Co je to sociologie? Definice: "Věda, zabývající se studiem sociálního života, skupin a společností. Předmětem je naše vlastní chování, člověk jako tvor společenský. Záběr sociologie je neobyčejně široký, od analýzy jednorázových interakcí jednotlivců na ulici až po zkoumání globálních společenských procesů." (A. Giddens, 1999) Věda o společnosti, společenských jevech, strukturách a procesech a jejich vzájemných vztazích. (...) Každý společenský jev, proces či vztah se může stát součástí předmětu sociologie. (...) Sociologie tyto jevy zásadně zkoumá ve vztahu k jiným sociálním jevům." (Velký sociologický slovník 1996:1018-1019) „Kvantitativní sociologie (...) přikládá velký význam čítání, měření a kvantitativnímu a formalizovanému vyjadřování souvislostí." (Velký sociologický slovník 1996:1086) „Směry kvalitativní sociologie (...) za hlavní úkol sociologie pokládají pochopení životního světa a pravidel každodenních činností jiných individuí (sociálních aktérů), včetně jejich motivací, dešifrování významu, které přikládají věcem, procesům, aktivitám a symbolům." (Velký sociologický slovník 1996:1086) Příbuzné obory: Filosofie Psychologie Historie Antropologie Ekonomie Politologie Právo í etnocentrisrntr j porozumení mní zvykh rituál zaměřeny na svě m na víre. že tělo je v podstate lániku. Naciremase věnuji í maji špeciálni svatyně, ves-tavěně piclté svatyni je rada významných ;ové svatyně je speciálně eré jsou přechovávány magjckě i opatrovány od mocných ikáre. jak tyto preparáty připravil rahé...M Body ntual among the i: |:ik se vyrábi sociologie! / Sociologie jako věda oproštěná od hodnocení ii \ax Weber) ■ vědecká poctivost - snaha vidět skutečnost Co je pro sociologii specifické? Vysvětluje jevy, které ve společnosti vidíme, ze sociálních příčin (př. sebevražda) Vlastní soubor otázek ke zkoumání lidskenu jednání a vlastní interpretační rámec Lidská jednání jako prvky širších konfigurací (v kontextu dění ve skupině, komunitě, obci, společnosti); jednání jako chování naplněné smyslem Člověk jako člen sítě vzájemné závislosti Snaha vidět v individuálním sociální, v konkrétníi obecné, ukázat, jak se naše individuální biografi< proplétá s historií - sociologická imaginace Sociologie jako věda reflexivní Vztah sociologie a zdravého rozumu • Jaká je lidská přirozenost? • Proč je společnost utvořena právě takto? • Jak a proč se společnost meni? • Jak jsou lidské vztahy organizovány v instituce? • Které kolektivní ideje hýbou lidmi i institucemi? Sociologická imaginace (Mills, 1970) = schopnost vidět souvislost mezi naší osobní zkušeností a širším sociálním a historickým kontextem naučit se sociologicky myslet znamená rozvíjet vlastní představivost - sociolog se musí umět oprostit od bezprostředního vlivu své osobní situace sociologická imaginace jako podmínka sociologické práce - oprostit se od obvyklé rutiny běžného života a dokázat se na ni dívat novým pohledem rozvíjení sociologické imaginace / í&ď^ znamená čerpat nejen ze - * sociologických, ale také antropologických a historických materiálů pro Millse nejdůležitější aspekt - nase budoucí možnosti - na základě analýzy existujících vzorců společenského životí můžeme předvídat možné scénáře budoucnosti Piti kávy jako: ■ iymboliclfý akt ■ Hŕoga " sc\Knst5pc4rĚcn3líyth a ekonorrckych ekonomického vývojr ,rrv Příklad -sociologie kávy Pití kávy jako: • symbolický akt ♦ * • droga • součást společenských a ekonomických vztahů • důsledek dosavadního společenského a ekonomického vývoje „Klást sociologické otázky předpokládá, že se člověk chce dívat o něco dál, za běžně přijímané či oficiálně vymezené cíle lidského jednání. Předpokládá to, aby si byl do jisté míry vědom toho, že lidské záležitosti mají různé významové roviny, z nichž některé jsou skryty vědomí každodenního života." O nebezpečí etnocentrismu a významu porozumění "Nacirema mají velice extrémní zvyk, rituál zaměřený na své tělo. Tento rituál... je založen na víře, že tělo je v podstatě ošklivé a mající tendenci k zániku. Nacirema se věnují složitým rituálům, pro které mají speciální svatyně, vestavěné do jejich sídlišt. V takové typické svatyni je řada významných objektů. Na stěně každé takové svatyně je speciálně konstruovaná skříňka, ve které jsou přechovávány magické roztoky a talismany. Ty jsou opatřovány od mocných šamanů, kteří instruují bylinkáře, jak