oodolmoe wmmuv Rodina "Skupina osob přímo spjatých příbuzenskými vztahy, jejíž dospělí členové jsou odpovědni za výchovu dětí." Anthony Giddens "Vztahová sít, na jejímž pozadí je dítě uváděno do společnosti." Sigmund Freud "Centrální a nenahraditelná společenská instituce, jejímž úkolem je plození dětí a socializace jedince do žádoucích sociálních hodnota norem. Talcott Parsons "Pro mě rodina (...) je nějaké uskupení, kde jsou nezaopatřené děti. Pak je ještě extra kategorie rodiny s nějakým jiným závislým členem, než je dítě. Může to být třeba zdravotně postižený člověk nebo nemohoucí důchodce." Michaela Marksováf bývalá ministryně práce a sociálních věcí Vývoj rodiny Typ společnosti Období Rodina Tradiční Tradiční Moderní j od první třetiny Moderní /Í9. stol. Pozdně moderní / (postmoderní) / od 70. let 20. stol. Postmoderní vznik toclologLe. Tradiční rodina domácnost jako základní jednotka soběstačnost náboženský, církevní charakter patriarchální hlava domácnosti Postmoderní (pozdně moderní) rodina • pokles sňatečnosti a porodnosti • nárůst věku při sňatku a porodu • nárůst mimomanželské plodnosti • růst rozvodovosti • stárnutí společnosti • nové rodinné formy Výběr partnera Romantická láska v předmoderní Evropě sňatky ne na základě sexuální přitažlivosti, ale z ekonomických důvodů sexuální svoboda vyplývá z moci a je jejím výrazem milostná vášeň nepovažována za dostatečný či nutný předpoklad manželství, v mnoha kulturách naopak překážkou sňatku koncept romantické lásky vzniká až koncem 18. století, současně se vznikem romanu (tím se dále šířij láska jako základ manželství Sňatkový trh = sociální prostor (např. škola, zaměstnání, internáty, zájmové organizace apod.), v němž dochází k setkávání, vzájemnému oceňování a třídění jednotlivých párů, které následně směřují k manželství každý jím projde, někteří se vrací laximalizace výnosů? Homogamie ■xt •/ - v sousec homog nábožt homog Katrňá že si v) že se v byl výt změna snoubt přelonr častějš od kon má nac vybíráme si kohokoli? sousedství a teritoriální blízkost, věková homogamie, etnická a rasová homogamie, náboženská homogamie, vzdelanostní a třídní homogamie. Katrňák a kol, 2004.:9,7 x větší pravděpodobnost, že si vysokoškolák vezme vysokoškoláčku, 6,3 x že se vezmou lidé se zákl. vzděláním, než kdyby byl výběr náhodný změna u rozložení sňatků, kde jeden ze snoubenců má vyšší vzdělaní. Zatím co na přelomu 70. a 80. let minulého století bylo -. w? častější, že ženich měl vyšší vzdělání než nevěsta, od konce 90. let je již častější, že vyšší vzdělání Sňatky podle vzdělání 2013 Vyuč ■1 VŠ zš 1543 1120 170 166 55 32 Vyuč 5586 396 2639 1968 528 55 SŠ 8242 185 759 5190 1941 167 5519 36 129 1354 3807 193 ? 22609 48 59 221 194 22087 0 ývoj vzdelanostní homogamie 1976 - 2012 Vývoj vzdelanostní homogamie snoubenců vletech 1976-2012 a vývoj podílu žen mezi prvními absolventy vysokých škol v letech 2001-2012 70 = o G3,0 51,8 28,7 16,8 70 40 t -Q 20 Z 10 ■D ■D O kůivoůíno^ifMm^tmvDi^comOfHfNm^i/ikDi^oúcnQiHfNm^i/itDhHoacftOi-fíN stejné vzdělání - žena vyšší vzdělání ■žena nižší vzděláni absolventky Zdroj dat: ČSÚ. MŠMT ČR. vlastni výpočty Manželství = relativně trvalé emocionální, intelektuální a sexuální soužití a společné hospodaření muže a ženy, stvrzované dosud určitou institucí (církev, stát). • podle zákona monogamní (sériovámonogamie) vychází z romantické lásky rodina patrilineárnía neolokál Struktura tcských domáenoxti 1995 ■ 2013 ■ . - r i lijľŕ. Á rc Vývoj sňatečnosti v ČR (1950 - 2019) Hodnoty prvosňatečnosti v CR Muži Ženy 1992 85% 92% 2002 66% 72% 2012 53% 61% 2016 56% 64% icwiaji\cui ii Průměrný věk nevěst a ženichů při prvním sňatku vCR o-i......................................