SENZORICKÁ INTEGRACE Co to je? Kdo je ergoterapeut? Kde hledat? Mé dítě má autismus Jak využít SENZORICKOU INTEGRACI? SEŠIT OTÁZEK A ODPOVĚDÍ Veronika Kozáková, 1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy Obsah Úvod Seznamte se Kdo je ergoterapeut  Kde hledat  Co dělá Co to je senzorická integrace  Přístup senzorické integrace  Adaptační odpověď  Porucha senzorického zpracování Kolik máme smyslů Jak využít senzorickou integraci Uplatnění senzorické integrace nejen v terapii Taktilní vnímání Vestibulární vnímání Propriocepce Sluchové vnímání Zrakové vnímání Chuť a čich  Problém s příjmem jídla a pití Interocepce Seznam kontaktních pracovišť, kde pracují ergoterapeuti Prostor pro poznámky Nástroje pro zaznamenání hodnocení Záznamový list hodnocení poruchy senzorické integrace Dotazník SHORT SENSORY PPROFILE Použitá literatura Úvod Brožura – Senzorická integrace vznikla v rámci bakalářské práce na téma Využití senzorické integrace v ergoterapii u dětí s poruchou autistického spektra. Tato brožura má sloužit ergoterapeutům, aby mohli senzorickou integraci blíže představit rodičům dětí s autismem, které mají potíže v oblasti zpracovávání smyslových vjemů. Brožura je rozdělena na několik kapitol. Přibližuje ergoterapeuta a jeho práci, senzorickou integraci jako přístup i jako proces v našem těle a pro inspiraci popisuje různé hry a aktivity, které působí na určité smysly. Rodičům nabízí prostředky dozvědět se více o svém dítěti a poruchám smyslového vnímání. Profesionálům slouží jako nástroj při seznamování se s dítětem a pomáhá mu rozpoznat specifické znaky poruch smyslového vnímání, které jsou mnohdy velmi individuální. V poslední kapitole jsou uvedené dva hodnotící nástroje, které můžou ergoterapeutovi sloužit jako vodítko při ergoterapeutickém vyšetření. Seznamte se Kdo je ergoterapeut? Ergoterapeut (angl. Occupational therapist) je zdravotnický pracovník, který poskytuje ergoterapii na základě indikace lékaře (neurolog, pediatr). Nebo formou fakultativní služby, pokud služba není hrazena zdravotní pojišťovnou. Kde hledat? Dětští ergoterapeuti pracují nejčastěji v nemocnicích, dětských stacionářích, školách nebo terapeutických centrech (viz seznam kontaktních pracovišť). Co dělá? Ergoterapeut se v péči o dítě s PAS zaměřuje na oblasti: soběstačnosti (hygiena, jídlo, oblékání, toaleta, ale také cestování MHD, nakupování, aj.), kognitivních funkcí (školní dovednosti, pozornost, orientace, generalizace aj.), smyslového vnímání (pozice v prostoru, vnímání gravitace a změny pohybu, zrak, sluch aj.), pohybových dovedností (jemná a hrubá motorika, koordinace pohybu, křížení středové osy aj.), komunikace (verbální i neverbální), chování a sociální interakce (uvědomování si vlastních emocí, zvládání běžných situací aj.), hry – představivosti (dle vývoje hry: manipulační, organizační, funkční a nakonec předstíraná). Ergoterapeut pomáhá s výběrem pomůcek (zátěžové vestičky, kousátka, komunikační krabičky aj.), a úpravou podmínek prostředí pro každodenní činnosti. Ve své práci s dětmi s autismem využívá různé terapeutické přístupy a metody. Jednou z nich je také Senzorická Integrace (SI). Teorii přístupu představila v 70. letech, americká ergoterapeutka a speciální pedagožka, Anna Jean Ayres. Ergoterapeut, pomocí různých prvků a aktivit přístupu senzorické integrace, může dítěti nabídnout prostor, kde se krůček po krůčku bude dítě seznamovat se smyslovými vjemy. Terapie probíhá hravou formou, dítě motivuje do činností, které jsou důležité pro zapojení se do života a vedou k co největší samostatnosti. Klade důraz na autonomii dítěte, protože každé „dítě ví nejlépe, co potřebuje“. Hry a činnosti si dítě vybírá samo, ergoterapeut je odborně integruje do terapie a vytváří bezpečné prostředí, aby dítě mohlo experimentovat. Jedině tak může objevovat samo sebe a prožívat vlastní pocity Ergoterapeut během terapie: Zajišťuje bezpečné prostředí. Podporuje dítě v realizaci volních pohybů a koordinaci. Zprostředkovává podněty a příležitosti, s cílem ovlivnit pozornost, aktivitu dítěte. Stupňovat aktivity tak, aby dítě mohlo být úspěšné. Buduje s dítětem vztah a pečovat o něj Co to je senzorická integrace? Přístup SI vychází z toho, že naše nervová soustava přijímá a zpracovává senzorické informace z prostředí i z našeho těla a na základě toho na ně reaguje. Tomuto procesu se v neurologii říká proces senzorická integrace. Je to nepřetržitý proces, protože neustálé přijímáme, třídíme a vyhodnocujeme informace ze smyslů, aniž bychom si to uvědomovali. Vytváří se tedy pomyslný kruh: -> Vstupní smyslová informace-> senzorická integrace-> adaptační odpověď-> Adaptační odpověď je cílená reakce na smyslové informaci. Adaptace, znamená přizpůsobení, tedy nervová soustava zpracuje příchozí informace, poskládá si je to celku, na základě toho vyhodnotí situaci a adaptačně zareaguje. Vývoj je ovlivněn schopností zpracovat vjemy a odpovídat na ně adekvátně. Skrz adaptační odpověď se dítě učí nové dovednosti, které potřebuje k zvládání vývojově stále náročnějších činností. Každá nová dovednost, představuje pomyslný schůdek ve vývoji dítěte. Každé zlepšení komplexnosti adaptační odpovědi směřuje k nalezení rovnováhy mezi vlastním vnímáním, schopností zpracovat vjemy a nutnou reakcí. Senzorická integrace představuje model, který přibližuje to, jakým způsobem ovlivňuje senzorické vnímání vývoj člověka. Porucha senzorického zpracování je narušení neurologických funkcí, zapojených do procesu senzorické integrace. Jedná se o stav, kdy mozek není schopen využít adaptačně přicházející informace z okolí pro zajištění plynulého fungování v každodenním životě. Porucha senzorické integrace ochuzuje děti o senzorické podněty a nové zkušenosti, které potřebují, aby se mohli dále učit a rozvíjet. Děti jsou v návalu informací, nejsou schopné je rychle a adaptačně zpracovat a „uvíznou“. V této stresové situace si potřebují pomoct (točí se dokola, válí se po zemi, křičí, začnou se kousat aj.) Rozdělují do tří skupin 1. Porucha senzorické modulace – dítě má potíže ve vnímání intenzity podnětu i. Dítě je hypersenzitivní, je velmi citlivé na vjemy ii. Dítě je hyposenzitivní, je málo citlivé na podněty iii. Dítě vyhledává podněty – je „nenasytné“ po určitém druhu podnětu 2. Porucha senzorické diskriminace – dítě má potíže v rozlišení mezi podněty, jejich kvantitou, kvalitou nebo významem. 