tyto preparáty připravil Tyto přípravky jsou velice drahé..." Horace Miner - Body rituál among the Nacirema, 1956 překlad: Disman: Jak se vyrábí sociologick znalost) K čemu je to dobré? • Zdokonalování, pokrok, praktická aplikace • Budování obecných zákonů (teorií) o chování jevů/objektů a umožnění spojovat dohromady naše poznání a předpovídat neznámé jevy -organizace empirického poznání • Rozvoj kritického myšlení (brání předsudkům, stereotypům a manipulovatelnosti) • Lepší porozumění světu kolem nás a našemu životu • Vyvíjí senzitivitu, umožní nám vidět dosud neviděné Historické a společenské souvislosti vzniku sociologie Přechod společnosti od tradiční k moderní (prům. revoluce) • První pol. 19. stol. (prům. revoluce, Velká francouzská revoluce, vznik velkého nadregionálního trhu) v. J Zhroucení kontrolních mechanismů, mocenské legitimity a dosavadního způsobu výkladu světa Snaha definovat kontrolní mechanismy nové společnosti Co sel Industrializace Sekularizace Urbanizace Racionalizace Proměňuje se legitimita moci Vznik centralizovaných národních států a i jejich byrokracie Vyvíjí se komplexní tržní systém (práce a půda se mění ve zboží, produkce pro směnu, ne pro vlastní spotřebu, vliv peněz) s Co se tehdy stalo? Industrializace Sekularizace Urbanizace Racionalizace Proměňuje se legitimita moci Vznik centralizovaných národních států a jejich byrokracie Vyvíjí se komplexní tržní systém (práce a půda se mění ve zboží, produkce pro směnu, ne pro vlastní spotřebu, vliv peněz) Proměna rodiny (tradiční široká vs. nukleární) Soukromá a veřejná sféra se oddělují Důraz na získaný status, nikoli na status připsaný (vyšší vertikální mobilita) íSKfc rPĽUi i i truci 11 1 KJU iMJľjCI 11 "> I I Ul LAJ Uy L |JLAJie IŮMjCI. íh^luvcii Id pi II Veškeré pravdivě a hodnotně poznáni muže být dosaženo pouze po empirických metod (pozorování, experiment, srovnávací historické ar K pokroku lidského poznáni dochází kumulaci věděni * Přírodní, společenská nebo lidská skutečnost mohou být zkoumány stejnými metodami, jejichž ideálním modelem j přírodní vědy - těmito metodami lze řešit i společensko-politickě a morální otázky En ■ založil první k odborný soch ■ konzervativní rozvratu - hla ■ Pravidlasxfc objektivní ve* svůj -specificky piyc holci gich ■ sociologie mg sociální poval determinuje- j' náboženství.. ■ Požadavek stí být podle- libc pokud i&ou to klasifikovat a I ■ Společnost ja nezávisle na j> stejnými, jalťc ■ SebeVraÉda ■ Anomiť Max^ ■ Požadavek sociologie jako-1 se nemá podilet na formul ■ podobně jako Marx pňspěl kapitalismu - proč zrovna r které jinde nenajdeme? ■ pokus vytvořit teorii proceí společrwsti - př. 3 typy pai charismatická, racionálně Li ' Protestantslťá etika a duch - počiny vzniku kapitalismi kulturní - Chápající sodolagie - usilu smyslu sociálního jednáni, konkrétních významových < daněmu jednaní nebojes euvědoměle. vytvořeny. -J August Comte (1798-1857) 0 -I francouzský filozof, autor pojmu "sociologie," považován za zakladatele oboru hledání nové stability společnosti (zažil 7 režimu) - „Před mými zraky se rozpadl řád" snažil se postavit zkoumání společnosti na vědecký zaklad sociologie měla umožňovat vědecky chápat, předvídat a ovlivňovat lidské jednání - idea o reformě společnosti prostr. vědy hierarchie věd, sociologie jako nejvýznamnější a nej komplexnější věda Pozitivismus - požadavek studovat reálné, ověřitelné zkušenosti. Nepotvrzené spekulace by měly být zamítnuty. Pozorování má být řízeno a jeho výsledky interpretovány pomocí teorie, cílem je rozvinout abstraktní teoretické principy, jimiž se bude každé další pozorování řídit a zároveň je bude zpětně testovat a modifikovat: Předmětem vědy mohou být pouze fakta, zjišťována přímou zkušeností Veškeré pravdivé a hodnotné poznání může být dosaženo pouze pomocí empirických metod (pozorovaní, experiment, srovnávací historické analýzy) K pokroku lidského poznání dochází kumulací vědění Přírodní, společenská nebo lidská skutečnost mohou být zkoumány stejnými metodami, jejichž ideálním modelem jsol přírodní vědy - těmito metodami lze řešit i společensko-politické a morální otázky Emile Durkhei založil první katedru sociologie ve Francii, založil první odborný sociologický časopis, první profesor sociologie konzervativní - nepříjemná představa společenského rozvratu - hlavní téma: sociální řád