<.......... 1961 1964 1967 1970 1973 1976 1979 1982 1985 1988 1991 1994 1997 2000 2003 2006 2009 2012 ^ny 2 % Podíl dětí narozených mimo manželství v letech 1950 - 2019 Podíl dětí narozených mimo manželství v letech 1950-2019 u, un> <£> to OD OCJ o ct> o> ~> ~' 7) T' OJ OJ OJ OJ 2088485848455997 Specifické miry plodnosti žen v ČR v letech 1991, Narození a zemřelí 300000 250000 200000 150000 100000 7\ . A ■ Narazení ■ Zemřelí 50000 0' I I I I I I I III MIMI MMIMIMMMMMMMI I I I I I I I I I I I I I I I I I I I I I I I I I I I I I I I I I I I I I I I I I I I I I I I I I I I I I I I 1918 1925 1932 1939 1946 1953 1960 1967 1974 1981 1988 1995 2002 2009 Úhrnná plodnost v letech 1950-2019 6 17 15 Průměrný věk matek při porodu (a při 1. porodu) ■ Celkem ■ l porad 1945 1950 1955 1960 1965 1970 1975 1980 1985 1990 1995 2000 2005 2010 0 30 Specifické míry plodnosti žen v ČR v letech 1991, 2001,2011 Jak si vedou Češky v porodnosti Průměrný vék při prvním porodu v roce 2015 Ce«ky roo nu zakiaoaj neiftasteji v ZB utecn USA L :t; -rí,k . : Polska Slovensko hllonsko llland sme Maďarsko Česka Kans-3e Frwce Slovinska Vrika BMérva Norsko Dánska Švédska N*mecka Portugalsko Irsko Nizozemsko ftacko L Lucemburk Švýcarsko Japonsko Španělsko Ifl ... Jiinl Korea Průmérný počet děti rva jednu ženu Na .ednu řonu v Česku pripadá prurrAme stojný poeet oetí jako v Kaoaca Polsku nebo Nizozemsku Procentuální počet žen, které na konci svých plodných let neměly ani jedno dítě V Ceafc u je pooet takových >*n nejnezsi maži vyspe*y"rr* starý 1 S ^51239 B::+D Rozvodovost ČR se podle dat ČSÚ do konce roku 2017 rozvedlo 25.3 tisíce manželství, v meziročním srovnání o 0,8 tisíce více. U rozvodů převažovali manželé s nezletilými dětmi (15,2 tisíce) nad těmi bez nezletilých dětí (10.6 tisíce). Nejvíce rozvedených párů sdětrní (7,7 tisíce) vychovávalo v době rozvodu jedno nezletiLě dítě. Celkem se rozvod dotkl 23,8 tisíce děti. Intenzita rozvodovosti byla nejvyšší v období tří až šesti let trvání manželství. Úhrnná rozvodovost podle předběžných výsledků meziročně vzrostla ze 45 na 47 %. Průměrná délka rozvedeného manželství byla 13,2 roku. Délka trvání manželství před rozvodem 35,8 37,2 n$ 2,<3 18.8 1950 1970 1990 2000 2012 89 9671 Rozvodovost Rozvodovost podle délky trvání manželství, 2006-2016 Délka trvání manželství (roky) Individuální příčiny rozpadu vztahu Tabulka 3: Individuální příčiny rozpadu partnerského vztahu (v podílu respondentů/tek). Muž Žena Odlišné názory a postoje, vzájemné odcizení* 68,3 43,5 Nevěra 45,5 40,9 Nedostatek vzájemné pozornosti, neschopnost společně hovořit, povídat si 24,1 25,3 Nedostatek času tráveného společně, příliš času věnovaného práci* 20,7 13,6 Neshody v zacházení s penězi 15,9 17,5 Neshody v představách o trávení volného času 13,8 11,0 Alkoholismus, drogová závislost, závislost na hracích automatech apod * 9,7 27,9 Volnočasové aktivity, koníčky a zájmy 9,7 11.7 Neshody v představách o rozdělení domácích prací a péče o děti 6,2 8.4 Jiný důvod 6,2 5,8 Neshody v rodičovských plánech (neshody týkající se toho, zda a kolik děti si pořídit)* 4,8 1,9 Neshody v představách o výchově dětí 4,8 1.3 Osobní problémy (např. zdravotní, psychické...) 