Školní pedagogika (3)
škola: vývoj – směřování – řízení
Tomáš Janík
Učit se
Učit se
Učit se
V. I. Lenin
Vždy
připraven
̶ Učebnice vlastivědy pro
4. ročník
̶ Evropa rozdělena na
socialistický a
kapitalistický tábor
̶ Oddělení obou táborů
symbolizuje tlustá hranice
̶ Železná opona ̶ Sametová revoluce
1989
2001
2013 2020
pád železné opony
Bílá kniha: první strategie
rozvoje vzdělávání (do 2010)
S2020: druhá strategie
rozvoje vzdělávání (do 2020)
S2030: třetí strategie
rozvoje vzdělávání
(v přípravě)
z Východu...
návrat
do Europy
Systém
státní socialistický školský systém
dle sovětského vzoru
centralisticky řízený
demokratický, participativní školský
systém
orientovaný do Evropy
těsné sepětí vzdělávací politiky a
plánování přípravy pracovních sil
centrální správa škol
vzdělávací systém a systém přípravy
pracovních sil jsou dvě relativně
autonomní oblasti
decentralizace a přesun (části)
rozhodování na místní úroveň
Škola
Cíle
kolektivizace
unifikace (socialistická jednotná škola)
příprava na život socialistické
společnosti, příprava na práci a obranu
vlasti
individualizace
diferenciace
školní vzdělávání jako základ pro
celoživotní učení
pojetí člověka: rozvinutá osobnost s
předpokladem zvládání výzev životapojetí člověka: všestranně rozvinutí
socialistická osobnost
Obsahy
orientace na svět práce
polytechnická výchova
zvědečtění – orientace na vědní obory
obecné vzdělávání
orientace na život
mezipředmětové vztahy
klíčové kompetence
Procesy
vůdčí úloha učitele
šablonovitá výuka
humanizace (pedocentrismus)
autonomie žáka
aktivizace, orientace na potřeby
1989
• erupce nadějí, tužeb, přání
i návrhů na reformu školství
• na počátku neexistuje
celková koncepce rozvoje
školství – dílčí řešení (ad
hoc = pro případ)
• Školský zákon z r. 1984
pouze novelizován (nový
Školský zákon až r. 2005)
Bílá kniha 2001
(do 2010)
demokratický, participativní školský
systém
orientovaný do Evropy
vzdělávací systém a systém přípravy
pracovních sil jsou dvě relativně
autonomní oblasti
decentralizace a přesun (části)
rozhodování na místní úroveň
individualizace
diferenciace
školní vzdělávání jako základ pro
celoživotní učení
pojetí člověka: rozvinutá osobnost s
předpokladem zvládání výzev života
obecné vzdělávání
orientace na život
mezipředmětové vztahy
klíčové kompetence
humanizace (pedocentrismus)
autonomie žáka
aktivizace, orientace na potřeby
1989
2001
198
9
201
2
od centralizovaného řízení k odpovědnému spolurozhodování
celoživotní učení pro všechny
přizpůsobení vzděl. a studijních programů
potřebám života ve společnosti vědění
monitorování a hodnocení
kvality a efektivtiy ve vzdělávání
podpora vnitřní otevřenosti a otevřenosti vzdělávacích institucí
proměna role a profesní perspektivy
pedagogických a akademických pracovníků
2001
odpovědné řízení (založené na datech)
podpora učitelů - kvalita výuky
1989
2013
redukce nerovnostní ve vzdělávání
2020
2001
1989
2013
zaměřit vzdělávání více na získávání
kompetencí potřebných pro aktivní
občanský, profesní i osobní život
2020
Strategie
2030+
snížit vzdělanostní nerovnosti a zvýšit
spravedlivost v přístupu ke vzdělávání
1989
2001
2013
2020
přehodnocování
dřívějšího systému
a návrhy řešení
SHRNUTÍ
budování
nového systému a
zavádění do praxe
rozrůzňování systému
Kudy kam...?
