Vývoj české školy, škola pro budoucnost
(téma 6)
Tomáš Janík
Učit se
Učit se
Učit se
V. I. Lenin
Vždy
připraven
̶ Učebnice vlastivědy pro
4. ročník
̶ Evropa rozdělena na
socialistický a
kapitalistický tábor
̶ Oddělení obou táborů
symbolizuje tlustá hranice
̶ Železná opona ̶ Sametová revoluce
1989
2001
2013 2020
pád železné opony
Bílá kniha: první strategie
rozvoje vzdělávání (do 2010)
S2020: druhá strategie
rozvoje vzdělávání (do 2020)
S2030: třetí strategie
rozvoje vzdělávání
(v přípravě)
z Východu...
návrat
do Europy
Systém
státní socialistický školský systém
dle sovětského vzoru
centralisticky řízený
demokratický, participativní školský
systém
orientovaný do Evropy
těsné sepětí vzdělávací politiky a
plánování přípravy pracovních sil
centrální správa škol
vzdělávací systém a systém přípravy
pracovních sil jsou dvě relativně
autonomní oblasti
decentralizace a přesun (části)
rozhodování na místní úroveň
Škola
Cíle
kolektivizace
unifikace (socialistická jednotná škola)
příprava na život socialistické
společnosti, příprava na práci a obranu
vlasti
individualizace
diferenciace
školní vzdělávání jako základ pro
celoživotní učení
pojetí člověka: rozvinutá osobnost s
předpokladem zvládání výzev životapojetí člověka: všestranně rozvinutí
socialistická osobnost
Obsahy
orientace na svět práce
polytechnická výchova
zvědečtění – orientace na vědní obory
obecné vzdělávání
orientace na život
mezipředmětové vztahy
klíčové kompetence
Procesy
vůdčí úloha učitele
šablonovitá výuka
humanizace (pedocentrismus)
autonomie žáka
aktivizace, orientace na potřeby
1989
• erupce nadějí, tužeb, přání
i návrhů na reformu školství
• na počátku neexistuje
celková koncepce rozvoje
školství – dílčí řešení (ad
hoc = pro případ)
• Školský zákon z r. 1984
pouze novelizován (nový
Školský zákon až r. 2005)
Bílá kniha 2001
(do 2010)
demokratický, participativní školský
systém
orientovaný do Evropy
vzdělávací systém a systém přípravy
pracovních sil jsou dvě relativně
autonomní oblasti
decentralizace a přesun (části)
rozhodování na místní úroveň
individualizace
diferenciace
školní vzdělávání jako základ pro
celoživotní učení
pojetí člověka: rozvinutá osobnost s
předpokladem zvládání výzev života
obecné vzdělávání
orientace na život
mezipředmětové vztahy
klíčové kompetence
humanizace (pedocentrismus)
autonomie žáka
aktivizace, orientace na potřeby
1989
2001
198
9
201
2
od centralizovaného řízení k odpovědnému spolurozhodování
celoživotní učení pro všechny
přizpůsobení vzděl. a studijních programů
potřebám života ve společnosti vědění
monitorování a hodnocení
kvality a efektivtiy ve vzdělávání
podpora vnitřní otevřenosti a otevřenosti vzdělávacích institucí
proměna role a profesní perspektivy
pedagogických a akademických pracovníků
2001
odpovědné řízení (založené na datech)
podpora učitelů - kvalita výuky
1989
2013
redukce nerovnostní ve vzdělávání
2020
2001
1989
2013
zaměřit vzdělávání více na získávání
kompetencí potřebných pro aktivní
občanský, profesní i osobní život
2020
Strategie
2030+
snížit vzdělanostní nerovnosti a zvýšit
spravedlivost v přístupu ke vzdělávání
1989
2001
2013
2020
přehodnocování
dřívějšího systému
a návrhy řešení
SHRNUTÍ
budování
nového systému a
zavádění do praxe
rozrůzňování systému
Kudy kam...?
