KRIZOVÁ INTERVENCE VĚRA LINHARTOVÁ > KRIZOVÁ INTERVENCE DLE LEGISLATIVY •krizová pomoc vzniká po 1.sv. válce – Evropa, po 2.sv. USA • (prevence sebevražd, pomoc veteránům) •40. a 50. léta první linky důvěry, u nás 60.léta •od r. 2007 – zákon o sociálních službách č. 108/2006 sb. – vymezuje telefonickou krizovou intervenci a krizovou pomoc jako sociální službu • -krizová centra (různá cílová skupina, zřizovatel, provoz např. ambulantní x lůžkové) -inspirace: pro svou cílovou skupinu, ale šířeji si sepište krizové kontakty – můžete dávat K i blízkým KRIZE PRINCIPY KI •krize – v psychosociální oblasti jako důsledek střetu s překážkou, kterou nejsme schopni vlastními silami a běžnými strategiemi zvládnout v přijatelném čase •situace, kt. způsobuje změnu v navyklém způsobu života a vyvolává stav nerovnováhy • x krize jako příležitost pro změnu – ztráta i zisk, výzva • „Kdy jindy než teď?“ • -spouštěče – ztráta, změna, volba -projevy v somatických, psychických i sociálních symptomech -řešení záleží na individuálních adaptačních schopnostech a coping strategiích (jaké máte/znáte?) JAK PODLE V VÁS VYPADÁ ČLOVĚK V KRIZI? TĚLESNÉ PŘÍZNAKY PSYCHICKÉ PŘÍZNAKY SOCIÁLNÍ PŘÍZNAKY 5minut PRŮBĚH KRIZE •akutní stav do 72 hodin •ztráta psychické rovnováhy – je-li do 4 až 6 týdnů zvládnut, je to signál, že K nalezl nové vyrovnávající strategie •krizové stavy mohou samy odeznít, chronifikovat či vyvolat poruchu nebo nemoc •krize jako proces – fáze a stádia (trvají hodiny až dny) – Caplanův model krize 1.Pocit ohrožení – napětí, úzkost, snaha používat naučené mechanismy (trvá krátce, vteřiny) 2.Plné uvědomění nepohody, zranitelnosti a neschopnosti zvládnout situaci, ztráta kontroly – metoda náhodných pokusů (trvá hodiny až dny) (řešení nebo do 3.fáze) 3.Selhání, neschopnost řešení nastalé situace, snaha o inovaci metod řešení – největší ochota a přístupnost pro pomoc z vnějšku – čas pro KI – vyhledání odborné pomoci (hodiny až dny) (lze dostat stav na „předkrizovou“ úroveň) 4.Závažný stav psychického ohrožení, celková dezorganizace a dekompenzace – chybí síla zvládnout i vyhledat pomoc – nezbytná odborná pomoc – nutnost aktivity blízkých (dny až týdny) • PŘIROZENÉ MECHANISMY ZVLÁDÁNÍ ZÁTĚŽE Sch. Projevit emoce Sch. Sdělovat a sdílet Sch. Kontaktu s vlastním tělem Sch. Kontaktu s vlastními potřebami Uvědomění vlastních možností / zdrojů Sch. využít zkušenosti Sch. Využít kolektivní vzorce chování či rituály TYPOLOGIE KRIZÍ DLE BALDWINA Krize situační • – jako problematická situace, budí dojem neodkladnosti, ztráta a její hrozba (rozchod), změna a její anticipace (rozvod, stěhování, vyhazov v práci), volba (dva partneři) • • KI: osvětlení spouštěčů, služby a podpora • Krize tranzitorní •- z očekávaných životních změn, překážky dané vývojovými nároky - předvídatelný proces růstu a vývoje (jedinec i rodina) (puberta, odchod dětí/rodičů, důchod) • • • KI: projít úskalí změn, prozkoumání a porozumění – jaký mají význam • Krize pramenící z náhlého traumatizujícího stresu •spouštěčem mocný, vnější neočekáváný stresor, není kontrola, zdrcení, ochromení (náhlá smrt, katastrofa, znásilnění) • •KI: poskytnutí mobilizace a podpory, bezpečný rámec pro emoční prožívání a autentické vyjádření (vztek, smutek, bezmoc), hledání nových metod vyrovnání se se změnami, kt. Jsou důsledkem • Krize zrání • • vývojové – vyplývají z psychodynamiky jedince – pramení z neúčinných pokusů řešit mezilidské situace, dosáhnout citové zralosti, nedořešené a nedokončené vývojové otázky (závislost, boj o moc, hodnotové konflikty, intimita, sexuální identita – např. zneužívání), objevují se opakované