Modus = hodnota proměnné s největší četností, předpokládá se tedy, že proměnná nabývá různých hodnot znaku (min. 2 - jinak modus nemá význam), její použití je možné u všech typů proměnných (nominální, ordinální, intervalové). Pokud máme v souboru více módů, je třeba uvažovat nad (ne)homogenitou souboru.  

Medián = hodnota, která dělí řadu vzestupně seřazených výsledků na dvě stejné poloviny. Znamená to, že 50 % hodnot je větších nebo rovných mediánu a 50 % hodnot je menších nebo rovných mediánu. U souboru se sudým počtem prvků označujeme za medián aritmetický průměr hodnot na dvou místech kolem středu. Využívá se pro ordinální a intervalové proměnné.

 (Aritmetický) průměr = hodnota, která v jistém smyslu vyjadřuje typickou hodnotu popisující danou proměnnou. Její výpočet je součtem všech hodnot, kterých proměnná nabývá, vydělených počtem prvků. Její použití je vhodné především u přibližně normálního rozdělení (více informací např. zde) a intervalových proměnných.

 Směrodatná odchylka (v SPSS označena jako st. dev.) = znamená míru rozptylu sady hodnot z jejich průměru a její hodnota je druhou odmocninou rozptylu. Díky její znalosti můžeme odhadovat, jak daleko je vzdálené různé množství případů (viz normální rozložení).

 Směrodatná chyba (v SPSS označena jako S.E.) = je číslo, které označuje standardní odchylku v různých hodnotách vzorku. Používá se k porovnání mezi vzorkem a populací. Má velkou roli při testování statistických hypotéz, dává představu o přesnosti a spolehlivosti odhadu. Čím menší je chyba, tím více odpovídá výběrový soubor souboru základnímu.  

Četnost = veličina, která udává, kolik hodnot daného znaku se vyskytuje ve statistickém souboru. Můžeme mluvit o absolutní četnosti nebo o relativní četnost. Relativní četnost vyjadřuje procentuální vyjádření absolutní četnosti vůči celkovému počtu.

V SPSS se můžeme setkat ještě s tzv. kumulativními četnostmi (Cumulative Percent), ta označuje, jaký podíl představují v souboru případy mající vlastnosti s nižší či stejnou hodnotou. Tento druh četností se používá u ordinálních a intervalových proměnných, u nominálních nemá význam (žádná z kategorií neznamená více nebo méně).

 Percentil = označuje relativní umístění vzhledem k ostatním posuzovaným na stupnici od 0 do 100, přičemž 100 je nejvyšší možné umístění

• v praxi pak používáme několik typů percentilů – nejčastěji decil, kvartil a kvintil
  • decil dělí statistický soubor na desetiny - u prvního decilu platí, že 10 % prvků souboru má hodnoty menší (nebo rovné) hodnotě prvního decilu, 90 % větší (nebo rovné)
  • kvartil dělí statistický soubor na čtvrtiny - u prvního kvartilu platí, že 25 % prvků souboru má hodnoty menší (nebo rovné) hodnotě prvního kvartilu, 75 % větší (nebo rovné)
  • kvintil dělí soubor na pětiny – u prvního kvintilu platí, že 20 % prvků souboru má hodnoty menší (nebo rovné) hodnotě prvního kvintilu, 80 % větší (nebo rovné)

 Minimální hodnota = označuje nejnižší hodnotu proměnné, je užitečnou hodnotou u intervalových proměnných, pro kontrolu je možné její použití i u jiných proměnných

Maximální hodnota = označuje nejvyšší hodnotu proměnné, je užitečnou hodnotou u intervalových proměnných, pro kontrolu je možné její použití i u jiných proměnných

 Typy proměnných = pro různé statistické operace musíme být pozorní, s jakými proměnnými pracujeme, např. různé korelační koeficienty jsou vhodné pro různé proměnné, v zásadě rozdělujeme tři druhy proměnných:

• nominální proměnné – jsou proměnné, u nichž nejsme schopni nijak odlišit jejich intenzitu, neexistuje více nebo méně. Typickou nominální proměnnou je pohlaví (přestože v datové matici přidělíme např. 1-muž a 2-žena neznamená to, že jedno pohlaví je lepší 😊)
• ordinální proměnné – jsou proměnné, u nichž jsme schopni odlišit intenzitu, tzn. můžeme odlišit více nebo méně, ale máme pouze menší množství kategorií (typicky 5-10). Typickou ordinální proměnnou může být výše příjmu, která je rozdělena do několika kategorií (do 9 999; 10 000 – 14 999; 15 000 -  19 999; 20 000 – 29 999; 30 000 – 49 999; 50 000 – 99 999; 100 000 a více) 
• intervalové proměnné = jsou proměnné, u nichž jsme velmi dobře schopni odlišit intenzitu, máme velké množství kategorií. Typickou intervalovou proměnnou může být výše příjmu, kterou respondent vypisuje číslem.

Rabušic, L., Soukup, P., & Mareš, P. (2019). Statistická analýza sociálněvědních dat (prostřednictvím SPSS) (2., přepracované vydání). Masarykova univerzita.