Epilepsie

Je záchvatovité onemocnění, projevuje se opakovanými záchvaty, ojedinělý záchvat neznamená
epilepsii, může se objevit v kterémkoliv věku.


Etiologie:

·         faktory endogenní (geneticky podmíněné): VVV, poruchy mozku, chrom. aberace ad.

·         exogenní: tumory, hypoxie, horečka, klimatické vlivy ad.


Rizikové faktory EPI:

·         nerovnováha mezi stimulujícími a tlumícími procesy v CNS vedoucí k převaze stimulující
složky

·         pohotovost k záchvatu: je podmíněna především geneticky

·         vnitřní prostředí a věk: nejvyšší je u kojenců a batolat (tzv. febrilními záchvaty, při
opakovaném výskytu z něj epilepsie může vzniknout)

·         v rámci prenatálních poškození: uplatňují  se poruchy vývoje, infekce a toxické vlivy

·         z perinatálních zásahů je nejdůležitější příčinou nedostatečné zásobení mozku kyslíkem

·         v postnatálním období a dospělosti: nejčastějšími příčinami poškození úrazy, krvácení do
mozku, cévní mozkové příhody (tzv. mrtvice), infekce a nádory

·         faktory zevního prostředí: nedostatek spánku, alkohol, fyzická vyčerpanost

·         i malé poškození mozku může vést za nepříznivých okolností ke vzniku epileptického
záchvatu

·         imunitní poruchy

·         vliv pohlaví

·         spouštěcí mechanismus epileptického záchvatu je přítomný pouze u některých typů epilepsie

·         zevní faktory: uplatňují se smyslové vjemy, zejména světelné (např. reflektory na
diskotékách, rychlé záblesky v dětských seriálech) a zvukové.

·         vnitřní faktory: je u žen závislost záchvatů na fázi menstruačního cyklu, dále horečka,
únava, hladovění, léky


Prevalence: alespoň jeden záchvat prodělá 5 % lidí; 0,5 – 1 % populace; Evropa: 2 mil. dětí.
Záchvaty se u ¾ osob objeví do 20 let, maximum záchvatů do 3 let a v pubertě, 1 záchvat u dítěte
neznamená epilepsii. Rozpoznání záchvatu: obtížné, existuje mnoho druhů záchvatů, častější jsou
malé epileptické záchvaty – málo nápadné.

Pět základních klinických příznaků:

·         Poruchy vědomí

·         Motorické příznaky (záškuby, křeče, snížení svalového tonu…)

·         Somatosenzorické (čichové, zrakové, sluchové senzace)

·         Vegetativní (reakce zornic, barva kůže, nevolnost, pocení, zvracení,…)

·         Psychické (spojeno s poruchou vědomí)

Druhy epileptických záchvatů: různá hlediska a kategorie (dříve grand mal a petit mal):

·         generalizované záchvaty: doprovázeny poruchou vědomí, po odeznění si osoba na průběh
nepamatuje

·         parciální záchvaty (ložiskové): nejčastější typy záchvatů u dětí nad 4 roky,
záchvatovitou aktivitou je zasažena ohraničená část mozkové polokoule


Důsledky:

·         Opakované záchvaty: abnormální činnost mozku, každý záchvat zvyšuje pravděpodobnost
vzniku dalšího, včasné zahájení léčby

·         Porucha vědomí – ohrožení úrazem (koupání, plavání…)

·         Pro vedení léčby je třeba znát charakter záchvatů, nutné je sdělování informací

·         Životospráva: absolutní vynechání alkoholu, musí se dodržovat pravidelný spánkový režim,
vyvarovat se spánku během dne.

·         Antiepileptika: pravidelné užívání

·         Omezení: nesmí se pracovat na směnný provoz, to znamená zákaz nočních služeb, zákaz práce
ve výškách, omezení výběru povolání, zákaz řidičského průkazu, ztížení výběru partnera, omezení
společenského uplatnění a u žen strach z těhotenství, téměř polovina nemocných je více unavena a
stěžuje si na sníženou pozornost následkem vedlejších účinků léčby.

·         Strádání dítěte: diskriminace, sociální izolace, ochrana – brání spontánní aktivitě


Co dělat?

Grand mal: ustává během několika minut, lékařská pomoc při prvním záchvatu (nejistota, delší
trvání), vodorovná poloha, uvolnění oděvu, dopravit do bezpečí, otočit hlavu na stranu, v případě
nutnosti podání léku


Co nedělat?

Křísit, propleskávat, bránit křečím, natahovat končetiny, násilně otevírat čelisti.

Petit mal: odvést do bezpečí, dohled, déle trvající jak 10 min. přivolat lékaře, záznamy, přivolat
rodiče.


Kontrolní otázky a úkoly:

1.      Co je epilepsie a jak se projevuje?

2.      Jmenujte rizikové faktory pro vznik EPI.

3.      Jakou mohou být omezení žáka s EPI při vzdělávání?

4.      Popište první pomoc při epileptickém záchvatu.

5.      Otázky k zamyšlení:

-          Proč bych (ne)měl spát po obědě?

-          Mohu sportovat?

-          A co plavání?

-          Mohu jezdit na kole a kolečkových bruslích?

-          Mohu se dívat na televizi?

6.      Doporučuji shlédnout dokument: https://www.youtube.com/watch?v=cjspKFKVITY


Odkazy:

KALINA, Miroslav. Status epilepticus. Neurologie pro praxi [online]. 2002, roč. 3, vol. 2, s.
87–93, dostupné také z <http://www.neurologiepropraxi.cz/artkey/neu-200202-0008.php>. ISSN
1803-5280.

Neurologie pro praxi:
file:///C:/Users/Opatrilova/AppData/Local/Microsoft/Windows/INetCache/IE/BE3KG99G/Solen_neu-201801-
0007.pdf