vzorce obtíží ve vztazích • •KI: přijmout krizi jako vývojovou výzvu a porozumět jí, rozvíjet vyrovnávací strategie k řešení vývojového konfliktu (pokračování PST) • Krize ramenící z psychopatologie •- kontinuum předchozí třídy – poklad v nedořešených nebo provizorně řešených vývojových otázkách – spouštěč neřešené vnitřní otázky, kt. oživují událostmi v rámci vztahového kontextu- předchozí patologie může krizi předurčovat nebo ztěžovat její řešení (hraniční osobnost, závažné neurózy, závislosti) • •KI: reakce na aktuální problém, řešení současného stavu rozvíjením dovednosti a kompetence K s cílem stabilizovat co nejvyšší úroveň jeho fungování, zapojujeme rodinný systém, po odeznění akutní k další dlouhodobá péče • Psychiatrické neodkladnosti •- akutní stavy (může i nemusí provázet duševní onemocnění), zhoršuje se celkové fungování, K. nejsou zodpovědni za své chování (akutní psychózy, intoxikace, suicidiální ch., agrese) • •KI: velmi obtížná, K schopen poskytnout omezené informace, služba musí být poskytnuta urgentně, rychlá a učinná stabilizace a redukce nebezpečí pro K i okolí, rychlý zásah v situacích ohrožující život • KRIZOVÁ INTERVENCE Principy a znaky Včasná, krátkodobá, časově ohraničená, časově flexibilní (průměrný hovor TKI 15 až 20 minut) Snadno dosažitelná a kontinuální Uvědomění si možností limitů, důležitá je aktivita K Aktivní, direktivní přístup – strukturovanost, vedení Zaměření na abreakci emocí – volný průběh, podpora, ohraničení Zaměření na vznik současné situace Účelné řešení aktuálního problému „tady a teď“ Podpora sebejistoty K Zaměření na krátkodobé plány – krokování Zaměření na systém Prevence zhoršování situace Algoritmy, strategie, selektivně užívané při práci s lidmi, kt. nejsou nemocní x ocitli se v krizi – mají umožnit okamžité a efektivní zacházení s akutními reakcemi PROCES A FÁZE KI 1 navázání kontaktu akceptace všech projevů k, ventilace emocí - prostor pro pláč, hněv, panika – snížení úzkosti, uzemňování k, mlčení – otázky uzavřené ano x ne, prostor pro ticho, legitimizace, okamžitá redukce ohrožení - zdraví a život, volání IZS (např. otrava paralelně s kontaktem s k voláme 155), první psychická pomoc -stabilizace – zvládnutí šoku a zajištění psychosociálních potřeb – 5T (ticho,teplo, tekutiny,tišení bolesti, transport), informace, kontakt s blízkými 2 zakázka jakou pomoc od nás očekává, co potřebuje, proč přichází - ne vždy jasná formulace – my aktivně zjišťujeme, mapujeme, než budeme hledat řešení, někdy testovací, menší téma – komu se svěřuje, dá se?, vyjadřujeme podporu, oceňujeme, vyjadřujeme zájem, aktivně se ptáme – i na skrytou zakázku 3 mapování, orientace k krizové situaci mapujeme – nenecháme se stáhnout „hledáním a nabízením řešení“ – co krizi spustilo, udržuje, co už zkusil k za řešení , vypovídání, sdílení, vyhýbáme se unáhlenému doporučení 4 hledání řešení, intervencí zaměřujeme se na krátkodobé plány, malé úkoly, je tolik, kolik k zvládne – „rozkrokovat“, možno napsat, detailně rozpracováváme možné cesty řešení – k vybírá posilujeme emoční prožívání, nabízíme podporu, důležité předání informací, edukace, evnt. předání do další služby , rozpracování další podpůrné sítě, možnosti další péče 5 závěr podtrhnout doporučení, společná dohoda, co se bud dít dál, jak je na konci rozhovoru OTÁZKY PRO KI •Čím ta krizová situace začala? Co spustilo a jak dlouho trvá? •Už jste v minulosti zažil něco podobného? Co vám tenkrát pomohlo? V čem je to dnes jiné? •Co vám obvykle pomáhá v těžkých životních situacích? •Kdo je všechno v krizi? Koho se všeho týká? •V situaci, kde je více zátěžových věcí: pojďme