Představení reformní křižovatky – kruhového objezdu se 3 + 1 výjezdy
• směrovníky u jednotlivých výjezdů (slogany)
• pohledy na edukační krajinu po opuštění kruhového objezdu tím či oním výjezdem
(logika fungování)
• lidé za volantem (aktéři)
• čeho se obávat (rizika)
Když se to vezme kolem a kolem a kudy dál (ven)
vstupová reforma
(kurikulární)
výstupová reforma
(testová)
procesová reforma
(didaktická)
EDUout: vyprazdňování školy
(ideje i instituce),
descholarizace-privatizace-
rescholarizace
vstupová reforma (kurikulární)Slogany:
• školy si píší svá kurikula
• my máme kurikulum, ó, my se máme…
Logika:
• operuje na vstupu systému
• drží ve hře vzdělávací obsahy (v ČR vede ke kompetencím)
• ve variantě dvojúrovňového kurikula realizuje ideu decentralizace tvorby kurikula a
posiluje autonomii škol
Aktéři:
• tvůrci, implemantátoři, realizátoři kurikula (VÚP/NÚV 05-13)
Kritika/rizika:
• odvádí učitele od výuky k psacímu stolu
• nemá velkou sílu měnit výukovou praxi, neboť je papírová
• přecenění ohledu na kompetence jde ruku v ruce s rizikem obsahového vyprazdňování
školního učení
procesová reforma (didaktická)
Slogany:
kultura vyučování-učení: kvalita výuky/školy
profesní společenství: rozvíjející hospitace
učitelství jako aktivistická profese
Logika:
• operuje v “černé schránce” školského systému
• jde jí o kvalitu toho, co je didakticky nejryzejší: vyučování-učení
• podprována dalším vzděláváním učitelů: realizuje se ve spolupráci mezi učiteli a výzkumníky ve školách (schoolbased),
staví na analýze výukových situací (research-based) a na navrhování a ověřování (design-based) způsobů jejich
alternativního (lepšího) řešení
Aktéři:
• angažované učitelstvo sobě + podpora z fakult a odjinud (např. Hejného matematika, Heuréka, Didactica
Viva…)
Kritika/rizika:
• může se zvrtnout v metodikaření
• nebezpečí formalismů a potažmo obsahového vyprazdňování
výstupová reforma (testová)
Slogany:
plošné testování, výstupy z učení, evaluační standardy
skandální zjištění z mezin. srovnávacích šetření
Logika:
• základem řízení ve školském systému je měření vzdělávacích výsledků
• soutěž škol (ideologie konkurenceschopnosti)
• testování, mezinárodně srovnávací šetření - žebříčkování
• skandalizace výsledků - konstrukce vzdělávacích katastrof, zavedení válečné terminologie, šíření paniky,
hysterie
Aktéři:
• ministerské kontrolní orgány, testovací agentury
• edukační metrologové z výzkumných institutů, „experti“ na vzdělávání
Kritika/rizika:
• vytváří se sebereferenční svět klamu (Scheinwelt) - řeší se “data o vzdělávání” spíše než vzdělávání jako takové
• škola se mění v soutežiště a bojiště - vystresovaní rodiče požadují od vystresovaných škol hyperkvalifikaci pro
své vystresované děti (angličtina od MŠ, esperanto od 3. třídy, digitální gramotnost implantovat po narození)
EDUout: vyprazďnování školy (ideje i instituce),
descholarizace-privatizace-rescholarizace
Slogany:
• nejlepší škola je život - učit netřeba, stačí s dětmi být (škola domácí/lesní)
• proč se učit, když je všechno na Google - hackni si své vzdělávání
• nespokojení rodiče zakládají školy pro své (nespokojené) děti
• škola je dobrý byznys: ten, který by nejraději školy zrušil, je teď zakládá…
Logika:
• v reakci na problémy, které běžně běžná škola má, se mnoha různými směry rozvíjejí aktivity, které “řeší”
problém školy
• školu jako ideu i instituci vyprazďnují - někdy tak činí z neporozumění tomu, že idea školy je v pořádku, jind tak
