PROČ FORMATIVNÍ HODNOCENÍ? (HODNOCENÍ PODPORUJÍCÍ UČENÍ) Mgr. Dana Veselá, Ph.D. Proč formativní hodnocení? - aby žáci získali vnitřní motivaci pro učení - každý žák by měl v procesu učení a hodnocení zažívat úspěch Základní východisko: Každý žák je jiný, každý má jiné vzdělávací potřeby, zájmy a zkušenosti, a proto není efektivní mít na všechny žáky stejné nároky! Gaussova křivka počet žáků na jedné ose, dosažitelná úroveň na druhé minimální úroveň (co by měli umět všichni žáci, nezbytné), očekávaná úroveň (nezbytné a vhodné), nadstandardní úroveň (nezbytné + vhodné + vítané) Sumativní x formativní hodnocení reálný cíl (cíl, kterého dosáhne většina třídy, nicméně počítáme s diferenciací) hodnocení vůči cíli x hodnocení vůči pokroku A B Sumativní x formativní hodnocení sumativní formativní hodnocení vůči cíli hodnocení vůči pokroku známka zpětná vazba někteří mohou zažívat neúspěch každý může zažívat úspěch vnější motivace k učení vnitřní motivace k učení Sumativní x formativní hodnocení Dělení na sumativní a formativní vychází z: sumativní formativní načasování na konci, zaměřeno na výsledek v průběhu, zaměřeno na proces typ konečného adresáta rodiče, učitelé škola, na kterou se žák primárně žák hlásí vzdělávací politika účel, kterému daný typ slouží zhodnotit, zda žáci vědí či rozumějí pomoci žákům, identifikovat jejich vzdělávací potřeby a přizpůsobit jim výuku s cílem vylepšit jejich učební výsledky Formy hodnocení Formativní hodnocení souvisí nejen s hodnocením, ale i s komunikací se žáky… Podstata formativního hodnocení - Rozklíčovat stav… - Uvědomit si sám sebe – Co chci zlepšit? Co pro to můžeš udělat ty jako žák? (uvědomit si sám sebe, svůj cíl představuje velkou motivaci) Dostat žáka do toho, že je zodpovědný za svoje učení. Ne jako pasivní příjemce a objekt zájmu učitele. Co pro to můžu udělat já jako učitel? Formulace cíle Např. naučit se vyjmenovaná slova (ale co to znamená???) – cíle vizualizovat – např. týdenní plány Kdy hodnotit dosažení cíle? (ne delší cíl, než 1 měsíc) - Naučím se vyjmenovat vyjmenovaná slova po B tak, jak jdou za sebou - Znám slova příbuzná ke slovům vyjmenovaným - Používám správně a v psaném textu odhalím slova vyjmenovaná a slova s nimi příbuzná - Znám výjimky Cíle formulovat společně s žáky Míra, jak se podařilo cíle dosáhnout? symboly Při formativním hodnocení žáci přebírají zodpovědnost za své učení Kam jdu/směřuji? • výchovně-vzdělávací cíle, kritéria hodnocení/úspěchu Kde se právě nacházím? • kritéria, zpětná vazba, sebehodnocení, vrstevnické hodnocení, ... Jak se dostanu k cíli? • kladení otázek, zpětná vazba, sebehodnocení, vrstevnické hodnocení, … Zda dosáhneme cíle, ověřujeme díky kritériím Zda dosáhneme cíle, ověřujeme díky kritériím Slovní hodnocení ze ZŠ Didaktis Slovní hodnocení závěrečné (na vysvědčení) ze ZŠ Didaktis Strategie formativního hodnocení Stanovení cílů a kritéria úspěchu Organizace a vedení diskuse, kladení otázek Poskytnutí zpětné vazby Umožnit žákům vzájemné využívání svých znalostí a dovedností 1. strategie – stanovení cílů a kritéria úspěchu - cíl musí být žákům zřejmý (učím se lépe, pokud vím, co a jak se mám naučit) - o cíli přemýšlí učitel už při plánování hodiny a ověřuje si, zda bylo cíle dosaženo Technika – MODELOVÁ PRÁCE (učitel předvede konkrétní práci, na které společně s žáky definuje, proč je dobrá – ž. sami vytváří kritéria úspěchu) 1. strategie – stanovení cílů a kritéria úspěchu Přínosy pro žáka: - žák ví, co se má naučit - žák zná kritéria správně provedené práce - žák spoluvytváří kritéria - žák si může sám ověřit, zda zda správně vykonal vlastní práci - zvyšuje se pocit zodpovědnosti žáka za vlastní proces učení 2. strategie – organizace a vedení diskuse, kladení otázek - nejdu dál, dokud nedojde k porozumění - V každém okamžiku učitel ví, jaké mají jeho žáci znalosti a podle toho přizpůsobuje výuku - Techniky pro získávání informací: SEMAFOR – červená (vůbec nerozumím), žlutá (rozumím, ale ještě si nejsem jist), zelená (porozuměl jsem, ovládám) KARTY NA LAVICI - bílá(pracuji), zelená (mám hotovo, jsme připraven pomoci), žlutá (pomoc potřebuji), červená (potřebuji pomoc od pedagoga) KARTY ABCD – způsobují, že i ve 30 učitel ví, jak je na tom třída s porozuměním NEHLÁŠENÍ SE – dávám možnost všem na odpověď – mazací tabulky, dřívka (ano ne), + -, pravda lež, souhlasím nesouhlasím) 2. strategie – organizace a vedení diskuse, kladení otázek Pravidlo A-B-C (učitelovi pomocníci): A: Pokud nevím, zeptám se souseda. B: Neví-li soused, zeptám se jiného spolužáka. C: Neví-li ani on, zeptám se učitele. Učitel nejprve doporučí žákovi, kde informace hledat. Pokud si ani tehdy žák neporadí, učitel žákovi podává výklad. Předtím, než požádá o pomoc učitele, musí oslovit alespoň tři jiné spolužáky. Žáci, kterým se podařilo vyřešit zadaný problém, chodí po třídě a pomáhají najít řešení ostatním. Vyvěšená věta ve třídě: V této místnosti je více než jeden učitel. 2. strategie – organizace a vedení diskuse, kladení otázek MYSLI – PROBER SE SPOLUŽÁKEM (PŘÁTELÉ V ROZHOVORU) – kladeny otázky vyššího řádu, odpověď se prodiskutuje ve dvojicích, pak 2 řeknou, jsou losováni, pokud o něčem přemýšlím, potřebuji probrat SHRNUTÍ – nedokončené věty pro zjištění naplnění cíle (exitky): Dnes jsem se naučil, že… Překvapilo mě, že… Zaujalo mě to, že… Objevil jsem, že… Pochopil jsem, že… Netušil jsem, že… Dosáhl jsem dnešního cíle, protože… OTÁZKY A PODNÉTY Vrtá mi hlavou, že… Rád bych se naučil (dozvěděl), proč… Nerozumím tomu, proč… Díky tomu může učitel analyzovat a přizpůsobovat výuku. 2. strategie – organizace a vedení diskuse, kladení otázek Techniky kladení otázek -ČAS ČEKÁNÍ NA ODPOVĚĎ – pokud otázka není na znalost, minimálně čekat 3 vteřiny, přesýpací hodiny, minutka (těžké pro učitele) -OTEVŘENÉ OTÁZKY- kladení otázek je jednou z nejdůležitějších strategií pro podněcování učení, klást otázky z vyšších rovin Bloomovy taxonomie - NEHLÁŠENÍ SE – aby dostali prostor všichni, umožnit ž. dělat chyby -KLÍČOVÉ OTÁZKY – jsou otázkami, které učitel klade, aby vzbudil zájem žáků o učení – např. Proč je krev červená? Jak dlouhá by musela být zeď kolem celé Prahy? 3. strategie – poskytnutí zpětné vazby - Zpětná vazba musí být těsně spjata s předem danými kritérii - Cílem je poskytnout žákům takovou zpětnou vazbu, která jim pomůže získat výrazně lepší výsledky - Žáci se cítí bezpečně, učitel se nesoustředí na vyhledávání míst, za něž může hodnotit špatně (chyb) - Důležité je uvědomit si, že má velký význam i zpětná vazba na bezchybný projev (a nejen ve smyslu „pěkné“) - Pokud je zpětná vazba písemná, měla by vycházet z potřeb žáka, být přiměřeně rozsáhlá, smysluplná, včasná (nejlépe do další hodiny) a častá, pravidelná 3. strategie – poskytnutí zpětné vazby 1. Je třeba říct, co dělal dobře – ocenění dobrých prvků v práci žáka (zvýrazňovač, kroužkování), popisná zpětná vazba (Slyšel jsem, že jsi řekl…Všiml jsem si, že jsi udělal…Oceňuji, že používáš, že sis všiml…) 2. Formulace toho, co je třeba zlepšit, kde je třeba více práce ze strany žáka (místo pro zlepšení – v písemném projevu např. označení řádku s chybou tečkou, označení číslicí) 3. Doporučení, jak by měl žák zlepšit svou práci 4. Doporučení, jak by měl žák pokračovat (zóna nejbližšího rozvoje). Dlouhodobý vývoj, pokrok žáka můžeme sledovat v žákovském portfoliu. 