VZDĚLÁVÁNÍ ŽÁKŮ SE ZRAKOVÝM POSTIŽENÍM Podklady pro distanční výuku – podzim 2020 Petra Röderová (v textu je použita zkratka ZP pro zrakové postižení) Předprofesní příprava:  KDY?  v období docházky na ZŠ, posilování kompetencí již v raném věku  KDO?  Pedagogové, rodiče, poradenští pracovníci  JAK?  Rozvíjení kompetencí (sociální, personální, k řešení problémů, komunikativní aj.).  Motivace k samostatnému životu (kompetence a strategie pro každodenní situace).  Otevřená budoucnost a perspektiva.  Posilování sebepojetí a sebevědomí v kontextu majoritní společnosti (znalost svého postižení, svých potencialit).  Zvyšování informovanosti o možnostech zaměstnávání – jaká existují povolání? Co je náplní práce? Co potřebuji, abych mohl danou profesi vykonávat?  Posilování dovednosti vyhledávat informace a pracovat s nimi.  Aktivní využívání speciálních pomůcek.  Posilování specifických kompetencí. Profesní příprava:  Cílený rozvoj kompetencí a jejich posilování na středních školách na základě předprofesní přípravy.  Respektování potřeb žáka, zejména v zátěžových obdobích (přechod škola-škola aj.).  Nabídnout optimální podmínky vzdělávání pro slabozraké i nevidomé žáky.  Propojení znalostí a zkušeností.  Blízký kontakt s realitou (např. praxe v reálném prostředí, spolupráce mezi školami). Podpůrná opatření a základní intervence v edukaci dětí a žáků s postižením zraku Faktory prostředí - úprava osvětlení (optimální jas a intenzita světla, barva světla, sklon a umístění zdroje světla tak, aby neoslňovalo a nevytvářelo na ploše odlesky) (Macháček, 2002) - dostatek kontrastů (užití kontrastů v prostředí pro lepší orientaci a samostatný pohyb – označení vypínačů, zárubní dveří apod.) - přehlednost prostředí (zachovávání stejného umístění předmětů, strukturace prostředí, označení podstatných úložných dílů) apod. Umožnění přístupu k informacím - úprava textu (velikost a typ písma dle potřeby, dobrý kontrast tisku, který můžeme změnit barevnou folií, je-li potřeba. U některých klientů, např. s výrazným nystagmem, je potřeba zvětšit řádkování a rozestupy mezi písmeny) - úprava a výběr obrázků (obrázky by měly mít zřetelnou konturu, jednodušší zobrazení, dostatek kontrastu, přiměřenost detailů, dostatečný kontrast na pozadí) - použití speciálních pomůcek (lupy optické či optoelektronické, počítač s potřebným vybavením dle stupně postižení zraku – zvětšení či tzv. screenreader (odečítač obrazovky) - při nemožnosti vizuálního vnímání využívání tzv. tyflografických zobrazení (obrázky, mapy v taktilní podobě a trénink v jejich užívání), srov. Finková, 2011) apod. Faktory personální - ve školním prostředí úzká spolupráce se SPC a dalšími odborníky - informovanost rodičů a pedagogů o specifikách zrakové vady/zrakového postižení a posílení jejich schopnosti podpořit žáka v učení a zvládání školních povinností - spolupráce s organizacemi nabízejícími podporu pro cílovou skupinu osob s postižením dle věku (raná péče, školní podpora, poskytovatelé sociálních služeb) apod. Podpora specifických dovedností - podpora samostatného pohybu a orientace v prostoru osoby s oslabeným viděním (trénink dovedností pro samostatný pohyb, využívání strategií pro zvládnutí samostatného pohybu v prostoru – použití bílé hole; použití brýlí a filtrů apod.) - podpora samostatnosti (zvládání sebeobsluhy, dovednosti v oblasti péče o tělo, domácnost apod., Schindlerová et al., 2007) - podpora v užívání speciálních a kompenzačních pomůcek (optické, optoelektronické a neoptické pomůcky pro různé oblasti života) - posilování sociálních a komunikativních kompetencí (informovanost a trénink situací sociálního kontaktu, fungování komunikační situace při nedostatku vizuální kontroly) - cílené posilování a trénink pracovních kompetencí (podpora v oblasti profesní přípravy, posilování psychických procesů pro zvládnutí školního a pracovního výkonu – pozornost, paměť, strategie učení apod.) Zásady pro výuku žáků s postižením zraku:  tematické propojení výuky, názornost (využití co nejvíce praktických ukázek, popř. modelů, zvuků  nevyčleňovat žáka z dění, jeho zapojení zvyšuje jeho samostatnost  využití skupinové práce a pomoci ostatních pro aktivizaci pozornosti  jasný a krátký popis/ výklad  vyšší časová dotace dle potřeby žáka a typu plněného úkolu - zejména u písemných prací, testů a zkoušení  verbalizace všeho důležitého, i poznámek na tabuli, hláskování neznámých termínů a jmen  kontrola zápisů učiva u mladších žáků  žák by měl sám upozorňovat na to, co zvládá. Vyučující by měl mít zpětnou vazbu, zda žáci všemu porozuměli.  