Nerovnost - zásadní sociologické téma: Proč existuje nerovnost mezi lidmi? Jaké jsou její příčiny? Může být zmenšena či odstraněna? Nebo je nezbytnou - žádná společnost nezaručuje faktickou rovnost všem svým členům (i když ne všechny jsou ochotny to přiznat) - společnost diferencována do vrstev a skupin, lišících se podílem na statcích a službách, přístupem k moci a výší své 1. nezbytný důsledek společenského života 2. důsledek určitého uspořádání společnosti (tedy nikoli logický atribut společnosti) - různé společnosti se liší nejen charakterem nerovností, ale především charakterem legitimizací, proč je nerovnost přijatelná součástí struktury lidské společnosti? Dahrendorf {1970) prestiže • dáno nedostatkovostí statků a služeb Příklady? 2 způsoby chápání nerovnosti Rozdělení statků Tradiční společnosti základem distribuce žádaných služeb a statků výhradně osobní kontakty mezi těmi, kdo k nim mají přístup a těm, kteří o ně usilují obvykle nefunguje oddělení věcí veřejných a soukromých, tudíž mocní disponují veškerým vlastnictvím neomezeně podíl na moci tudíž obvykle předchází podílu na bohatství bohatství zčásti ostentativně konzumováno, zčásti rozdělováno těm, kdo jsou na panovníkovi závislí, čímž se moc upevňuje (nadprodukt udržuje oddanost) masa obyvatel tvořící nadprodukt není pro panovníka partnerem - tím je pouze vojenský a správní aparát Moderní společnosti opačný vztah mezi bohatstvím a mocí - s bohatstvím získáváme moc větší majetek umožňuje nátlak na správce veřejných záležitostí nutnost brát ohled na názor masy obyvatelstva Výklady původu a úloh1 nerovnosti ve společnosti Konzervativní tradice nepředpokládá přirozený stav rovnosti akcent na svobodu jedince a různorodost společnosti základ nerovnosti v přirozených dispozicích {geneticky a sociálně předávaných} mechanismy zajišťující rovnost = ohrožení svobody Liberalismus nerovnost přirozená a z hlediska fungování společnosti nutná cíl ekonomického systému: produkovat bohatství, cíl sociálního systému: podpora této produkce. Nerovnost reguluje poptávku a nabídku na trhu soc. rolí (strach z chudoby jako nástroj soc. kontroly a motivace k výkonu) Socialistická tradice ■ nerovnost výrazem nerovného přístupu ke zdrojům v důsledku existence privilegií či majetku * jedni (menšina) kontrolují výrobní prostředky a druzí (většina) jen svou pracovní sílu. pracovní síla je vykořisťována - vyrobila celý produkt, ale dostává jen hodnotu své pracovr síly, nadhodnotu si přivlastní vlastník výrobních prostředků. ■ tak vznikají třídy {charakterizované podílem na produkci a životními podmínkami) třídní konflikt jako hnací síla historického vývoje Vývoj nerovnosti Středověk - funkcionální diferenciace - různost a nerovnost připodobňována různosti orgánů v lidském těle - stavovská společnost - hierarchie společnosti dána principem reprezentace, neodvozena tedy od majetku - nerovnost původu Novověk - třídní stratifikace - postupně nahradila všechny ostatní typy stratifikace - pozice ve společnosti už není dána při narození (skutečně?), ale odvozuje se od úlohy a úspěšnosti jedince v procesu práce, produkce, obchodu přirozenost" společenského řádu o Typy nerovnosti třídní (státusová, kastovní) v příjmech a majetku (bohatství) v moci, privilegiích a prestiži pohlavní (genderová) etnická environmentálni mnohé další - příklady? 