Hezký den, 

v dnešním online semináři se budeme věnovat sociální percepci. 

 

Co je to sociální percepce?

Řeč je o vnímání a poznávání druhých lidí v rozličných sociálních situacích. Tento proces je vždy subjektivní a nese s sebou řadu zkreslení a chyb. Neobjektivita poznávání sebe a druhých může být v některých ohledech limitující, nicméně se jí nemůžeme zcela vyhnout. Co však můžeme je to, že budeme s těmito limity aktivně pracovat a uvědomovat si je.

Co ovlivňuje to, jak vnímáme druhé?

Každý z nás má v sociální percepci trochu jiný výchozí stav - navzájem se lišíme zkušenostmi, vlastnostmi, tím, kde žijeme, čím se zabýváme nebo také tím, jaké hodnoty zastáváme. Vnímání může bezprostředně ovlivnit i náš aktuální psychický a fyzický stav. Velkou roli v sociální percepci hrají naše emoce.

Všechny tyto faktory (a mnoho dalších) hrají roli v tom, jak se díváme na druhé. Jak je vnímáme, posuzujeme a jak se k nim chováme.

K zamyšlení: Zkuste se zamyslet nad tím, jaké všechny faktory mohou ovlivňovat to, jak vnímáte druhé. Jsou některé z nich výraznější, než jiné? Je jejich struktura stejná, nebo jiná, jako když vám bylo např. 10/14/18 let?

Z čeho čerpáme informace o druhých?

V předchozím odstavci byla řeč o tom, co vnášíme do sociální percepce my. Klíčové je však zejména to, jaké vstupní informace získáme o druhém. Co vše nám pomůže v utvoření názoru na druhého? Může se jednat o následující:

• verbální komunikace (co nám říká a jak to říká)
  
• neverbální komunikace (fyzický vzhled, postoj, výraz v obličeji, gesta ...)
• čím je nám podobný/ čím se od nás liší
• prostředí, ve kterém se pohybuje
• sociální postavení
  
• ...

K zamyšlení: O které další informace o druhých se můžete ve vytváření úsudku opřít? Zkuste uvést konkrétní příklady.

Příklady percepčních chyb

Chyb sociální percepce je celá řada, pro ilustraci uvádíme několik nejznámějších.

Haló efekt

Vzniká tehdy, když nám na druhé osobě upoutá nějaký výrazný rys, který zastíní většinu ostatních, což vede k redukci dalších vjemů a zásadním způsobem to může ovlivnit to, jak budeme k dané osobě přistupovat. Může jít například o barvu vlasů (sytě růžová/černá ...), tón hlasu (ječivý a hlasitý/takřka neslyšný ...), výstřední oděv či způsob pohybu.

K zamyšlení: Stalo se vám někdy, že vás na člověku upoutal jeden výrazný rys tak, že vše ostatní již "nebylo podstatné"? O jakou situaci šlo? Jak to ovlivnilo váš vztah k dané osobě? Uvažujte nad konkrétními příklady.

Efekt primárnosti (první dojem)

První informace, kterou o dané osobě dostanete, může zásadně ovlivnit celý váš budoucí vztah. Obecně efekt primarity funguje tak, že si lépe pamatujeme informace, které slyšíme jako jedny z prvních. Ty další už nám v paměti utkví mnohem méně a také je máme již tendenci hodnotit ve světle informací dřívějších. První dojem není snadné změnit - chcete-li vědět více, můžete mrknout na následující video:

Efekt novosti

Spočívá v tendenci vnímat poslední informace jako nejdůležitější (nezávisle na jejich zdroji/kvalitě). Může to fungovat jak na poli zpravodajství, tak v sociální interakci - například pokud se jako nejnovější informaci dozvíte o někom něco velmi negativního, pravděpodobně vám to bude připadat zásadnější, než informace, které jste máte o dané osobě z dřívějška. 

Implicitní teorie osobnosti

Člověk si usnadňuje orientaci ve světě také tím, že kategorizuje. Tyto kategorie pak mohou způsobit, že jedinci, který splňuje dílčí část charakteristik některé z našich kategorií, přisoudíme i další charakteristiky a vlastnosti související s touto kategorií. Pokud například poznáte osobu, která se zajímá o výpočetní techniku, můžete jí automaticky přisoudit i další případné vlastnosti (introverzi, sociální izolaci, autistické rysy apod.), což pochopitelně ovlivní vaše další chování, byť daná osoba těmito vlastnostmi vůbec nemusí disponovat.

Efekt shovívavosti

Pokud máme k někomu obzvlášť dobrý vztah, můžeme mít tendenci ho nevědomky nadhodnocovat - například v oblasti morální, výkonové apod.

K zamyšlení: Napadne vás nějaký konkrétní příklad efektu shovívavosti? Zkuste zapátrat například ve školní praxi.

Efekt přísnosti

Je pravým opakem efektu shovívavosti. Pokud někoho nemáme rádi, máme k němu negativní vztah, pak se může stát, že ho budeme hodnotit přísněji nebo podhodnocovat.

Konfirmační zkreslení

Není neobvyklé, že se můžeme více soustředit na informace, které podporují náš názor. To může fungovat nejen na poli sociální percepce, ale i například tehdy, když si dohledáváme informace k nějakému tématu. Tomuto jevu se říká konfirmační zkreslení a zjednodušeně funguje tak, že máme tendenci preferovat interpretace, které náš názor podporují, zatímco ty, které našemu názoru odporují, máme tendenci bagatelizovat.

K zamyšlení: Uvědomujete si, že některé sociálně-percepční chybě podléháte více, než jiné? O kterou konkrétně jde?

Pro zvídavé: Zapátrejte na internetu, a zjistěte, jaké další chyby sociální percepce existují. Možná budete překvapeni!

Úkol: Zkuste zmapovat celý jeden svůj den a cíleně více sledovat sebe sama v sociálních interakcích. Zkuste zachytit, zda se dopouštíte některých chyb sociální percepce. Jde to snadno, nebo je to náročné? Své závěry si zapište. Můžete také pozorovat druhé - jaké percepční chyby dělají oni? Jak složité je tyto chyby odhalit u sebe a u druhých?

Stereotypy

V kontextu sociální psychologie je stereotyp ustáleným souborem představ a přesvědčení o nějakém člověku či skupině osob. Zpravidla se jedná o dobře sociálně zakořeněné představy, které významným způsobem ovlivňují chování jednotlivců.

Můžete mrknout na krátké video (ze seriálu Community) dobře ilustrující stereotypní uvažování o asiatech:

Spanish class

K zamyšlení: Na jaké další osoby/skupiny lidí můžeme nahlížet stereotypně? Patříte sami do nějaké skupiny lidí, která může být stereotypizovaná? Jmenujte konkrétní příklady.