činní v zájmu svého vlastního podnikatelského zájmu (descholarizátor rescholarizátorem)
Aktéři:
• o.p.s. ... a.s. ... s.r.o. … typu EDU-out
Kritika/rizika:
• riziko destabilizace školy jako ideje a instituce
• riziko obsahového vyprazďování školy přináší vážné důsledky - oslabení zájmu o “věcnost”
Školy (v) budoucnosti
• Bude pokračovat decentralizace školství – školy budou více vyrůstat zespoda a rozvíjet se
zevnitř, budou se více síťovat
• Školy se více otevřou svému okolí (posílí v nich princip regionálního) a stanou se
vzdělávacími centry komunit
• Ve větší míře se ze škol stanou celodenní školy jako instituce komplexní edukační péče –
posílí v nich interprofesionalita
• Školy se vyprofilují (najdou „svoji“ parketu) a zlepší sebeprezentaci
• Populace žáků bude více rozrůzněná (sociálně, kulturně, jazykově apod.), školy budou
přehodnocovat zaběhané způsoby práce
• Význam základních kulturních technik (čtení/psaní/počítání) a vědění o sobě a světě bude
zachován a vzroste význam tzv. měkkých a přenositelných kompetencí: umět si klást cíle, učit
se učit
• Učitelé rozšíří svoji aprobovanost o nové dimenze nad rámec tradičních vyučovacích
předmětů
Jízdní řád: kdy-odkud-kam-o čem
• Tři scénáře budoucnosti školy a učitelské
profese (OECD)
pokračování
posilování
oslabování
• Postřehy svědčící o naplňování scénářů
posilování a oslabování
Scénáře vývoje školy (upraveno dle OECD...)
Pokračování
současného stavu
Udržování byrokraticky řízených školských systémů (tradiční model)
Posilování
funkcí školy
Školy jako hlavní střediska společenského života obcí (model
komunitní školy)
Školy jako organizace zaměřené na procesy učení (model učící se
školy)
Oslabování
funkcí školy
Sítě učících se v podmínkách společnosti sítí (učební sítě)
Uplatňování tržních mechanismů ve vzdělávání (tržní model školy)
Scénář: posilování
Scénář: oslabování
budování školského systému
povinná školní docházka
budování systému a uč. přípravy
rozvinutí učitelského
povolání do profese
(vzestup – prestiž)
rozvoj školy
jako silné instituce
zvládající nové výzvy
humanizace školy
obrat k dítěti
ped. reformismus
znevažování školy a učitelů
heroická očekávání vs.
reálné možnosti školy
posilování pojetí učitele jako úředníka
a technokrata
de-kvalifikace
(snižování požadavků na vstup)
odliv z učitelské profese
a stárnutí uč. sborů
• Budování školských systémů a zavádění povinné školní docházky
má zásadní přínos pro zvýšení gramotnosti obyvatelstva a
pozdvižení jeho kulturní úrovně.
• Pozdvižení učitelského vzdělávání z učitelských ústavů (sekundární
či postsekundární vzdělávání) na fakulty univerzit (terciérní
vzdělávání) je odpovědí na skutečnost, že učitelství musí být
znalostně založenou profesí předpokládající náročnou přípravu.
Vlivy působící ve směru posilování
budování školského systému a učitelské přípravy
• Formování školských systémů je současně procesem vyhraňování
pedagogických profesí – zejména profese učitelské.
• Učitelské profesi je v systému svěřována speciální úloha (výchova a
vzdělávání dětí), která je vnímána jako společensky i individuálně
závažná – tudíž je vznášen požadavek na profesionalitu.
• Učitelstvo „dělá kariéru“ – realizuje společenský vzestup (zvláště
dobře je to patrné u učitelů primárních škol) a těší se relativně
vysoké prestiži (jakkoliv učiteli samými prestiž jejich stavu nemusí
být vždy vnímána jako vysoká).