1 ■ in m - nerovnost ve schopnostech - nerovnost na trhu práce - nerovnost ve vzdělání a v přístupu ke vzdělání (příklady skupin?) - nerovnost v privilegiích a síle sdílených sociálních sítí (teorie soc. kapitálu) - nerovnost rozdělení vlivu a moci (teorie politického kapitálu) Pierre Bourdieu - Druhy kapitálu Pozice člověka v sociálním prostoru, resp. v sociálním poli je „pozicí ve struktuře distribuce různých druhů kapitálu" Kapitál \^ ^ * ■ vlastnictví různých druhů kapitálu (a jejich různého objemu) určuje pozici aktéra v sociální struktuře / v sociálním poli / v sociálním (a také fyzickém) prostoru. Druhy kapitálu *T ^ • ekonomický - hlavní stratifikační efekt v moderních společnostech ■ kulturní - vzdělání, kulturní kompetence, předměty ■ sociální - sociální sít známosti a kontakty. Podstatná velikost sítě a její kvalita • symbolický - aktér prostřednictvím něj získává „explicitní nebo praktické uznání" - společensky vnímaná hodnota ostatních druhu kapitálu daného jedince, vyjádřená úctou, prestiží, mocí • vzdelanostní • rétorický • fyzický (LoTc Wacquant) • erotický (Catherine Hakim) - obecně můžeme kapitál chápat jako cokoliv, co má v příslušném sociálním poli či prostoru diferencující (resp. stratifikační) efekt, tzn. co způsobuje nerovnou distribuci Schéma soc. prostoru objem kapitálu * pravice, ťtorninyjici levice vedouc pracovnici wt veřejném sektoru uíitdé V t»r;iíin.Ti sektoru c-kapitál -kult. kapitál t bilé límečky středoškolští učitelé Socialistická strana umelci intelektuálové Ultra-tevicová hnuti učittlé naprvnim stupni horníci indusť-ia'isté vedouc pracovnici v soukromém sektoru p ravit e inienyi liberálni pravice Gauiiinicki pravice fa'inári ekon.kapitál ♦ kult. kapitál - kvalifikovaní dělnici Komunistická objem kapitálu - levice, dominovaní Příjmová nerovnost dána sociální pozicí, ale může se jevit i jako nerovnost daná etnickou příslušností, pohlavím, věkem a profesí (důsledek diskriminace) - diskriminace: • přímá {nižší mzda za stejnou práci) • nepřímá (alokace na nevýhodný sekundární trh práce) - vliv nemoci, rozvodu, změny/ztráty pracovního místa - moderní společnosti - rozdíly v příjmech rozloženy tak, že od průměru se neodpichují nejchudší, ale nejbohatší - pochod trpaslíků Nerovnost v bohatství - vznik akumulací příjmů všeho druhu a dědictví - nerovnoměrně rozloženo -vantitativně i kvalitativně Nerovnost na trhu práce - plyne zejména z rozdílného vlastnictví (výrobních prostředků) - lidský kapitál (sociální, kulturní, ekonomický), jehož velikost zařazuje jedince na trhu práce do výhodné či nevýhodné pozice a predestinuje ho k většímu/menšímu příjmu a větší/ menší jistotě zaměstnání - lidský kapitál spojen zejména se vzděláním - nerovnost spojena taky s diskriminací na trhu práce či diskriminací obecně - může se týkat etnických skupin, žen, starých lidí, nekvalifikovaných osob,... - přímá diskriminace těchto osob - odmítáním zaměstnat osoby určitých charakteristik, jejich nižší mzdou, snahou bránit jim v přísupu do školyP omezit jejich možnost čerpat úvěry - nepřímá diskriminace - prostřednictvím kulturního vyloučení nebo v jemnější formě ignorováním jejich ^kulturních handicapů a neochotou pomoci jim tyto íandicapy vyrovnat (Romové, lidé s tělesným postižením) Gender pay gap The Gender Pay Gap In Europe Unadjusted gender pay gap in selected EU member states Estonia I Czech Republic I Germany 1 UK i Austria | EU 28 I 25.3% 16.2% 13.3% 15.2% 14.2% I 21.8% 21.5% I 21.0% 20.1% 5.2% @) ^) ^) As of 2016; Romania is an estimation ©statistacham Source: Statistisches Bundesamt štatista1 Genderová