Jan Krása, Katedra psychologie, Pedagogická fakulta, MUNI



¡
¡
¡

2. Desires & beliefs

Výsledek obrázku pro bicycle 19th century



¡Norman Triplett (1898): učinil první sociálně-psychologický výzkum, při němž nechal děti navíjet
vlasec samotné & ve dvojicích (soutěžily).
¡Děti navíjely v přítomnosti druhých rychleji (sociální facilitace), některé to ovšem zcela
rozhodilo (sociální inhibice).
¡Floyd Allport (1920) zjistil, že k SF dochází i při pouhé (nesoutěživé) přítomnosti druhých.
¡
¡Později bylo vyzkoumáno, že mravenci, švábi, slepice, ryby, krysy aj. v přítomnosti druhých
(stejného druhu) rychleji běží, jí či kopulují.
¡Někdy nás přítomnost druhých při výkonu zcela ochromí (srov. trému). = sociální inhibice (Pessin,
1933)

¡Proč (a hlavně jak) by přítomnost druhých měla zvyšovat (SF) či snižovat (soc. inhibice) náš
výkon? Jak fungování sociální facilitace vysvětlit?
¡1. drive theory = teorie drivu (hnací síla, pohon)
PŘÍTOMNOST  DRUHÝCH
AKTIVACE
=AROUSAL
DOMINANTNÍ REAKCE
JE-LI NACVIČENÁ
NENÍ-LI NACVIČENÁ
SOCIÁLNÍ
FACILITACE
SOCIÁLNÍ
INHIBICE
drive theory dle Zajonc (1965)
působí na:
podpoří:
role procesuální paměti !

¡2. Teorie očekávání hodnocení (evaluation apprehension) = aktivace (arousal) za přítomnosti
druhých je založena na tom, že očekáváme, že nás druzí hodnotí (Cottrell, 1972): lidé, kteří se o
nás nezajímají, nevyvolávají soc. facilitaci.
¡Jen u lehkých úkolů zvyšuje očekávané hodnocení výkon (u složitých zhoršuje výkon i pouhá
přítomnost bez očekávání).
¡Těžko však obavou z hodnocení vysvětlíme SF u švábů, mravenců apod.
¡

¡3. Teorie konfliktu pozornosti (distraction-conflict theory – Sanders, Baron, Moore, 1978):
přítomnost druhých odvádí naši pozornost od úkolu. Konflikt může být překonán pouze úsilím, tzn.
arousal (a drive) se díky konfliktu pozornosti zvyšuje. Větší aktivace pak vede k SF u tzv.
nacvičené reakce a k SI u nenacvičené reakce.
¡Tato teorie vysvětluje i případy, kdy je SF způsobovaná třeba jen zvuky, pohyby a blikajícím
světlem.

¡4. Self-discrepancy theory (Higgins, 1987) – když se jedinec zabývá sám sebou jakožto objektem,
vidí rozdíly mezi aktuálním já (actual self) a ideálním já (ideal self). Rozdíl (diskrepance) mezi
výkonem a očekáváním vede k aktivaci, takže jednoduché úkoly budou podpořeny. Složité úkoly nikoli,
protože diskrepance je příliš velká, než aby se čl. o úkol pokusil.

¡Zkoušení před tabulí – různí žáci různě: srov. vliv SFI.
¡


Související obrázek



¡M. Ringelmann (1913) při výzkumu tahání lana (je to tzv. kumulativní úkol) zjistil, že čím větší
je skupina, tím méně každý táhne (=Ringelmannův efekt).
¡Důvody snížení výkonu mohou být dva:
¡1. ztráta koordinace
¡2. ztráta motivace.
¡
¡Výsledky jsou jiné v pseudoskupinách (ztráta motivace) a v reálných skupinách (ztráta koordinace).
¡

¡Ztrátu motivace v pseudoskupinách nazval Latané a kol. (1979) sociálním zahálením (social
loafing).
¡
¡Experiment s křičením v reálných skupinách a pseudoskupinách.
Dle Hogg & Vaughan (2010)

¡Ve větších skupinách dochází k rozptýlení pozornosti a navíc nelze identifikovat výkon
jednotlivce.
¡
¡Sociální zahálení lze proto v pracovních i jiných skupinách blokovat pomocí zviditelnění výsledků,
zvýšením motivace ve skupině a zvýšením tlaku na týmovost.
¡

¡