Základy speciální pedagogiky 7 etopedie

Individuální podpora a provázení žáka s PCHE

Obsah lekce

Postavení dítěte v praxi etopedie, sociální kontext životní situace jedince, posilování sebehodnocení, perspektivní orientace, optimalizace životních perspektiv

Postavení dítěte v praxi etopedie 

  • Etopedická praxe se zabývá dětma v kontextu edukačního procesu, jeho bariér a příležitostí
  • V inkluzivním pojetí sledujeme při edukaci dětí jejich životní perspektiv
    • Pedagog hledá cesty k rozvoji kompetencí a potencialit dětí (v prostředí přirozeném i segregovaném)
  • Tato perspektivní orientace se prolíná všemi fázemi edukačního procesu (prevence, intervence, rehabilitace)
Postaveni_ditete_v_praxi_etopedie.png

Zjednodušeně řečeno

  • Hledáme cesty, jak nežádoucímu chování zamezit, a jak zabránit tomu, aby se pro dítě stalo bariérou v jeho dalším vzdělávání a v naplnění jeho potencialit a nadání

Principy edukace v etopedii 

  • Pedagog při edukaci dítěte:
    • Hledá cesty jak diferencovat jeho vzdělávání
    • Jak sladit intervenci a rehabilitaci nežádoucích modelů chování individuálního dítěte s obecnými cíli vzdělávání
  • Principy edukace v etopedii umožňují diferencovat edukaci dětí s PCHE a slouží především:
    • K předcházení rizik v edukačním prostředí a v rozvoji nežádoucích modelů chování
    • K zastavení vývoje nežádoucích modelů chování
    • K navození nových modelů chování

1. Princip podrobné diagnostiky - východisko pro intervenční a rehabilitační opatření 

  • Pro intervenci je důležité znát údaje o osobnostním vývoji jedince
  • Ve všech fázích edukačního procesu etopedie je diagnostika zaměřená na sociální prostředí jedince a jeho reakce na různé situace a také reakce okolí na jeho chování
    • Např: vztahy uvnitř rodiny, výchovné přístupy rodičů, užívání trestů a odměn, akademická úspěšnost, vztahy se spolužáky…
  • Výsledkem je diagnostický model, který ukazuje možné souvislosti mezi jednotlivými faktory, které jedince v jeho vývoji ovlivňovaly
  • Poskytuje nám ucelený obraz situace, ve které se dítě ocitá při vstupu do speciálně pedagogického procesu etopedie (ve kterékoliv fázi)

2. Princip posilování sebehodnocení - východisko pro nastolení změn v naučených způsobech chování 

  • Více než 50% žáků s PCHE dosahuje velmi špatné výsledky ve výuce a za svůj výkon jsou téměř každý den hodnoceni
  • Toto negativní hodnocení ovlivňuje jejich sebereflexi a žáci si postupně zvykají na roli „prohrávajícího“
  • Pokud žáci se svého okolí nedostanou taky pozitivní obraz o sobě samém, vzniká bludný kruh, že kterého se neumí sami vymanit, nevidí (nemají ani zájem vidět) cestu ven
    • Žák se dostává do stavu naučené bezmoci
    • Negativní postoje sociálního okolí spojené s pocitem neúspěchu snižují jeho sebevědomí a sebehodnocení
  • Posilování sebehodnocení je cestou pro vytváření vnitřní motivace – podmínky pro vlastní rozhodnutí se dítěte změnu ve svém chován nastolit

3. Princip sociální stability - podpora sociální identity jedince a pocitu sociálního bezpečí 

  • Žáci s PCHE jsou často vylučování z vyučování a ze školy, jsou odmítání vrstevníky a někdy i rodiči, střídají školy, jsou hospitalizovaní v psychiatrických odděleních/léčebnách nebo umisťování do výchovných ústavů
  • Opakované vytrhávaní z přirozeného sociálního prostředí narušuje jejich pocit sociálního bezpečí
  • Je proto nutné předcházet narušení vztahu jedince s jeho přirozeným sociálním prostředím, popřípadě zkrátit období, po které jsou tyto vztahy a sociální začlenění jedince narušeny
  • Snaha omezit tyto nepříznivé zásahy na minimum – co největší snaha udržet jedince v jejich přirozeném prostředí

4. Princip perspektivní orientace - podpora otevřeného horizontů možností pro budoucnost 

  • Děti s PCHE mívají negativní zkušenosti s reakcemi okolí na jejich chování
    • Tato zkušenost často ovlivňuje i jejich vztahy s nejbližšími osobami (s rodiči)
  • Snažíme se proto o:
    • Zjišťování, jak moc tyto negativní zkušenosti ovlivnili horizont životní perspektivy jedince
    • Hledání cest pro podporování otevřeného horizontu šance dosáhnout vzdálených cílů, významných pro životní uplatnění a společenské začlenění
  • V podmínkách institucionální péče (i v podmínkách výkonu trestu odnětí svobody) zpracovává pedagog pro dítě individuální plán perspektivního směřování a podpory
  • Příkladem uplatňování principu perspektivní orientace je například rozšíření možnosti vzdělávání jedinců umístněných v zařízeních pro výkon ústavní a ochranné výchovy

Optimalizace životních perspektiv 

Optimalizace_zivotnich_perspektiv.png

Literatura

VOJTOVÁ, Věra. Kapitoly z etopedie. 2., přeprac. a rozš. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2008. 136 s. ISBN 9788021045736.

VOJTOVÁ, Věra. Úvod do etopedie : texty k distančnímu vzdělávání. Brno: Paido - edice pedagogické literatury, 2008. 127 s. ISBN 9788073151669.

Předchozí
Následující