nerovnost • • ženy v každé společnosti v nižším postavení f Genderpaygap • genderové stereotypy r]j=- • v ČR nerovnost žen a mužů UlT 5 • diskriminace zejména v průběhu pracovního procesu • ideologizace ženské role v rodině jako pricina diskriminace • důsledek - feminizace chudoby to ■ Nerovnost ve schopnostech, vzdělání á" přístupu ke vzdělání - významný aspekt sociální nerovnosti - proto vzdělání často chápáno jako prostředek zrovnoprávnění, společenského vzestupu - ale: také nástroj reprodukce nerovností - proč? Sociologie vzdělávání • vývoj oboru • historický vývoj vzdělávání • ženy ve vzdělávacím systému • teorie vzdělávání • české výzkumy mí* Historická školní trida, zámek Lesná \ Sociolo; • uvažování o soc. si dlouhou tradici (pe ■ J.H.Pestalozzi - ni důležitost vzděláv. 1 nová sociologie vz quo, angažovaná. I demokratické podi ■ od 90. let -gende další témata ■ v českých zernich škola dnes - M. Rabušicc Histc vz do začátku průmyí (knězi, řeholníci) učení po vzoru doí 1454 zavedení linii pamfletů a dokům tlak na zvýšení vle zaváděni všeobecr země 1774) s modernitou z mě 3FK Sociologie vzdělávání uvažování o soc. souvislostech vzdělávání má dlouhou tradici (pedagogika - sociologie) J.H.Pestalozzi - nutnost znát soc. prostředí žáků, důležitost vzdělávání chudých nová sociologie vzdělávání - kritická vůči státu quo, angažovaná. Kritické myšlení, aktivita žáků, demokratické podoby vzdělávání od 90. let - genderové nerovnosti, globalizace, další témata V- • v českých zemích - TGM, brněnská sociologická škola * _ ■ dnes - M. Rabušicová, T. Katrňák, L Jarkovskí Historický vývoj vzdělávání do začátku průmyslové éry vzdělání velmi vzácné (kněží, řeholníci) • učení po vzoru dospělých « 1454 zavedení knihtisku - postupné zavádění knih, pamfletů a dokumentů • tlak na zvýšení všeobecné gramotnosti • zavádění všeobecného školního vzdělávání (české země 1774) • s modernitou změna náplně vzdělávání KM Ulrich Beck fe • ve společnostech s masovými vzdělávacími systémy dochází k tomu, že vzdelanostní kritéi pro lepší pozice splňuje tolik kandidátů, že ke slovu se opět dostávají taková kritéria, jakým je pohlaví, náboženské smýšlení, etnicita atd. • dobré vzdělání už není klíčem odemykajícím dveře k dobrému zaměstnání, ale pouze oprávněním ke vstupu do předpokoje, kde budou tyto klíče (podle libovolných pravidel) rozdělování (Beck 2004:246) • mladí lidé zůstávají déle ve školách, aby se vyhnuli nezaměstnanosti - škola jako čekárna, neplní úkoly v oblasti profesní kvalifikace labilizace přechodu do systému zaměstnání Pierre Bourdieu • Školství jen potvrzuje výsadní vlastnosti elit • Škola umocňuje rozdílnou kulturní orientaci a hodnotová měřítka získaná v časné fázi života (kulturní kapitál) - omezuje tak šance jedněch, ale usnadňuje postup druhých • Vzdělávací systém naopak je jedna z nedůležitějších institucí sloužících k sociální reprodukci moderních společností (Bourdieu, Passeron 1990, orig. 1970; Bourdieu 1998). • Vzdělávací systém nevybírá nejschopnější žáky, ale vybírá žáky „již vybrané". Ti jsou ze své rodiny vybaveni dostatkem kulturního kapitálu, který je ve školním prostředí zvýhodňuje, protože odpovídá kulturnímu kapitálu učitelů - Školy, které navštěvují studenti z relativně privilegovaných rodin, zvyšují svou kvalitu - kvalitu škol navštěvovaných dětmi z deprivovanýcK vrstev drží převaha těchto nekvaliních studentů u dna - nejde jen o rozdílné materiální vybavení škol a různou kvalitu