podpora komunikačních dovedností a sociálních kompetencí DOPORUČENÍ pro výuku žáků se zrakovým postižením:  je vhodné měnit požadavky na zrakové vnímání během výuky změnou metody práce.  Multisenzorické učení – pomocí všech smyslů. Názornost je nutná zejména v předškolním a mladším školním věku, ovšem i dospělému člověku se zrakovým postižením může velmi pomoci.  upozornit vždy předem na cíle jednotlivých hodin - je tak umožněno pochopení struktury hodin, žák je připraven lépe na to, co ho čeká a lépe chápe souvislosti.  využíváme např. kooperativního učení, dramatickou výchovu či její prvky Práce s textem:  kontrastní křídy (žlutá barva) nebo fixy na bílou tabuli + dbát na čistotu tabule  Žák by měl mít dovolen přístup k tabuli tak blízko, aby viděl písmo.  Žák se ZP používá ve výuce kompenzační pomůcky .  Učitel verbalizuje (popř. hláskuje u neznámých slov) vše, co píše nebo kreslí na tabuli.  Učitel připravuje žákovi se ZP kopie toho, co píše nebo kreslí na tabuli.  Není-li žák se ZP schopný používat černotisk, je nutné zacvičení do čtení a psaní Braillova písma  Písmo je zvětšené, je zvětšené i řádkování – 1,5 řádku až dvojité, aby žák řádky neztrácel, texty psané rukou jsou psané fixem se širokou stopou, různé barvy.  Např. font Courier umožňuje větší rozteč mezi písmeny  Neužíváme kurzívu, patkové či ozdobné písmo Psaní:  používají sešity s tučnými, kontrastními linkami  Žák si pomáhá psacím/ čtecím okénkem  píšou tak velkým písmem, které mohou kontrolovat  používají místo propisek fixy  cvičí čitelnost písma  používají počítač se zvětšovacím softwarem  Pro velikost písma a lineaturu u žáků se ZP platí, že je během školní docházky nutné zmenšit písmo a tučné linky nabízet jen v případě nutnosti pro zvládání běžných podmínek a využití zraku (Appelhans, Krebs, 1995). Cizí jazyky:  trénink všech jazykových kompetencí – pravopis (lze doporučit použití Braillského řádku), výslovnost, gramatika, konverzace  spolupráce ve dvojici, kompenzační pomůcky  výkladové a překladové slovníky ve zvětšeném písmu a také jako CD na škole  to, co píše učitel na tabuli, také nahlas komentovat a je-li nutné, také hláskovat  struktura psaní slovíček: nutné psát za slovíčko ihned jeho ekvivalent  nemožnost použít vizuálně zajímavá cvičení, proměnlivost cvičení je náročná na zrakové vnímání  pro mladší žáky na prvním stupni je dobré používat hračku – loutku, maňáska aj. jako prostředníka pro konverzaci  nutné využití technických pomůcek  využití rytmizace; audioorální metoda výuky  práce v kontextu reálií zemí mluvících daným cizím jazykem Zeměpis: • Žákům s těžkým zrakovým postižením je nutné zprostředkovat představu o rozlohách a přiřazení topografických jednotek jasným zvýrazněním důležitých kartografických symbolů a hranic územních celků - vyznačování kontur fixem přímo do mapy nebo na průsvitnou fólii důležitých elementů a použití zjednodušených nákresů. Kontrast změníme barevnou folií. • můžeme používat reliéfní mapy a metodu postupného vrstvení a překrývání folií • dobře komentované filmy • exkurze Matematika:  Potíže žáků se ZP v matematice se objevují zejména z důvodu příliš malého písma, grafických znázornění a měřicích škál v případech:  stejně velké a lehce zaměnitelné číslice (u čísel neexistuje podobná pomoc jako při čtení písmen, kdy používáme pro lepší rozlišování obrázky slov)  příliš malé symboly- např. desetinná čárka, možno zvýraznit  mohou se vyskytnout obtíže přehlédnout velké prostory, velké vzdálenosti a plochy. Mnohým dělá potíže také rozeznat a změřit malé velikosti, např. úhly a milimetrové vzdálenosti, musíme počítat s jistými nepřesnostmi měření. Cílem v geometrii není přesnost, ale porozumění postupu.  