Školní pedagogika (4) škola v budoucnosti – učitelská profese – učitelé Tomáš Janík 1989 2001 2013 2020 pád železné opony Bílá kniha: první strategie rozvoje vzdělávání (do 2010) S2020: druhá strategie rozvoje vzdělávání (do 2020) S2030: třetí strategie rozvoje vzdělávání (v přípravě) z Východu... návrat do Europy Jízdní řád: kdy-odkud-kam-o čem • Tři scénáře budoucnosti školy a učitelské profese (OECD) pokračování posilování oslabování • Postřehy svědčící o naplňování scénářů posilování a oslabování Scénáře vývoje školy (upraveno dle OECD...) Pokračování současného stavu Udržování byrokraticky řízených školských systémů (tradiční model) Posilování funkcí školy Školy jako hlavní střediska společenského života obcí (model komunitní školy) Školy jako organizace zaměřené na procesy učení (model učící se školy) Oslabování funkcí školy Sítě učících se v podmínkách společnosti sítí (učební sítě) Uplatňování tržních mechanismů ve vzdělávání (tržní model školy) Scénář: posilování Scénář: oslabování budování školského systému povinná školní docházka budování systému a uč. přípravy rozvinutí učitelského povolání do profese (vzestup – prestiž) rozvoj školy jako silné instituce zvládající nové výzvy humanizace školy obrat k dítěti ped. reformismus znevažování školy a učitelů heroická očekávání vs. reálné možnosti školy posilování pojetí učitele jako úředníka a technokrata de-kvalifikace (snižování požadavků na vstup) odliv z učitelské profese a stárnutí uč. sborů • Budování školských systémů a zavádění povinné školní docházky má zásadní přínos pro zvýšení gramotnosti obyvatelstva a pozdvižení jeho kulturní úrovně. • Pozdvižení učitelského vzdělávání z učitelských ústavů (sekundární či postsekundární vzdělávání) na fakulty univerzit (terciérní vzdělávání) je odpovědí na skutečnost, že učitelství musí být znalostně založenou profesí předpokládající náročnou přípravu. Vlivy působící ve směru posilování budování školského systému a učitelské přípravy • Formování školských systémů je současně procesem vyhraňování pedagogických profesí – zejména profese učitelské. • Učitelské profesi je v systému svěřována speciální úloha (výchova a vzdělávání dětí), která je vnímána jako společensky i individuálně závažná – tudíž je vznášen požadavek na profesionalitu. • Učitelstvo „dělá kariéru“ – realizuje společenský vzestup (zvláště dobře je to patrné u učitelů primárních škol) a těší se relativně vysoké prestiži (jakkoliv učiteli samými prestiž jejich stavu nemusí být vždy vnímána jako vysoká). Vlivy působící ve směru posilování rozvinutí učitelského povolání do profese • Pedagogické profese jsou aktérem pozitivních posunů v náhledu na člověka/dítě. • Přispívají k humanizaci školy a potažmo společnosti: s narůstající empatií a porozuměním se obracejí k dítěti a podávají mu pomocnou ruku. • Učitelstvo vynalézá pedagogiku a didaktiku, čímž napomáhá zefektivňovat vzdělávání, takže se daří relativně účinně poskytovat vzdělávání zvyšujícímu se počtu osob po delší dobu. Vlivy působící ve směru posilování humanizace školy, obrat k dítěti, ped. reformismus • Škola je nakonec možná jednou z mála institucí, které dávají naději, že zvládneme i ty nejnáročnější výzvy jako jsou informační exploze, zvyšující se heterogenita žáků, migrace apod. • Společnost nedisponuje jiným srovnatelným systémem, který by se týkal všech (nejen dětí, ale i jejich rodin a širších komunit), v případě, že mají školy dostatek sil a expertnosti, může se s nimi v tomto ohledu počítat (naopak: necháme-li školy padnout na kolena, stanou se samy problémem nás všech). Vlivy působící ve směru posilování rozvoj školy jako