Představení reformní křižovatky – kruhového objezdu se 3 + 1 výjezdy
• směrovníky u jednotlivých výjezdů (slogany)
• pohledy na edukační krajinu po opuštění kruhového objezdu tím či oním výjezdem
(logika fungování)
• lidé za volantem (aktéři)
• čeho se obávat (rizika)
Když se to vezme kolem a kolem a kudy dál (ven)
vstupová reforma
(kurikulární)
výstupová reforma
(testová)
procesová reforma
(didaktická)
EDUout: vyprazdňování školy
(ideje i instituce),
descholarizace-privatizace-
rescholarizace
vstupová reforma (kurikulární)Slogany:
• školy si píší svá kurikula
• my máme kurikulum, ó, my se máme…
Logika:
• operuje na vstupu systému
• drží ve hře vzdělávací obsahy (v ČR vede ke kompetencím)
• ve variantě dvojúrovňového kurikula realizuje ideu decentralizace tvorby kurikula a
posiluje autonomii škol
Aktéři:
• tvůrci, implemantátoři, realizátoři kurikula (VÚP/NÚV 05-13)
Kritika/rizika:
• odvádí učitele od výuky k psacímu stolu
• nemá velkou sílu měnit výukovou praxi, neboť je papírová
• přecenění ohledu na kompetence jde ruku v ruce s rizikem obsahového vyprazdňování
školního učení
procesová reforma (didaktická)
Slogany:
kultura vyučování-učení: kvalita výuky/školy
profesní společenství: rozvíjející hospitace
učitelství jako ak=vis=cká profese
Logika:
• operuje v “černé schránce” školského systému
• jde jí o kvalitu toho, co je didak=cky nejryzejší: vyučování-učení
• podprována dalším vzděláváním učitelů: realizuje se ve spolupráci mezi učiteli a výzkumníky ve školách (schoolbased),
staví na analýze výukových situací (research-based) a na navrhování a ověřování (design-based) způsobů jejich
alterna=vního (lepšího) řešení
Aktéři:
• angažované učitelstvo sobě + podpora z fakult a odjinud (např. Hejného matema=ka, Heuréka, Didac=ca
Viva…)
Kritika/rizika:
• může se zvrtnout v metodikaření
• nebezpečí formalismů a potažmo obsahového vyprazdňování
výstupová reforma (testová)
Slogany:
plošné testování, výstupy z učení, evaluační standardy
skandální zjištění z mezin. srovnávacích šetření
Logika:
• základem řízení ve školském systému je měření vzdělávacích výsledků
• soutěž škol (ideologie konkurenceschopnosti)
• testování, mezinárodně srovnávací šetření - žebříčkování
• skandalizace výsledků - konstrukce vzdělávacích katastrof, zavedení válečné terminologie, šíření paniky,
hysterie
Aktéři:
• ministerské kontrolní orgány, testovací agentury
• edukační metrologové z výzkumných institutů, „experti“ na vzdělávání
Kritika/rizika:
• vytváří se sebereferenční svět klamu (Scheinwelt) - řeší se “data o vzdělávání” spíše než vzdělávání jako takové
• škola se mění v soutežiště a bojiště - vystresovaní rodiče požadují od vystresovaných škol hyperkvalifikaci pro
své vystresované děti (angličtina od MŠ, esperanto od 3. třídy, digitální gramotnost implantovat po narození)
EDUout: vyprazďnování školy (ideje i instituce),
descholarizace-privatizace-rescholarizace
Slogany:
• nejlepší škola je život - učit netřeba, stačí s dětmi být (škola domácí/lesní)
• proč se učit, když je všechno na Google - hackni si své vzdělávání
• nespokojení rodiče zakládají školy pro své (nespokojené) děti
• škola je dobrý byznys: ten, který by nejraději školy zrušil, je teď zakládá…
Logika:
• v reakci na problémy, které běžně běžná škola má, se mnoha různými směry rozvíjejí aktivity, které “řeší”
problém školy
• školu jako ideu i instituci vyprazďnují - někdy tak činí z neporozumění tomu, že idea školy je v pořádku, jind tak
činní v zájmu svého vlastního podnikatelského zájmu (descholarizátor rescholarizátorem)
Aktéři:
• o.p.s. ... a.s. ... s.r.o. … typu EDU-out
Kritika/rizika:
• riziko destabilizace školy jako ideje a instituce
• riziko obsahového vyprazďování školy přináší vážné důsledky - oslabení zájmu o “věcnost”
Školy (v) budoucnosti
• Bude pokračovat decentralizace školství – školy budou více vyrůstat zespoda a rozvíjet se
zevnitř, budou se více síťovat
• Školy se více otevřou svému okolí (posílí v nich princip regionálního) a stanou se
vzdělávacími centry komunit
• Ve větší míře se ze škol stanou celodenní školy jako instituce komplexní edukační péče –
posílí v nich interprofesionalita
• Školy se vyprofilují (najdou „svoji“ parketu) a zlepší sebeprezentaci
• Populace žáků bude více rozrůzněná (sociálně, kulturně, jazykově apod.), školy budou
přehodnocovat zaběhané způsoby práce
• Význam základních kulturních technik (čtení/psaní/počítání) a vědění o sobě a světě bude
zachován a vzroste význam tzv. měkkých a přenositelných kompetencí: umět si klást cíle, učit
se učit
• Učitelé rozšíří svoji aprobovanost o nové dimenze nad rámec tradičních vyučovacích
předmětů