3. Porucha Sensory-Based Motor Disorder – potíže s držením těla a pohybem kvůli špatné senzorické integraci vjemů: i. z vestibulárního, proprioceptivního a taktilního systému – Dyspraxie dítě má potíže s plánováním a posloupností pohybu, s vnímáním vlastního těla. ii. z vestibulárního, proprioceptivního a vizuálního systému - Posturální poruchy – dítě má potíže udržet rovnováhu a pozici oproti gravitaci. Kolik máme smyslů? Z předchozích řádků už asi tušíte, že podle teorie SI, smyslové podněty nepřijímáme jen 5 smysly, které jsou nám dobře známé. Ayres k nim přiřadila také vnímání vestibulární a proprioceptivní. Sejně tak, jako je jídlo potravou pro naše tělo. Smyslové vjemy jsou výživou pro náš mozek. Prostředí kolem nás je nekonečnou zásobárnou smyslových vjemů a „krmí“ nás nepřetržitě každý den. Všechny tyto informace, z prostředí i z našeho těla, jsou našemu nervovému systému zprostředkovány smyslovými systémy: Vestibulární vnímání (tělesný pohyb – gravitace – rovnováha) poskytuje informace z našeho vnitřního ucha o udržování rovnováhy a o tom, jak je naše tělo v pohybu. Problémy se můžou projevit vyhýbáním se houpačkám, prolézačkám a aktivitám, při kterých musí mít dítě nohy ve vzduch nad zemí, odporem záklonu nebo předklonu hlavy. Propriocepce (pozice těla v prostoru) nám poskytuje prostřednictvím našich svalů a kloubů informace o pozice našeho těla a o tom, kde se nacházejí naše ruce a nohy ve vztahu k našemu tělu. Umožňuje nám „vnímat“ naše ruce, když si zavřeme oči. Zkuste to! Problémy ve zpracování se můžou jevit jako nemotornost, neopatrnost, záměrné narážení do věcí, časté pády, šplhání se po nábytku, podpírání se o lokty u stolu. Taktilní čití (dotek) poskytuje informace od receptorů kůže o doteku, tlaku, teplotě, bolesti, nebo i pohybu vlasů na pokožce. Problémy se mohou projevovat jako citlivost na oblečení různých textur, děti nemají rádi jakkoliv umazané ruce, nebo úkony osobní hygieny (čištění zubů, česání vlasů, stříhá nehtů), nemají rádi jemné manipulační práce. Zrak poskytuje informace o tom, co vidíme v našem prostředí, jako je barva, velikost, umístění, nebo vzdálenost mezi předměty. Problémy se mohou projevit při psaní, přepisování nebo obkreslování, nebo orientaci, jako citlivost na jasné světlo (zářivky). Sluch poskytuje informace o tom, co slyšíme v našem okolí, včetně rozlišení mezi různými zvuky. Problémy se mohou projevit jako citlivost na hlasité a nečekané zvuky, problémy s udržením pozornosti v hlučném prostředí, nereagování na vlastní jméno. Chuť poskytuje informace o tom, co vstupuje do úst. Problémy se můžou projevit jako selektivní stravovací návyky, nebo jako preference silné, ostré nebo nevýrazné chuti. Čich poskytuje informace o pachu ve vzduchu. Problémy se mohou projevovat jako citlivost na parfémy nebo šampony, odmítáním nebo preferenci určitých pokrmů kvůli vůni. Při citlivosti na pachy/vůně může být pro dítě stresová jakákoliv situace (MHD). Interoceptory (vnitřní vnímání) poskytují informace o našem vnitřním prostředí, jako je tělesná teplota a trávení. Problémy se mohou projevovat při potížích s používáním toalety (nočníku) nebo při pocit hladu. Jak použít senzorickou integraci? U dětí s autismem se často vyskytují určité potíže se zpracováním senzorických podnětů. Nemusí se, ale nutně, jednat o poruchu senzorického zpracování. Takovou poruchu může diagnostikovat pouze odborně školený terapeut v oblasti senzorické integrace. Proto pokud máte jakékoliv pochybnosti, obraťte se na svého ergoterapeuta, nebo jiného odborníka a pozorně si přečtěte následující body: Každý z nás může mít někdy problémy s integrací smyslových vjemů. Reakce stresu (útěk/ útok) je vlastně reakce nervové soustavy na podněty, které dále nejsme schopni zpracovat. Nebo naopak, normální fungování nervové soustavy a naše mozku může narušit i nedostatkem smyslových stimulů. Situaci tělo řeší rezignací a člověk je apatický, nebo nutkavou potřebou uspokojit své potřeby. U dětí do 7 – 8 let potíže v oblasti zpracování smyslových podnětů ovlivňují vývoj. Dítě, s problémy se smyslovým vnímáním, může mít potíže jen v některých oblastech. Například dítě může mít problém s vnímáním vlastního těla, ale sílu umí odhadnout adekvátně potřebě. Typickým znakem je nestálost projevů, jeden den má dítě potíže s rovnováhou při stoji na jedné noze a druhý den skáče „panáka“. Dítě může mít ve svém chování znaky podobné poruše SI, nicméně ve skutečnosti se nemusí jednat o dysfunkci. Například vyhýbá se dotekům, může mít emocionální podtext a nemusí znamenat, že dítě je hypersensitivní vůči dotekům. Dítě může být současně dvě protikladné poruchy reakcí na podněty. Může být extrémně citlivé na lehký dotek, ale vůbec mu nemusí vadit štípání. Uplatnění senzorické integrace nejen v terapii 1. Využití u dětí s autismem s poruchou senzorického zpracování 2. Využití různých hraček, předmětů denní potřeby, předmětů, které působí na smysly, dítěti vyhovují. 3. Skrz smyslové vnímání se dítě relaxuje/ aktivuje, a může se tak lépe soustředit. 4. Učení nových dovedností – postavit různé překážkové dráhy a na nich děti „plní“ zadané úkoly. 5. Místem pro využití prvků SI může být multisenzorická tělocvična, Snoezel, Bílý pokoj, venkovní hřiště, ale také kuchyň, vana, postel, a jakékoliv místo, kde se dítě pohybuje. 6. Intenzivní ergoterapie s využitím senzorické integrace se doporučuje 2-3x týdně, po dobu 45 až 60 minut. 