MUTISMUS Výběr ze snímků – další informace a zdroje budou doplněny ve výuce Vymezení • ztráta schopnosti verbálně komunikovat • lidská řeč X psychogenní faktory • hraniční problematika mezi různými vědními obory – psychiatrie, psychologie, foniatrie a logopedie • není podmíněný poškozením CNS Mutismus ◦ primárně psychogenně podmíněná porucha ◦ maladaptivní obranný mechanismus ◦ reakce na akutní psychotraumatizující podnět nebo chronickou frustraci ◦ předškolní věk……………dospělost ◦ četnější výskyt u dívek Klasifikace mutismu ◦ celá řada pojetí ◦ totální ◦ (s)elektivní ◦ …v jaké situaci bude mluvit neurčuje osoba s mutismem, ale diktuje to situace sama… Etiologie mutismu ◦ děti předškolního a mladšího školního věku ◦ pravděpodobnost vzniku poruchy není závislá na inteligenci ◦ endogenní faktory ◦ exogenní faktory Tři základní skupiny etiopatogenetických faktorů 1. bezprostředně vyvolávající faktory – akutní psychotraumatizace 2. predispoziční faktory – rodinné faktory+osobnostní faktory+faktory ovlivňující celkovou funkčnost dítěte+chronické stresové faktory 3. udržovací faktory – přetrvávání výše uvedených skupin faktorů Diagnostický proces • kritéria vycházející z MKN-10 a DSM-IV • specifika komunikační schopnosti a osobnost dítěte • rodinná anamnéza • rodinná atmosféra a přístupy • trvání projevů nejméně jeden měsíc • neváže se na 1. měsíc školní docházky Diagnostický proces ◦ definování situace – realizace kom. záměru ◦ nevyskytuje se náhlé poranění CNS, neurologické onemocnění ◦ chápání řeči je pro komunikaci dostačující Mezioborová spolupráce ◦ psychologické vyšetření (IQ, projektivní metody) ◦ neurologické vyšetření – EEG ◦ foniatrické vyšetření ◦ ORL vyšetření Terapie • mezioborová spolupráce • podpora rodiny • podpora dítěte • akceptace selektivního mutismu – výsledek úzkosti, nikoliv vzdor Výběr z doporučení – k diskusi – žák ZŠ ◦ „tlak“ na verbální komunikaci může posílit úzkostnost – v žádném případě nenutit žáka k verbální komunikaci ◦ dát najevo pochopení, že mluvení může být obtížné ◦ návštěva v domácím prostředí, mimo školu – posílení vztahu dítě x učitel Výběr z doporučení – k diskusi – žák ZŠ ◦ podpora všech forem komunikace – diskuse s rodiči ◦ aplikace jiných formy komunikace – písemnou, neverbální, příp. některou z metod alternativní či augmentativní komunikace: ◦ stíratelná tabulka, papír + tužka ◦ symboly, manuální znaky ◦ kartičky se slovy, písmeny, čísly – dle potřeby ◦ využití uzavřených otázek – ano x ne – sledovat neverbální komunikaci – dle potřeby otázky opakovat ◦ zadávat žákovi takové úkoly, které může splnit, aniž by narazil na potíže se slovní komunikací (např. ukaž, vypočítej, zadej do počítače apod.) ◦ místo k sezení – přehled o celé třídě Výběr z doporučení – k diskusi – žák ZŠ ◦ zprostředkovat žákovi pocit rovnocenného komunikačního partnera, i když komunikuje neverbálně – pozitivně motivovat ◦ pokud žák zahájí interakci s dospělým – pochvala☺ ◦ pokud žák získává jistotu v interakci s dospělým – rozšířit příležitosti k „tréninku“ ◦ neupozorňovat na žáka, nestavět ho do centra pozornosti ve třídě ◦ práce ve skupinkách – mezi dobrými přáteli ☺ - eliminace pocitu osamělosti ◦ spolupráce se spolužáky i v prostředí mimo třídu ◦ participace na komunikaci ve třídě – zašeptat odpověď do ucha spolužáka ◦ na případný verbální projev žáka reagovat zcela běžným způsobem ◦ podpůrné neverbální reakce i z naší strany – vizuální zpětná vazba ☺ Výběr z