vybrat, co je nyní nejaktuálnější, nejtěžší, co nejdříve potřebuje vyřešit. •Co už jste s tou situací zkusil dělat, jakou to mělo odezvu? •Kdo všechno o vaši situaci ví? Jaké jsou reakce nejbližšího okolí? Kdo vám pomáhá? •Ptáme se po tělesných, psychických, sociálních změnách v krizovém prožívání se zaměřením na poslední hodiny, dny a týdny: máte nějaké tělesné potíže? Jak spíte? Kdy jste pil a jedl naposledy? Jak se soustředíte? •Už jste se obrátil na nějakou odbornou pomoc? •Jak to celé prožíváte? Co cítíte, když o tom mluvíte? Pláčete, zlobíte se…? •Co byste si přál, aby se ve vaší situaci stalo? •Co vám pomáhá tu situaci vydržet? Naopak, co vám v té situaci brání věci změnit? •Vnímáte v té situaci nějaký pozitivní přínos? Naopak, co s tou situací ztrácíte? •Co by se mohlo stát nejhoršího? • BÝT DOBRÝM POSLUCHAČEM JE ZÁKLAD AKTIVNÍ NASLOUCHÁNÍ •u TKI kompenzace absence neverbální roviny – verbálně reflektovat a projevovat empatii – hmmm, aha, ano.. •soustředěné naslouchání (tady a teď) •nespěchat, využít pomlky a pauzy •Nereagovat unáhleně, nedávat hned řešení, připravit si odpověď ( než vám odpovím, potřebuji ještě vědět) •Verbálně i neverbálně dávat najevo, že rozumím – opakovat, parafrázovat, rekapitulovat – „ Říkáte, že…, Jestli tomu dobře rozumím …, Pokusím se shrnout, co jste říkala… •Nekritizovat, raději klást otázky •Instrukce rozčlenit – jednoduché věty, ověřit pochopení, zopakovat •Reflektovat tělesné změny, které na K vidím – vidím, že těžce dýcháte…, Teď jste zbledla v obličeji… • • • TECHNIKY VEDENÍ KONTAKTU S KLIENTEM V KI Základ bezpečný, kvalitní a srozumitelný kontakt s K, přizpůsobení tempu K, „usedět“ emoce a podpořit k vlastní cestě řešení Rozdíl mezi osobním setkáním (face to face) a rozhovoru po telefonu a přes jiná média Neverbální složky hovoru – empatie, aktivní naslouchání, hlas (barva, intonace, výslovnost, dikce), tempo řeči a slovník Základem provázení a vedení, provázení a zrcadlení TECHNIKY VEDENÍ KONTAKTU S KLIENTEM V KI PROVÁZENÍ VEDENÍ REFLEXE REKAPITULACE PARAFRÁZE SHRNUTÍ KOTVENÍ ZHODNOCUJÍCÍ FORMULACE A OCENĚNÍ •Základní techniky jsou provázení a vedení, provázení a zrcadlení vzbuzují pocit, že je K přijímán •přednost má cvičená intuice •určitý ukazatel kvality vedení KI PROVÁZENÍ •Důležitá dovednost empaticky naslouchat – navázání kontaktu, tempo řeči, soulad, intonace, zachycení emocí K •Jít s K – podobný jazyk, jeho slova •Neverbální úroveň – dýchání, tělo VEDENÍ •vedeme – malý krok před k •poukazujeme na možnosti řešení •pracovník je držitelem problému •vedeme formou otázek, doptávání se., formulace, které rozvíjí dialog REFLEXE (ZRCADLENÍ) •Napodobování slovního i mimoslovního chování K •Smyslem dát najevo, že chápeme pocity K •Práce s emocemi K – zpřehlednění, uchopení emocí, pojmenování – slyším/ vnímám, že jste hodně rozrušená/smutný/ naštvaná… • REKAPITULACE •Vlastními slovy vyjadřujeme to ,co nám K říká – myšlenky, fakta, pocity •K může doplnit, rozvíjet dál •Pro K jistota, že nasloucháme •Pro pracovníka záchytný bod, křižovatka - vhodné použít, když •K mluví hodně dlouho •Příběh je složitý •Objevuje se mnoho témat •Pracovník si potřebuje ujasnit, upřesnit souvislosti v příběhu •Na konci rozhovoru PARAFRÁZE •dáváme zpětnou vazbu, co jsme slyšeli •nabízíme pohled z jiného pohledu •strategický krok – pracovník převypráví obsah a dodá své myšlenky posune hovor dál – nabídnutí cest, jak se zbavit trápení –např. zkušenost lidí v podobné situaci – rozšíření pohledu SHRNUTÍ •Shrnutí delšího úseku, slouží mimo jiné, aby se ani K ani P v hovoru neztratili •Otevírá prostor k dalšímu hledání cest a