4,8 3,2 Problémy v sexuálním životě 4,8 5,2 Fyzické nebo psychické násilí* M 14,3 Neví 2,1 4,5 N (respondentu) = 390, N (odpovědí) = 716, Součet sloupcových procent je vyšší než 100, protože respondenti/ky vypovídali o dvou príčinách rozpadu více než jednoho partnerského vztahu. Pozn. U položek označených (*) jsou patrné statisticky výanamné rozdíly podle pohlaví. Zdroj: „Partnerství 2009". Vohlídalová, 2010 Prediktory rozvodu • Socioekonomický status (lépe situovaná manželství se méně rozvádějí, Ipříjem ženy! vysoká očekávání od sňatku) • Věk vstupu do manželství (cca 19 let - souvislost s těhotenstvím, cca 35 let) • Děti? • Délka trvání manželství • Vzdělání • Místo bydliště • Náboženství • Heterogam ní vztahy • Dědičnost rozvodovosti • Opakování manželství • Přítomnost nevlastních dětí v rodině • Předmanželská kohabitace, předmanželská koncepce rkevní d, který Co je podmínkou rozvodovosti? od u jovana íjem ženy i Legislativa Společenská akceptace rozvodu Proměna genderových rolí Sňatečnost Dostatečně vysoká naděje na dožití lei ■■ souvislost ■v Kdo je v CR ohrožen chudobou? V Česku bylo v roce 2017 ohroženo příjmovou chudobou 9,1 % osob. Jednalo se zejména o samoživitelky s dětmi a jednotlivce starší 65 let (767 % žen). Zdroj: Statistika a MY INDIKÁTORY CHUDOBY V RODINÁCH S NEZAOPATRENÝMI DĚTMI V OBDOB! 2015-2017 OHROZENtPRÍJMOYOU CHUDOBOU MATERIÁLNÍ DEPRIVACE NIZ K A PRACOVNÍ INTENZITA PO Dii S DANÝM TYPE M OHROŽENÍ (%) »-S «ft p,ft Wft » |» Íl iÄ i jg r K dnešní krizi rodinného života • Individualistické hodnoty • Manželství se změnilo na pouhou smlouvu • Práce odvádí rodiče od dětí • Technologie odvádí lidi od zájmu o rodinu • Přílišná emancipace, vzpoura žen Tabulka č. 102: Pokud byste měl(a) ve svém životě ideálni životní podmínky, jaký celkový počet dětí byste si přál(a) mít [bez ohledu na to, kolik jich skutečně máte)? a 5 Ideálni počet dětí v životě (Řádkná%) EVS2017 Žádné děti Jedno dté Dvě děti Tri děli Čtyři a více dětí Cekem 1% 54% Pohan muž 1% 10:': 54 25": 10% žena 0-. 10% 54% 26% 1_10% q23_E Důležitost v manželství - děti (Řádková %) EVS 2017 Děti velmi důležité spis© důležité nepříliš důležité Cekem 75% 19% 6% Pohlaví' muz 68% 24% 9% žena 82% 15% 4% Vék 18-29 55% 30% 14% 30-44 74% 19% 7% 45-59 76% 20% 4% 60 + 85% 13% 3% Souhlasíte, nebo nesouhlasíte s následujícím výrokem? „Manželství je zastaralá instituce" q 24 Manželství EVS2017 je zastaralá instituce (Řádková %) Manželství je zastaralá instituce souhlasí nesouhlasí Cekem 83% Pohlaví muž 20% 80% žena 14% 87% 18-29 28% 72% Věk 30-44 21% 80% 45-59 13% 87% 60 + 11% 89% Rodina v krizi? Sendvičová generace (péče o děti i rodiče) Kohabitace (nesezdané soužití) Složené (patchworkové) rodiny Matrifokální rodiny LAT (living apart together) Další nové formy rodiny (homoparentální, asistovaná reprodukce, adopce) Rodina v krizi' Krize x hodnotový posun Idealizace minulosti a délka života Pracovní podmínky jako vnější faktor individualismu Manželská vs. vychovávající, citová Zlepšení práv (žen, dětí, mužů) a situace rodin Pečující otcové rTTŤní mfldf! rhankrvrmijif í modnnu... yrrdiuUJdů i pij e ú u tiii. tsa radimy, ba maníefarvl KřŤJy mini nýľ -iriiTiíi^ľ"ľrv- svinnr.rv: Jiny n^hl vybuvrL (>jĽiJa>kiJ:iL Lljlu li ijjjíiJL Si Lak eknnimnirkď.i i\ivror:i. Sirhní'liiľ-rri ■—H■: in ninrn-hlý jecLuei:, jťjuui ..uhLil-Jjlí' v ĺulijuiU p.-.i i.Jitj ij-.t; m anTrlskr vr.bn mrLinTif: wahv. Tn ľnumrnň, ki l-iljLHjculJĽĽ.vLuiáL-Ĺiii sptiLťĽiL-ĽísL je luuleinujti Lw