doporučení – k diskusi – žák ZŠ ◦ zohledňovat obtíže při psaní pramenící z možné nedostatečné zpětné sluchové vazby ◦ nestresovat žáka snahou o hlasité čtení před třídou ◦ rozvíjet vnitřní řeč, porozumění řeči i čtenému textu ◦ podtržení, zakroužkování informací – odpověď Výběr z doporučení – k diskusi – žák ZŠ ◦ podpora sebevědomí snižuje úzkost ◦ posilovat kladné sebehodnocení žáka tím, že dostane možnost vyniknout v oblastech nevyžadujících verbální projev – kresba, psaní, tvoření z keramické dílny, práce se stavebnicí apod. ◦ sdílení zážitků, informací – email, sešit, „prostředník“ Výběr z doporučení – k diskusi – žák ZŠ ◦ při komunikaci používat slovní stereotypy – standardně užívané formulace, které se během komunikačních situací opakují a které poskytují žákovi s mutismem prostor pro adaptaci ◦ respektovat individuální tempo vlastní terapie mutismu ◦ spolupráce s logopedem + dalšími zainteresovanými osobami Informace z pohledu pedagoga ◦ Identifikace obtíží dítěte v komunikaci – zdroje informací ◦ Aplikované strategie – motivace ke komunikaci ◦ časový rozsah x výsledky ◦ Komunikace se spolužáky, školním personálem ◦ ano x ne x občas x nevím ◦ Detaily o komunikaci dítěte ◦ osoby/situace, kdy se verbální komunikace daří Informace z pohledu pedagoga ◦ Zvládání dalších situací/činností/rutiny ◦ jídlo, toaleta (podpůrné strategie) ◦ Formy komunikace, které dítě užívá v interakci s ostatními ◦ oční kontakt, gesta, symbol ◦ Průběh situace, pokud je dítě zařazeno do větší skupiny spolužáků ◦ Aplikované postupy podpory ◦ (personální, materiální – symboly) ◦ Silné stránky dítěte ◦ školní a sociální dovednosti ◦ Výběr oblastí, které je třeba v rámci výuky rozvíjet ◦ školní a sociální dovednosti ◦ Zájmy dítěte ☺ Informace z pohledu pedagoga ◦ Postoj dítěte k: ◦ zadaným úkolům, výuce ◦ volnočasovým aktivitám a hrám ◦ vrstevníkům ◦ zaměstnancům školy ◦ Doporučení pro ostatní – předání zkušeností – „co se ne/osvědčilo“ ◦ Další důležité informace Informace z pohledu rodiče ◦ Obavy rodiče, časový rozsah ◦ Průběh raného vývoje dítěte ◦ Komunikace v domácím prostředí ◦ Komunikační partneři – rozdíly v navazování a realizaci interakce ◦ Komunikace s jinými dětmi, osobami mimo školní prostředí ◦ Doporučení pro podporu v denní rutině ◦ Obtíže v komunikaci v rodině – anamnestické údaje ◦ Další jazyky užívané v domácím prostředí ◦ Další užitečné informace – doporučení Fáze „komunikační jistoty“ ◦ Dítě nekomunikuje, ani se „neúčastní“ ◦ Dítě spolupracuje, ale komunikace je limitovaná ◦ Dítě komunikuje neverbálními prostředky ◦ Dítě využívá zvukových prostředků, např. směje se, vokalizuje ◦ Dítě mluví „na doslech“ komunikačního partnera, ale ne přímo na něj ◦ Dítě používá izolovaná slova s určitými osobami ◦ Dítě užívá souvislý projev s určitými osobami ◦ Dítě komunikuje se širší skupinou osob ◦ Dítěti se daří komunikovat v širším spektru prostředí/situací ◦ Dítě komunikuje volně – osoby/prostředí/situace ☺ Komunikační mapa Dítě komunikuje s: doma u příbuzných/ blízkých komunita škola jiné prostředí matkou otcem sourozencem příbuzným/blízkým učitelem dospělým ve škole kamarádem Ano Ne Občas ? Zdroje ◦ BENDOVÁ, P. (2011). Dítě s narušenou komunikační schopností ve škole. Praha: Grada. ◦ HARTMANN, B., LANGE, M. Mutismus v dětství, mládí a dospělosti: Rádce pro rodinné příslušníky, postižené, terapeuty a pedagogy. 1. vydání. Praha: Triton, 2008. ◦ KLENKOVÁ, J. (2006). Logopedie. Praha: Grada.