řešení •Účelem je •Dát dohromady důležité myšlenky a fakta •Položit základ pro další diskuzi •Zhodnotit dosažený pokrok •Doporučuje se po •Delším časovém úseku •Při více tématech •Při překotném či nesrozumitelném hovoru •V závěru pro shrnutí celého hovoru s nabídkou řešení, ke kterému se K přiklání •U hovorů, kdy je P přesvědčen, že K rozumí, co by mu pomohlo zbavit se trápení a díky shrnutí je možné nabídnout pomoc s ukončením KOTVENÍ •Zpevňování některých odpovědí K, zatímco jiné necháváme vyhasnout – selekce produktivních nápadů K •Pomáhá snižovat pravděpodobnost nekontrolovaného zhoršení •Používáme slůvka - aha, hmm, opakujeme části odpovědí K, případně se vědomě vracíme – pozitivní kotvení •Opatrně na negativní kotvení - “chrlící k“ – zpevňujeme chování – hrozí zahlcení •Kotvení, upevňování, co funguje – cílené otázky na „kotvy“, pomáháme si uvědomit, můžeme i nabízet (“ říkala jste, že bratr se vás ptal, jak se máte) •Face to face – kotvení přes tělo – tělesné prožívání. Zachycení potřeb, zklidnění – dýchání, vnímání pracovníka, místnosti ZHODNOCUJÍCÍ FORMULACE A OCENĚNÍ •Cílem dát najevo, že K sdělení má váhu, je podstatné •Ocenění K patří k důležitým dovednostem •Součástí každého hovoru – min ocenění za zavolání, vyhledání služby, chce řešit situaci, udělal první krok, snaží se změnit svůj život… •Upřímné, důležitá naše autentičnost – vnitřní přesvědčení pracovníka •Do ocenění patří •Vyjádření úcty •Vyjádření radosti z toho, co se K podařilo dosáhnout, zvládnout •Pojmenování a podpora toho, co se K podařilo změnit vlastním úsilím, zároveň s předpokladem, že to P vnímá jako pozitivní •Výslovná pochvala, obdiv EMOCE V KI •smutek a pláč •strach a úzkost – někdy doprovází mlčení •panická úzkost •hněv a vztek, někdy doprovází agrese • •lidé v zátěžových situacích prožívají silné emoce – naše role umět adekvátně reagovat, přijmout je a unést, podpořit , nebát se pojmenovat, dát jim prostor a pomoci ventilovat •ventilace emocí snižuje napětí, uvolňuje a dává prostor řešení •emoce na počátku, ale i v průběhu, možné opakovaní •průběh emocí – křivka (nákres) • SMUTEK A PLÁČ •Pláč umožňuje vyjádřit psy i fyz bolest, zármutek i štěstí – odplavení napětí •Pláč nestopujeme – přijímáme, vyjadřujeme podporu – odplavení, ventilaci ( Tady můžete plakat…) •KI •Reagovat na pláč- vidím, slyším, že pláčete, jsem tady s Vámi •Dát prostor a svolení pro pláč – můžete plakat, někdy to tak je, že se musíme plakat, máme čas vyplačte se •Zpočátku dávat uzavřené otázky, k se těžko mluví •Pláč přijmout a podpořit •Zrcadlit •Přizpůsobit tempo a hlas K •Reflektovat, jak se pláč mění – vidím, že jste se rozplakala ještě víc •Nechat K mluvit, pokud už se trochu zklidnil •Ptát se, co se stalo – Co vás rozplakalo? •Pláč je možno nabízet jako ventil napětí •Nabídnout kapesník, vodu, kontakt tělesný •Patologický pláč, účelový pláč – vést k racionalitě • STRACH A MLČENÍ •řada důvodů – na počátku jiný význam než v průběhu – stud, tajemství, jak začít, potlačovaný pláč, silné emoce, nebezpečí – okolí i pracovník, testování, osamělost •KI •Čtení neverbálních signálů, popis a doptávání – vidím/slyším, že těžce dýcháte, jiné lidi okolo vás… •Zrcadlení, technika ozvěny – zopakování, co slyšíme •Dát prostor a čas – můžeme mlčet, někdy může být těžké začít •Podpora, pobídka k hovoru •Přizpůsobit tempo a hlas k – vlastní vnímání času •Oddělení k tempa od našeho – nenechat se strhnout •Uvědomění, že se k může v mlčení cítit dobře a bezpečně •Uzavřené otázky – stalo se dnes něco? Týká se to ještě někoho? •Orientace v situaci – jste zraněná •U TKI žádost o signál a vysvětlení, pokud