silné instituce zvládající nové výzvy Vlivy působící ve směru oslabování znevažování školy a učitelské profese • Je vykreslován obraz školy jako muzea starých pokladů, které nikdo nikdy nebude k ničemu potřebovat. • Učitel je prezentován jako profesionálně deformovaný (vztyčený ukazovák). • Jakožto nectnost je učitelům předhazována lenost... Vlivy působící ve směru oslabování heroický obraz vs. nízká subjektivně vnímaná zdatnost • Heroický obraz učitele a školy, od nichž se očekává vyřešení všech možných problémů světa, kontrastuje se slabším profesním sebevědomím učitelů (srov. výzkum TALIS). • Namísto funkčního rozlišení a zapojení širšího spektra pedagogických profesí se nezvladatelně rozšiřuje záběr učitelské profese. Vlivy působící ve směru oslabování pojímání učitele jako úředníka a technokrata • Pro středoevropské pojetí učitele jako vykonavatele státního zadání v byrokratizovaném školském systému je charakteristická tzv. úřednická mentalita (srov. něm. Unterrichtsbeamte – úředník pro výuku). • K posilování úřednického charakteru učitelské profese může docházet také vlivem nevhodně koncipovaných standardů a kariérních systémů či formalistního zavádění školských reforem. • V systémech, kde významnou roli hraje testování žáků, se učitelé stávají technokraty a vzdělávací proces se stává standardizovanou technologií. Vlivy působící ve směru oslabování odliv z učitelské profese a stárnutí učitelských sborů • Nedostatečné finanční ohodnocení, nízká atraktivita, nemožnost kariérního vzestupu v kombinaci se zvyšujícími se náročností učitelské práce vede k odlivu z profese a k problémům s rekrutováním mladých učitelů. Vlivy působící ve směru oslabování de-kvalifikace: snižování kvalifikačních požadavků • Jednou v souvislosti s finanční krizí, jindy v souvislosti se vzdělávací expanzí se objevují články sugerující nezbytnost de-kvalifikace. • Na místech učitelů se tu a tam objevují lidé (místy bez příslušné kvalifikace) označovaní jako koučové či poradci – posouvá se chápání učitelské role. Návrh na snížení kvalifikačních požadavků na bakalářskou úroveň... Scénář: posilování Scénář: oslabování naplňují se oba scénáře souběžně dochází k re(de)profesionalizaci ve školství a učitelství ̶ lidé, kteří by se jinde než ve škole neuplatnili, protože jediné, co dokážou, je vztyčit ukazovák Učitelé jsou vykreslováni jako... ̶ sekerníci, kteří nemají slitování ̶ škola jako válečný prostor, kde jde o život ̶ bojiště, kde nelze nalézt útočiště Učitelé jsou vykreslováni jako... ̶ glajchšaltátoři (de)formující velikosti našich hlav do příslušných velikostí Učitelé jsou vykreslováni jako... ̶ dělají machry, přitom... Učitelé jsou vykreslováni jako... ̶ odtržení od okolního světa ̶ školy jsou prostoupeny šedivou teorií, nikde žádný zelený strom života Učitelé jsou vykreslováni jako... ̶ správci muzea starých (mrtvých) pokladů, které nebude nikdo nikdy k ničemu potřebovat (ani náhodou) Učitelé jsou vykreslováni jako... ̶ provozovatelé míst nezáživného biflování čehosi, co (žákům) nedává smysl, ale musí se to učit, až se jim kouří z hlavy Učitelé jsou vykreslováni jako... ...škola má být ̶ společným podnikem dětí a dospělých ̶ šitým na míru ̶ přičiněním všech Přitom to má být (prý) úplně jinak... škola má být... ̶ místem, kde panuje dobré rozpoložení, nadšení a odhodlání něco podnikat Přitom to má být (prý) úplně jinak... ...škola se má... ̶ zmodernizovat a učinit učení účinnějším a úsměvnějším Přitom to má být (prý) úplně jinak... ̶ přísun vědění do hlav žáků má být elegantní a bezbolestný Přitom to má být (prý) úplně jinak... ...