žáci vyšších ročníků se zrakovým postižením mají povoleno používat kalkulačku s velkým či s ozvučeným displejem.  audionahrávku - zejména u nahrávek shrnutí a výpisů definic a vět, ale také jednotlivých úloh. O jejich zajištění by se měl žák postarat sám.  u testů a písemných prací poskytujeme delší čas pro řešení úloh  v geometrii je náročné rýsování, užívá se speciální rýsovací sada. Obtíže působí koordinace oko – ruka.  potíže s rozeznáním početních úkolů na tabuli, může se vyskytnout chybné čtení vícemístných čísel (123=jedna, dvě, tři.). Špatná představa číselné řady – tzn. potíže násobení/ dělení  Grafická znázornění vytvořit ve větším měřítku. Linky znázorňujeme tlustým fixem a plochy vybarvujeme nebo je jasně graficky označit.  Kreslení a měření musí být s žáky se zrakovým postižením trénováno. Během výuky by měl učitel upozorňovat na chyby a nepřesnosti. Malé nepřesnosti v měření musí být u těchto žáků tolerovány.  Pro správné pochopení prostorovosti používáme trojrozměrné modely vnímané zrakem i hmatem. Využívat i vlastního těla pro pochopení polohy, rozměrů apod.  geom. tvary lze učit pomocí skládání papíru (i Origami) – úhly, symetrii apod.  Perspektiva musí být znázorněna velmi přehledně, důležité linie musí být zvýrazněny různobarevnými fixy. Není–li žák schopen měřit a rýsovat, jsou nákresy prováděny popisem Přírodní vědy: • žáku se zrakovým postižením je umožněn co nejbližší přístup k prováděnému experimentu (je-li to bezpečné) • co nejčastěji volit metodu práce ve dvojicích či skupinách • ? má žák se ZP možnost prohlédnout si opticky a také hmatem pomůcky a potřeby nutné k provedení experimentu před i po něm • učitel dostatečně popíše povahu a průběh experimentu a vysvětlí neznámé pojmy • nástroje zajištěny před pádem • u rychle a hlučně probíhajících experimentů je třeba na tento průběh žáka se zrakovým postižením předem připravit. • používat optické pomůcky (lupy, osvětlovací lupu, televizní pupu apod.), názornost • u zvětšených a zmenšených modelů by měl učitel neustále upozorňovat na vztah k přirozené velikosti sledovaného objektu. • komentování experimentu, kterého se může zhostit i některý žák. Pro vyučujícího jde také o zpětnou kontrolu • je-li k dispozici kamera, je možné natočit průběh experimentu a po jeho proběhnutí jej promítat. Pomalé prohlédnutí = pochopit rychlé chemické reakce (Krug, 2001) • nákres pokusu by měl být vyhotoven přehledně, nové odborné výrazy by měly být hláskovány. • možnost nahrát si vše jako audiozáznam, exkurze Hudební výchova • trénink sluchu zejména k poslechu hudebních děl. • aktivní vytváření hudby; hra na tělo • napsat noty kontrastně a zvětšit rozpětí mezi linkami. • spojení hudby s pohybem - pochopení rytmu, zlepšují také koordinaci jednotlivých částí těla, využití improvizace. Výtvarné aktivity: • rozpoznat práci s materiály, pomůckami a technikami práce - možnost experimentovat a odmítnout některé úkoly či techniky o kterých ví, že je nezvládne. • Využívejme různorodé materiály – papír, dřevo, modelovací hmoty atd. • trojrozměrné zobrazení - práce s keramikou, odlévání sádry, práce s tvárnými materiály a techniky opracování dřeva se nabízejí stejně jako techniky trhání, lepení, koláže a aplikace. • nebezpečná bývá práce s ostrými a špičatými nástroji, je-li vzdálenost očí od nástroje příliš malá. Tělesná výchova a sport: • tělocvičná nářadí zvýrazněna reflexní červenou či oranžovou barvou, např. konce tyčí bradel, odrazové místo na odrazovém můstku, místo na koze, bedně, žíněnce, kam pokládáme ruce. Také na vodicích liniích hracích ploch, cílů hodu a na balónech mohou být vyznačeny reflexní pruhy buď pomocí lepicí pásky či barevných pruhů látek. • u skupinových her a i mimoškolních zápasů se osvědčilo používání barevných triček pro rozeznání spoluhráčů. Vhodnými barvami je červená, žlutá, zelená, modrá. • POZOR na možné riziko odchlípení a krvácení