Mladá dospělost • 20-35 let věku, dynamické období, proměna člověka od nezralé k zralé osobnosti, intenzivní psychické dospívání, fyzický a kognitivní vývoj téměř ukončen (Thorová, 2015) • rozvoj kognitivních kompetencí, praktické inteligence a metakognice, stabilizace emočního prožívání a zlepšení schopnosti emoční regulace (Vágnerová, 2007) Střední dospělost • 30-60 let věku, pomalá duševní i tělesná proměna, vývojovým úkol: generativita (Říčan, 2009) • období mezi 40-50 lety věku, hlavní úkoly: dosažení a udržení uspokojivé profesní pozice a stabilizace rodiny (Vágnerová, 2007) • 35-50 let věku, společnost tohoto člověka vnímá jako vysoce produktivního, zralého a zkušeného (Thorová, 2015) Starší dospělost • 50-60 let věku, změna postoje k vlastnímu životu, příprava na další životní fázi, vědomí zhoršujících se tělesných funkcí a pozvolné změny funkcí kognitivních (Vágnerová, 2007) • emoční zralost – nárůst ovládání vlastních emocí a schopností udržet přijatelné ladění (Vágnerová, 2007) • 50-70 let věku, zkušenosti v profesním i osobním životě a přijetí nových rolí, zřetelný proces stárnutí doprovázený výrazným poklesem motorické výkonnosti (Thorová, 2015) Logopedická terapie u dospívajících a dospělých osob individuální terapeutický plán příčiny návrh metodiky a intenzity materiály a pomůcky způsob spolupráce s rodinou, personálem prognóza Cíle logopedické terapie u dospívajících a dospělých osob • součástí jsou reedukační postupy pracující přímo se zasaženými oblastmi (např. motorikou mluvidel) a facilitující jejich funkcionální zlepšení • navození kompenzačních strategií – odezírání, neverbální systémy komunikace • využití specializovaných pomůcek odlišných od práce u dětí • terapie poruch polykání – stimulace ORF oblasti Aplikace přístupů v logopedické terapii u dospívajících a dospělých osob • znalost neuropsychologicky orientované terapie • využití IT programů • logopedická intervence v lůžkových nemocničních a rehabilitačních zařízeních • terapie jako dlouhodobá záležitost • spolupráce osoby a jejího okolí Sociální služby Zákon o sociálních službách • významný legislativní progres • 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů • sociální služba = činnost nebo komplex činností, jež zajišťují pomoc a podporu osobám za účelem jejich sociálního začlenění nebo prevence sociálního vyloučení upravuje podmínky poskytování pomoci a podpory fyzickým osobám v nepříznivé sociální situaci prostřednictvím sociálních služeb a příspěvku na péči, dále podmínky pro vydání oprávnění k poskytování sociálních služeb, výkon veřejné správy v oblasti sociálních služeb a předpoklad pro výkon činnosti v sociálních službách upravuje předpoklady pro výkon povolání sociálního pracovníka, pokud vykonává činnost v sociálních službách, nebo zvláštní právní předpisy při pomoci v hmotné nouzi, v sociálně-právní ochraně dětí, ve školách a školských zařízeních, ve zdravotnických zařízeních, ve věznicích, v zařízeních pro zajištění cizinců a v azylových zařízeních (dostupné z http://www.mpsv.cz/) Zákon o sociálních službách – zásadní determinanty významu (Vítková & Vítek, 2010) • poskytování základního poradenství o potenciálech řešení nepříznivé sociální situace nebo jejího předcházení • nezbytnost zachování lidské důstojnosti osob odpovídajícím rozsahem a formou pomoci a podpory prostřednictvím sociálních služeb • uvědomění si individuálně vymezených potřeb, důležitosti aktivní participace, podpory rozvoje samostatnosti a posilování sociálního začleňování • obligatorní (nárokové, standardně poskytované) • fakultativní (nenárokové, poskytované pouze na základě individuálního posouzení situace) Služby sociální péče – společné činnosti • pomoc při zvládání běžných úkonů péče o vlastní osobu • pomoc při osobní hygieně nebo poskytnutí podmínek pro osobní hygienu • poskytnutí stravy (v případě pobytových služeb rovněž ubytování a pomoc při zajištění chodu domácnosti) • poskytnutí informací • výchovné, vzdělávací a aktivizační činnosti • zprostředkování kontaktu se společenským prostředím • sociálně terapeutické činnosti • pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí s hlavním cílem komplexní péče a podpory rozvoje schopností, dovedností a sociálních kontaktů osob se ZP Standardy kvality sociálních služeb • příloha č. 2 vyhlášky 505/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálních službách, a která hovoří o standardech kvality sociálních služeb • standard č. 5 – individuální plánování průběhu sociální služby klíčový (osobní) pracovník