4. strategie – umožnit žákům vzájemné využívání svých znalostí a dovedností Proces učení je sociální proces, každý se snáze učí ve skupině - Vzájemné učení - Vzájemné hodnocení Sumativní a formativní hodnocení z pohledu inteligencí Tři druhy inteligencí IQ – rozumový potenciál, co myslím EQ – emoční inteligence, jak rozumím sobě, co cítím (jaké mám vlastnosti, sebeovládání, sebemotivace) SQ – sociální inteligence, jaký jsem – jak umím navazovat vztah, s jak velkou škálou lidí umím spolupracovat, jaká je moje týmová role Sumativní a formativní hodnocení z pohledu inteligencí Emoční inteligence • Sebeuvědomění, znalost sebe sama znalost silných, slabých stránek a příležitostí a hrozeb • Sebeovládání schopnost chovat se přiměřeně i v náročných podmínkách • Motivace znalost svých motivů, demotivačních vlivů, své vůle • Empatie schopnost nahlížet na věci a situace i očima a myslí druhé strany • Společenská obratnost schopnost přizpůsobivosti i ve složitých situacích, komfortní zóna Sumativní a formativní hodnocení z pohledu pyramidy hodnot Potřeba uznání předchází tomu „chtít se sebou něco udělat“ Vnímání svojí hodnoty předchází seberealizaci Formativní hodnocení může z každého udělat úspěšného, dostáváme rozsáhlou oblast informací o sobě samém Štěstí je stav mysli Zavádění formativního hodnocení Učitel musí vědět, proč má hodnotit formativně, v čem mu to pomáhá, k čemu je to dobré - Kvůli vnitřní motivaci žáka – efektivní zpětná vazba pomáhá učení, svobodná volba, spolupráce, aby tedy žák věděl, co umí - Aby učitel mohl modifikovat výuku, ayb se dozvěděl, jak na tom žáci jsou a jak má např. změnit metody Mc Gregorova teorie XY učitel X POHLED NA ŽÁKY PŘIROZENÝ ODPOR K UČENÍ LENOST, VYHÝBÁNÍ SE POVINNOSTEM MLADÁ GENERACE JE HORŠÍ NEŽ DŘÍVE PŘÍLIŠ SEBEVĚDOMÍ UNUDĚNOST NESAMOSTATNOST NEÚCTA K AUTORITÁM VYHÝBÁNÍ SE ODPOVĚDNOSTI BRÁNĚNÍ SE ZMĚNÁM Y POHLED NA ŽÁKY POTŘEBA SMYSLUPLNÉ PRÁCE POTŘEBA ČINNOSTI, ALE I ODPOČINKU JSOU TAKOVÍ, JAKÉ JSME JE VYCHOVALI MÍRA SEBEVĚDOMÍ DLE VÝCHOVY VŽDY LZE MOTIVOVAT MÍRA SAMOSTATNOSTI DLE PROSTORU RESPEKT VŮČI PŘIROZENÝM AUTORITÁM PŘIJÍMÁNÍ JASNÉ ODPOVĚDNOSTI VÝZVY A ZMĚNY AKTIVIZUJÍ Mc Gregorova teorie XY učitel STYL X UČITELE ŽÁCI NÁS MUSÍ POSLOUCHAT PŘESNÉ POKYNY CO, JAK A KDY KONTROLA, DOHLED TRESTÁNÍ CHYB, HLEDÁNÍ VINÍKŮ VÝKONY, ZNÁMKY NA 1. MÍSTĚ NEZÁJEM O NÁZORY, ŽÁDNÉ DISKUZE STYL Y UČITELE JSOU OSOBNOSTI V DANÉM STUPNI VÝVOJE PROSTOR PRO SAMOSTATNOST SEBEKONTROLA V JASNÝCH PODMÍNKÁCH POUČENÍ SE Z CHYB, JASNÁ ODPOVĚDNOST ZNÁMKY NEJSOU TO DŮLEŽITÉ RESPEKT, DIALOG, DŮVĚRA, PROSTOR Zavádění FH z pohledu učitelů Zaváděním FH se učitelé více zaměřují na proces učení (možnost opravit si známku, slovní komentář ke známce) a seberegulaci žáků. Tím, že učitelé používají méně trestů, odměn a pochval, a soustředí se na zapojování žáků do procesu učení, používání popisného jazyka ZV a povzbuzování žáků, žáci si více důvěřují, jsou vnitřně motivováni k učení a ve třídě panuje lepší klima. Stěžejní pro uplatnění FH ve výuce je vnitřní přesvědčení učitelů o jeho pozitivním efektu na učení žáků. Zásadní pro FH nejsou metody/ techniky či nástroje jako takové, ale respektující komunikace, která je založená na popisném jazyku zpětné vazby. To potvrzují