Vlivy působící ve směru posilování
rozvinutí učitelského povolání do profese
• Pedagogické profese jsou aktérem pozitivních posunů v náhledu na
člověka/dítě.
• Přispívají k humanizaci školy a potažmo společnosti: s narůstající
empatií a porozuměním se obracejí k dítěti a podávají mu pomocnou
ruku.
• Učitelstvo vynalézá pedagogiku a didaktiku, čímž napomáhá
zefektivňovat vzdělávání, takže se daří relativně účinně poskytovat
vzdělávání zvyšujícímu se počtu osob po delší dobu.
Vlivy působící ve směru posilování
humanizace školy, obrat k dítěti, ped. reformismus
• Škola je nakonec možná jednou z mála institucí, které dávají naději, že
zvládneme i ty nejnáročnější výzvy jako jsou informační exploze, zvyšující
se heterogenita žáků, migrace apod.
• Společnost nedisponuje jiným srovnatelným systémem, který by se týkal
všech (nejen dětí, ale i jejich rodin a širších komunit), v případě, že mají
školy dostatek sil a expertnosti, může se s nimi v tomto ohledu počítat
(naopak: necháme-li školy padnout na kolena, stanou se samy problémem
nás všech).
Vlivy působící ve směru posilování
rozvoj školy jako silné instituce zvládající nové výzvy
Vlivy působící ve směru oslabování
znevažování školy a učitelské profese
• Je vykreslován obraz školy jako muzea
starých pokladů, které nikdo nikdy nebude k
ničemu potřebovat.
• Učitel je prezentován jako profesionálně
deformovaný (vztyčený ukazovák).
• Jakožto nectnost je učitelům předhazována
lenost...
Vlivy působící ve směru oslabování
heroický obraz vs. nízká subjektivně vnímaná zdatnost
• Heroický obraz učitele a školy, od nichž se očekává vyřešení
všech možných problémů světa, kontrastuje se slabším
profesním sebevědomím učitelů (srov. výzkum TALIS).
• Namísto funkčního rozlišení a zapojení širšího spektra
pedagogických profesí se nezvladatelně rozšiřuje záběr
učitelské profese.
Vlivy působící ve směru oslabování
pojímání učitele jako úředníka a technokrata
• Pro středoevropské pojetí učitele jako vykonavatele státního zadání v
byrokratizovaném školském systému je charakteristická tzv. úřednická
mentalita (srov. něm. Unterrichtsbeamte – úředník pro výuku).
• K posilování úřednického charakteru učitelské profese může docházet také
vlivem nevhodně koncipovaných standardů a kariérních systémů či
formalistního zavádění školských reforem.
• V systémech, kde významnou roli hraje testování žáků, se učitelé stávají
technokraty a vzdělávací proces se stává standardizovanou technologií.
Vlivy působící ve směru oslabování
odliv z učitelské profese a stárnutí učitelských sborů
• Nedostatečné finanční ohodnocení, nízká atraktivita, nemožnost kariérního
vzestupu v kombinaci se zvyšujícími se náročností učitelské práce vede k
odlivu z profese a k problémům s rekrutováním mladých učitelů.
Vlivy působící ve směru oslabování
de-kvalifikace: snižování kvalifikačních požadavků
• Jednou v souvislosti s finanční krizí, jindy v souvislosti se vzdělávací
expanzí se objevují články sugerující nezbytnost de-kvalifikace.
• Na místech učitelů se tu a tam objevují lidé (místy bez příslušné
kvalifikace) označovaní jako koučové či poradci – posouvá se chápání
učitelské role.
Návrh na snížení kvalifikačních
požadavků
na bakalářskou úroveň...
Scénář: posilování
Scénář: oslabování
naplňují se oba scénáře
souběžně dochází
k re(de)profesionalizaci
ve školství a učitelství