapie, „maskery“ tinnitu, psychoterapie, akupunktura, akupresura, aj.  konzervativní terapie X operační léčba  sluchová vada + tinnitus = korekce sluchadly - až u 80% pacientů se v takovém případě zlepší jejich subjektivní vnímání tinnitu Maskery tinnitu – 2 přístupy:  Maskování šumu nad úrovní tinnitu – pacient je veden k tomu, že má sluchadlo/masker použít ve chvíli, kdy již nevydrží snášet přítomnost šelestu (odklon od tohoto přístupu)  Maskování šumu pod úrovní tinnitu – celodenní užívání maskeru, cílem je odpoutat pozornost od ušního šelestu a zaměřit se na nižší hladinu zvuku, který sluchadlo/masker generuje informační skupiny o tinnitu, individuální a skupinové terapie za účelem zvládnutí doprovodných psychosomatických potíží tinnitus retraining terapie (TRT) – prvky psychoterapeutických metod v kombinaci s hlukovou terapií (šumové generátory), délka terapie 3-18 měsíců asociační trénink – vyhodnocení jakéhokoliv smyslového vjemu sehrává při vyhodnocení tinnitu rozhodující roli – akceptace tinnitu » habituace (Thora, C., Goebel, G., 2006) Problematika kombinovaného postižení  sluchové postižení a přidružené zrakové postižení – hluchoslepota » presbyopie » degenerace oční sítnice (Usher syndrom) Možnosti péče - organizace LORM „Hluchota je neustálý boj a kdokoli říká, že není, tak lže, nebo si to nechce připustit. Informace za vámi nepřijdou, musíte je vyrazit hledat.“ (Canet in Taylor a Darby, 2003) DĚKUJI ZA POZORNOST.