také žáci – více si vážili toho učitele, který je neztrapňoval nebo jeho hodnocení (či vyjadřování) nebylo jedovatý. Doporučená literatura Starý, K., Laufková, V. a kol. Formativní hodnocení ve výuce William, D., Leahyová, S. Zavádění formativního hodnocení. Praktické techniky pro základní a střední školy Košťálová, H., Miková, Š., Stang, J. Školní hodnocení žáků a studentů Kratochvílová, J. Systém hodnocení a sebehodnocení žáků Šeďová, K., Švaříček, R. a Šalamounová, Z. Komunikace ve školní třídě Dwecková, C. S. Nastavení mysli: nová psychologie úspěchu, aneb, naučte se využít svůj potenciál Slavík, J. Hodnocení v současné škole Hansen Čechová, B. Nápady pro rozvoj hodnocení klíčových kompetencí žáků Kolář, Z., Šikulová, R. Hodnocení žáků Kritické listy Doporučená literatura v AJ Andrade, H. L., & Cizek, G. J. (2010). Handbook of formative assessment. New York: Routledge. Články Blacka, Wiliama a kol: 1998, 2004, 2005, 2010. Earl, L. M. (2003). Assessment as learning: using classroom assessment to maximize student learning. Thousand Oaks: Corwin, Press. Hattie, J., & Timperley, H. (2007). The power of feedback. Review Of Educational Research, 77(1), 81–112. Heritage, M. (2007). Formative Assessment: What Do Teachers Need to Know and Do? Phi Delta Kappan, 89(2), 140–145. Heritage, M. (2010). Formative assessment and next-generation assessment systems: Are we losing an opportunity? Washington, D.C.: Council of Chief State School Officers. Chappuis, J. (2009). Seven strategies of assessment for learning. Boston: Allyn & Bacon Wiliam, D. (2011). Embedded formative assessment. Bloomington, IN: Solution Tree Press. Doporučené zdroje – elektronicky dostupné https://www.csicr.cz/getattachment/Stredni-cast/Tiskove-zpravy/Ceska-skolni-inspekce-diskutovala-s-experty- o-form/Laufkova-Stary_Formativni-hodnoceni.pdf https://www.youtube.com/watch?v=0GOJdAXhteY (ukázka práce ve třídě semafor) https://dl1.cuni.cz/pluginfile.php/332312/mod_resource/content/1/!Co%20je%20FH%20a%20proč%20ho%20 používat.pdf – Co je a co není formativní hodnocení https://www.edukacnilaborator.cz/wp-content/uploads/2016/08/Zavadeni-formativniho-hodnoceniukazka.pdf (zavádění formativního hodnocení - praktické ukázky) https://edustankov.cz/wp-content/uploads/2019/03/Známky-jako-úplatek-9.-3.-EDU-Staňkov.pdf (prezentace) https://www.youtube.com/watch?v=vDMZm-oZBmA&feature=youtu.be (zpětná vazba na ZŠ Staňkov) https://www.coumim.cz/ (Eduin – elektronické portfolio) https://video.aktualne.cz/dvtv/novackova-skola-vyvolava-v-detech-stres-a-ohrozeni- podcenuji/r~c2dca7f69f4f11e58f750025900fea04/ https://www.youtube.com/watch?v=WAdUbu99T-w&feature=emb_rel_end (Pomáháme školám k úspěchu, workshop) Doporučené zdroje – elektronicky dostupné Co je a co není formativní hodnocení http://bit.ly/2E26bih Formativní a sumativní hodnocení http://bit.ly/2E49Nk5 Slovní hodnocení na prvním stupni http://bit.ly/2X27aGS Jana Nováčková http://bit.ly/2SEkiT1 https://youtu.be/7cnxm-OatVs Formativní hodnocení je OK! https://youtu.be/WAdUbu99T-w Formativní hodnocení Čtenářská dílna https://youtu.be/cJMdfQRRk7A Co je to vlastně hodnocení a k čemu je dobré? https://youtu.be/mavBbJcjLGQ Hodnocení žáků https://youtu.be/55kh0k6muOc Hodnocení učitele https://youtu.be/gNsX6esk8HM V. Laufková (DP) http://bit.ly/2Sl3jWs Formativní hodnocení v EduInu (mp3) http://bit.ly/2SAJ5HN Zlepšení bez hanby a ztráty motivace http://bit.ly/2WVfI2i Zpětná vazba ve třídě https://youtu.be/vDMZm-oZBmA Kahoot! https://youtu.be/4PbEmXLEGWI