pracovník nic neslyší – zkuste zakašlat, ať vím, že se slyšíme •Od uzavřených otázek k otevřeným •Ohraničit čas a informovat o čase – už jsme spolu 15 minut, máme na sebe ještě pár minut, poté budu muset zavěsit/ukončit konzultaci, můžeme se domluvit na jindy až se budete cítit ÚZKOST A PANIKA V KI •Příznaky – bušení srdce, bolest na hrudi, pocit dušení, závrať, pocity neskutečna, strach z umírání, s. Ze ztráty kontroly, s. Ze zešílení, vyhýbavé chování, snaha utéct ze situace, s. Z další ataky – trvá několik minut i déle •KI •Trojúhelník (emoce, myšlení, aktivita) – zúžení pouze k jednomu vrcholu •“vbourat se“ ke K – pevný silný hlas •Jít kus cesty s k a pak zásah - „jsem tu s vámi, už bude dobře slyšíte mě?“ •Direktivní vedení – teď budu mluvit já, poslouchejte mě •Zjistit aktuální stav (kdo, kde, jak, co ses stalo), eliminace ohrožení života a zdraví •Přístup z boku ( viditelnost), krátké hlasité povely •Usadit i sebe, nejlépe opřít – společně zklidnit dýchání •Tělo – držet, oční kontakt •Po zklidnění prostor pro emoce – často do pláče VZTEK, HNĚV A AGRESE •signály •psychomotorické – neklid, pohyb, nervozita, zvýšená gestikulace, přešlapávání, podupávání x stažené tělo, strnulost •mimika – stažená tvář, vyhýbaní se očnímu kontaktu, sklený výraz •řeč – zvýšená hlasitost, tempo, výhružky, nadávky •pohyb v prostoru – nerespektování osobní zóny, odmítá se posadit •celkový vzhled – celková zanedbanost, nebezpečný předmět •Základní přístupy •Dynamický – energie agrese, zrcadlení, hlasitý pevný hlas, jasné hranice, direktivní přístup, postupné zklidňování – méně funguje i K, kde je narušen kontakt s realitou – intoxikace, psychotické projevy •Zklidňující – pevný, klidný hlas, vyrovnanost, pomalejší tempo než K, ustát provokaci, dát prostor pro ventilaci, vyjednávání, diskuze •KI • dát prostor pro verbalizaci agrese, vymluvení •Respekt k o osobnímu prostoru K, udržovat bezpečnou vzdálenost pro sebe •Snaha posadit, při odmítnutí kopírování chování (stát – zůstat stát) •Zdvořilý, profesionální a pevný přístup, vyjádřit pochopení x udržení neutrality, ! K vycítí strach a svou převahu •Po ventilaci více strukturovat rozhovor – ptáme se na zakázku, vymezit možnosti konzultace •Nezlehčovat situaci, nelhat a neslibovat, jednoznačně a srozumitelně •Používat jméno a udržovat oční kontakt •Na hrubost a vulgarity odpovídat rázně a pevně •Redukce dalších rušivých faktorů •V případě extrémně emotivního projevu přerušit konzultaci a domluvit jiný termín – direktivní ukončení •Požádat o spolupráci, upozornit na důsledky chování •Ohrožuje-li bezprostředně sebe či okolí – předně vlastní bezpečí a dalších K, pomoc kolegů a dalších osob – PČR, RZ • BEZPEČNOST PRACOVNÍKŮ •vždy na prvním místě •zásady •prostor pracoviště a konzultovny •týmová spolupráce – př. v IC prvokontakt ve dvou •metodika bezpečnosti práce •spolupráce a kontakty – PČR , ochranka •realistický odhad událostí – naše limity •pohled psychiatra – dle závažnosti či diagnózy, možnost nedobrovolné hospitalizace •ukončení hovoru TKI, KI •shrnutí, rekapitulace, shrnutí kroků •připomenutí času •reflexe točení v kruhu •psychohygiena •limit – jedno téma, do 10 min – informované zavěšení, ukončení ZDROJE •Vodáčková, Daniela. Krizová intervence. 3. Vyd. Praha: Portál, 2012 •Brož, Filip a Daniela Vodáčková. Krizová intervence v kazuistikách. Vydání první. Praha: Portál, 2015. •Baštecká, Bohumila. Psychosociální krizová spolupráce. Vyd. 1. Praha: Grada, 2013. •Kopřiva, Karel. Lidský vztah jako součást profese : psychoterapeutické kapitoly pro sociální, pedagogické a zdravotnické profese. 4. Vyd. Praha: Portál, 2000 >