Terminologie a úvod do problematiky Pojetí, předmět a vymezení diagnostiky ve speciální pedagogice Diagnostika pochází z medicíny. Pedagogická diagnostika je vědní disciplína, která se zabývá hodnocením vědomostí, návyků a dovedností, kterými disponují žáci a které si osvojili. Pedagogická diagnostika se vyčlenila jako samostatná disciplína z psychologické a pedagogicko-psychologické diagnostiky, díky těmto disciplínám si vytvořila vlastní potenciál a teoretický základ pro osamostatnění. Zaměřuje se ale na veškeré oblasti, které ovlivňují nějakým způsobem edukační proces a jeho efektivnost. Pedagogická diagnostika je nedílnou součástí celého edukačního procesu a cílem pedagogické diagnostiky je stanovení diagnózy s následným pedagogickým opatřením a stanovením prognózy (Chráska, M. 1988). Cílem pedagogické diagnostiky je tedy zjišťovat jak je žák schopný edukačního procesu. Mezi základní pojmy pedagogické diagnostiky patří: Diagnóza – zjištění aktuálního stavu Prognóza – splnění dílčích úkolů a dosažení požadovaného cíle Předmětem pedagogické diagnostiky může být např.: Diagnostika školního prostředí Diagnostika osobnosti žáka v širším pojetí Diagnostika práce pedagoga Autodiagnostika práce pedagoga Diagnostika rodinného prostředí žáků Pojetí: Diagnostika je poznávací proces. Cílem je poznání jedince, jeho důležitých znaků, charakteristik, vztahů a souvislostí. Cílem není léčba, ale výchova a vzdělávání. Diagnostika zkoumá průběh vývoje jedince. Na diagnóze se podílejí lékaři, psychologové, spec. pedagogové, soc. pracovníci a jiní, jde tedy o týmovou práci. SPD je určena pro jedince se zdravotním postižením a zdravotním znevýhodněním. Zkoumá osobnost, možnosti výchovy a vzdělávání (vědomosti, dovednosti, návyky), možnosti socializace do společnosti. Tvoří základ pro reedukaci, kompenzaci a rehabilitaci. Pedagogická diagnóza upozorní na individuální zvláštnosti, osobní a pracovní charakteristiku žáka se SVP. Výsledkem SPD je návrh postupů, metod, prostředků při intervenci. Mezi základní úkoly pedagogické diagnostiky patří stanovit hlavně aktuální stav žáka a rozpoznat příčiny onoho aktuálního stavu, díky kterému budeme schopni zajistit individuální a diferenciální potřeby a přístupy k žáku samotnému a tím budeme schopni naplnit teze inkluzivní školy. Pedagogická diagnostika se tedy zaměřuje na důvody obtíží a rozpoznání příčin. Pedagog při procesu pedagogické diagnostiky sleduje: a) vnější podmínky (rodinné prostředí žáka, komunikaci žáka, typy pochval, trestů atd.) b) vnitřní podmínky (motivace k učení žáky, celkový zdravotní stav žáky, psychické nastavení, chuť učit se atd.). Mezi základní typy pedagogické diagnostiky patří: · Individuální diagnostika – individuální diagnostika je zaměřena na vývoj určitého předem vybraného jedince. U takové jedince nedochází ke srovnávání s ostatními jedinci. Posun ve vývoji a zlepšení, vede k motivaci žáka. · Kriteriální diagnostika – jedinec se srovnává s určitý již předem výzkumníkem vybraným kritériem. · Normativní diagnostika – podle určité vývojové normy můžeme posuzovat daného jedince. Určitý vzorek populace je srovnáván. Pomocí normativní diagnostiky umíme posoudit, jestli jedinec dosahuje průměrné normy svých vrstevníků. · Diferenciální diagnostika – zjišťuje příčinu nedostatku v určité oblasti a je vykonávaná pouze odborníkem. Hledá příčiny neúspěchu jedince. Funkce SPD: Motivační: Sebeanalýza, sebehodnocení, formování osobnosti. Poradenská: Porozumět vlastním problémům. Selektivní: Výběr žáků podle kritérií (ŠVP) Prognostická: Odhaluje stav vývoje. Funkce se prolínají a podporují. Komplexnost procesu diagnostiky ve speciální pedagogice Členění diagnostiky – různá kritéria: podle cílů. Členění diagnostiky – různá kritéria: podle etiologie Členění diagnostiky – různá kritéria: podle časového sledu. Členění diagnostiky – podle druhů postižení: Diagnostika somatopedická. Diagnostika psychopedická. Diagnostika etopedická. Diagnostika logopedická. Diagnostika surdopedická. Diagnostika oftalmopedická. Diagnostika SPU. Diagnostika vícečetných postižení. Členění diagnostiky – podle věku klienta: Diagnostika raného a předškolního věku (nejdůležitější včasné zachycení poruchy a zahájení péče). Diagnostika školního věku vč. období dospívání (inkluze, speciální školství). Diagnostika dospělosti (postižení je následkem úrazu, poškození mozku apod., určit prognózu a další uplatnění). Diagnostika stáří (mozkové příhody, snížená schopnost adaptace, menší samostatnost, vyšší závislost na péči). Diagnostika diferenciální: Na základě vyšetření jde o postupné vylučování vad, které příznaky nezpůsobují. Příklad: dítě nemluví, proč? Co je příčinou? MP, sluchová vada, autismus, mutismus, dysfázie apod. Příklad: rozlišit autismus od schizofrenie. Význam SPD Včasnost diagnostiky (nebezpečí stagnace, OPMV,…). Prognóza: nezbytný předpoklad následné podpory a intervence. Podpůrná diagnostika: na základě diagnózy je poskytována speciální podpora (reedukace) narušených funkcí, současně zpřesňuje diagnostické poznatky. Průběžná forma diagnostiky: uplatňuje se prakticky celý život, na ni navazuje konkrétní forma podpory. Nejdůležitější oblasti – školní zralost, vzdělávání, poradenství, volba povolání. Při vadách získaných rekvalifikace, resocializace. Pedagogická diagnostika bývá realizována v určitých etapách. Je důležité, aby byly veškeré etapy důkladně připraveny a zrealizovány. A) přípravná etapa B) realizační etapa C) fáze zpracování získaných údajů D) etapa vyhodnocení a následné interpretace získaných dat E) finální fáze (Zelinková, O. 2001). Kontrolní otázky: 1. Co je to diagnostika? 2. Vysvětlete pojmy prognóza a diagnóza. 3. Co je předmětem diagnostiky? 4. Jaký je rozdíl mezi pedagogickou diagnostikou a speciálně pedagogickou diagnostikou? 5. Charakterizujte úkoly pedagogické diagnostiky. 6. Zamyslete se nad komplexností procesu diagnostiky ve speciální pedagogice a rozveďte funkce SPD. 7. Podle jakých kritérií můžeme členit diagnostiku? 8. Popište fáze pedagogické diagnostiky. Literatura: 1. Opatřilová, D. (2018) Speciálněpedagogická diagnostika somatopedická. https://munispace.muni.cz/library/catalog/book/1604. 2. Přinosilová, D. (2007) Diagnostika ve speciální pedagogice. Texty k distančnímu vzdělávání. Brno: Paido.