Mozková obrna

Pojem dětská mozková obrna (DMO) u nás zavedl v roce 1959 zakladatel české dětské neurologie Ivan
Lesný, který ji definuje jako „raně vzniklé postižení mozku (před porodem, při porodu nebo krátce
po něm), projevující se převážně v poruchách hybnosti a vývoje hybnosti“ (1985, s. 9).

Dle MKN-10 druhého aktualizovaného vydání (platného k 1. 1. 2010) došlo ke změně názvu: dětská
mozková obrna se používá termín mozková obrna (G80).

U nás se také užívá termín encefalopatie jako blíže nespecifikované poškození mozku. Pojmu mozková
obrna odpovídá dále označení infantilní cerebrální paréza (ICP). V neurologii se často setkáváme u
dětí v prvním roce života s diagnózou centrální koordinační porucha (CKP) nebo centrální tonusová
porucha (CTP). Důvodem je utvářející se klinický obraz mozkové obrny v tomto vývojovém období.
Z neurologického hlediska je diagnóza obvykle jasná až ke konci 1. roku života nebo i později.
Kraus, J. (2005, s. 21) vymezuje DMO jako „neprogresivní, leč ve svých projevech nikoli neměnné
postižení vyvíjejícího se mozku. Postihuje motorický systém, descendentní nervová vlákna
z motorické kůry a často se spojuje s neurokognitivními, senzorickými a senzitivními lézemi“.


Základní pojmy

Psychomotorika: souhrnné označení pohybových projevů člověka, které jsou projevem jeho psychických
funkcí a jeho psychického stavu.

Motorika: souhrn pohybových aktivit řízených nervovým systémem a uskutečňovaný kosterním svalstvem.

Motilita: pohyby řízené z oblasti mimokorových a prováděné většinou hladkými svaly (dýchání, sání,
polykání, peristaltika žaludku a střev apod.).

Mobilita: schopnost pohybů kosterního svalstva (příčně pruhovaného), které umožňují člověku
přemísťování těla a pracovní výkon.

Hrubá motorika: souhrn pohybových aktivit, postupné ovládání a držení těla, koordinace horních a
dolních končetin, rytmizace pohybů.

Jemná motorika: postupné zdokonalování jemných pohybů rukou, uchopování, manipulace s drobnými
předměty.

Další pojmy:

·         Flexe – ohýbání

·         Extenze – natažení

·         Addukce – přitažení

·         Abdukce – odtažení

·         Pronace – vnitřní rotace

·         Supinace – zevní rotace

·         Protrakce – předsunutí

·         Retrakce – zasunutí


Svalový tonus: napětí svalových vláken mezi počátkem a úponem svalu. Napětí je stálé, na rozdíl od
svalové kontrakce, ta je jen při určité činnosti. Svalový tonus se mění se ztrátou vědomí (EPI,
otřes mozku,..), ve spánku, v narkóze a mizí při porušení nervových drah a při smrti.


Používané zkratky:

PHK

LHK

HKK

PDK

LDK

DKK


Otázky a úkoly:

1.      Vymezte termín mozková obrna a jmenujte další používané pojmy.

2.      Zapamatujte si základní pojmy a jejich charakteristiku.

3.      Co je to svalové napětí a jak se projevuje?

4.      Co vyjadřují v praxi užívané zkratky PHK, LHK, HKK, PDK, LDK, DKK?

Literatura:

Kraus, J. a kol. (2005). Dětská mozková obrna. Praha: Grada.

Opatřilová, D. (2014). Pedagogická intervence u jedinců s mozkovou obrnou v raném a předškolním
věku. Brno: MU.