7. Během dne může dítě dostávat senzorickou dietu, aktivity s žádaným stimulem, může se tak předejít pro dítě i okolí nepříjemným situacím. Dětem předškolního věku se doporučuje každých 30-45 min. Školním dětem, dle rozvrhu dne. 8. Vzájemná spolupráce mezi rodičem/ rodinou, dítětem, ergoterapeutem a nejlépe dalšími zainteresovanými (asistent, fyzioterapeut, logoped, speciální pedagog). TAKTILNÍ VNÍMÁNÍ Přecitlivělost na taktilní podněty (různé doteky) - Hypersenzitivní Kde se může projevit:  vyhýbá se, nemá rád doteky různého druhu a s tím spojené činnosti (česání, stříhání)  potíže s jemnou motorikou (zapínání knoflíků, zipů)  potíže s oblékáním (nevšimne si, že má kalhoty obráceně, tkaničky nezavázané)  potíže s úchopem (použití nůžek, příborů, pastelek)  potíže určit fyzické charakteristiky předmětů (tvar, velikost, materiál, teplotu)  potíže se stereognozií (schopnost identifikovat předměty pouze po hmatu, bez kontroly zraku)  má strach ze tmy  může si dávat do pusy různé předměty Nízká citlivost na taktilní podněty - Hyposenzitivita Kde se může projevit:  vyhledávání kontaktu, dotýkat se každého a všeho  vyhledávání materiálů, které působí uklidňujícím dojmem (plyšák)  vyhledávání materiálů, které poskytují silný hmatový podnět  vyhledává patlavé hry  vyhledává vibrace nebo pevné objetí  vyhledává orální, ústní, stimulace (do pusy dává různé předměty)  vyhledává velice kořeněné, sladké, kyselé nebo slané jídla  dítě se můžou sebepoškozovat (v tomto případě sebestimulovat) - štípání, kousání, bouchání hlavou  nevadí mu, nebo si nevšimne, že se ho někdo dotknul, nebo někdo do něj narazil, pokud se to neděje s extrémně velkou silou nebo intenzitou.  nevadí mu, nebo si nevšimne bolestivějších zákroků (pořezání, modřiny, očkování)  nevadí mu, nebo si nevšimne, že je špinavý, nebo že mu teče z nosu  nevadí mu, nebo si nevšimne, že během hry, zranil jiné děti nebo zvířata Porucha taktilní diskriminace Kde se může projevit:  rozlišit mezi informacemi, které dotekem dítě získá (význam, kvalitu, kvantitu)  potíže porozumět informacím z doteku  Hůře se učí nové manuální zručnosti (zapínání knoflíků, vázání tkaniček)  potíže najít předmět, bez kontroly zrakem (malou hračku v kapse od batůžků) HRY VYUŽIJTE RŮZNÉ MATERIÁLY Hra s přírodními materiály: kameny, plody, semena, větvičky, mech, tráva, voda, písek Práce s materiálem: látky, kožešiny, kůže, papír, dřevo, kovy, hrubý provaz, vata Kreslení na podložce: jemná mouka, písek, šlehačka, holicí pěna, smetana HLEDÁNÍ - V nádobě: Do nádoby dát nějakou výplň, ze které dítě bude vybírat malé předměty - výplň: luštěniny, rýže, těstoviny, malé plody stromů, písek, malé míčky, nastříhané různé druhy látky, chomáčky vaty, balící výplně aj. - vybírá různé předměty: drobné zvířátka, tvary, předměty denní potřeby - dítě hledá předmět pohmatem, můžeme přikrýt nádobu dekou - dítě hledá například: stejný předmět jako na obrázku/ stejný tomu co drží v ruce/ stejný podle pokynu/ předmět k nějaké vybrané činnosti Se zavázanými očima: - dítě má zavázané oči a poznává/ popisuj/ ukazuje různé části tváře/ těla - poznává různé předměty - poznává své známé po doteku - dítě hledá k sobě stejné předměty podle tvaru/ materiálu VODNÍ HRY - mytí se a masírování pomocí různých žínek, froté ručníků, houbiček, kartáčů - vana plná pěny a v ní různé hračky - protiproud, bublinky, perličky - utírání froté ručníkem, rukou obejmout celou končetinu a tak utřít, pevný kontakt ruka s tělem přes ručník PÍSKOVIŠTĚ - hra s mokrým a suchým pískem - dělání báboviček, stavění hradů, hloubání jámy, sypání písku na kopu - tlačení písku před sebou, hrabání, hra s malými autíčky - zahrabání částí těla, celého těla, kdy kouká jen hlava MODELOVÁNÍ, PRSTOVÉ BARVY, PEČENÍ - modelování hlíny, jílu, moduritu, plastelíny, „chytré hmoty“ - malování rukama nebo nohama - hnětení těsta rukama, rolování, posypávání těsta HLAZENÍ - jemné materiály: satén, hedvábí, froté, jemná bavlna, jemný kartáč, plyš, peříčka, - chůze po umělé kůži, hladkém povrchu - ohraničení těla pomocí míče, které kutálíme po obrysu těla dítěte - masáž měkkými míčky, nebo houbičkami VESTIBULÁRNÍ VNÍMÁNÍ Přecitlivělost vůči gravitaci, změně pohybu těla vůči poloze hlavy - Hypersenzitivita vestibulárního vnímání (přecitlivělost) Kde se může projevit:  vyhýbá se, nemá rád dětské hřiště (houpačky, žebříky, kolotoče, skluzavky)  vyhýbá se, nemá rád výtahy, jezdící schody  vyhýbá se, nemá rád zvednuté nohy nad zemí (schody, nastupování do auta)  vyhýbá se, nemá rád chůzi po nerovném povrchu  vyhýbá se, nemá rád předklon hlavy  vyhýbá se, nemá rád rychlé nebo rotační pohyby  vyhýbá se, nemá rádo polohu na bříšku  pohybuje se pomalu a opatrně, vyhýbá se rizikům  při prudší změně pohybu se dítěti dělá nevolno  oblíbí si jednoho dospělého, kterému důvěřuje a je často s ním  má strach z pádu, i když žádné riziko v reálu nehrozí  má strach z výšek (výšku obrubníku nebo schodu)  má strach z otáčení vzhůru nohama a ze všech aktivit, kdy nemá nohy na zemi  vyděsí se, pokud s ním někdo jiný hýbne (zatlačí jeho stoličku blíž ke stolu)  má strach a je pro něj těžké naučit se jezdit na kole, skákat, poskakovat, držet rovnováhu na jedné noze (především pokud má zavřené oči)  má strach z činností, které vyžadují dobrou rovnováhu  lehce ztrácí rovnováhu a působí nešikovně Nedostatečné informace o změně pohybu těla a zrakové kontroly - Hyposenzitivita vestibulárního smyslu Kde se může projevit:  vyhledává, má rád pohyb (vypadá to, že nedokáže v klidu sedět)  vyhledává, má rád rychlost, točení, intenzivní pohybové zážitky  vyhledává, má rád vyhazování do vzduchu  vyhledává, má rád točení (vypadá, že se mu nikdy netočí hlava)  vyhledává, má rád rychlé, intenzivní, nečekané změny pohybu (lunapark)  vyhledává, má rád skákání (po nábytku, trampolínách, točí se na kolečkové židli,  vyhledává, má rád má rád pozice dolu hlavou a různé natřásání  vyhledává, má rád houpání (nejlépe nekonečné)  neumí odhadnout nebezpečí a nebezpečné změny pohybu  potíže s rovnovážnými reakcemi,  potíže s orientací v textu/ na obrázku, pokud zvedne na chvilku oči  potíže se čtením  potíže s pozorováním předmětu Slabý svalový tonus a/nebo koordinace - dyspraxie, porucha postury, problémy