do sítnice !!! – např. u těžké krátkozrakosti, operace zákalu či kolobomu apod. Pak je nutné vyhnout se vertikálnímu zrychlení, silovým cvikům a poskokům, těžké atletice, cvikům na nářadí kombinovaným se skoky, skoku do výšky i dálky, shybům, zvedání (např. judo), nezamýšleným a náhlým pádům na zem (bruslení, sjezd), u zimních sportů sjezdovému lyžování. Při plavání žák nesmí skákat do vody z odrazových můstků. Silné otřesy celého těla, nárazy na hlavu, pády, nošení těžkých břemen zejména v předklonu mohou zapříčinit krvácení do sítnice. • Vyučující by měl být dobře informován o diagnóze a o rizicích. Nebezpečí úrazu se zvyšuje, jsou-li brýle žáků se zrakovým postižením po dobu výuky tělesné výchovy zakázány. • u krátkozrakých (myopů) musí být brýle nošeny i při velmi malém počtu dioptrií, neboť je výrazně snížena zraková ostrost při vidění do dálky. • obroučky brýlí by měly jít za ucho, aby pevně seděly. Tyto elastické koncovky obrouček mohou být připevněny optikem na obroučky brýlí z kovu i z umělé hmoty. Doporučené zdroje: Metodika práce se žákem se zrakovým postižením. Dostupné na www: https://docplayer.cz/4058447-Metodika-prace-se-zakem-se-zrakovym-postizenim-pavlina- baslerova-a-kolektiv.html Metodika práce asistenta pedagoga se žákem se zrakovým postižením. Dostupné na www: http://inkluze.upol.cz/ebooks/metodika-zp-zp/metodika-zp-zp.pdf IVP se zaměřením na žáky se zrakovým postižením. Dostupné na www: https://view.publitas.com/p222-13129/ivp-se-zamerenim-na-zaky-se-zrakovym- postizenim/page/1 BARTOŇOVÁ, Miroslava a Marie VÍTKOVÁ. Strategie vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami v inkluzivním prostředí základní školy: texty k distančnímu vzdělávání. Brno: Paido, 2016. ISBN 978-80-7315-255-0. BARTOŇOVÁ, Miroslava, Pavla PITNEROVÁ a Marie VÍTKOVÁ. Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami ve středním školství: texty k distančnímu vzdělávání. Brno: Paido, 2013. ISBN 978-80-7315-243-7. ČÁLEK, O., HOLUBÁŘ, Z., CERHA, J. Vývoj osobnosti zrakově těžce postižených. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1991. FINKOVÁ, Dita. Rozvoj hapticko-taktilního vnímání osob se zrakovým postižením. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2011. ISBN 978-80-244-2742-3. FINKOVÁ, Dita, Libuše LUDÍKOVÁ a Veronika RŮŽIČKOVÁ. Speciální pedagogika osob se zrakovým postižením. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2007. ISBN 978-80-244- 1857-5. HAMADOVÁ, Petra, Lea KVĚTOŇOVÁ-ŠVECOVÁ a Zita NOVÁKOVÁ. Oftalmopedie: texty k distančnímu vzdělávání. 2. vyd. Brno: Paido, 2007. ISBN 978-80-7315-159-1. KOCHOVÁ, Klára a Markéta SCHAEFEROVÁ. Dítě s postižením zraku: rozvíjení základních dovedností od raného po školní věk. Praha: Portál, 2015. ISBN 978-80-262-0782-5. MACHÁČEK, Pavel. Osvětlení a slabozrakost: jak správně svítit a vytvořit vhodné podmínky pro slabozrakého člověka. Praha: Tyfloservis, 2002. ISBN 80-238-9231-2. SCHINDLEROVÁ, Olga. Kapitoly ze sebeobsluhy nevidomých a slabozrakých. Praha: Tyfloservis, 2007. ISBN 978-80-239-8822-2. SVOBODA, Mojmír, Dana KREJČÍŘOVÁ a Marie VÁGNEROVÁ. Psychodiagnostika dětí a dospívajících. Vydání třetí. Praha: Portál, 2015. ISBN 978-80-262-0899-0. Tipy na zajímavá videa: Nevidomý Jakub: http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/1096056775-pomahejme-si/21055211308/ Život se sourozencem, pomůcky, škola, koníčky, sebeobsluha, POSP-Okamžik Braillovo písmo, KTN: http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/1096056775-pomahejme-si/20855211311/ Nevidomý Jakub – vzdělávání v integraci http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/10432738423-zivot-s-handicapem/212382554220003-jakub- aneb-nevidomy-pravnik Zrakoví terapeuti http://www.ceskatelevize.cz/porady/1096060107-klic/215562221700018/ SŠ A. Klara v Praze http://www.ceskatelevize.cz/porady/1096060107-klic/215562221700011/ Příběh nevidomého Zděňka, dnes tlumočníka a překladatele: https://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/1096060107-klic/217562221700019/obsah/585117-pribeh- zdenka