škola se má... ̶ digitalizovat a učinit přechody mezi školním a virtuálním světem učení běžnějšími a pružnějšími Přitom to má být (prý) úplně jinak... ̶ kde učitele nebude třeba kvalifikovat, postačí naprogramovat Přitom to má být (prý) úplně jinak... ̶ a když už se tam zajde, tak atmosféra budiž relaxovaná Přitom to má být (prý) úplně jinak... • Pedagogické profese: ideál práce na člověku / rozvoj lidskosti. • Utvářejícím prvkem a hlavním předmětem činnosti je zde vedení (ped-agogia), • resp. provázení, podporování, vytváření příležitostí k rozvoji... jiných • Vyznačují se vysokou rozrůzněností: učitelé, vychovatelé, sociální pedagogové, pedagogové volného času, speciální pedagogové, andragogové, trenéři, lektoři, koučové apod. • Jsou (mohou být) více či méně vázáni na školu či jiné (zpravidla) výchovné a vzdělávací instituce. Povolání – profese (učené) a příprava na ně na univerzitách • Povolání se během dějinného vývoje dále diferencovala. • Pro moderní společnost jsou charakteristické čtyři systémy: vedle náboženství, zdraví a práva se jakožto systém formuje oblast výchovy a vzdělávání (vč. budování školských systémů – učitelé). péče o duši náboženství teologická fakulta kněží péče o zdraví medicína lékařská fakulta lékaři péče o vztahy právo právnická fakulta právníci vzdělávání pedagogika artistická fakulta učitelé Pomáhající profese / profese pracující na existenciálních problémech lidstva a lidí Profese, v nichž je zvýrazněn ideál služby. Pro tyto profese je pomáhání utvářejícím (konstitutivním) prvkem a současně hlavním předmětem činnosti. Profese, jež se prvořadě vymezují jako ty, které jsou zde proto, aby řešily existenciální problémy lidstva a lidí: • existenciální problém ZATRACENÍ-SPASENÍ – profese duchovních • existenciální problém NEMOC-ZDRAVÍ – lékařské profese • existenciální problém BEZPRÁVÍ-PRÁVO – právnické profese • existenciální problém NEVYCHOVANOST-VYCHOVANOST – pedagogické profese. • Učitelství jako centrální typ pedagogických profesí. • V průběhu dějinného vývoje se učitelství profesionalizovalo – nabylo řady charakteristik profesí a vyformovalo své profesní pole. • Odehrálo se to tak, že učitelství se v širším rámci pedagogiky a pedagogických profesí utvářelo zaměřením pozornosti a specializací na institucionalizované (typicky školní) vzdělávání, jehož dominantní formou je výuka. • Vyformováním učitelské profese se dalo vzniknout didaktice jako profesní disciplíně s akademickým ukotvením (zejména díky vysokoškolskému vzdělávání učitelů). • Současně došlo k zakotvení učitelství do oborů (učitel je učitelem něčeho, a nikoliv ničeho či čehokoliv), což umožnilo rozvinout oborové didaktiky jako profesní disciplíny oborových učitelů. Potřeba didaktiky vzniká tam..., • kde se nastolí otázka po vztahu vědění k učícímu se subjektu. • V tahu toho, jak se historicky formuje školský systém, se této otázky/výzvy ujímají učitelé – tím pro ně vzniká „jejich“ profesní pole a vymezuje se jejich hlavní profesní úloha. • Uvádět do vztahu vědění a lidi – tato myšlenka se ozývá v Komenského „učit všechny všemu všestranně“ – tato nejdemokratičtější utopie je základem veškeré didaktiky (Schneuwly, 2014). Komenského didaktika je teorií tří silně provázaných aspektů docere (vyučovat) – discere (učit se) – scire (vědění) • vymezuje obecné zákonitosti potřebné k vytvoření „methodus“. • didaktika základem učitelské profese, jejího výkonu i přípravy na ni. ...co je specifické pro učitelskou profesionalitu? D O C E R E D I S C E R E S C I R EKomenský: učitel uvádí (docere) vědění (scire) do vztahu s učícími se (discere). Klafki: učitel aranžuje plodné setkání určitých žáků s určitými obsahy.