vestibulární diskriminace Kde se může projevit:  nízký svalový tonus – nízké svalové napětí - tělo působí jako „měkké“ a slabé  slabá výdrž, je brzo unavený  slabé držení těla  nevydrží dlouho ve vzpřímené pozici, často už během cvičení/hodiny končí položený hlavou na stole  „vláčná chůze“, kulhá, motá se, chce si líhat nebo sedat  když si sedá, přímo se do židle spustí/ hodí  potíže zároveň zvednout hlavu, ramena a nohy z podlahy, když leží na bříšku - (pozice "supermana")  potřebuje zvýšit stabilita těla, proto - na podlaze si sedá do pozice "W" - na židli se zasedne paty, nebo si obtočí nohy kolem židle  nízký svalový tonus kompenzuje, tím, že pevně chytá předměty  potíže s úchopy, kde potřebuje sílu (otevírání/zavírání víčka, kliky od dveří)  potíže při pádu, nedá si před sebe ruce, nebo se nemůže sám zvednout  potíže s koordinací pohybů obou polovin těla (oblékáním, zip, knoflíky)  potíže s povědomím o svém těle ( převrací/vráží do věcí, zakopává) - jeví se jako nešikovný  potíže s hrubou motorikou (skákat, chytat, šplhat, přenášet věci, běhat)  potíže s jemnou motorikou (manipulace s menšími předměty, jako tužky, příbor, hřeben, nůžky, navlékání korálku, vázání tkaniček, vhazování mincí do otvoru)  potíže s rozeznáváním pravé a levé strany  nemá určenou dominantní ruku - často během vybarvování, střihání nebo psaní mění ruce, do 4 -5 let není možné určit, kterou ruku preferuje  potíže s lízáním zmrzliny, pokud je v kornoutku  potíže s plánováním pohybu, neví, jak má nový pohyb udělat (když má překročit kámen během chůze, neví, jak má pohyb udělat)  slabá pohybová paměť (umožňuje vnímat své tělo v prostoru, pamatovat a použít pohybové vzorce)  jako miminko se neplazil  nemá rád pásky HRY Skákání: na míči s úchyty, na trampolíně Chůze po vyvýšené ploše (lavička, kladina) a seskočit z ní do vyznačeného prostoru (kruh na matraci) Chůze se zavázanými očima: v doprovodu projít po různém povrchu, přes nízké překážky Vychylování z pozice: na míči nebo velkém válci, sezení, poloha na břiše s rukama nataženými před sebou a pohyb dopředu a dozadu. Rotace: v dutém válci – barelu, válení sudů, na břiše na skateboardu, kotrmelce, otáčení se za rukou Výdrž v jedné pozici: HRA NA FOTOGRAFA dítě střídá různé pozice, kde je potřeba udržet rovnováhu, střídání natažených a pokrčených končetin v různých kombinacích, dřepy, střídání pohybu na hudbu nebo do rytmu Různé překážkové dráhy: lezení po žebřině, klouzání po šikmé ploše, válení sudů, plazení a skákání různými způsoby, překračování malých překážek na vyvýšené ploše (kladině), dráha z kruhů, balančních desek. Střídat způsob provedení, stupňování. Součástí dráhy může být další činnosti, zaměřené na jiné oblasti - stavebnice, hry na poznávání, didaktická kostka. Kruh: procházení kruhem, navlékání kroužků na různé části těla, prolézáním skrz kruh, proskočení skrz kruh na měkkou podložku. Venkovní sport: bruslení, skateboard, jízda na kole, jízda na koni, běžkování, lyžování, sáňkování Vevnitř: různé chůdy, podlahový surf Koupání: skákání do vody, plavání, vodní hry Dětské hřiště: kolotoče, skluzavky aj. PROPRIOCEPCE Vyhledává smyslové podněty - vyhledává podněty, které zprostředkují informaci pozici těla a stimulují propriocepci Kde se může projevit:  nohy: - dupání (během chůze) - tlačené proti zdi/ druhé osobě nohama nebo rukama - kope o zem nebo o židli (sed u stolu, když se musí soustředit)  ruce: - kousání, cucání si prstů, praskání kloubů - má rád aktivity, kde se něco mačká, tlačí, svírá (hmota, hlína, válečky)  ústa: - skřípání zuby, kousání do předmětů - okusuje tužky, brčka, rukávy na tričku  tělo: - zabalení se do deky, těžké duchny - těsné oblečení (pásky, kapuci, tkaničky) - pevné objetí -rád tlačí / táhne / vleče předměty - bouchá předměty nebo do předmětů/ lidí - má rád silové hry: zápasení, protlačování, vytláčení - často schválně padá na podlahu - skákání (trampolína, z nábytku, z vysokých míst) - narážení, vrážení do zdí a okolí Problémy s "ovládáním pohybu" - Porucha diskriminace podnětů o pozici těla, hyposenzitivní Kde se může projevit:  potíže s odhadem svalové síly, rychlosti pohybu, vlastních pohybových možností - oblékání do rukávu, šplhání - chůze, zavírání dveří, mačkání nebo držení předmětu  potíže s odhadem správného tlaku a síly - na tužku během kreslení - úchop je křečovitý - láme hračky nebo předměty  potíže s odhadem váhu a objemu předmětů (neodhadne svou sílu)  nerozumí pojmu "těžký" a "lehký", necítí, který předmět je těžší, pokud drží oba  jako kdyby dělal všechno s příliš velkou silou - chůze, zavírání dveří, mačkání HRY Přetlačení: BULDOZER Děti sedí na podlaze zády k sobě 1) oba proti sobě najednou tlačí zády, 2) střídání v přetlačení, 3) sezení na zemi/ dece/ polštáři/ podložce/ v kartonové krabici, 4) jedno/ více dětí tlačí/ tahá jedno dítě Vytláčení: OFSAJD – „hráč mimo hru“ Děti stojí oproti sobě, každý stojí ve svém kruhu, - snaží se vytlačit jeden druhého z kruhu, - protlačují se tyčemi/ rukama/ přes jednu tyč. Tahání: KŮŇ A POVOZ Jedno dítě je kůň – táhne. Druhé je povoz – leží na dece a na zádech má „náklad“ - vzájemně se drží přes kruh/ tyč/ lano - jede vyznačenou trasou: střídání zatáček, místa, kde vyzvedne a doručí náklad - hudební doprovod Válcování: SILNIČNÍ VÁLEC Přes válec jsou položené matrace - válení sudů nahoru, dolů a zpět - dvě děti: válejí sudy současně ve stejném směru - proti sobě a při střetu se převálcují přes sebe Přitahování horizontálně Dítě se přitahuje pomocí lana, Je na dece/ podložce/ kartónu/ prknu/ skateboardu - vleže na břiše/ na zádech - vsedě/ ve dřepu - na kolena - stojící, jako na lyžích/ snowboardu Přitahování vertikálně: HOROLEZEC Matrace opřená o žebřiny, lano uvázané o žebřinu/ může být i strom venku -dítě se přitahuje k vrcholu, a pomáhá si nohami Lezení nad zemí: MOST Horizontálně nad zemí opřený žebřík/ plošina = most - na konci mostu čeká košík s hračkou - dítě se při lezení dívá nahoru, na košík Udržení rovnováhy: „TREFIT SE“ Dítě stojí každou nohou zvlášť