Současné přístupy k rozvoji foneticko-fonologické jazykové roviny Výskyt dyslalie • kolem 4. roku průměrný výskyt okolo 60 % • na počátku školní docházky asi 40 % • do 9. roku pokračuje pokles průměrně na 10 % • v produktivním věku asi 8 % • v nižších ročnících ZŠ až 25 % populace • ve vyšších ročnících do 15 % • převaha u chlapců, poměr asi 60:40 Terapeutické přístupy • liší se zaměřením se na určité jazykové roviny Tradiční terapeutický přístup • fonetický/klasický/artikulační/senzomotorický přístup Fonologický přístup • facilitace zlepšení schopnosti komunikovat dosažením potřebných změn v artikulačních vzorech • Parents and children together – PACT Foneticko-fonologický přístup • v případě terapie dyslalie nutný rozvoj všech rovin – komplexní terapeutický přístup Australská logopedie (Caroline Bowen) • kritický postoj k efektivitě průpravných cvičení mluvidel • nutnost vhodného zacílení a s jasným identifikovaným zaměřením • mluvní výkon je vysoce integrovaná činnost dílčí izolované části pohybů mluvidel se automaticky nezapojí do mluvního výkonu • nutnost propojení postupů v integrovaný celek rozvíjení řečových schopností Americká logopedie (McCauley, Lof, Forrest) • 15 výzkumných šetření USA – neprůkaznost vlivu neřečových orálních cvičení na zlepšení řečových schopností • zpochybnění možnosti transferu jednoduchých dílčích motorických prvků do spontánního mluvního výkonu jakožto komplexní činnosti • častý důvod pro užití těchto cvičení? zlepšení koordinace a svalové síly v oblasti mluvidel děti s vývojovými odchylkami artikulace však bez zvýšené přítomnosti těchto obtíží • provádění průpravných cvičení bezprostředně před další fází terapie je kontraproduktivní – únava Průpravná cvičení hybnosti • důsledná vazba na artikulační hybnost • bez pohybových prvků, které se v české výslovnosti nevyskytují • bezprostřední návaznost na následný postup korekce percepčněmotorického vzoru hlásky, na který jsou zacílena • koncept myofunkční terapie Realizace logopedické intervence v období počátku školní docházky • období počátku školní docházky kritické ztráta kontaktu s předchozím programem úpravy artikulace vázaným na předškolní zařízení ukončení provádění postupů v rodinném prostředí trvalé odchylky Paralela: • trend preferování péče v předškolních zařízeních – dobrý záměr – problematické zaměření i kvalita potřeba dostatečně rozvinutého systému poradenských (SPC) i klinických pracovišť Rozvoj diferenciální diagnostiky odchylek artikulace Artikulační poruchy (12,5 % z vzorku 320 dětí) • Articulation Disorders – produkce konstantních záměn či odchylek (Substitution or Distorsion) v limitovaném množství fonémů • poruchy se nemění v závislosti na tom, zda jde o produkci spontánní nebo dle opakování Rozvoj diferenciální diagnostiky odchylek artikulace Opoždění vývoje fonologického rozlišování (57,5 % z vzorku 320 dětí) • Phonological Delay • vývojové přetrvávání úrovně nižšího věku v oblasti vývoje fonologické diferenciace Rozvoj diferenciální diagnostiky odchylek artikulace Stabilní fonologické poruchy (20,6 % z vzorku 320 dětí) • odchylky vývojového charakteru i konstantně produkované nevývojové odchylky • v našich podmínkách vývojová dysfázie Rozvoj diferenciální diagnostiky odchylek artikulace Nekonstantní fonologické poruchy (9,4 % z vzorku 320 dětí) • různé varianty odchylek při opakovaném užití stejných slov • nevývojové odchylky, nejsou shodné s běžným opožděním fonologického rozlišování • vztah těchto symptomů k projevům řečové apraxie • v našich podmínkách řečová dyspraxie, verbální dyspraxie, specifická artikulační neobratnost Intervence stimulace fonematického rozlišování rozvoj motoriky mluvidel zacílit do přímé souvislosti s konkrétním postupem logopedické intervence • průpravná cvičení orofaciální motoriky s konkrétní artikulační dovedností Průpravná cvičení fonematického rozlišování • zaměření na sluchové rozlišování výrazů se zaměřením na rozlišení hlásky L od jiných hlásek především od hlásek, kterými dítě hlásku L nahrazuje nebo hlásek, kterým se náhrada zvukově přibližuje • především rozlišení L proti hláskám J, V, H, U • příklady vhodných dvojic: LANA – HANA, LANA – VANA Zdroje Neubauer, K. (2011). Artikulace a fonologické rozlišování hlásek. Havlíčkův Brod: Tobiáš. Čechová, M. (2000). Čeština, řeč a jazyk. Praha: ISV. Čermák, F. (2011). Jazyk a jazykověda: přehled a slovníky. Praha: Karolinum. Hrubý, J. (1999). Jazyk a jazykověda: přehled a slovníky. Praha: FRPSP. Klenková, J. (2006). Logopedie. Praha: Grada. Gúthová, M. & Šebiánová, D. Terapie dyslalie. In Lechta, V. (2005). Terapie narušené komunikační schopnosti: jak předcházet rozvoji odchylek výslovnosti u dětí. Praha: Portál. Salamonová, A. Dyslalie. In Škodová, E. & Jedlička, I. (2007). Klinická logopedie. Praha: Portál. Bernthal, J. E., Nicholas, J., E. & Jedlička, I. (2007). Articulation and phonological disorders: speech sound disorders in children. Překlad Jana Křížová. Boston, Mass: Pearson/Allyn.