Speciálně pedagogický proces v etopedii Obsah lekce Fáze edukačního procesu, cíle, prevence, intervence, rehabilitace, edukační roviny etopedie Základní cíl etopedie • Podpora jedince s poruchou chování k aktivnímu přístupu ke vzdělávání • Vytvoření takových podmínek, které mu pomohou dosáhnout na vlastní potenciál a s tím související předprofesní a profesní dovednosti Úkoly: • Rozpoznat první signály rizika v chování jedince v sociální skupině • Poznat charakter nežádoucího chování • Vybrat optimální intervence • V sociálním okolí jedince s PCHE eliminovat nebo odstranit nežádoucí, popřípadě destruktivní vlivy Cíl: Optimalizace životních perspektiv dítěte. Jejich vytvoření a schopnost dokázat je uspokojivě sledovat a naplňovat. Fáze edukačního procesu • Jednotlivé fáze se prolínají à proces celoživotního učení a rozvoje • Průběh v přirozeném prostředí dítěte à škola • Segregace pouze u dětí s nejvyšším stupněm poruchy chování à vynětí z přirozeného prostředí jako podpůrný element pro změnu ve vzorcích chování Prevence: Soubor opatření, který se zaměřuje na předcházení vzniku a prohlubování poruch chování • Primární prevence: předcházení problému osvěta a podpora konstruktivního trávení volného času • Sekundární prevence: skupiny ohrožené některým problémem k rozvinutí problému zatím nedošlo Úkoly prevence: • Podpora pedagoga: o cílem je podpořit setrvání žáka v přirozeném edukačním prostředí • Podpora dítěte: o orientace ve vlastních reakcí a projevech, ve vztazích, v reakcích okolí na vlastní chování • Podpora sociálního okolí dítěte: o spolužáci, rodiče, orientace v reakcích, v budoucích možných řešeních • Odstraňování ohrožujících a škodlivých aspektů v jeho sociálních podmínkách Intervence: Zásah, který sleduje určitý konkrétní problém. Podstatou je co nejméně omezovat sociální vztahy jedince. Cíle: 1. Přerušení 2. Zastavení 3. Změna nežádoucích trendu v chování žáků s poruchami chování Zásady: • Nenechat problém „vyhnít“ • Přistupovat k dítěti v celém jeho kontextu • Dialogicko-kooperativní vztah • Interdisciplinární spolupráce Úkoly intervence: • Eliminovat, popř. odstranit zdroje nežádoucích vlivů • Probouzet zájem, pohotovost, usměrňovat aktivity • Vytvářet důvěru v sebe sama, sebeúctu • Posilovat pozitivní sociální vztahy jedince k sobě samému i k druhým Rehabilitace: Návaznost na intervenci. Směrování k odstranění poruše a také k omezení vedlejších negativních vlivů a souvisejících problémů. Zásadní význam má analýza sebereflexe jedince s PCHE a její zaměření na rozvoj pozitivních možností a schopností. Rozhodující roli hraje změna subjektivního sebehodnocení. Úkoly rehabilitace: • Poskytnout korektivní zkušenost • Vytvářet prostor pro budování důvěry, sebeúcty a kvalitních vztahů • Pomoci vidět vlastní perspektivu • Vytvářet nový systém hodnot • Vytvářet příležitosti pro budování nových (žádoucích) modelů chování Edukační roviny Jsou zdrojem informací pro směřování edukačních aktivit ve smyslu intervence a rehabilitace. Osobnostní vývoj: Informace o odlišnostech dítěte: • intelekt, nadání, psychické a emocionální prožívání, temperament • pokud tyto zvláštnosti nejsou způsobené vývojovými zvláštnostmi S těmito odlišnostmi pedagog pracuje ve všech fázích edukačního procesu. Cílem není odstranit, ale spíše se o ně opřít, popř. je využít ve prospěch perspektivy dítěte. Kritické životní události: Přináší úvahy o zkušenostech dítěte s vlastním chováním z interakce s jinými. Pomáhají hledat hypotézy o příčinách problémového chování. Poskytují východisko pro úvahy o možném dalším vývoji chování --> podklady pro prognózu. Sociální vztahy: Poznatky o schopnosti a dovednosti navazovat uspokojivé sociální vztahy s: • Vrstevníky • Autoritou • Blízkými osobami Informace pro intervenční aktivity. Možnost využití sociálních vztahů k posílení dítěte a sebeaktualizace jeho postojů a motivací. Koncept sociální opory.