na kostkách / pevných polštářích/ balančních čočkách - dítě se trefuje do cíle: na kuželky/ házení na koš/ na terč - cíl různě rozmístěný od dítěte - střídání různých způsobů házení Udržení rovnováhy: „NEBÝT TREFEN“ Dítě skáče na trampolíně/ měkké matraci Koulovačka - Ostatní házejí do dítěte sněhové koule z papíru a dítě je odpaluje raketou Chytání koulí - Jeden hází dítěti chlupaté míčky a dítě je chytá na raketu se suchým zipem Udržení rovnováhy: CHŮZE PO LANĚ Dítě jde po úzké lavici/ kladině/ desce - Na lavici jsou různé překážky, které musí překonat - Ditě může mít za úkol nést v ruce/ rukou/ ústech lžíci s pingpongovým míčkem Hra na KOLEČKO - Dítě chodí po rukou a druhý ho drží za nohy. Hra na TARZANA - dítě se houpe na laně/ kruzích/ tyčích - skáče do matrací/ vaků - při houpání se vyhýbá překážkám/ sráží je nohama nebo rukama ZVEDNOUT/ PŘENÉST/ TLAČIT/ TAHAT VĚTŠÍ A TĚŽŠÍ PŘEDMĚTY Dítě pomáhá s úklidem pomůcek při cvičení/ s domácími prácemi/ s venkovními prácemi – hrabání, zametání/ se stěhováním drobného nábytku/ přinést židli návštěvě/ při nákupu může tlačit vozík. Vnímání vlastního těla a pohybu: Hra na BALÍK Dítě je schoulené do klubíčka - druhý se dítě postupně snaží rozbalit - dítě sedí na dece a tlačíme ho Hra na ZRCADLO Dítě opakuje naše pohyby. - pojmenováváme směr pohybu - opakování se stupňuje: 1) pouze jedna ruka 2) jedna ruka a pohyb přes osu 3) obě ruce, pohyb maximálně na střed těla 4) obě ruce, pohyb i přes osu - pozici stupňujeme: 1) dítě je vedle nás, můžeme stát i před zrcadlem 2) dítě je bokem k nám 3) dítě ke oproti nám Hry POSLEPU Dítě se zavázanýma očima plní různé pokyny. Kreslení na ZÁDA Dítěti kreslíme na holá záda různé tvary (kolečko, vlnovka, čtverec, čára) - dítě určuje, který tvar je kreslený pomocí kartiček s namalovanými tvary - kreslit se může i na ruce, nebo tváře, tak, že má dítě zavřené oči Poznávání TVARŮ Dítě se zavázanýma očima poznává tvary podle šablony šablona vyříznuté do tvrdé karty/ dřevěná šablona/ šablony z dětské hry SLUCHOVÉ VNÍMÁNÍ Zvýšená citlivost na zvuky - Hypersenzitivita Kde se může projevit:  potíže se soustředěním v zdánlivě klidném prostředí - ruší ho vzdálené zvuky, šumy, hučení lednice, hluk z ulice - ruší ho zvuky v pozadí prostředí (nedaleká stavba, kosačka)  vyleká se z neočekávaných a hlasitých zvuků - utíká pryč, brečí, zakrývá si uši  má strach z nespecifických zvuků (vysavač, fén, spláchnutí WC)  nemá rád, když mluví více lidí najednou  nemá rád společenské aktivity (koncert, kino, dětské herně)  hlas jiné osoby má vliv na jeho vztah k němu Nízká citlivost až nevšímavost vůči zvukům - Hyposenzitivita Kde se může projevit:  vyhledává, má rád rámus  vyhledává, má rád hlasitou hudbu (TV, rádio, hračky)  potíže se zapamatováním/ porozuměním/ zaregistrováním řečeného - potřebuje zopakovat instrukce - nereaguje - působí, jakoby nevnímal - nereaguje na zavolání - nereaguje na verbální výzvy  jako kdyby některé zvuky nevnímal  potíže s určením, odkud přichází zvuk  jako miminko nevydával zvuky nebo velice málo Porucha diskriminace – rozlišení zvuků Kde se může projevit:  potíže v rozlišení zvuků/ hlasu od jiného zvukového pozadí (okolní šum, hluku)  potíže s rozlišením podobně znějících slov/ písmen/ zvuků HRY  Hry se slovními pokyny, zvukové hračky, rytmické hry a hry na hudební nástroje  rozpoznávání podobných zvuků, přiřazování a poznávání zvuků,  Strategie: poskytnout klidnější místnost, relaxace před spánkem (vypnout TV, příjemná vůně, teplo), po slovním pokynu, počkat na reakci dítěte. ZRAKOVÉ VNÍMÁNÍ Problémy se zrakovým vnímáním se můžou projevit v různých oblastech: Zraková diskriminace – rozlišování zrakových podnětů Visual-closure - schopnost identifikace tvarů a předmětů i v případě, i v případě, že předmět není vidět celý. Stálost tvarů - schopnost rozpoznání tvarů a objektů jako stejných, i když se vyskytují v různém prostředí. Vizuální prostorové vztahy – schopnost určování pozic a vztahů mezi objekty. Zpracování pozadí - schopnost rozlišovat mezi předměty na rušném pozadí. Vizuální paměť - schopnost ukládat vizuální informace do krátkodobé paměti. Vizuální posloupnost - schopnost pamatovat si vizuální detaily ve správném pořadí. HRY SKLÁDÁNÍ, STAVĚNÍ - různá vkládací puzzle, skládanky, puzzle - různé stavebnice (lego, kostky) - stavění bunkru nebo dráhy z velkých kostek, cihel, bloků TŘÍDĚNÍ, ŘAZENÍ - třídění a řazení předmětů podle velikosti/ tvaru/ barvy/ materiálu/ počtu, - přiřazování odpovídajících obrázku k sobě, předmětů denní potřeby, - přiřazování k sobě předmětů podle kategorie, do které patří, - řazení obrázku podle časové posloupnosti VYHLEDÁVÁNÍ - hledání předmětů v místnosti, na obrázku, v krabici s jinými předměty, - rozeznání předmětu a vybrání požadovaného předmětů, - hledání schovaného předmětu KRESLENÍ - volné kreslení, malování, psaní/ podle předlohy/ podle slovního zadání, - obkreslování, spojování bodů, bludiště, - hledání rozdílů, dokreslování ORIENTACE V PROSTŘEDÍ - dítě naviguje ve známém prostředí - ukládá věci na místo podle pokynu Vizuální diskriminace Schopnost rozeznávat předměty, osoby a prostor. Umožňuje rozeznávat rozdíly jednotlivých předmětu. Kde se může projevit:  potíže v oblékání (stejný pár boty, ponožek, levá bota na pravou nohu)  potíže v rozeznání mezi tvary 2-D a 3-D  potíže v rozlišování velikostí písmen/ tvarů/ obrázků  potíže v rozlišování podobných tvarů/ předmětů/ písmen a číslic Aktivity:  hry na přiřazování stejných dvojic k sobě (ponožky, různé přírodní materiály)  skládání jednoduchého (3-5dílného) puzzle  přiřazování grafických objektů k sobě (3-D na 2-D/ stejné obrázky s různou barvou)  Stínové pexeso, pexeso, Memo Match  Hry na papíře – spojování stejných tvarů Visual-closure Schopnost identifikace tvarů a předmětů i v případě, že předmět není vidět celý. Umožňuje rychle pochopit smysl toho, co vidíme, i bez detailů. Kde se může projevit:  Potíže s rozpoznáním předmětů/ osob, pokud je změněn některý ze zásadních detailů, podle, kterých