a reformy Pravidla sociologické metody - sociologie se může stát objektivní vědou po vzoru věd přírodních, má přitom svůj specifický objekt bádání (odmítání biologického, psychologického či jiného redukcionismu) sociologie má studovat sociální fakta, tedy vše, co má sociální povahu, zvnějšku působí na lidské jednania determinuje je (př. ekonomické podmínky, náboženství...) Požadavek studovat sociální fakta jako věci (nemohou být podle libosti změněny, jsou nezávislé na naší vůli -pokud jsou to věci, lze je pozorovat, popisovat, klasifikovat a hledat zákony, které je objasňují) Společnost jako skutečnost zvláštního druhu, existující nezávisle na jednotlivcích a zkoumatelná metodami stejnými, jako jsou metody přírodních věd Sebevražda Anomie, dělba práce jako pojivo společnosti, náboženství Max Weber Požadavek sociologie jako nehodnotící vědy. Sociologie se nemá podílet na formulaci společenských cílů. podobně jako Marx přispěl k poznaní moderního kapitalismu - proč zrovna na Západě vznikly instituce, které jinde nenajdeme? pokus vytvořit teorii procesu racionalizace v západní společnosti - př. 3 typy panství (autority) - tradiční, charismatická, racionálně legální Protestantská etika a duch kapitalismu - příčiny vzniku kapitalismu nejen ekonomické, ale také kulturní Chápající sociologie - usiluje o poznání subjektivního smyslu sociálního jednání. To je posuzováno v konkrétních významových souvislostech, jež aktéry vedly k danému jednání nebo jež byly tímto jednáním, třeba i íeuvědoměle, vytvořeny. v* Karl Marx • Materialistické pojetí historie (narozdíl od Durkheima považoval za h L zdroj spol. změny ne myšlenky a hodnoty, ale ekonomické podmínky) • Historie lidstva = dějiny třídního boje (konflikty mezi třídami jako hnací síla pokroku) • Kapitalismus má být nahrazen beztřídní společností (společné vlastnictví výrobních prostředků) - nastolení větší rovnosti • Kapitál - menšina (buržoazie, kapitalisté) ovládá výrobní prostředky a většina (proletariát) je nucena jim prodávat svou práci, což vede k častým třídním konfliktům • Zhroucení přirozeného propojení mezi lidmi a jejich produkty • Kapitalisté si přivlastňují nadhodnotu - tedy platí dělníkům méně, než by odpovídalo hodnotě vložené práce Změny ve způsobu výroby (postindustrializace) Rozvoj masových médií a informačních technologií Rychlé sociální změny a potřeba redukce strachu Vznik nové, postmoderní mentality -individualismus, flexibilita, mobilita, pluralizace životních stylů, nové vzorce spotřeby, atomizace Rozvoj, šíření a dostupnost vzdělání Globalizace Stárnutí společnosti, migrační tlaky a otázky soužití různých kultur Nové typy ohrožení Hodnotový obrat - ekologie a kvalita obecně, práva menšin, politická participace Ulrich Beck: Riziková společnost * moderní společnost systematicky produkuje vlastní ohrožení neustálé zvyšování produktivity činí společnost slepou vůči hrozbám, které vytváří ■ produkce bohatství je doprovázena masovouprodukcí kumulujících se ekologických rizik * industriálni a moderní společnost - jak přerozdělovat nerovnoměrně ale legitimně? (odlišnost hrozeb - hladomor, epidemie - vyšší moc) * riziková společnost - jak jsou ve společnosti přerozdělována vznikající rizika? (rizika jsou produkována člověkem) * nová povaha rizik: * globalizace rizik * pro laika jen těžko rozpoznatelná a pochopitelná (atomový výbuch, znečištění vzduchu, vody, potravin...) - potřebují vědu, aby je zviditelnila * jsou běžně a rutinně produkována, globální rozměr a moderní příčiny, vyvolávají nevratná poškození, jsou neviditelná, nepředvídatelná * opačné přerozdělení než u bohatství - chudí jich mají víc * bumerangový efekt- ohrožují i ty, co je způsobují * vynucená individualizace - individualismus je to, co člověku zbývá, když byl vyvázán z přediva sociálních opor, neznamená však nezávislost, naopak, člověk se ve všech dimenzích svého života dostal do naprosté závislosti na mechanismu trhu a musí čelit izikům sám Sociologie jako věda oproštěná od v hodnocení (Max Weber) - vědecká poctivost - snaha vidět skutečnost - vyloučení předsudků, stereotypů - jejich vědomá kontrola, reflexivita - usiluje o akt čistého vnímání, jak jen lidsky omezené prostředky dovolí (metafora dobrého špiona) - sociolog usiluje o objektivitu, kontrolu vlastních sympatií a předsudků - jde o to jasně vnímat ne normativně soudit