učitelů, ale i o kvalitu interakce učitele s žáky, atmosféru spolupráce ve třídě... - ztížený přístup dětí z nižších tříd na elitní soukromé školy je odřezává od kvalitnějšího vzdělání a také od možnosti získat sociální kapitál - nerovnost vzdělání vychází z rodin - děti z různých společenských vrstev si vytvářejí již ve svém raném vývoji různé jazykové kódy a formy řeči, odlišný způsob používání jazyka, odlišnou schopnost verbalizovat myšlenky. To také ovlivňuje budoucí školní výsledky. Basil Bernstein: Teorie jazykových kódů Rozdílný způsob komunikace mezi dětmi z různých sociálních poměrů a jeho vztah k akademické kultuře škol - vliv na pozdější úspěch Omezené kódy - u dětí z nižších vrstev - komunikace spočívá na nevyslovených předpokladech, jejichž znalost je považována za samozřejmou (hodnoty a normy v dané rodině, obci, čtvrti) a není nutné ji verbalizovat -odkazuje na konkrétní a blízké, větší zapojení emocí - výchova pomocí přímých odměn a trestů za ne/správné chování - sdělování především praktických zkušeností Rozvinuté kódy - - u rodiny s vyšším formálním vzděláním - zobecnění, abstraktní vyjadřování, rodiče vysvětlují - s rozvinutým kódem větší předpoklady k úspěchu ve málním vzdělávání Porovnání přístupu ke škole u rodičů s vyšším a nižším vzděláním v práci A. Lareau Rodiče z dělnické třídy: - jen výjimečně kontaktují učitele a cítí se při jednání s ním nesví - držují nezávislý vztah se školou - necítí se být kompetentní a vzdělání nechávají na profesionálech - ponechání dětí jejich přirozenému růstu - pocit omezování ve formálním prostředí, snaha přizpůsobit se autoritám Rodiče ze střední třídy: - často kontaktují učitele, jednání jsou neformální a přátelská - učitele berou jako partnery, cítí se kompetentní k diskusi o vzdělání svých dětí - snaha o harmonický rozvoj schopností svých dětí a využití všech příležitostí k němu - schopnost ovlivňovat dialog a komunikaci ve formálním prostředí České výzkgmyv*p Dědičnost vzdělání (57,6 %) Odlišné aspirace dětí z různě sociálně postavených rodin Nikoli inteligence, ale rodinné prostředí, vzdělání a postoje rodičů jsou klíčové pro výsledky ve škole (Rabušicová 1995) regionální nerovno: nedostatečné i n ve s vzdělávání • brzké třídění dětí (v vzdělanosti a sociál Výsledky žáků nejvíce socioekonomickém sl Výběr lepších ZŠ a od gymnázia zdaleka ne; ale také rodičů. Přes 40% studentů ví pochází z nejvzdělant rodin. Na učilištích s nejnižší vzdělání končí děti z r DyMPiDLne -Cntáspi imíf li r.istů hrdarť>ř stu Ulpt/Aknitnu/KH/; »k,L-,—i,.ma,/-ll. IH. ^KQNheKKK&ji_LLTC:Ft • regionální nerovnosti v kvalitě vzděláváni • nedostatečné investice do předškolního I v I ■* s - vzdelávaní • brzké třídění dětí (vede ke koncentraci # vzdělanosti a sociálního kapitálu) / Výsledky žáků nejvíce závisí na socioekonomickém statusu rodiny žáka Výběr lepších ZŠ a odchody na víceletá gymnázia zdaleka nezávisí na inteligenci dítěte, ale také rodičů. Přes 40% studentů víceletých gymnázií pochází z nejvzdělanější a nejbohatší pětiny rodin. Na učilištích s nejnižším uplatněním či bez SS vzdělání končí děti z nejchudších poměrů Práce Tomáše Katrňáka „Odsouzeni k manuální práci" Dělničtí rodiče • Nemají se školou dobrý vztah (také vlastní zkušenost), se vzděláním v životě nepočítají • Důraz na materiální strategii (vydělávat, být nezávislý) Vysokoškolští rodiče • Klíčová role vzdělání v jejich životní strategii • Zájem o dění ve škole, kultivaci schopností svých dětí