dítě předmět/ osobu poznalo  Problém dokreslit částečně nakreslený obrázek Aktivity:  Hry na poznávání a přiřazování – část předmětu skrýt pod šátek, tak, aby byla vidět část - dítě má najít stejný/ má přiřadit k stejnému předmětu, který není zakrytý - má vybrat jeden správný zpod šátku a vložit do doplňovačky/ do hrací skříňky Stálost tvarů Schopnost rozpoznání tvarů a objektů jako stejných, i když se vyskytují v různém prostředí, velikosti, pozici, nebo v různém provedení. Umožňuje kategorizaci předmětů. Kde se může projevit:  Potíže s kategorizací  Potíže s abecedou, čísly, rozpoznáním podobných tvarů/ písmen (p, b)  Potíže s porozuměním pojmů určujícími váhu, obsah, výšku Aktivity:  Stavění (podle předlohy) z kostek/ velkých bloků/ lego/ elektro-sety/ magnety  Přiřazování k sobě stejných tvarů různých velikostí  Přiřazování k sobě stejných předmětů v různém provedení  Hledání stejných předmětů na obrázku Vizuální prostorové vztahy Schopnost určování pozic a vztahů mezi objekty. Kde se může projevit:  potíže s plánováním činnosti vzhledem k okolnímu prostředí a objektům  potíže se slovními pojmy označujícími směr v prostoru (v, do, na, vlevo/vpravo, dole/nahoře aj)  potíže s rozlišováním podobných tvarů, písmen (b, d, p)  přispívá špatné orientaci ve složitějších obrázcích, grafických labyrintech, mapách.  Při čtení nebo psaní zaměňuje (přehodí) písmenka nebo čísla, vytváří patvary  Ztrácí se na stránce textu nebo obrázku  Zapomíná, kde má pokračovat (na chvilku zvedne zrak od obrázku a vrátí se zpět)  potíže najít to, co hledá  nízká aktivní účast na činnosti  plete si strany vlevo/vpravo Aktivity:  navigační/ orientační překážková dráha  sestavovat podle 3-D předlohy  3-D písmenka v boxu s luštěninou/ neprůhledném pytlíku - vybrat to správné podle zadání - vybrat jakékoliv a pojmenovat ho správně/přiřadit do doplňovačky  určit číslo/ písmeno, které je chybně napsané a opravit chybu  určit tvar/ obrázek, který je chybně nakreslený a opravit chybu Zpracování pozadí Schopnost rozlišovat mezi předměty na rušném pozadí. Rozlišovat předměty na popředí, od předmětu v pozadí. Kde se může projevit:  potíže v třídění a organizaci vlastních věcí  potíže najít předmět, oblíbené ponožky v šuplíku, najít lahev s pitím ve špajzu  přílišné věnování pozornosti detailům a chybí celkový „obraz“  potíže s rozlišením textu/ obrázku na barevné ploše  potíže se psaním/ kreslením, patvary/ potíže s opisem Aktivity:  hledání určité hračky v boxu s jinými hračkami/ předměty  hledání oblíbeného trička/ jiného oblečení ve skříni aj.  hledání zelené kostičky, která je položená na zelené podložce  hledat v textu/ na obrázku Vizuální paměť a vizuální posloupnost Schopnost ukládat vizuální informace do krátkodobé paměti. Schopnost pamatovat si vizuální detaily ve správném pořadí. Kde se může projevit:  schopnost řazení posloupnosti čísel/ písmen/ obrázků  pamatovat si abecedu/ čísla/ obrázky v pořadí  hláskovat, počítat  potíže zapamatovat si pořadí událostí (z text/obrázky)  obkreslovat/ opisovat dle předlohy  potíže se zapamatováním pohybového vzoru, které dítě sleduje pohledem  problém s orientací ve prostředí, i známém Aktivity:  číselné/ abecední puzzle  doplňovačky posloupnosti událostí  hry na zapamatování, Memo Match, pexeso  nechat dítě vést nákup ve známém obchodě CHUŤ A ČICH V senzorické integraci dle Ayres se těmto dvou smyslům nevěnuje tak velký prostor. Pro život dítěte mají ovšem nezanedbatelnou hodnotu. Problémy s čichovými podněty Kde se může projevit:  Hypersenzitivní, přecitlivělost na nějaký typ pachu - potíže s koncentrací, pokračováním v činnosti, soustředí se na čichový podnět,  Hyposenzitivní, snížená vnímavost – nevšimne si nebezpečného pachu, snížená chuť k jídlu Vyhledávání podnětů – vyhledává, má rád určité vůně/ pachy, jídla  Problém s rozlišením různých vůní – neadekvátně používá vůni, koření do jídla, nepozná nebezpečný pach Strategie: Vysvětlit dítěti, co to je za vůni. Vysvětlit (gesty, na hodinách), za jak dlouho nepříjemný pach pomine. Postupně dítě vystavovat různým pachům – HRA na poznávání podle čichu Naučit dítě, v případě nepříjemného pachu, začít se věnovat oblíbené hře/ hračce Problémy s chuťovými podněty Kde se může projevit:  Hypersenzitivní, přecitlivělost na nějaký typ chuti – vyhledává spíše jemné, měkké, nevýrazné potraviny, odmítá určité druhy potravin  Hyposenzitivní, snížená vnímavost – potíže s chutí a rozeznáním chutí, jídlo ho nezajímá, nebo naopak vyhledává určité druhy potravin Vyhledávání podnětů – vyhledává, má rád určité druhy potravin a nemůže se jich dojíst. Strategie: Vysledovat, jaké jídla má dítě rádo (podle barvy, textury, konzistence, kombinací, přítomných osob, místa). Určit si priority – zda, je důležitá výživa stravy dítěte, nebo to, že jí u stolu Pravidelné stolování (čas, místa na sezení) a počítat s tím, že se to může měnit dle situace. Učit flexibilitě, tím, pomalu a s citem střídat značky potravin, talíře a příbory, kterými jí, prostírání. Problém s příjmem jídla a pití Má vliv chuť, čich, taktilní citlivost a vnímání vlastního těla (propriocepce) Zvýšená citlivost v oblasti úst – hypersenzitivita Kde se může projevit:  odmítá určité druhy potravin - vyhraněný jídelníček, nerad zkouší nové jídlo, nerad jí na neznámých místech  vyhledává, má rád i v starším věku rozmixované jídlo  potíže s nevolností (z některých textur jídel)  potíže se žvýkáním, cucáním, polykáním  nemá rád zubaře, čištění zubů, zubní pasty, cizí předměty v ústech  vyhledává, má rád teplé/studené jídlo, jídlo nevýrazné chuti  nemá rád, když se umaže od jídla Aktivita: - tlaková a tahová masáž, tak, aby si dítě mělo možnost uvědomit pohyb na těle - postupovat pomalu, a začít od nejméně citlivého místa na těle k nejvíce citlivému - začít na těle, pokračovat k obličeji - na obličeji nejdřív po tvářích, pak čelisti, rty a pak na ústa Snížená citlivost v oblasti úst – hyposenzitivita Kde se může projevit:  vyhledává, má rád ochutnávání nejedlých předmětů (líže, žvýká, kouše) - žvýká vlasy, tričko, prsty  vyhledává, má rád výrazné jídla (kyselé, slanému, pálivé, ochucovadla, koření)  potíže se slintáním (nesouvisí s růstem zubů)  potíže s rozeznáním chutí  žvýká vlasy, tričko nebo prsty  vyhledává, má rád v jídle elektrické vibrující kartáčky Aktivity: -kombinovat relaxační aktivitu (hluboký dotek, stisk) a stimulující (světlo, rychlé tahy) - poskytnout vhodné předměty na žvýkání - stimulovat oblast úst: žvýkáním před jídlem, během jídla mýt kolem úst různými žínkami - do jídelníčku zapojit různé potraviny s výraznější texturou INTEROCEPCE, vnitřní regulace Kde se může projevit:  potíže efektivně udržet teplotu těla, rychle se zahřeje a zase ochladí  potíže s přechodem ze studeného do teplého prostředí  potíže s klidným dechem, střídá příliš rychlé a plytké dýchání s krátkým  potíže s vyrovnáváním stresu, rychlé a časté změny tlaku  potíže se zklidněním dechu po návalu strachu, nebo velké námaze  změny nálad, bez zjevné příčiny  změny aktivity (pasivní -> aktivní, apatický -> vyhledává podněty)  potíže s peristaltikou střev, s naučením chození na WC/ nočník  potíže regulovat pocit hladu a žízně a rozlišit od pocitu chutě (jí stále/ vůbec) SEZNAM KONTAKTNÍCH PRACOVIŤ, kde pracují ergoterapeuti ARPIDA, Centrum pro rehabilitaci osob se zdravotním postižením U Hvízdala 1402/9 České Budějovice, 37011 Tel.: 420 385 777 011 ÚSP pro TPM Kociánka Brno Kociánka 2 Brno 612 Tel.: 515504287 Dětský denní rehabilitační stacionář Hradec Králové Gagarinova 639 Hradec Králové, 500 03 Tel.: 495 406 538 KN Liberec Husova 10 Liberec 1, 46063 Tel.: 485 312 330 AquaKlim,s.r.o. Sanatoria Klímkovice Klimkovice-Hýlov, 742 84 Tel.: 556 422 111 LENTILKA – Dětské rehabilitační centrum Pardubice Prodloužená 278, Polabiny II. Pardubice, 530 09 Tel.: 466 009 435 ZŠ a PŠ SVÍTÁNÍ, o.p.s. Komenského 432 Pardubice, 530 02 Tel.: 466049911 AUT - Centrum o.p.s. Pod Brentovou 6/555 Praha 5, 150 00 kontakt@aut-centrum.cz Alfa Human Service, Tel.: 608 329 359 Ambulantní centra: Zborovská 42, Plzeň, 301 00 Biskupcova 84, Praha 3, 130 00 Bělehradská 389, Pardubice, 530 09 Integrační Centrum Zahrada U Zásobní zahrady 8/2445 Praha 3, 130 00 Tel.: 222 584 841 Diakonie ČCE – Středisko Zvonek v Praze 4 Centrum denních služeb Šípková 1838/1 Praha 4 - Krč Tel.: 739244775 Dětské centrum Paprsek - DAR Alžírská 647/1 Praha 6, 160 00 Tel.: 235 362 726 Klinika rehabilitace a tělovýchovného lékařství 2. LF UK a FN Motol V Úvalu 84 Praha 5, 150 06 Tel.: 224439239 Alka o.p.s Podbrdská 269 Příbram V, 261 01 Tel.: 731707184 Centrum sociálních služeb Děčín, p.o. Služby pro osoby se ZP Spojenců 214 Děčín 32, 407 11 Tel.: 412547656 POZNÁMKY _____________________________________________________________________________________________________ _____________________________________________________________________________________________________ _____________________________________________________________________________________________________ _____________________________________________________________________________________________________ _____________________________________________________________________________________________________ _____________________________________________________________________________________________________ _____________________________________________________________________________________________________ _____________________________________________________________________________________________________ _____________________________________________________________________________________________________ _____________________________________________________________________________________________________ _____________________________________________________________________________________________________ _____________________________________________________________________________________________________ _____________________________________________________________________________________________________ _____________________________________________________________________________________________________ _____________________________________________________________________________________________________ _____________________________________________________________________________________________________ _____________________________________________________________________________________________________ _____________________________________________________________________________________________________ _____________________________________________________________________________________________________ POZNÁMKY _____________________________________________________________________________________________________ _____________________________________________________________________________________________________ _____________________________________________________________________________________________________ _____________________________________________________________________________________________________ _____________________________________________________________________________________________________ _____________________________________________________________________________________________________ _____________________________________________________________________________________________________ _____________________________________________________________________________________________________ _____________________________________________________________________________________________________ _____________________________________________________________________________________________________ _____________________________________________________________________________________________________ _____________________________________________________________________________________________________ _____________________________________________________________________________________________________ _____________________________________________________________________________________________________ _____________________________________________________________________________________________________ _____________________________________________________________________________________________________ _____________________________________________________________________________________________________ _____________________________________________________________________________________________________ Nástroje pro zaznamenání hodnocení Tabulka 1. Záznamový list hodnocení poruchy senzorické integrace Tabulka 2., 3., 4. Dotazník SHORT SENSORY PPROFILE Tab. 1: Záznamový list hodnocení poruchy senzorické integrace (dle L. J. Miller, 2014, s. 16) Podskupiny poruchy senzorické integrace Porucha senzorické modulace – porucha vnímání intenzity podnětu Porucha senzorické diskriminace Sensory-Based Motor Disorder Smyslové vnímání Slabá smyslová registrace Senzorická defenzivnost přecitlivělost Vyhledávání smyslových podnětů Porucha rozlišení podnětu, jeho kvality, kvantity, významu Dyspraxie Posturální poruchy Zrak Sluch Chuť Čich Dotek Vestibulární systém - Pohyb, gravitace, rovnováha Propriocepce Pozice v prostoru Intero- receptory Tab. 2, Dotazník SHORT SENSORY PPROFILE Short Sensory Profile Jméno: Datum narození: Vyplnil: Ve vztahu k dítěti: Pracovník, zařízení: datum vyplnění: Prosím, zaškrtněte okénko, které nejlépe vystihuje frekvenci chování vašeho dítěte v uvedených případech. Prosím zodpovězte všechny uvedené příklady. Pokud toho v některých případech nejste schopni, protože jste té situaci nevěnovali pozornost nebo si nejste jistí, napište X k odpovídajícímu číslu příkladu. vždy - 100% času, často - kolem 75% času příležitostně - kolem 50% času, zřídka - kolem 25% času, nikdy - 0% času č. příkl adu Taktilní vnímání frekvence vž dy čas to příležit ostně zříd ka nik dy 1 Vyjadřuje úzkost během péče (bojuje nebo křičí během česání, mytí obličeje, stříhání nehtů) 2 Preferuje tričko s dlouhým rukávem, i když je teplo / tričko s krátkým rukávem, i když je zima 3 Vyhýbá se chůzi naboso, zejména v trávě nebo písku 4 Reaguje citlivě nebo agresivně na dotek 5 Odstoupí od stříkající vody 6 Má problémy stát v řadě nebo blízko jiných lidí 7 Promne nebo otře si místo, kde se ho/jí někdo dotknul Součet Chuť a Čich 8 Vyhýbá se určitým chutím nebo vůním potravin, které jsou součástí obvyklé dětské stravy 9 Sní pouze určité chutě. Jaké: 10 Omezuje se pouze na některé konzistence/teplotu jídla_ Jaké: 11 Vybíravý strávník, hlavně na konzistenci jídla Součet Citlivost k pohybu 12 Pokud se chodidla nedotýkají země, je neklidný a úzkostný 13 Bojí se pádu / výšky 14 Nemá rád-a aktivity, kdy je hlavou vzhůru Součet Porucha senzorická registrace/Vyhledávání podnětů 15 Těší se z podivného hluku/ vyhledává příležitosti hluk dělat 16 Vyhledává všechny druhy pohybu a narušuje tím každodenní aktivity 17 Během pohybové aktivity se snadno přehnaně rozruší 18 Dotýká se lidí a objektů 19 Nezdá se, že by si věnoval pozornost tomu, když má špinavé ruce nebo tvář 20 Střídá jednu aktivitu za druhou a narušuje tím hru 21 Nosí oblečení naruby, pokroucené na těle Součet Sluchová filtrace 22 Pokud je kolem hodně hluku, je roztržitý-á/ nemůže se soustředit 23 Vypadá, že neposlouchá, co říkáte 24 Neumí pracovat, pokud je z povzdálí slyšet nějaký šum/ hluk 25 Má potíže dokončit úkol, když je zapnuté rádio 26 Nereaguje na jméno, když na něj-ní voláte, ale sluch má v pořádku 27 Má problémy udržet pozornost Součet Slabost 28 Vypadá, že má slabé svaly 29 Snadno se unavený, obzvlášť pokud má stát nebo udržet určitou pozici 30 Má slabý úchop 31 Neumí zvednout těžké předměty 32 Potřebuje se podpírat 33 Nízká výdrž/ snadno se unaví Součet Zrakové a sluchové vnímání 34 Reaguje negativně na některé nečekané hlasité zvuky 35 Přikrývá si uši rukama, aby je chránil-a před hlukem 36 Nemůže si zvyknout na jasné světlo, rozrušuje ho, zatím co ostatní si už dávno přivykli 37 Sleduje všechny v místnosti, když se po ní chodí nahoru a dolů 38 Zakrývá si oči nebo mžourá před světlem Součet Totální součet Tabulka 3: Body pro vyhodnocení SSP Oblast Dosažený počet bodů/maximální počet bodů Fyziologická odpověď Pravděpodobná odchylka Jednoznačná odchylka Taktilní vnímání /35 35 - 30 29 - 27 26 - 7 Chuťové/čichové vnímání /20 20 - 15 14 - 12 11 - 4 Citlivost k pohybu /15 15 - 13 12 - 11 10 - 3 Porucha senzorické registrace/ vyhledávání podnětů /35 35 - 27 26 - 24 23 - 7 Sluchová filtrace /30 30 - 23 22 - 20 19 - 6 Slabost /30 30 - 26 25 - 24 23 - 6 Zrakové/sluchové vnímání /25 25 - 19 18 - 16 15 - 5 Celkové hodnocení /190 190 - 155 154 - 142 141 - 38 Instrukce: Přepsat dosažený počet bodů každé oblasti do odpovídajícího řádku. Případné součty s označením X zapsat zakreslením křížku do odpovídajícího řádku. 1 = vždy 2 = často 3 = příležitostně 4 = zřídka 5 = nikdy Tabulka 4: Tabulka pro zaznamenání výsledku dotazníku SSP Oblast Dosažený/ maximální počet bodů Hodnocení Taktilní vnímání /35 Chuťové/čichové vnímání /20 Citlivost k pohybu /15 Porucha senzorické registrace/ vyhledávání podnětů /35 Sluchová filtrace /30 Slabost /30 Zrakové/sluchové vnímání /25 Celkové hodnocení /190 POUŽITÁ LITERATURA 1. AYRES, A. J., et al. Sensory Integration and the Child. Understanding hidden sensory challanges. Revised and updated by Pediatric Therpay 25th ed. Los Angeles, California: Western Psychological Services, 2005, 211 s. ISBN 978- 0-87424-437-3 2. CLARCQ, H. De, Mami, je to člověk, nebo zvíře? Vyd. 1. Praha: Grada, 2006. 104 s. ISBN 978-80-7367-235-5. 3. JACOBS, D., S., BETTS D., E. Nácvik sebeobsluhy a sociálních dovedností u dětí s autismem. Praha: Portál, 2013. 152 s. ISBN 978-80-262-0498-5. 4. KRANOWITZ, C., S. The Out-of-Sync Child. Recognizing and Coping with Sensory Processing Disorder. New York: Penguin Group, 2005, ISBN 0-399- 53165-3 5. MILLER, L., J. Sensational Kids: Hope and Help for Children with Sensory Processing Disorder. 3. Vydání. New York: Penguin Group, 2014, s. 16. ISBN 978-0-399-16782-9